STEM – volební preference – červen 2018

Červnový výzkum STEM ukázal, že do parlamentu by se dostalo jen sedm stran, těsně pod pěti procentním prahem by zůstala TOP 09 a hlouběji STAN. Zdá se, že protestní nálada, která charakterizovala loňské poslanecké volby, uvadá. Posílila ODS, své postavení upevnila ČSSD, ztratili Piráti a SPD. Hnutí ANO je nadále nejmocnějším činitelem na naší politické scéně a podle modelu by mělo více šancí stvořit ze současného výsledku dvojstrannou koalici. Ve vztahu k politickým stranám je na prahu okurkové sezóny veřejnost váhavá a dost nejistá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 92 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za červen 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference neVYJADŘUJÍ volební výsledEk!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model je vzhledem k váhavosti velké části voličů postaven na předpokladu volební účasti okolo 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana

VOLBY 2013

02/16

05/16

12/16

03/17

06/17

10/17

VOLBY 2017

11/17

12/17

02/18

04/18

06/18

ANO

18,7

29,2

27,1

29,7

27,0

32,8

26,7

29,6

30,9

33,0

32,5

32,9

32,0

ODS

7,7

7,8

7,5

7,3

9,6

8,2

11,3

12,0

9,6

11,0

13,7

15,5

Piráti

2,7

1,9

2,6

3,3

5,5

3,8

8,1

10,8

10,4

12,2

13,3

13,5

10,2

KSČM

14,9

13,6

14,5

13,8

13,9

12,7

12,5

7,8

8,3

8,8

8,7

8,5

9,1

SPD

3,6

3,4

4,7

4,0

4,4

12,9

10,6

10,0

8,7

9,5

9,0

8,6

ČSSD

20,5

19,7

20,1

16,3

15,5

11,4

9,4

7,3

8,2

8,0

7,1

7,0

7,9

KDU-ČSL

6,8

6,4

7,1

6,9

7,6

7,4

5,8

6,1

5,4

5,2

5,4

6,3

TOP 09

12,0

6,5

7,6

5,2

6,7

5,5

5,7

5,3

4,6

4,4

4,6

3,9

4,9

STAN

4,1

2,2

0,9

3,7

5,2

3,9

5,2

4,0

3,9

2,7

3,2

2,5

2,0

1,9

2,6

2,3

2,5

1,5

0,9

1,1

0,8

0,6

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – únor 2016 – červen 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v červnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, KDU-ČSL o 6 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

V červnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Starostové by nepřekonali pětiprocentní hranici a těsně pod ní by v modelu STEM zůstala i TOP 09.
Celkově se dá říci, že se trochu navrací přízeň klasickým zavedeným stranám, a že strany protestního typu mírně ztrácejí. Někdejší vyhrocená situace uvadá, politická scéna působí dost unaveně a rezignovaně.
Hnutí ANO posílilo po volbách, nyní se jeho pozice v široké veřejnosti oslabuje. Má ale skupinu odhodlaných a aktivních příznivců, takže do modelového volebního výsledku by se oslabení ANO u široké veřejnosti zatím nepromítlo.
Nadále se daří ODS. Ta již řadu měsíců posiluje a v modelu má o dvanáct mandátů více než získala ve volbách.
Piráti zůstávají po ANO a ODS třetí stranou v pořadí preferencí. Oproti minulému měsíci však v modelu ztratili tři procentní body. Udržují si své věrné protestní voliče, kteří se však o politiku příliš nezajímají.
ČSSD již neoslabuje a vykazuje v posledních měsících mírné zlepšení. Její nová vládní role ukáže, zda bude mít pozitivní vliv na její obraz ve veřejnosti
Postavení KSČM je celkem stabilní, avšak v současnosti již nemá lepší pozici než ČSSD.
SPD nadále mírně ztrácí. Ve volebním modelu by SPD nyní získala o čtyři mandáty méně než ve volbách.
KDU-ČSL posílila a pohybuje se jistěji nad pětiprocentním prahem. Po období váhavosti se opět vrací mezi „skalní“ strany se silným voličským jádrem.
Skutečnost, že v červnu propadli STAN a TOP 09 pod pětiprocentní hranici, se silně projevila v přepočtu mandátů. Vzhledem k velkým rozdílům procent mezi jednotlivými stranami šel zisk mandátů téměř výhradně za hnutím ANO.
Hnutí ANO by se na základě současných výsledků naskytlo několik možností, jak vytvořit dvoustrannou volební koalici. Nejsilnější by bylo spojení hnutí ANO a ODS – získalo by ústavní většinu 120 mandátů. Dále by byla možná dvoustranná koalice s Piráty, která by dala dohromady 105 mandátů. Početně by šlo realizovat i koalici s SPD – ta by měla těsnou většinu 101 mandátu.
Duhovou koalici proti hnutí ANO by nešlo složit bez účasti SPD.
Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 58 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 20 % dotázaných. Pro mnoho lidí je současná situace nejasná a nepřehledná.

Podpora našeho členství v Evropské unii prošla krizovým obdobím, napříč sociálními skupinami zůstávají velké rozdíly.

