Hodnocení českých poslanců v Evropském parlamentu

Politici působící v Evropském parlamentu jsou českou veřejností velmi málo známí. Vyšší míra znalosti je podle říjnového výzkumu STEM charakteristická spíše pro osobnosti, které jsou (nebo byly) aktivní i na domácí politické scéně. Konkrétně tedy k nejznámějším europoslancům patří Pavel Telička, Jiří Pospíšil, Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Nejvyšší podíl příznivých názorů byl zjištěn u Pavla Teličky, těsně druhým v pořadí je Evžen Tošenovský.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů.
Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V květnu letošního roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu a jednotlivé politické subjekty řeší v současné době obsazení svých kandidátek. STEM má k dispozici výsledky průzkumu z října loňského roku, do kterého byli zahrnuti všichni současní poslanci Evropského parlamentu za ČR. Dotázaní lidé uváděli svůj názor na jednotlivé europoslance, případně se vyjádřili, že poslance neznají.

Úvodem je třeba upozornit na nízkou míru znalosti u většiny europoslanců v české veřejnosti. U většiny evropských poslanců tedy platí, že je minimálně tři pětiny veřejnosti vůbec neznají (podíl neznalosti se u nich pohybuje od 63 % do 81 %).

V tomto ohledu představuje výjimky pouze sedm poslanců: Pavel Telička (nezná jej 28 %), Jiří Pospíšil (29 %), Jan Zahradil (38 %), Evžen Tošenovský (39 %), Miroslav Poche (46 %), Michaela Šojdrová (49 %) a Jaromír Štětina (51 %).

Naopak nejméně známými europoslanci jsou Dita Charanzová (nezná ji 81 %), Martina Dlabajová (80 %) a Petr Ježek (79 %).

Nejvíce příznivých hodnocení obdržel poslanec Pavel Telička (35 % občanů na něj má pozitivní názor). Podíl pozitivních a negativních názorů je u Pavla Teličky poměrně vyrovnaný (35 % vs. 37 %).

Dále je třetinou lidí pozitivně hodnocen Evžen Tošenovský (34 % příznivých názorů vs. 27 % nepříznivých, což je nejvýraznější převaha pozitivních hodnocení nad negativními v celku zkoumaných poslanců). Téměř třetina lidí příznivě vidí Jana Zahradila (31 % vs. 31 %) a Jiřího Pospíšila (31 % vs. 40 %, ovšem v jeho případě mírně převažují negativní názory nad pozitivními).

Mezi známější europoslance patří ještě Miroslav Poche, kterého ovšem pozitivně hodnotí zhruba desetina veřejnosti (13 %), negativně výrazně více občanů (41 %). Svou roli zde jistě sehrála situace kolem jeho aspirantury na post ministra zahraničních věcí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

(pořadí podle podílu součtu odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“)


Hodnocení stavu životního prostředí v ČR podle názoru české veřejnosti

Nadpoloviční většina českých občanů (57 %) hodnotí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Z časové řady výzkumů STEM vyplývá, že v roce 1997 jasně převažoval názor, že životní prostředí v naší zemi není dobré (jen 13 % pozitivních hodnocení). V roce 2007 již ekologii pozitivně hodnotila polovina veřejnosti (50 %). Čtvrtina dotázaných (27 %) uvádí, že se o ekologii aktivně zajímá. Jasná většina občanů (85 %) deklaruje, že ve svém chování bere ohled na ochranu životního prostředí (častější jsou ovšem váhavější odpovědi „spíše ano“: 55 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení stavu životního prostředí v České republice z pohledu veřejného mínění.

