Podnikání: jak vypadá v názorech veřejného mínění?

Libor Konvička

Tisková konference STEM, 26. 3. 2002

Za překážky volné soutěže se obvykle považují: 1. monopol.; 2. clo a dovozní kvóty;
3. nerovné zdanění (v našich podmínkách především daňové zvýhodnění zahraničních investorů) a 4. příležitostné zvýhodnění (u nás například sanace krachujících podniků státními dotacemi nebo upřednostňování zájmů některých ekonomických skupin).

Z hlediska výzkumu ekonomického veřejného mínění jde pak o to, nakolik závažné jsou podle mínění obyvatel: 1. překážky volné soutěže mezi ostatními překážkami podnikání;
2. nakolik lidé akceptují zvýhodňující (resp. znevýhodňující) opatření státu a 3. jaké jsou představy o rovných či nerovných podmínkách pro malé firmy a velké firmy, soukromé firmy a (polo)státní firmy, domácí a zahraniční firmy.

A. Omezení volné soutěže mezi ostatními překážkami podnikání

Z výsledků výzkumu vyplývá, že veřejnost jen obtížně posuzuje význam různých překážek bránících v podnikání. Hodnocení významu jednotlivých překážek v podnikání je spíše povšechné, názory respondentů různých sociálních a demografických skupin se příliš neliší.

Patrnější je rozdíl mezi hodnocením podnikatelů a živnostníků (nebo lidí, kteří v minulosti podnikali) a hodnocením těch, kteří podnikateli nejsou a nikdy nebyli. Podnikatelé pochopitelně berou překážky v podnikání vážněji.

Celkově je zřejmé, že nejvýznamnějšími překážkami podnikání jsou podle mínění české veřejnosti „složité a nepřehledné zákony“, „korupce státních úředníků“, vysoké daně“, ale také „působení monopolů, například v oblasti energetiky nebo telekomunikací“. Z různých podob omezení svobodné konkurence je tedy nejcitlivěji vnímáno působení monopolů.

Pramen: STEM, Trendy 2002/2

Averze vůči monopolům je v českém veřejném mínění velmi výrazná (90 % dotázaných soudí, že stát by měl omezovat moc monopolů). Motivem této nevole může být zkušenost se společnostmi jako je Telecom nebo ČEZ. Výsadní postavení těchto společností je často komentováno ve sdělovacích prostředcích a obě firmy v českém veřejném mínění symbolizují monopol v pejorativním významu tohoto slova.

Nevole vůči monopolům je v českém veřejném mínění takřka všeobecná, převládá mezi stoupenci všech parlamentních stran, ve všech sociodemografických skupinách, u podnikatelů i osob nepodnikajících a ve všech majetkových vrstvách.

Pramen: STEM, Trendy 2002/2

B. Nerovné podmínky soutěže

Státní hospodářská politika často zasahuje do podmínek volné soutěže; běžnou podobou je zvýhodňování určitých podniků nebo druhů podnikání. Některá zvýhodnění jsou proklamovanou součástí státní hospodářské politiky, například podpora domácích drobných a středních podnikatelů. Záměr státu podporovat domácí drobné a střední podnikatele má naprostou podporu veřejnosti (95 % souhlasí). (Jiná věc je, nakolik stát skutečně domácí podnikatele podporuje.)

Stát zasahuje do podmínek hospodářské soutěže také snahou o ochranu domácích producentů před levnými dovozy (v případě České republiky jde především o dovozové kvóty na zemědělské výrobky a dotace domácím zemědělcům). Tuto ochranářskou politiku česká veřejnost rovněž vítá (více než 80 % dotázaných soudí, že stát by měl chránit domácí výrobce před dovozem levného zboží ze zahraničí).

Pramen: STEM, Trendy 2002/2

Pramen: STEM, Trendy 2002/2

V České republice je běžným způsobem zvýhodnění také státní pomoc poskytovaná velkým podnikům, které se ocitly v hospodářských potížích. Přitom prvním věřitelem se často stává sám stát, neboť podniky, které ztratí schopnost plnit své platební závazky, obvykle nejprve přestanou odvádět zdravotní a sociální pojištění. Většina respondentů, více než dvě třetiny, je toho názoru, že stát by měl tyto velké, ale zadlužené podniky zavřít. Nemilosrdný postoj k velkým firmám dlužným státu se přitom v českém veřejném mínění zvolna upevňuje.

Souhlas s uzavřením velkých podniků dlužných na sociálním a zdravotním pojištění vyslovují nejčastěji stoupenci pravicových stran (u sympatizantů ODS 75 %), kdežto stoupenci levice jsou zdrženlivější (50 % u příznivců KSČM).