Podpora Evropské unie se po odeznění ekonomické a migrační krize vrací na úroveň z počátku dekády, opětovný vstup do Unie by podpořilo 53 % občanů, 47 % by bylo proti. Stále ale podpora EU zůstává velmi nejistá, nezájem a skepse vůči konkrétním krokům EU přetrvávají. Na příkladu hypotetického opakovaného referenda ukazujeme poměrně velké rozdíly jak mezi věkovými, vzdělanostními, a zejména sociálními skupinami obyvatel, tak i z hlediska postojů k přijetí eura a migraci, tedy témat, která utvářela postoj k Unii v předchozím období.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. V dlouhodobém horizontu takovými událostmi bylo nejprve naše předsednictví EU, které výrazně ovlivnilo názory veřejnosti směrem k pozitivnímu vnímání EU, naopak na sebe navazující ekonomická krize (spojená s krizí Eurozóny) a následná migrační krize posunuly veřejné mínění k negativnímu hodnocení. Po jejich odeznění se opět vnímání postupně vylepšuje. Jak ukazují letošní mezinárodní výzkumy Eurobarometru^[1], vnímání EU je pozitivnější napříč Evropou. Zároveň je v tomto srovnání česká veřejnost jednou z nejkritičtějších vůči EU (spolu s Chorvatskem a Itálií), což souvisí i s nízkým zájmem o problematiku nebo deklarovanou ochotou volit ve volbách do Evropského parlamentu.

Z našich předchozích analýz^[2] také jasně vyplývá, že je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování. Zatímco celkově členství v EU v roce 2018 kladně hodnotí polovina (50 %) dospělé populace ČR, s obecnou myšlenkou na evropskou spolupráci, tedy s pocitem sounáležitosti s Evropou, souhlasí téměř tři čtvrtiny (72 %). Co se ovšem v poslední době nemění, je podpora přijetí eura, která je od roku 2011 setrvale kolem 20 % (v roce 2018 to je 18 %), přičemž v roce 2006 přijetí eura podporovala polovina (54 %) české veřejnosti.

Všechny tyto obecnější úvahy se v poslední době slévají v diskusi o možném referendu o setrvání, či chcete-li o vystoupení z ČR z EU. Tato diskuse dostává zcela konkrétní rozměr v době, kdy se zákon o obecném referendu stal předmětem povolebního vyjednávání. Jsou to také právě dva roky od referenda ve Velké Británii. A konečně z analytického hlediska je otázka o referendu ústřední pro měření postojů veřejnosti, protože se v ní propojuje hodnotová a praktická rovina vnímání evropské integrace.

Otázku je možné formulovat různými způsoby, jak retrospektivně, tak projektivně do budoucna. Znění otázky STEM je obecné, srozumitelné a do značné míry nezávislé na konkrétních okolnostech. Není jejím smyslem predikovat výsledky případného referenda (taková otázka má smysl pouze v situaci, kdy je o konání referenda rozhodnuto), výsledky je třeba sledovat zejména v časové řadě nebo srovnání různých skupin populace.

Graf 1: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

(podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2018, reprezentativní výběr dospělé populace ČR, cca 1000 respondentů

Podíl těch, kteří by hlasovali znovu pro vstup do EU, se v roce 2011 snížil v kontextu ekonomické krize a s ní spojenou krizí Eurozóny (z 59 % na 49 %) a pokračuje na ni bezprostředně navazující migrační krizí. V letech 2015 a 2016 tak byla podpora Evropské unie v české veřejnosti vůbec nejnižší, jen 38 % občanů by hlasovalo pro vstup do Unie. Po odeznění obou událostí se podpora začala opět zvyšovat. V dubnu 2018 by vstup do EU podpořila více než polovina (53 %) veřejnosti, což odpovídá podpoře z počátku dekády (v roce 2010 to bylo 59 %; více viz Graf 1). Postoje k EU jsou u značné části veřejnosti mělké a ovlivňují je výrazně globální procesy, které neumíme efektivně předvídat. Mimochodem, situace v ČR je velmi podobná vývoji postojů ve Velké Británii v době před referendem.^[3]

Kromě celkového pohledu v časovém vývoji je pro porozumění postojům veřejnosti klíčové vidět podporu v různých demografických, sociálních a postojových skupinách. Je obecně známo, že napříč Evropou má EU největší podporu mezi mladými lidmi, což platí také v České republice (Graf 2). Celkem 63 % z nich by vstup do EU podpořilo, je však důležité mít na paměti, že tato věková skupina tvoří necelou pětinu dospělé populace (navíc s tradičně podprůměrnou volební účastí). Naopak u osob 60 a více let (kterých je v dospělé populaci asi 28 %) je podpora jen 45 %. Jde také o věkovou skupinu, u které se podpora EU nevrátila na úroveň roku 2010.

Graf 2: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle věku (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Z hlediska vzdělanostní struktury (Graf 3) je nejnižší podpora mezi lidmi, kteří mají základní vzdělání nebo střední školu bez maturity (44 %). Tato skupina obyvatel mimo jiné nevyužívá nejčastěji zmiňované přínosy EU, jako jsou volné hranice pro cestování, možnost studia a práce v zahraničí, roaming. Některé přínosy pro ně pak zůstávají v rovině nesrozumitelné abstrakce (export, hospodářská politika, zahraniční investice). Z druhé strany v této skupině také více rezonují obavy o bezpečnost země a ztráty národní identity a suverenity.

Graf 3: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle dosaženého vzdělání (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

To platí také pro skupiny obyvatel podle sociální vrstvy, se kterou se identifikují (Graf 4). Tam je tento trend ještě silnější. Zatímco podpora ve vyšší střední vrstvě (kterou ale tvoří jen 8 % dospělé populace) je 74 %, v dolní vrstvě (6 % populace) je to jen čtvrtina (25 %). Nejpočetnější střední vrstva, do které se řadí šest z deseti Češek a Čechů, by hlasovala pro vstup do EU (58 % pro, 42 % proti). Nižší střední vrstva (čítající asi čtvrtinu dospělých) by vstup nepodpořila (41 % pro).