Mírně nadpoloviční většina občanů (57 %) považuje současný stav životního prostředí v naší zemi za dobrý (ovšem jde především o hodnocení „spíše dobrý“). Z časového srovnání je zřejmé, že v roce 1997 jasná většina populace (87 %) byla v hodnocení stavu životního prostředí kritická (téměř třetina jej dokonce označila jako „velice špatný“). Ovšem ve výzkumu o deset let později již názor na ekologii v ČR českou veřejnost rozděloval do dvou vyrovnaných skupin. Pozitivní výkyv v roce 2017 (65 % příznivých hodnocení) se aktuálním výzkumem nepotvrdil.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

V názorech na stav životního prostředí nejsou v české veřejnosti významné rozdíly podle sociodemografických charakteristik. Určité rozdíly vidíme pouze mezi muži a ženami, kdy mezi muži je vyšší podíl pozitivních názorů než u žen a navíc v případě mužů míra příznivých hodnocení vzrostla od roku 2007 výrazněji než u žen.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Pro doplnění kontextu hodnocení stavu životního prostředí českou veřejností dodejme, že stav životního prostředí podle mínění veřejnosti nepatří mezi nejpalčivější problémy naší společnosti. A dále také pouze zhruba čtvrtina občanů (27 %) prohlašuje, že informace z oblasti ekologie a životního prostředí aktivně vyhledává. Tento podíl je v čase celkem stabilní. Pouze můžeme upozornit na současný mírně vyšší podíl odpovědí „určitě nevyhledávám“ oproti roku 1997.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

Je ovšem zajímavé, že mezi lidmi se zájmem o problematiku životního prostředí se od roku 2007 výrazněji zvýšil podíl těch, kteří hodnotí stav životního prostředí pozitivně. Obecně ale platí, že mezi těmi, kteří se profilují jako aktivní zájemci o stav životního prostředí, je podíl pozitivních hodnocení mírně nižší než mezi lidmi, kteří informace v této oblasti aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Podle vlastního vyjádření jasná většina české populace (85 %) ve svém chování dbá na ochranu životního prostředí. Je ovšem třeba upozornit, že jde pouze o deklaraci neprokázanou dalšími odpověďmi na konkrétní chování. Navíc odpovědí „určitě ano“ je menšina (30 %).

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Deklarovaná aktivita při vyhledávání informací o stavu životního prostředí znamená také radikálnější postoj k ekologickým návykům. Podíl těch, kteří určitě dbají na ekologický dopad svého chování, je mezi aktivně vyhledávajícími téměř dvojnásobný oproti těm, kteří informace o stavu životního prostředí aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Vyjádření o chování s ohledem na ekologický dopad není významně ovlivněno vzděláním nebo pohlavím respondentů. V případě věku nejsou rozdíly zásadní, data pouze naznačují mírně častější deklaraci ekologicky zodpovědného chování u starších lidí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zřetelnější rozdíly jsou mezi lidmi v různé finanční situaci, kdy lidé z domácností dobře materiálně zajištěných častěji kategoricky tvrdí, že při svých činnostech určitě berou ohled na ochranu životního prostředí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

 


Postoj Čechů k náboženství

Čtvrtina českých občanů (25 %) uvádí, že je věřící. Častěji jde o ženy než muže, lidi starší 45 let a obyvatele menších obcí. Více než třetina dotázaných (35 %) se nepovažuje za nábožensky založené a necelá třetina (31 %) uvádí, že je ateisty. V porovnání s výzkumy z let 1994 a 2004 je patrný poměrně stabilní podíl věřících, mírně se snižující podíl lidí nezaložených nábožensky a zvyšující se podíl ateistů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM věnoval vztahu české populace k náboženství. Výzkumy religiozity mohou mít různou podobu, různé indikátory. Můžeme zkoumat význam duchovních stránek života v rámci žebříčku životních hodnot, můžeme sledovat náboženské chování a praktikování víry. V listopadovém průzkumu STEM jsme se přiklonili ke zkoumání osobního vztahu k náboženství na rovině víry, náboženského založení nebo ateismu.

Za věřící se označuje čtvrtina dospělé populace České republiky (25 %). Třetina občanů (35 %) uvádí, že není nábožensky založena a téměř třetina (31 %) se považuje přímo za ateisty. Desetina (9 %) se vyhýbá jasnému vyjádření výběrem varianty „nejsem rozhodnut(a)“.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018

Srovnání s minulými průzkumy STEM ukazuje poměrně stabilní podíl lidí, kteří se označují za věřící. Mírně se v čase snižuje podíl lidí, kteří uvádí, že nejsou nábožensky založení, a zároveň zvyšuje podíl těch, kteří prohlašují, že jsou ateisty.

