Dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (9 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.

Číst dále

Volební preference – listopad 2019

V listopadu by se do Poslanecké sněmovny dostalo osm politických stran. ANO dominuje politické scéně – jeho podpora je rozsáhlá a vazba příznivců je u něj velmi silná. Piráti a ODS se dělí o druhé a třetí místo. Podpora Pirátů však není pevná a v čase kolísá. Levice nadále mírně oslabuje. S výjimkou KDU-ČSL je u menších stran situace nepřehledná. Nástup Trikolory se v tuto chvíli zastavil a nadějněji nyní vypadá situace u Starostů. Výkyvy nálad tu však mohou být i nahodilé.

Číst dále

Komentář: Stane se klimatická změna „novou migrací“?

Nikola Hořejš ze STEM a Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky komentují v deníku Právo, jak se vyvíjí debata o globálních změnách klimatu a jak ji vnímán česká veřejnost.

Komentář navazuje na projekt Češi v Evropě, kterým STEM usiluje o věcný dialog o směřování ČR v geopolitice.

„Změna klimatu se z odborných kruhů přesouvá do popkultury, na sociální sítě i do hospod. Spolu s tím roste potřeba politiků a komentátorů zastávat výrazná a někdy radikální stanoviska. Hrozí proto, že debata o klimatu bude štěpit společnost. Jak předejít tomu, aby sklouzla do iracionality, kterou jsme v posledních letech mohli vidět u tématu migrace?

Číst dále

Co nám přineslo třicet let svobody?

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami. Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Číst dále

POLISTOPADOVÝ VÝVOJ HODNOTÍ POZITIVNĚ NEJVÍCE LIDÍ OD ROKU 1992, VÝRAZNÉ ROZDÍLY V NÁZORU NA POLISTOPADOVÝ VÝVOJ VŠAK PŘETRVÁVAJÍ

Téměř dvě třetiny (64 %) českých obyvatel považují režim po listopadu 1989 za lepší nežli režim předlistopadový, což je výrazně více než hodnoty posledního desetiletí. Pouze 16 % populace považuje polistopadový vývoj za trochu nebo mnohem horší – takto nízký podíl byl naposledy naměřen v roce 1992. Nejméně lidí od roku 1997 (18 %) také vyjadřuje osobní nespokojenost s polistopadovým vývojem. Hodnocení vývoje po roce 1989 se tradičně velmi liší napříč různými skupinami obyvatel. Mladí občané, občané alespoň průměrně materiálně zajištění a pravicoví voliči hodnotí vývoj posledních třiceti let veskrze pozitivně. Naopak starší občané, občané s nedostatečným materiálním zajištěním a voliči levice jsou k polistopadovému vývoji podstatně kritičtější.

Číst dále

Popularita stranických osobností v říjnu 2019

Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným českým politikem, jeho popularita se oproti předchozím výzkumům zvýšila. V porovnání s minulým šetřením z června 2019 se mírně zvýšil podíl pozitivních hodnocení u Aleny Schillerové, Jany Maláčové a Marie Benešové, kterým tedy patří přední místa pomyslného žebříčku. Mezi nejlépe hodnocenými politiky je také Lubomír Zaorálek. Nejméně známým členem vlády je stále ministr dopravy Vladimír Kremlík. V porovnání s červnem 2019 se významněji snížil podíl příznivých názorů u Ivana Bartoše, Richarda Brabce a Vojtěcha Filipa.

Číst dále

Nová studie zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Informace pro novináře, 7.11:2019

Analýza několika průzkumů mimo jiné ukazuje, že Češi neumí rozpoznat základní pravidla zpravodajství. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože nezahrnují budování důvěry mezi novináři a veřejností. Přitom podle průzkumů jsou novináři vhodným mluvčím pro mediální osvětu.

Číst dále

Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Číst dále

Volební preference – Říjen 2019

V říjnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní. Úspěch zaznamenala Trikolora, která se v modelu blíží pětiprocentní hranici, stejně jako STAN a TOP 09. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. ODS oproti červnu ztratila a hypoteticky přichází o pět mandátů. Levice naopak mírně posílila a zastavila tak svůj propad.

Číst dále

Martin Buchtík v rozhovoru pro Český rozhlas k výzkumu Česká společnost po 30 letech:

„Často děláme i po třiceti letech demokracie začátečnickou chybu: máme tendenci druhou stranu poučovat. A debatu zahajujeme často s tím, že chceme druhého přesvědčit o našem pohledu na věc, ale vůbec si nepřipouštíme, že by druhá strana mohla o něčem přesvědčit nás.

Číst dále