Graf 4: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle subjektivního společenského zařazení (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“
a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Jako určitý (byť ne zcela jednoznačný) indikátor občanské angažovanosti na základní úrovni jsme zvolili účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Graf 5: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017
(podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Vidíme, že podpora vstupu do EU v hypoteticky opakovaném referendu je vyšší u účastníků voleb (57 %) než u těch, kteří se rozhodli svého volebního práva nevyužít (43 %). To je také podstatné pro předjímání případného výsledku referenda v budoucnu: větší podíl odpůrců EU je mezi těmi, kteří se ve veřejném dění běžně neangažují, a velký vliv by mělo, zda by je (hypotetická) kampaň dokázala k účasti aktivizovat.

Protože v nedávné minulosti ovlivňovaly postoje veřejnosti k Evropské unii krizové události spojené s Eurozónou a migrací, ukazujeme, jak obdobné postoje formují veřejné mínění nyní. V případě přijetí eura (které podporuje jen 18 % občanů; Graf 6) tvoří zastánci jeho přijetí v České republice jádro podporovatelů EU (90 % pro vstup). Ale i ti, kteří zavedení Eura spíš nepodporují (tři z deseti obyvatel), jsou častěji zastánci vstupu do EU (62 %), pokud by se o něm znovu hlasovalo. Mezi těmi, kteří jsou jednoznačně proti euru (necelá polovina populace), je podpora jen třetinová (34 %).

Graf 6: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle postoji k přijetí eura (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Obdobně je tomu i v případě obavy ze situace uprchlíků v Evropě. Mezi těmi, kterým situace dělá velké starosti (asi třetina dospělých v ČR), jsou zastánci EU v menšině (40 %). U ostatních, ať už jde o skupinu, kterým situace dělá menší starosti (polovina dospělých v ČR) nebo skoro žádné starosti (desetina), převažují podporovatelé (cca 60 %).

Z obou těchto ukazatelů je patrné, že obavy z uprchlíků nebo neochota přijmout euro nejsou samy o sobě hlavním motorem odmítání EU.

Graf 7: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle starosti se situací uprchlíků v Evropě (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre/2018/oneyearbefore2019/eb89_one_year_before_2019_eurobarometer_en_opt.pdf ↑
https://www.stem.cz/v-nazoru-na-nase-clenstvi-v-evropske-unii-je-ceska-verejnost-rozdelena-do-dvou-vyrovnanych-taboru/ ↑
Zdroj: YouGov https://whatukthinks.org/eu/questions/if-there-was-a-referendum-on-britains-membership-of-the-eu-how-would-you-vote-2/?removed ↑

Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Hlavními ohroženími pro naši zemi jsou podle názorů české veřejnosti islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus a příliv uprchlíků. Oproti roku 2015 se oslabil pocit ohrožení vývojem situace na Blízkém východě.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V dubnovém průzkumu STEM dotázaní občané hodnotili jedenáct vybraných nebezpečí, která by mohla ohrozit naši zemi. Svůj pocit ohrožení lidé vyjadřovali na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí“ a devítka „velmi velké nebezpečí“. Výsledky můžeme porovnat s průzkumy v letech 2015 a 2011.

Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Maximální hodnotu na devítibodové škále mu přisoudila více než polovina občanů (53 %). Celkem jej za velké nebezpečí (odpovědi 7, 8, 9) považuje 81 % občanů. Tento podíl je mírně nižší než v roce 2015 (pouze však o 4 procentní body).

Dále jasná většina lidí považuje za vážné ohrožení pro naši zemi mezinárodní organizovaný zločin (77 %), terorismus (76 %) či příliv uprchlíků (71 %). Míra obav z přílivu uprchlíků se mezi lidmi mírně oslabila (o 5 procentních bodů). I když nejde u této oblasti o zásadní změnu, znamená to, že aktuálně poněkud více lidí za nebezpečí označuje organizovaný zločin nebo terorismus než příliv uprchlíků.

Další možnosti již jako velká nebezpečí pro naši zemi vidí nižší podíl občanů. Polovina populace (53 %) tak za vážné nebezpečí pro Českou republiku považuje vývoj situace na Blízkém východě. V porovnání s průzkumem z roku 2015 je ovšem uvedený podíl významně nižší (o 12 procentních bodů), což je nejvýraznější změna u zkoumaných oblastí. Necelá polovina veřejnosti dále vidí hrozbu ve změnách klimatu (45 %) nebo chudobě v rozvojových zemích (44 %).

Zhruba třetina občanů vnímá jako nebezpečí pro naši zemi politiku Ruska (37 %), USA (35 %) nebo politiku Číny (32 %). Podobný podíl lidí vidí ohrožení ze strany národnostních menšin v naší zemi (32 %). S výjimkou hodnocení politiky Číny došlo u uvedených ohrožení v porovnání s rokem 2015 ke snížení podílu těch, kteří je pociťují jako vážné nebezpečí. Politika Číny je hodnocena stabilně.

Změny v hodnocení nebezpečí pro naši zemi – březen 2011, září 2015 a duben 2018

(srovnání podílu odpovědí 7, 8 nebo 9 na škále 1-9,
kde 1=„žádné nebezpečí“, 9=„velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2011/3, 2015/9, 2018/4

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů

Obecně je možné říci, že islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro naši zemi vnímají poněkud citlivěji lidé starší 60 let, nejde však o zásadní rozdíly.

V porovnání s rokem 2015 pozorujeme mezi mladšími lidmi (do 45 let věku) mírně výraznější pokles podílu těch, kteří považují příliv uprchlíků za vážné nebezpečí.

Změny v hodnocení přílivu uprchlíků jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V případě pocitu ohrožení politikou Ruska je nejcitlivější střední generace od 30 do 59 let. Je zajímavé, že od roku 2015 se nejvíce změnil postoj lidí starších 60 let, kteří dříve představovali skupinu pociťující ohrožení ze strany Ruska nejsilněji.

