Naše zjištění
1. 12. 2001

Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska.

Informace z výzkumu Trendy 11/2001

Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín

má jen třetina občanů

 

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5.-11. listopadu 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1608 občanů.

Přes mezinárodní kontroly v temelínské elektrárně, provedení mnoha testů a diplomatická jednání českých a rakouských politiků pokračují na rakouské i české straně protesty proti spuštění temelínské elektrárny. Velká většina české veřejnosti je odmítá, silněji než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska.

„Považujete výhrady Rakouska proti uvedení jaderné elektrárny Temelín

do provozu za opodstatněné?“

  00/04 01/11
Určitě ano 8 % 5 %
Spíše ano 26 % 23 %
Spíše ne 43 % 42 %
Určitě ne 23 % 30 %

Pramen: STEM, Trendy 4/2000, 11/2001

„Považujete výhrady ekologických aktivistů proti uvedení jaderné elektrárny

Temelín do provozu za opodstatněné?“

  00/04 01/11
Určitě ano 9 % 6 %
Spíše ano 35 % 26 %
Spíše ne 45 % 45 %
Určitě ne 11 % 23 %

Pramen: STEM, Trendy 4/2000, 11/2001

Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Je to, otázka pro veřejnost dosti obtížná – více než tři čtvrtiny dotázaných uvedly umírněné varianty odpovědí „spíše ano“ nebo „spíše ne“.

Přestože vstup do Evropské unie je do značné míry politickou (a zpolitizovanou) záležitostí, není podstatný rozdíl mezi tím, co si o důsledcích uvedení temelínské elektrárny do provozu na naše přijetí do Evropské unie myslí stoupenci nejsilnějších politických stran. Lidé se i v posouzení této otázky opírají mnohem spíše o svůj celkový věcný postoj  k problému jaderné energetiky. Největší rozdíly v názoru na to, zda „spuštění Temelína je nebezpečné pro naše přijetí do Evropské unie“, jsou proto opět mezi lidmi, kteří souhlasí s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás, a mezi odpůrci jejího dalšího využívání. Tito lidé spatřují v ohrožení našeho vstupu do Evropské unie zřejmě i argument proti uvedení temelínské elektrárny do provozu.

Určité (byť většinou mírné) obavy z negativních důsledků spuštění JE Temelín na přijetí naší republiky do Evropské unie však projevuje čtvrtina lidí, kteří s rozvojem jaderné energetiky v ČR souhlasí. Podobně má obavy z komplikací při vstupu do Evropské unie po uvedení JETE do provozu čtvrtina lidí, kteří by v referendu hlasovali pro spuštění elektrárny. U nich můžeme spíše předpokládat, že se obávají toho, aby naše snaha vstoupit do EU nesloužila jako záminka silám v Unii, které si z různých, například ekonomických důvodů, spuštění JE Temelín nepřejí.

Pramen:  STEM, Trendy 11/2001

 

Pramen:  STEM, Trendy 11/2001

Pramen: STEM, Trendy 11/2001

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

My a svět
ekologie, Evropská unie, Temelín, vztah k sousedním zemím, životní prostředí