Pramen: STEM, Trendy 2002/2

„Velké podniky, které dlouhodobě dluží velké částky na sociálním a zdravotním pojištění,
 by měl stát nechat zavřít.“

Pramen: STEM, série Trendy 1997-2002

C. Domácí a zahraniční firmy

Český stát vychází zahraničním investorům vstříc různými pobídkami, z nichž nejvýznamnější jsou daňové prázdniny. Toto zvýhodnění však schvaluje jen asi čtvrtina českých občanů.

Podstatná část občanů je také přesvědčena, že stát vytváří nejvýhodnější podmínky pro podnikání právě zahraničním firmám. Asi polovina dotázaných soudí, že zahraniční firmy mají u nás lepší podmínky pro podnikání než státní firmy (nebo firmy se státní účastí) nebo domácí soukromé firmy.

Pramen: STEM, Trendy 2002/2

Pramen: STEM, Trendy 2002/2

Názor na působení zahraničních firem v České republice je zřejmě do značné míry ideologickým postojem. Proto je také nevětší podíl těch, kteří soudí, že stát protežuje zahraniční firmy a odpůrců daňových prázdnin pro zahraniční investory mezi sympatizanty KSČM.

Stojí za pozornost, že v názoru na politiku státu vůči různým podnikům se zaměstnanci firem domácích soukromých, státních a zahraničních téměř neliší.

D. České veřejné mínění o konkurenčním prostředí v domácí ekonomice

Veřejné mínění je laickým míněním, a tudíž neposuzuje překážky volné konkurence jako ekonomickou kategorii. Lidé posuzují jednotlivé „parametry“ konkurenčního prostředí v kontextu celkových představ o správné a špatné hospodářské politice a také v kontextu různých ideologických předpojatostí, případně podle stanovisek nahodile převzatých z médií.

Tyto předpoklady orientují veřejné mínění k preferenci domácí výroby, zvláště k ochraně drobných a středních podnikatelů. To znamená souhlas s proklamací vlády podporovat tuto kategorii výrobců, souhlas s celní ochranou a současně odmítnutí monopolů a odmítnutí podpory velkým zadluženým podnikům. Takové je stanovisko téměř poloviny respondentů.

Orientace na ochranu domácí výroby může mít i další, posílenou podobu: podporovat domácí drobné a střední podnikatele, ale také velké a zadlužené podniky, chránit domácí výrobce před levným importem a odmítnout monopoly. Toto mínění vyslovuje čtvrtina dotázaných. Sloučíme-li tuto a předchozí kategorii respondentů, ukáže se, že zhruba tři čtvrtiny dotázaných se vyslovují pro podporu domácím producentům, souhlasí s celní ochranou domácího trhu a odmítají monopoly.

Liberálním stanoviskem lze v našich podmínkách označit stanovisko: pro podporu domácích podniků (velkých, středních i malých), ale proti monopolům a proti celním bariérám. Takové stanovisko vyjadřuje 11 % dotázaných.

Důsledné liberální stanovisko – proti podpoře velkých zadlužených podniků, proti podpoře domácích středních a drobných podnikatelů, proti monopolům i proti celním bariérám, se v českém veřejném mínění téměř nevyskytuje – vyslovuje jej 1% respondentů.

Zásahy do volné soutěže

(kombinační typologie názorů české veřejnosti)

Pramen: STEM, Trendy 2002/2

Zvláštní kapitolou je názor české veřejnosti na zahraniční firmy sídlící v České republice. Vstup zahraničního kapitálu do české ekonomiky byl na počátku 90. let vnímán příznivě, na pozadí celkových sympatií k proevropské a prozápadní orientaci hospodářské reformy. V pozdějších letech, s celkovým ochládáním reformního nadšení, klesala i přízeň zahraničnímu kapitálu. Hospodářské obtíže v letech 1996 až 1998 však vedly k částečné rehabilitaci zahraničních firem – zatímco mnohé tuzemské firmy se ocitly v problémech a někteří kapitáni domácího průmyslu se ukázali být podvodníky, zahraniční firmy se projevily jako stabilní složka ekonomiky.

Zahraniční firmy tedy veřejnost akceptuje, avšak velkou většinou odmítá jejich zvýhodňování. Je však nutno podtrhnout, že daňové prázdniny zahraničních firem odmítají nikoli liberálové, ale především stoupenci levice, zvláště KSČM. V pozadí názoru, že stát protežuje zahraniční firmy a že by jim neměl poskytovat daňové úlevy, není heslo laissez faire, ale zřejmě apriorní předpojatost, antipatie k „cizákům“, kteří využívají českou práci ne pro pozdvihnutí země, ale ke svému obohacení.