Změny v hodnocení politiky Ruska jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V názoru na naše členství v Evropské unii je česká veřejnost rozdělená do dvou vyrovnaných táborů.

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojena polovina našich občanů. Téměř tři čtvrtiny našich obyvatel cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Obě charakteristiky jsou v čase na vzestupu. Z druhé strany vládne skepse k praktickým politikám EU a mnohé pochybnosti. Otázkou nevyjasněnou, která dělí občany na dvě stejné části, je otázka, zda naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň dvou pětin v dubnu 2012. Nástup nové Sobotkovy vlády s jasným proevropským stanoviskem podporu EU oživil. V souvislosti s migrační krizí však pozitivní hodnocení Evropské unie dále výrazně pokleslo. Současných 50% nás vrací k dříve obvyklým hodnotám. Je ovšem otázkou, zda se jedná o trvalejší trend či jen o dočasný výsledek.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2018

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou častěji spokojeni lidé s vyšším vzděláním, lidé žijící v příznivé materiální a finanční situaci, studenti, podnikatelé a živnostníci. Naopak nižší míra spokojenosti je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující grafy ukazují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny v těchto kategoriích v čase. Vidíme, že s Evropskou unií jsou spokojeni mladí lidé častěji než lidé starší. V letech 2013 a 2016 docházelo k postupnému srovnávání rozdílů mezi lidmi různého věku. Výrazná je diferenciace podle vzdělání, spokojenost s EU s dosaženým vzděláním výrazně roste.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

Všimněme si, že zkoumaná otázka se ptala na celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii, směřovala k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li otázku na evropskou spolupráci ještě obecněji a ptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, dostaneme kladnou odpověď od téměř tří čtvrtin našich obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, s dynamikou podobnou vývoji celkové spokojenosti s naším členstvím v EU

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Zamyslíme-li se nad těmito dvěma ukazateli, zdá se, že obecné hodnotové předpoklady pro posílení vztahu k EU u nás existují. Z druhé strany víme z předchozích výzkumů, že lidé jsou kritičtí k mnoha praktickým opatřením EU a ke konkrétním výkonům jejího aparátu. Evropská unie jim připadá těžkopádná, málo efektivní, nedostatečně demokratická a především málo srozumitelná. Domníváme se, že do budoucna je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování.

Přes určité zlepšení vztahu našich obyvatel k Evropské unii v současné době nelze podcenit skutečnost, že v problémovém období let 2010 až 2016 se hojně hovořilo o tom, že musíme vůči EU bránit své národní zájmy a že naše národní zájmy jsou se zájmy Evropské unie v rozporu. Takový názor zastává polovina našich obyvatel, o něco méně než před dvěma roky. Bylo by jistě zajímavé se diskusi o tom, co vlastně jsou naše národní zájmy a jak je naplňovat, věnovat v médiích, občanských diskusích i v činnosti politických stran konkrétně a více do hloubky.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Jak vidí Evropskou unii tábory příznivců politických stran? Na jedné straně tu jsou odpůrci a skeptici, které reprezentují hlavně SPD a komunisté. Z druhé strany nachází EU výraznou podporu mezi menšími stranami. Zajímavá je i vysoká podpora EU mezi příznivci ODS. Postoj elektorátu ČSSD je vůči Evropské unii zdrženlivější než postoj elektorátu hnutí ANO.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018. Údaje za KDU-ČSL, STAN a TOP 09 jsou vzhledem k nižším četnostem respondentů ve výběrovém souboru jen orientační.

Mění se postoje občanů k zaměstnávání cizinců u nás, veřejnost je méně často vidí jako konkurenci pro české zaměstnance

Tři pětiny Čechů (63 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců. Polovina občanů (49 %) si myslí, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Nadpoloviční většina (55 %) veřejnosti ale souhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. Od roku 2016 se mění do té doby dlouhodobě stabilní pohled české veřejnosti na pracující cizince, nyní jsou vnímáni méně často jako ohrožení pro český pracovní trh.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Od roku 2009, kdy u nás došlo ke zřetelnému růstu nezaměstnanosti a projevily se příznaky hospodářské krize, zjišťuje STEM názory naší veřejnosti na fakt, že v řadě profesí je u nás zaměstnáváno poměrně hodně cizinců. V souvislosti s měnícími se postoji české veřejnosti k cizincům a s vyšším optimismem při pohledu na ekonomický vývoj v naší zemi a aktuální situaci na pracovním trhu je zajímavé sledovat dynamiku názorů na zaměstnávání cizinců v České republice.

Podle posledního průzkumu třípětinová většina občanů (63 %) považuje počet cizinců za příliš vysoký. V názoru na to, zda cizinci berou našim lidem práci, je veřejnost rozdělena na dvě téměř shodné skupiny. Více než polovina dotázaných (55 %) uznává, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Do výzkumu v roce 2015 byly názory na zaměstnávání cizinců velmi stabilní. Od průzkumu v březnu 2016 sledujeme postupné snižování podílu lidí, kteří označují počet pracujících cizinců u nás za příliš vysoký, a těch, kteří si myslí, že cizinci připravují Čechy o práci. Od roku 2015 jde tedy o významné změny (pokles o 17, resp. 21 procentních bodů). Naopak u názoru na to, zda cizinci představují jediné řešení nedostatku pracovních sil v některých profesích, následující graf ukazuje od roku 2017 zvyšování míry souhlasu (oproti roku 2016 rozdíl o 15 procentních bodů).