Pro detailnější rozlišení míry religiozity STEM do výzkumu zařadil ještě jednu otázku zjišťující názor na existenci transcendentálního přesahu. Mírně nadpoloviční většina (55 %) občanů se domnívá, že existuje něco, co nás přesahuje.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zajímavá je kombinace obou otázek, která ukazuje rozdílná individuální pojetí víry. Ukazuje se totiž, že i mezi lidmi, kteří se nepovažují za nábožensky založené nebo jsou podle svého vyjádření ateisty, je část těch, kteří zároveň věří v existenci nějakého transcendentna.

Postoj k náboženství podle víry v něco, co nás překračuje

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pokud se podrobněji zaměříme na vztah k náboženství v různých sociodemografických skupinách, zjišťujeme, že za věřící se častěji označují ženy než muži, dále lidé starší 45 let a obyvatelé obcí do 5 tisíc obyvatel. V různých vzdělanostních skupinách nejsou významné rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Podívejme se ještě podrobněji na věkové rozdíly ve vztahu k náboženství v časové perspektivě. Uvedli jsme, že v letech 1994 a 2004 byl podíl věřících na podobné úrovni jako nyní, ovšem s ohledem na podíl věřících v různých věkových skupinách byla struktura mírně odlišná. Z následujícího grafu je zřejmé, že v minulosti byl ve věkové kategorii lidí starších 60 let výrazně vyšší podíl věřících než v ostatních věkových kategoriích. V současné době již tyto rozdíly nejsou tak zřejmé a podíl věřících u starších lidí je stejný jako u lidí ve věku 45 až 59 let.

Podíl věřících v různých věkových skupinách v časovém vývoji 1994-2018

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018


STEM – volební preference – listopad 2018

Listopadový výzkum STEM probíhal více než týden po zveřejnění reportáže o synovi
A. Babiše a ve dnech před i po hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Data ukazují, že nedávné události aktivizovaly a posílily tábor příznivců hnutí ANO. Své postavení posílili rovněž Piráti a v preferencích i volebním modelu zaujali druhé místo, i když jejich podpora je dosud nepevná. ODS následuje v těsném odstupu na místě třetím. Do sněmovny by se v listopadu nejspíš dostalo jen sedm stran, STAN a TOP 09 zůstali těsně pod pětiprocentním prahem. Přepočet na mandáty ještě zdůraznil současnou dominanci ANO. Motivace k volební účasti oslabila.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. – 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 167 tazatelů STEM (PAPI) a 81 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za listopad 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Listopadový model zračí váhání voličů, je proto postaven na předpokladu volební účasti nižší než 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – listopad 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2016 – listopad 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v listopadu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 13 mandátů více, KDU-ČSL o 5 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení. V tomto přepočtu vycházíme z předpokladu, že by TOP 09 a STAN zůstali pod pětiprocentní hranicí.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V listopadu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Starostové, TOP 09 a KDU-ČSL se pohybují těsně kolem pětiprocentního prahu. Jelikož se nacházejí v pásmu statistické chyby, není jisté, zda by se do parlamentu dostali.
  2. Za této situace by v přepočtu na mandáty výrazně získalo hnutí ANO. Oproti minulému měsíci hnutí ANO posílilo v modelu o dva procentní body a zdá se, že nedávné rozbroje na naší politické scéně posílily volební odhodlání příznivců ANO, zároveň znejistily volební motivaci příznivců ostatních stran. V listopadu by ANO snadno složilo jakoukoli dvojčlennou koalici.
  3. Druhá v pořadí je Pirátská strana. ODS na třetím místě získávala v první půlce roku přízeň voličů, nyní se ale tento trend zastavil.
  4. Levici se nadále nedaří. Pokles preferencí u KSČM je povlovný, ale systematický. Oproti říjnu ČSSD trochu získala ve stranických preferencích, její podpora je ale mělká a váhavá.
  5. SPD zaznamenala ztrátu a letošní rok se jí příliš nedaří. Ztrátu zaznamenala i KDU-ČSL a zůstává okolo pětiprocentního prahu volitelnosti.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 28 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace je v dlouhodobém srovnání spíše slabší.

