Podpora veřejnosti pro to, aby Česká republika nadále umožňovala ukrajinským uprchlíkům pobyt, zůstala v červnu 2024 na stejné úrovni jako v březnu letošního roku, a to na 55 %. Nadprůměrnou podporu pobytu lze pozorovat u lidí, kteří ve sněmovních volbách v roce 2021 volili strany současné vládní koalice (mezi nimi je podpora 77 %), u vysokoškolsky vzdělaných (76 %) a také u mužů (62 %). U většiny otázek, zaměřených na vnímání ukrajinských uprchlíků, dlouhodobě platí, že muži mají k ukrajinským uprchlíkům příznivější postoje než ženy.
Naopak podprůměrnou podporu pro další umožňování pobytu vidíme zejména u lidí, kteří uvádějí, že mají s Ukrajinci a Ukrajinkami převážně špatné zkušenosti (podpora jen 14 %), u voličů SPD (32 %), špatně materiálně zajištěných a nezaměstnaných (obě skupiny 37 %), lidí bez maturity (45 %) a voličů A. Babiše v 2. kole prezidentských voleb (40 %). Totéž ovšem nelze říct o lidech, kteří volili ANO u posledních sněmovních voleb: ti podporují umožnění dalšího pobytu ukrajinských uprchlíků v 52 % případů, což je číslo velmi blízké 55 % celkové podpory veřejnosti.
„Je podle Vás správné, že Česká republika nadále umožňuje pobyt ukrajinským uprchlíkům, které přijala?“ [%]
Zdroj: STEM Trendy 2023 až 2024
Téměř tři ze čtyř lidí si myslí, že by měl stát podporovat snadné zapojení Ukrajinců na trhu práce. Zároveň ale také u veřejnosti převažuje názor, že by měl stát zajistit, aby do ČR už nepřicházeli žádní noví uprchlíci. To si myslí 61 % lidí. Nadpoloviční část veřejnosti si také myslí, že by se měl stát aktivně snažit snižovat počet ukrajinských uprchlíků u nás. „Čtu to tak, že lidé vnímají ukrajinské uprchlíky diferencovaně. Pokud usilují o pracovní a jazykovou integraci, je otevřenost české veřejnosti vůči nim velká. Část lidí má ale pocit, že někteří uprchlíci se o integraci nesnaží dostatečně. Osobně mám tendenci připomínat, v jak psychicky náročné situaci se řada uprchlíků nachází, a i to, že například samotné matky, které k nám přichází s malými dětmi, jednoduše pracovat nemohou,“ komentuje výsledky Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.
„V Česku se v současné době nachází několik set tisíc ukrajinských občanů, kterým byla přidělena dočasná ochrana a dočasné oprávnění k pobytu. Jak moc souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky, které se Ukrajinců v Česku týkají?“
Zdroj: STEM 06/2024
Lidé se s Ukrajinci potkávají nejčastěji v občanském životě, například při nakupování, využívání služeb atp.
Nejvíce lidí se nyní s Ukrajinci a Ukrajinkami setkává v občanském životě mimo práci či školu; alespoň jednou měsíčně to platí pro 46 %, alespoň jednou týdně pro 31 %. Velmi vysokou míru kontaktu pozorujeme ale také v rámci práce nebo školy. Zde se s Ukrajinci potkává 37 % lidí alespoň jednou měsíčně a 30 % alespoň jednou týdně. Konečně 22 % lidí potkává Ukrajince alespoň jednou měsíčně při setkávání s přáteli, známými či sousedy. Situace se v tomto ohledu od minulého léta prakticky nezměnila. Míra kontaktu se nejpozději před rokem normalizovala a zůstává nadále takto relativně vysoká. Je ale pravděpodobné, že pokud se lidé s Ukrajinci nesetkávali před rokem, tak ani dnes není jejich situace jiná.
„Přitom platí, že častěji se s lidmi ukrajinské národnosti setkávají pracující, lidé z Prahy a Středočeského kraje a také lidé s alespoň maturitním vzděláním. Na individuální úrovni pak pozorujeme, že kdo se s Ukrajinci a Ukrajinkami denně setkává v práci či škole, má k nim pozitivnější vztah, ovšem denní setkávání se s Ukrajinci v občanském životě s pozitivnějším vztahem spojeno není. Je tam zřejmě důležitá ta možnost navázat bližší nebo osobnější kontakt,“ myslí si Jaromír Mazák.