Z dlouhodobé perspektivy se tedy zdá, že v hodnocení pozice cizinců na českém pracovním trhu v českém veřejném mínění začínají převažovat odlišné postoje než v minulosti. Svou roli jistě hraje současná situace na českém trhu práce s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a stav české ekonomiky obecně (dobrý výkon ekonomiky znamená výraznou poptávku po pracovní síle).

Pramen: STEM, Trendy 2009-2018

Je zajímavé, že ke změně došlo i v kombinaci postojů k pracujícím cizincům (viz následující graf), významně se od roku 2015 snížil podíl těch, kteří se domnívají, že cizinci připravují Čechy o práci a zároveň v nich nevidí řešení nedostatku pracovních sil (ze 46 % na 28 %). Naopak se zvýšil podíl lidí, kteří zastávají přesně opačný postoj (ze 14 % na 34 %).

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 4/2018

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce nejsou příliš podmíněny sociodemografickými charakteristikami. Jistou roli hraje pouze vzdělání dotázaných: míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, se snižuje s rostoucí úrovní vzdělání. Je ovšem důležité, že ve všech vzdělanostních skupinách od roku 2015 pozorujeme oslabení uvedených postojů, což ukazuje na to, že jde o všeobecnou proměnu, nikoliv pouze jev charakteristický pro část společnosti.

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

V názoru na zaměstnávání cizinců jako řešení nedostatku pracovních sil nejsou rozdíly mezi vzdělanostními skupinami příliš výrazné. V následujícím grafu jsou rovněž patrné změny míry souhlasu s tímto výrokem, které probíhaly v jednotlivých vzdělanostních skupinách mírně odlišně.

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

Rozdíly v závislosti na sociálním postavení nejsou příliš výrazné. Data pouze naznačují, že nezaměstnaní se jasně nejčastěji domnívají, že cizinci připravují naše občany o práci – 63 % z nezaměstnaných odpovědělo pozitivně (ovšem i v jejich případě je to nižší podíl než v roce 2016).

V názorech na zaměstnávání cizinců se odlišují různé skupiny zaměstnanců. Míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, je vyšší především mezi dělníky, naopak nižší u odborných a provozních pracovníků.

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let (566 zaměstnanců)

Pokles míry souhlasu s uvedenými tvrzeními od roku 2015 se projevil ve všech zaměstnaneckých skupinách. Nejvýrazněji se snížil podíl souhlasu s výrokem „zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci“ mezi provozními pracovníky.

Hodnocení ČNB českou veřejností

Ve dnech 1. – 8. 2. 2018 STEM provedl pro Českou národní banku průzkum veřejného mínění, který se zaměřil na názory občanů na ČNB. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl na základě kvótního výběru zkoumán kombinací technik PAPI a CAPI. V osobních rozhovorech bylo dotázáno 1028 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval na základě zadání České národní banky, zjišťoval důvěru v ČNB mezi občany ČR a názory české veřejnosti na úkoly a poslání ČNB.

Z odpovědí na otázku věnovanou důvěře v Českou národní banku vyplývá, že nyní ČNB důvěřuje tříčtvrtinová většina veřejnosti (74 %). Tato míra důvěry byla charakteristická i pro předchozí průzkumy ze začátku let 2012 a 2013. Po zavedení kurzového závazku na konci roku 2013 jsme v dalších průzkumech sledovali oslabení míry důvěry v ČNB k padesátiprocentní hranici. Aktuální data však ukazují, že již došlo k návratu míry důvěry v ČNB na úroveň před rokem 2014.

STEM, Trendy 2012-2015, STEM pro ČNB (1.-8.2.2018)

ČNB častěji důvěřují lidé s vyšším sociálním statusem, vysokoškolsky vzdělaní, z domácností finančně zajištěných, úředníci, odborní a řídící pracovníci. Ovšem i mezi lidmi s nižším statusem je míra důvěry v ČNB nadpoloviční.

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

Z nabídnutých pěti typů činností, které ČNB vykonává, měli dotázaní lidé vybrat jednu činnost, která je pro ně nejdůležitější při hodnocení centrální banky. Ukázalo se, že veřejnost nemá jasně dominující kritérium pro toto hodnocení.

Nejvyšší podíl – třetina veřejnosti – klade důraz na udržování cenové stability (31 %). S mírným odstupem následuje hodnocení ČNB podle kurzu koruny (27 %) a pro čtvrtinu veřejnosti (24 %) je zásadní dozor ČNB nad stabilitou bank. Zhruba desetina občanů (13 %) považuje za nejdůležitější vydávání peněz a řízení peněžního oběhu.

Poslední dobou diskutované téma podmínek hypoték je nejdůležitější při hodnocení ČNB
u 5 % populace a není výrazněji klíčové ani v případě nižších věkových skupin.

„Které z činností ČNB považujete pro své hodnocení ČNB za nejdůležitější?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

S péčí ČNB o cenovou stabilitu, tedy hlavnímu úkolem banky, jsou celkově spokojeny čtyři pětiny veřejnosti (79 %), zcela přesvědčena je o tom desetina lidí.

„Jedním z hlavních úkolů ČNB je pečovat o cenovou stabilitu v ČR.
Řekl(a) byste, že se centrální bance v zásadě daří tento úkol naplňovat?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

Lidé, kteří při hodnocení ČNB považují za nejdůležitější právě cenovou stabilitu, jsou s činností banky v této oblasti ještě spokojenější než populace jako celek (84 %). Jde ovšem stejně jako v případě celé populace o váhavější postoj („určitě ano“ opět desetina).

Třípětinová většina občanů (63 %) by podle vlastního vyjádření stála o více informací na téma úkolů, plánů a prognóz ČNB. Jasných zájemců je takřka pětina (17 %).