Česká veřejnost má stále strach z uprchlíků

Většina veřejnosti (71 %) má strach z uprchlíků, kteří by se usadili v ČR. Ještě vyšší (86 %) je míra strachu z rozšíření islámu v souvislosti s příchodem migrantů. Zjištěné postoje české veřejnosti se neliší významně od názorů v době akutní uprchlické krize. Data však ukazují, že je oproti roku 2016 poněkud více těch, kteří vidí za poslední rok v situaci s uprchlíky zlepšení. Dvoutřetinová většina respondentů (67 %) považuje vládní politiku vůči uprchlíkům za správnou, ovšem „jen“ polovina (52 %) uvádí, že ji považuje za srozumitelnou.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů.
Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu se STEM zaměřil na postoje českých občanů k uprchlíkům a na hodnocení politiky české vlády vůči migrantům.

Strach z uprchlíků dnes mají více než dvě třetiny obyvatel (71 %). Větší ohrožení však lidé spojují s rozšířením islámu v naší zemi. Obává se ho více než osmdesát procent českých občanů (86 %).

Postoje české veřejnosti k uprchlíkům

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Srovnáme-li výsledky současného průzkumu s výzkumem STEM ze září 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize, nevidíme výraznější změnu. Naznačuje to, že obavy z uprchlíků i obecněji z migrace ze Středního Východu nevyplývají z naléhavosti situace a hlubší zkušenosti, ale mají spíše emotivní charakter, zračí strach z neznámého, potenciálního rizika.

Strach z uprchlíků i strach z rozšíření islámu podle očekávání souvisí s věkem a s úrovní vzdělání: větší strach mají lidé starší 60 let (70 % má strach z uprchlíků, 90 % má strach z islámu) a lidé s nižším vzděláním. Rozdíly jsou zřetelné, nejsou však zásadní. Zvláště strach z rozšíření islámu je na vysoké úrovni napříč různými skupinami naší společnosti.

Srovnání strachu z uprchlíků a z islámu podle vzdělání
(součet podílů „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Obavy z uprchlíků jsou podobné jako v roce 2015, přesto mezi lidmi oproti podzimu 2016 posílil pocit, že se situace s uprchlíky v Evropě zlepšuje. Stále však má tento názor menšinové zastoupení (31 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/9 a 2018/10

Z hodnocení politiky české vlády vůči uprchlíkům vyplývá, že dvoutřetinová většina občanů (67 %) ji považuje za správnou. V roce 2015 nebyl názor veřejnosti tak jednoznačný. Ovšem je třeba dodat, že stále téměř polovině občanů není politika vlády vůči uprchlíkům srozumitelná (v letech 2015 a 2016 byl tento podíl ještě významně vyšší).

Pramen: STEM, Trendy 2015/9 a 2018/10

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018

Jak spolu souvisí správnost a srozumitelnost vládní politiky vůči migrantům? Prokřížíme-li obě charakteristiky, dostaneme jednoduchou typologii: ukazuje, že podíl lidí, kteří vládě v řešení uprchlické krize rozumí a její postup pokládají za správný, převažuje nad lidmi s názorem opačným. Situace je odlišná od podzimu 2015, kdy spíše dominovali ti, kteří vládnímu postupu nerozuměli a neschvalovali ho.