„Jak často přibližně hovoříte či jednáte obecně s lidmi ukrajinské národnosti?“ [%]
Zdroj: STEM 06/2024
Nehledě na to, kde se potkávají, lidé si ze setkávání s lidmi ukrajinské národnosti nejčastěji odnášejí smíšené pocity. Více lidí nicméně vnímá tato setkání jako převážně pozitivní než převážně negativní.
„Když zvážíte všechna svá setkání a jednání s lidmi ukrajinské národnosti, jak je celkově vnímáte?“ [%]
Zdroj: STEM 06/2024 a Trendy 06/2023
Nicméně zkušenost přímo s problémy či konflikty, které by zahrnovaly Ukrajince a Ukrajinky, uvádí jen asi čtvrtina lidí (28 %). To je vyšší číslo než podíl lidí, kteří uvádějí převažující negativní zkušenost při setkávání s lidmi ukrajinské národnosti (17 %), ale méně než podíl lidí, kteří nesouhlasí s dalším pobytem uprchlíků na území ČR (45 %).
„Setkal/a jste se v poslední době Vy osobně v místě Vašeho bydliště, při cestování nebo jinde s nějakými problémy s Ukrajinci nebo konflikty mezi Ukrajinci a našimi občany?“ [%]
Zdroj: STEM 06/2024
Jakkoliv se může téma ukrajinských uprchlíků zdát velmi emocionálně nabité, téměř tři čtvrtiny lidí (73 %) uvádějí, že jejich osobní situaci příchod ukrajinských uprchlíků neovlivnil. Podle 17 % lidí se s příchodem ukrajinských uprchlíků jejich osobní situace zhoršila, ostatní to většinou nedokázali posoudit.
„Jak se celkově v důsledku příchodu ukrajinských uprchlíků změnila Vaše osobní situace?“ [%]
Zdroj: STEM 06/2024
České úřady a instituce dostaly za zvládání příchodu ukrajinských uprchlíků relativně dobrou známku
Na závěr dotazníku měli lidé uvést, jak by oznámkovali výkon českých úřadů a institucí spojený s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Oproti roku 2023 poklesl podíl lidí, kteří stát v tomto ohledu hodnotí čtyřkou či pětkou o 11 procentních bodů. Jedničky a dvojky poklesly mírně, o 3 procentní body. Nejčastěji pak lidé hodnotili výkon státu známkou 3 (54 % dotázaných). To je poměrně dobrý výsledek vzhledem k tomu, že česká veřejnost bývá k výkonu státu poměrně kritická. Průměrné hodnocení kolem trojky představuje v tomto kontextu skutečně dobrou známku.
Nadprůměrné množství jedniček a dvojek úřadům udělili voliči vládní koalice (46 %), studenti (41 %), lidé dobře materiálně zajištění a vysokoškolsky vzdělaní (obě skupiny 32 %). Horší hodnocení (4 a 5) naopak úřady mírně častěji dostávaly od voličů SPD (35 %) a špatně materiálně zajištěných (29 %). Podíl čtyřek a pětek je vyšší i u lidí, kteří nesouhlasí s dalším pobytem ukrajinských uprchlíků v ČR.
„Jak se podle Vás českým úřadům a institucím daří vypořádat se s tím, že zde pobývají uprchlíci z Ukrajiny? Ohodnoťte prosím tento výkon známkami jako ve škole, kde 1 je výborná známka a 5 nedostatečná.“ [%]
Zdroj: STEM 06/2024 a Trendy 06/2023
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 17.–27. června 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Výběrový soubor byl dále dovážen na kvóty a minulé volební chování. Na otázky odpovědělo 999 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Pro srovnání jsou použita i starší data z výzkumné série Trendy, která je realizována stejnou metodikou, vždy na výběrovém souboru cca 1000 respondentů.
Více informací najdete v kompletní výzkumné zprávě zde.