Zájem o informace z činnosti ČNB je podle očekávání vyšší mezi vzdělanějšími občany, lidmi středního věku a také mezi těmi, kteří mají v centrální banku důvěru.

„Chtěl(a) byste mít o úkolech, plánech a prognózách ČNB více informací?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – DUBEN 2018

Dubnový výzkum STEM oproti výzkumu únorovému nenaznačuje žádný dramatický zvrat. Po drobných krůčcích se však naše politická scéna proměňuje. Mírně posilují ANO i ODS a opírají se o dostatečně intenzivní podporu. Z nových parlamentních stran se daří Pirátům, naopak SPD oslabuje. Pod hranici pěti procent se dostaly STAN a TOP 09, což výrazně mění podíly hypotetických mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 151 tazatelů STEM (PAPI) a 95 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za duben 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK!

VOLEBNÍ MODEL

Dubnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana

VOLBY 2013

02/16

05/16

12/16

03/17

06/17

10/17

VOLBY 2017

11/17

12/17

02/18

04/18

ANO

18,7

29,2

27,1

29,7

27,0

32,8

26,7

29,6

30,9

33,0

32,5

32,9

ODS

7,7

7,8

7,5

7,3

9,6

8,2

11,3

12,0

9,6

11,0

13,7

Piráti

2,7

1,9

2,6

3,3

5,5

3,8

8,1

10,8

10,4

12,2

13,3

13,5

SPD

3,6

3,4

4,7

4,0

4,4

12,9

10,6

10,0

8,7

9,5

9,0

KSČM

14,9

13,6

14,5

13,8

13,9

12,7

12,5

7,8

8,3

8,8

8,7

8,5

ČSSD

20,5

19,7

20,1

16,3

15,5

11,4

9,4

7,3

8,2

8,0

7,1

7,0

KDU-ČSL

6,8

6,4

7,1

6,9

7,6

7,4

5,8

6,1

5,4

5,2

5,4

TOP 09

12,0

6,5

7,6

5,2

6,7

5,5

5,7

5,3

4,6

4,4

4,6

3,9

STAN

4,1

2,2

0,9

3,7

5,2

3,9

5,2

4,0

3,9

3,2

2,5

2,0

1,9

2,6

2,3

2,5

1,5

0,9

1,1

0,8

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

„Někteří lidé říkají, že si dnes těžko vyberou stranu, které by chtěli dát svůj hlas. Patříte Vy osobně k těmto lidem?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“).

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – únor 2016 – duben 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu získává o 8 mandátů více, KDU-ČSL o 5 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

V dubnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. STAN a TOP 09 by nepřekonaly pětiprocentní hranici.
Hnutí ANO po volbách posílilo a udržuje si vysokou podporu i v letošním roce. Díky pevné podpoře příznivců ve volebním modelu dosahuje téměř 33 procent.
Daří se ODS. Ta posílila v poslední době a v modelu má zřetelně lepší výsledek než ve volbách.
Daří se také Pirátům. Krůček po krůčku od voleb soustavně posilují svoji pozici
a jsou nyní po ANO a ODS třetí nejsilnější stranou.
Poněkud si pohoršila ČSSD a její volební výsledek by dnes nebyl příliš odlišný
od voleb.
Postavení KSČM je stabilní a po celé povolební období si udržuje mírný náskok nad ČSSD.
SPD mírně ztrácí. Ve volebním modelu to není příliš znát, jelikož stoupenci Tomio Okamury mají dost pevné volební přesvědčení, které pramení z protestního charakteru strany.
KDU-ČSL se pohybuje těsně nad pětiprocentním prahem. Data naznačují, že její volební jádro již není tak pevné, jak bývalo.
Podíváme-li se na kvalitu podpory jednotlivých stran, vidíme skupinu rozpačitých voličů, kteří se příliš nezajímají o politiku, v politice se moc nevyznají a kteří těžko hledají stranu, které by dali svůj hlas. Typicky jsou to voliči Pirátů, ale i voliči ČSSD.
Proti skupině rozpačitých stojí skupina odhodlaných, kteří se o politiku zajímají
a kteří mají ke své straně dost silný vztah. Patří sem hnutí ANO a ODS, tedy dvě hlavní strany, které spolu vedou výrazný politický zápas. Přibližují se jim stoupenci SPD, kteří se však v politice příliš neorientují.
Skalní stranou zůstávají komunisté. Mají ke své KSČM zdaleka nejsilnější vztah
ze všech voličských obcí.
Skutečnost, že v dubnu propadli STAN a TOP 09 pod pětiprocentní hranici, silně zamíchala počtem mandátů.
V současné době by levice reprezentovaná KSČM a ČSSD dala dohromady jen 30 mandátů, pravice zastoupená ODS a SPD necelých 50 mandátů. Zbývajících 120 mandátů připadá na formace politického středu.
Hnutí ANO by na základě současných výsledků mělo několik možností, jak vytvořit dvoustrannou volební koalici. Koalice s krajními politickými stranami (KSČM nebo SPD) by byla jen velmi těsná a nejspíš by nebyla funkční. Koalice ANO a ODS
by dala dohromady 117 mandátů, koalice ANO a Pirátů 114 mandátů.
Početně schůdnou koalici proti hnutí ANO by musely vytvořit buď všechny ostatní strany, případně všechny strany bez lidovců.
Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 62 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných. Z těchto údajů se zdá, že motivace přijít k volbám je nadprůměrná.

Novým ředitelem STEM se stal Martin Buchtík

Ředitelem STEM je od dubna sociolog Martin Buchtík, Ph. D., který působil ve firmě MEDIAN a dříve řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Martin Buchtík se dlouhodobě věnuje výzkumu životního stylu, kvality života a formování veřejného mínění.