Pramen: STEM, Trendy 2015/9 a 2018/10

Je zajímavé, že ocenění vládní politiky vůči uprchlíkům nezávisí významně na úrovni vzdělání, je ale rozdílné v různých věkových skupinách (18-29 let: 56 % pozitivních hodnocení, 30-44 let: 68 %, 45-59 let: 64 %, 60 a více let: 73 %). Přístup vlády k migrantské otázce považují většinou za správný nejen stoupenci vládních stran, ale také příznivci ODS, KSČM, Pirátů, KDU-ČSL, v nižší míře také STAN. Pouze mezi sympatizanty SPD mírně převažuje kritika vlády. Srozumitelnost vládní politiky vůči uprchlíkům oceňují především stoupenci hnutí ANO. V ostatních voličských skupinách již názor není tak jednoznačný.

Hodnocení vládní politiky vůči uprchlíkům podle politických sympatií

(údaje jsou pouze orientační, uveden součet podílů „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Hodnocení vlády je jedna věc. Zajímavé je také zjistit, jak dalece aktivní jsou sami dotázaní. Výsledek je zcela jasný a vypovídá o setrvale odtažitém osobním postoji k uprchlíkům. Ochotu k pomoci uprchlíkům vyjadřuje v říjnovém průzkumu necelá čtvrtina občanů (23 %). Tento podíl je podobný jako v letech 2015 a 2016. Mírně vyšší je ochota pomoci uprchlíkům mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (34 %) a lidmi dobře finančně zajištěnými (35 %), dále také mezi těmi, kteří z uprchlíků nemají strach (41 %).

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018

Zamyslíme-li se nad uvedenými daty, vyvstává otazník, do jaké míry je mínění veřejnosti schopno odlišit mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem. Má důvěru v odpovědné posouzení uprchlického statutu od domácích a mezinárodních institucí? Proč zrovna naši občané vyjadřují velmi nízkou solidaritu s uprchlíky v mezinárodním srovnání? Lze tuto oblast projasnit a vysvětlit bezpečnostní rizika? Existují příklady dobré praxe a zvládnutí složitého migračního problému? To jsou jen některé otázky, na které by bylo dobré hledat odpovědi.

 


Veřejnost hodnotí EET i Účtenkovou loterii většinou pozitivně

Ve dnech 9. – 14. 10. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb a účtenkovou loterii. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1041 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v říjnu 2018 na základě zadání Ministerstva financí ČR, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb a dále se zaměřil cíleně na účtenkovou loterii, která má za sebou rok fungování.

Elektronická evidence tržeb má stabilně většinovou podporu české veřejnosti. Aktuálně více než dvoutřetinová většina (68 %) považuje EET za pozitivní opatření.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2016-2018

Stabilně vyšší podporu má EET mezi staršími lidmi (76 %). Závislost na věku je lineární. Dlužno však poznamenat, že i v nejmladší skupině EET příznivě hodnotí více než polovina dotázaných (59 %).

Při formulaci osobního postoje k EET pozorujeme, že hlasů pro EET je téměř dvojnásobně více než hlasů proti (46 % vs. 24 %), pozitivní hodnocení od loňského května mírně posílilo. Necelá třetina dotázaných (30 %) však stále nemá k EET jasný postoj nebo evidenci vůbec nerozumí.

„Které tvrzení nejvíce vystihuje Váš postoj k EET?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2017-2018

Část výzkumu byla zaměřena přímo na účtenkovou loterii, kterou Ministerstvo financí spustilo v říjnu 2017. Ukazuje se, že povědomí veřejnosti o účtenkové loterii je poměrně dobré. Třípětinová většina dotázaných občanů (59 %) uvádí, že ví celkem přesně, o co jde. Další téměř čtvrtina (23 %) o účtenkovce slyšela, ale nemá přesnější informace.

„Slyšel(a) jste o účtenkovce, účtenkové loterii?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018

Nikterak překvapivě se míra znalosti účtenkové loterie zvyšuje s úrovní vzdělání. Ovšem již u vyučených je podíl „informovaných“ nadpoloviční (56 %).

Pozitivní hodnocení samotné účtenkové loterie (podobně jako v roce 2017 ještě před zahájením loterie) výrazně převažují nad negativními (nyní 40 % vs. 18 %). Důležité však je, že více než dvě pětiny lidí (42 %) se stále vyhýbají vyslovení jednoznačného postoje.

