Podle průzkumu realizovaného těsně po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny je nyní s fungováním demokracie v naší zemi spokojeno 47 % občanů. Naopak nespokojenost deklaruje 53 % lidí. Oproti průzkumu z loňského září sledujeme mírné posílení podílu spokojených (o 7 procentních bodů) a zároveň oslabil podíl těch, kteří jsou rozhodně nespokojeni. Tento vývoj je do značné míry možné přičíst očekáváním spojeným s výsledky nedávných voleb do PS. Znovu se tedy ukazuje, že do postojů k fungování demokracie se významně promítá spokojenost s aktuální situací v zemi, s politickou reprezentací a naplňováním demokratických principů.
„Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?“
Zdroj: STEM – Trendy 09/2024, 10/2025
Konkrétně podmíněnost pohledu na demokracii spokojeností se současnou situací vidíme na rozdílech v postojích lidí různé politické orientace. Voliči vládní koalice v demisi a voliči Pirátů vyjadřují spokojenost s fungováním demokracie na podobné úrovni jako vloni. Naopak mezi stoupenci hnutí ANO je nyní podíl spokojených mírně vyšší (a orientačně můžeme doplnit, že k posílení míry spokojenosti došlo i mezi příznivci Motoristů).
„Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?“ (určitě + spíše ano v %)
Rozdíly podle politických preferencí
Zdroj: STEM – Trendy 09/2024, 10/2025
Poznámka: Pro menší politická uskupení jsou údaje vzhledem k nízkému počtu respondentů pouze orientační.
Kromě významných rozdílů podle politických preferencí souvisí pohled na fungování demokracie také s osobními charakteristikami a podmínkami, ve kterých lidé žijí. S fungováním demokracie jsou tak častěji nespokojeni lidé starší (60 a více let: 66 %), lidé s nižším vzděláním bez maturity (65 %) a lidé z domácností špatně finančně zajištěných (71 %).
„Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?“
Zdroj: STEM – Trendy 10/2025
Z perspektivy časové řady STEM od 90. let je patrné, že převažující nespokojenost s fungováním demokracie je dlouhodobým jevem. Výrazně vyšší byla například v době Nečasovy vlády. U těch, kteří jsou nespokojení s fungováním demokracie, bychom to neměli automaticky číst jako volání „po starých časech“, rozumějme nedemokratických, ale jde spíš o znechucení z toho, co se u nás děje. Není v tom až tak nostalgie, jako spíš aktuální vztek, frustrace a nejistota.
„Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?“
V otázce občanských svobod se nyní třípětinová většina občanů (58 %) domnívá, že občanské svobody jsou u nás dostatečně zajištěny. Podobně jakou u spokojenosti s fungováním demokracie je patrné mírné zvýšení podílu pozitivních hodnocení (o 4 procentní body). A rovněž také sledujeme zásadní rozdíly podle politických preferencí. Mezi voliči koalice SPOLU (92 %), STAN (90 %) a Pirátů (90 %) zcela jednoznačně převažuje názor, že občanské svobody jsou u nás dostatečně zajištěny. Naopak voliči SPD (29 %) se většinově přiklání k opačnému postoji. Voliči hnutí ANO a Motoristů jsou rozděleni, polovina je s mírou občanských svobod spokojena, polovina nikoliv.
„Jsou občanské svobody v naší zemi dostatečně zaručeny?“
Zdroj: STEM – Trendy 2001–2025
V osobním hodnocení polistopadového vývoje v České republice je nejčastějším postojem směs pocitů, dobrých i špatných. K této charakterizaci se přiklání více než polovina obyvatel ČR. Pětina (20 %) českých občanů pociťuje výrazné nebo dostatečné uspokojení z vývoje po roce 1989, čtvrtina (25 %) je naopak výrazně nebo převážně nespokojena. V porovnání s předchozím rokem sledujeme pokles podílu nespokojených (z 33 % na 25 %). Z dlouhodobé perspektivy časové řady od roku 1997 je ale patrné, že podíl těch, kdo jsou s polistopadovým vývojem výslovně spokojeni, je v posledních letech stabilně nižší než zhruba čtvrtinový, což bylo obvyklé dříve.
„Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních více než třiceti letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:“
Zdroj: STEM – Trendy 1997–2025
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. – 17. října 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 023 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