„Martin Buchtík je zkušený analytik a manažer, který se zabývá zkoumáním české společnosti z mnoha úhlů pohledu. I pod jeho vedením se bude STEM nadále orientovat na sociální, veřejná a politická témata a analýzy, v nichž máme bezmála třicetiletou tradici.“ Říká předseda správní rady STEM, z.ú. Jan Hartl.

Martin Buchtík na pozici ředitele STEM střídá Pavla Fischera, který odstoupil z funkce před oznámením své prezidentské kandidatury v říjnu loňského roku.

PROTIKUŘÁCKÝ ZÁKON

Ve dnech 27. 3. – 2. 4. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo zdravotnictví ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na protikuřácký zákon. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1033 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval na přelomu března a dubna 2018 na základě zadání Ministerstva zdravotnictví ČR, zjišťoval názory české veřejnosti na protikuřácký zákon obecně a na zákaz kouření ve stravovacích zařízeních konkrétně.

Protikuřácký zákon zakazuje kouřit v různých typech veřejných prostor. Pro dotazování bylo vybráno pět typů těchto prostor a testovali jsme, zda lidé souhlasí se zákazem kouřit právě v těchto prostorech. Ukázalo se, že jednoznačná většina zastává souhlasný postoj k zákazu kouřit v předložených typech prostorů či zařízení. Nejvíce jasno mají lidé v názoru na sportoviště, hřiště určená dětem či mladým lidem (dokonce 72 % odpovědí „určitě ano“).

V hodnocení stravovacích zařízení je sice míra souhlasu nižší než u ostatních prostor, ale přesto je stále velmi vysoká: 78 % zákaz kouření považuje za správný (56 % dokonce za „určitě“ správný).

„Zákon zakázal kouřit v různých typech prostor. Považujete za správný úplný zákaz kouření v následujících typech prostor?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Třípětinová většina lidí (61 %) je toho názoru, že protikuřácký zákon povede k vyšší ochraně zdraví občanů. Méně lidí však očekává, že zákon povede ke snížení počtu vykouřených cigaret (47 %). S odstupem je očekávání, že povede k celkovému snížení osob závislých na tabáku (31 %). Necelé dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že zákon pomůže snížit počet dětí a mladistvých závislých na tabáku.

„Vede podle Vás protikuřácký zákon ke:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Část průzkumu byla zaměřena přímo na zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Základní zjištění je, že zákaz nevadí dvoutřetinové většině občanů (68 %).

„Nejdiskutovanější částí protikuřáckého zákona je úplný zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Vadí Vám osobně, že se uvnitř restaurací nesmí kouřit?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Podle očekávání nekuřákům v jasné většině (87 %) zákaz kouření v restauracích nevadí a nevadí ani většině (62 %) občasných kuřáků. Slabší kuřáci jsou většinou proti tomuto zákazu, ovšem dvě pětiny z nich (41 %) jsou opačného názoru. Mezi silnějšími kuřáky je postoj jasný, jen necelé pětině (19 %) nevadí zákaz kouření v restauracích.

Zákaz kouření uvnitř restaurací nejméně vadí nejmladší generaci do 29 let (nevadí 75 % z nich). Zákaz kouření v restauraci vadí častěji těm, kteří chodí do restauračních zařízení několikrát týdně (43 % z nich), a těm, kteří preferují hospody (54 % z nich). Uváděná čísla nepotvrzují mediální obraz jednoznačné většiny nespokojených pravidelných návštěvníků hospod.

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Třípětinovou většinu veřejnosti (60 %) zákaz kouření v restauracích neovlivňuje v návštěvnosti restauračních zařízení. U těch, kde určitý vliv je, vidíme vyrovnané rozdělení na dvě skupiny. Pětina (20 %) chodí častěji nebo začala do restaurací chodit, druhá pětina chodí naopak méně často či přestala chodit vůbec.

„Má zákaz kouření v restauracích vliv na Vaši návštěvnost restauračních zařízení?
Pokud ano, v jakém směru?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Protikuřácký zákon jako celek je polovinou veřejnosti (53 %) vnímán jako pozitivní opatření. Za negativní opatření jej označuje pouze třetina (33 %), zhruba desetina (14 %) nemá jasný názor.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti zavedení protikuřáckého zákona,
bylo jeho zavedení podle Vás:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Nekuřáci protikuřácký zákon samozřejmě hodnotí jasně pozitivně, pravidelní kuřáci naopak jasně negativně (i když čtvrtina slabších kuřáků připouští, že jde o pozitivní krok). Mezi občasnými kuřáky je více těch, kteří zákon považují za pozitivní opatření, než těch s negativním postojem.

Pokud mají lidé po roce fungování protikuřáckého zákona říci, jak se zákonem dál, je spektrum názorů na něj velmi rozmanité. Více než třetina lidí (36 %) by zákon nechala beze změny, desetina (11 %) by ho dokonce ještě zpřísnila. Naopak třetina dotázaných (32 %) by zákon zmírnila, pětina (18 %) zcela zrušila. Zdá se tedy, že protikuřácký zákon je živou otázkou, která však nevyvolává výraznou polarizaci a samozřejmě souvisí se samotným životním stylem občanů, tedy s jejich vlastním přístupem ke kouření.