„Vnímáte účtenkovou loterii jako:“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2017-2018

Obecně si více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) myslí, že účtenková loterie přispívá k častějšímu vyžadování účtenek. Osobní motivaci kvůli loterii požadovat účtenku připouští necelá polovina dotázaných (44 %).

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018

Hlavním cílem loterie je dopad na odpovědné chování lidí. Výzkumná data nesou náznak toho, že dnes lidé vyžadují účtenku častěji – pozorujeme posílení za poslední rok o jednotky procentních bodů.

„Vyžadujete Vy osobně v současnosti při placení běžných nákupů
např. v potravinách, trafice či v restauraci účtenku?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2016-2018

Mezi mladými lidmi je podíl těch, kteří si účtenku berou, významně nižší (42 %), naopak u lidí starších 60 let je to o 30 procentních bodů více (72 %).

Pro naprostou většinu lidí je zcela samozřejmé, že v evropských zemích i na malý nákup obdrží zákazník stvrzenku jako doklad toho, že obchod proběhl řádným způsobem. Zdá se, že jde o obecný postoj, který svědčí o příznivém  klimatu stran účtenek do budoucna.

„V mnoha evropských zemích je zcela samozřejmé, že i na malý nákup dostanete stvrzenku, aby bylo jasné, že obchod proběhl řádným způsobem. Mělo by tomu tak být i u nás?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018


Popularita stranických osobností v říjnu 2018

Andrej Babiš je i v říjnu nejlépe hodnoceným českým politikem. Zdá se, že určité oslabování jeho popularity, patrné v první polovině roku, se zastavilo. Přesto jeho osobnost stále rozděluje českou veřejnost na vyrovnané tábory sympatizantů a odpůrců. Druhé pořadí obsadil Ivan Bartoš. Na třetím místě v pořadí je Tomio Okamura. Z řadových členů vlády jsou nejlépe hodnoceni její členové se zkušeností již z působení ve vládě premiéra Sobotky: Dan Ťok a Richard Brabec. U většiny nových členů vlády (nikterak překvapivě) zjišťujeme vysoký podíl lidí, kteří současné ministry a ministryně zatím neznají.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do říjnového výzkumu politických osobností byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran. Názory na řadu současných ministrů a ministryň jsou v průzkumu STEM zjišťovány poprvé od jejich jmenování. Ukazuje se, že míra jejich znalosti veřejností je v mnoha případech zatím velmi nízká.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí polovina občanů, což je o něco více než v červnu tohoto roku (dodejme ovšem, že téměř polovina lidí premiéra naopak hodnotí negativně). S určitým odstupem druhým v pořadí je předseda Pirátů Ivan Bartoš, jehož popularita je rovněž mírně vyšší než v posledním průzkumu. Poměrně vyrovnané je postavení na dalších místech pomyslného žebříčku: třetí je předseda SPD Tomio Okamura, čtvrtý je ministr dopravy Dan Ťok, pátý je místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Na šestém místě jsou se shodným součtem podílu příznivých hodnocení ministryně financí Alena Schillerová a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v říjnu 2018

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 10/2018, 1011 respondentů

Z uvedeného grafu je patrné rozporné hodnocení Tomio Okamury. Na jedné straně jej na třetí místo žebříčku vyneslo spíše váhavé pozitivní hodnocení více než třetiny obyvatel, pro celou třetinu jiných obyvatel je však zcela nepřijatelný. Takto předsedu SPD veřejnost hodnotí dlouhodobě, v letošním roce je jeho hodnocení stabilní.

Nejvyšší podíl nepříznivých názorů zjišťujeme u předsedy KSČM Vojtěcha Filipa (v součtu „spíše“ + „zcela nepříznivý“ 66 %). Jeho hodnocení se navíc od června zhoršilo, podíl pozitivních názorů klesl o deset procentních bodů. Je možné, že svou roli v této změně může hrát spolupráce s hnutím ANO a ČSSD na půdě Poslanecké sněmovny.