„Bude tomu rok, co začal platit protikuřácký zákon. Někteří trvají na jeho platnosti či žádají jeho zpřísnění, jiní žádají jeho zmírnění či zrušení. Vy osobně byste protikuřácký zákon:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Podle očekávání jsou nekuřáci většinou pro zachování či dokonce zpřísnění protikuřáckého zákona (celkem 64 %), pro zmírnění tohoto zákona je mezi nimi čtvrtina (24 %). Občasní kuřáci jsou názorově rozděleni, dvě pětiny (37 %) by zákon zachovaly, dvě pětiny (39 %) zmírnily, téměř pětina (17 %) by jej zrušila úplně.

Pravidelní kuřáci jsou sice většinou pro zmírnění nebo zcela zrušení protikuřáckého zákona (především silní kuřáci), ovšem i mezi nimi je určitý podíl, především „lehčích“ kuřáků, kteří zákonu vyjadřují podporu (20 % z nich).

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Finanční správa a veřejnost

Ve dnech 4. – 15. 1. 2018 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství průzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na fungování Finanční správy a zkušenosti s daněmi a finančním úřadem.

Dotázáni byli občané ČR starší 18 let, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a v posledních pěti letech měli daňovou povinnost (není to tedy obvyklý reprezentativní výzkum populace ČR, ale jasně definovaný cílový soubor respondentů s předpoklady vyjádřit se k tématu se znalostí a osobní zkušeností). Výzkumu se zúčastnilo 804 osob – plátců daní se zkušeností s FS.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2018 na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory občanů, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a daňovými povinnostmi, na fungování Finanční správy a finančních úřadů.

Mezi dotázanými lidmi (plátci daní se zkušeností s Finanční správou) má podle svého vyjádření přehled alespoň o svých daňových povinnostech nadpoloviční většina (58 %). Třetina připouští, že se v daních moc nevyzná a desetina se považuje za velmi málo informované o daňových povinnostech.

„Máte Vy osobně přehled o daňových povinnostech občanů České republiky?“

Nejčastější frekvence komunikace s Finanční správou výběrového souboru respondentů, tedy plátců daní, je jednou za rok (49 %). Častěji je v kontaktu jen malý podíl (9 %) dotázaných. Naopak více než dvě pětiny (42 %) respondentů přicházejí do kontaktu s FS jen nárazově, tedy méně často než jednou za rok.

„Jak často Vy osobně komunikujete s Finanční správou, finančním úřadem?“

Minimálně jednou měsíčně	1 %
Obvykle jednou za čtvrtletí	4 %
Obvykle jednou za pololetí	4 %
Obvykle jednou za rok	49 %
Méně často	42 %

Jasně nejčastějším způsobem komunikace s FS je osobní návštěva, dvoutřetinová většina (69 %) dotázaných uvedla, že při komunikaci s FS využívá osobních návštěv finančního úřadu. Třetina (36 %) využívá telefonický kontakt, pětina (18 %) komunikuje prostřednictvím e-mailu. Daňový portál či datová schránka je prostředkem komunikace s FS desetiny (12 %) respondentů výzkumu. Facebook využívá 1 %. Respondenti mohli uvést více odpovědí.

„Jakým způsobem s Finanční správou, finančním úřadem Vy osobně komunikujete?“

Podíl souhlasných odpovědí v %

Poplatníkům jsme dále předložili pět možných očekávání od činnosti Finanční správy a požádali o výběr tří možností, které jsou podle jejich názoru nejdůležitější.

Poplatníci vidí jednoznačně jako hlavní náplň činnosti Finanční správy výběr a přehledné spravování daní (na prvním až třetím místě vybralo 71 % respondentů). Na prvním místě výběr a správu přitom uvedla téměř polovina (47 %) dotázaných, pouze čtvrtina (29 %) tuto oblast do svého výběru vůbec nezařadila.

Více jak polovina respondentů mezi nejdůležitější obsahy práce FS vybrala aktivně informovat občany včetně daňových úlev (59 %) a bojovat s daňovými úniky (57 %). Poněkud méně dotázaných očekává od FS metodické pokyny (48 %). Zájem o metodické pokyny je přitom výrazně vyšší mezi lidmi s maturitou či vysokoškolským vzděláním (vybralo 54 res. 57 % z nich). Očekávání „občanů si bude všímat co nejméně“ do výběru tří oblastí zařadila pětina (21 %) poplatníků, nejčastěji vrcholoví manažeři a profesionálové v zaměstnaneckém poměru. Zaměstnanci v manuálních profesích častěji než ostatní preferují boj s daňovými úniky.

„Co očekáváte od Finanční správy především?“

Při hodnocení pěti charakteristik finančního úřadu, pod který respondenti výběrového souboru patří, zjišťujeme převažující spokojenost ve všech položkách. Jednoznačnou spokojenost poplatníci nejčastěji vyjadřují s dostupností úřadu a vstřícností a odborností jeho zaměstnanců (cca 30 a více procent odpovědi „velmi spokojen/a“).

Vyšší podíl nespokojenosti je patrný pouze v případě času potřebného k vyřizování záležitostí na FÚ, vyjadřuje ji pětina (20 %) dotázaných (mezi respondenty mladšími 30 let je to ještě o něco více: 32 %).

„Ohodnoťte, prosím, do jaké míry jste v následujících oblastech spokojen(a) s fungováním finančního úřadu, pod který územně patříte?“

Jednou z cest, jak do budoucna zkrátit čas potřebný k vyřízení záležitostí na finančním úřadě, je postupná elektronizace. Z výsledků průzkumu je zřejmé, že tříčtvrtinové většině dotázaných (73 %) by omezení papírové komunikace FS s daňovými poplatníky a její nahrazení elektronickými službami ve výhledu 10 let nevadilo.

„Vadilo by Vám osobně, kdyby Finanční správa postupně, ve výhledu příštích 10 let, omezila papírovou komunikaci s daňovými poplatníky a nahradila ji v co největší míře elektronickými službami?“