Z členů vlády (ponecháme-li stranou premiéra Babiše) mají nejvyšší podíl příznivých hodnocení ministr dopravy Dan Ťok a ministr životního prostředí Richard Brabec, u nichž však musíme vzít v úvahu, že nejsou „nováčky“ na ministerských postech a veřejnost je již delší dobu zná (a tedy hodnotí). V případě ministryně financí A. Schillerové a ministra zdravotnictví A. Vojtěcha je patrný potenciál pro příznivé hodnocení. Již nyní je pozitivně vnímá zhruba třetina, resp. čtvrtina veřejnosti, přičemž ale zhruba polovina dotázaných je zatím nezná. Další ministry a ministryně Babišovy vlády nezná více než polovina veřejnosti. Nejméně známý je ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (68 % lidí jej nezná) a ministryně průmyslu Marta Nováková (67 %). Pro další ministry a ministryně platí, že je pozitivně vnímá jen o něco více než desetina dotázaných (a negativní hodnocení tak celkem jasně převažují nad pozitivními): patří sem ministr obrany L. Metnar, ministr zemědělství M. Toman, ministr školství R. Plaga, ministr zahraničních věcí
T. Petříček, ministr kultury A. Staněk.

Zaměřme se nyní na předsedy opozičních stran. Hodnocení předsedů Pirátů, SPD a KSČM jsme uvedli výše. Předsedu ČSSD Jana Hamáčka, předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka a předsedu ODS Petra Fialu hodnotí pozitivně necelá třetina respondentů. Zhruba čtvrtina lidí má pozitivní názor na lídra hnutí STAN Petra Gazdíka (stále jej ovšem čtvrtina dotázaných nezná). Čtvrtina občanů příznivě hodnotí předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila, jeho postavení se od června 2018 jen mírně zhoršilo.

Stručně ještě zmíníme, jak si stojí předsedové největších stran u různých skupin obyvatel. Uvnitř obcí příznivců vlastní strany má nejpevnější podporu T. Okamura, následován I. Bartošem a A. Babišem. Výrazně nejslabší postavení mezi příznivci vlastní strany má J. Hamáček.

Pro A. Babiše je důležitá podpora v menších obcích a u starších občanů. U I. Bartoše je tomu přesně naopak. Také Petr Fiala získává podporu spíše ve větších městech, a to především mezi lidmi středního věku. Jeho hodnocení se zlepšuje s výší vzdělání respondenta. Nepřekvapí, že představitelé levice, J. Hamáček a zvláště V. Filip, jsou závislí na podpoře nejstarší věkové skupiny. Zatímco ocenění V. Filipa s výší vzdělání výrazně klesá, J. Hamáček dosahuje u různých vzdělanostních skupin obdobného hodnocení. Tomio Okamura je slabě hodnocen mezi občany s vysokoškolským vzděláním. Možná překvapí, že je o něco lépe přijímán mezi ženami než mezi muži, jinak z hlediska dalších sociodemografických hledisek nemá specifický profil.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018


STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ŘÍJEN 2018

Říjnový výzkum STEM probíhal po komunálních volbách a částečně za voleb senátních. Volební kampaň i výsledky voleb se do určité míry odrazily na říjnových preferencích do Poslanecké sněmovny. Získal STAN, který překonal pětiprocentní hranici – do sněmovny by se tak dostalo osm stran. Hnutí ANO nadále jasně vede a ve volebním modelu vykazuje od voleb do PS vyrovnané výsledky. ODS a Piráti na místě druhém a třetím mají téměř shodný výsledek. Každá z nich by s hnutím ANO dosáhla na většinovou dvojstrannou koalici. Levicové strany KSČM a ČSSD nadále mírně ztrácejí. Nedaří se TOP 09.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 142 tazatelů STEM (PAPI) a 82 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Říjnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18 10/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0 33,4
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5 12,9
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2 12,6
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6 9,6
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1 7,4
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9 6,7
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3 6,4
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7 5,3
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9 2,1
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6 1,1

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

 

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2016 – říjen 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, STAN o 6 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo osm stran. Starostové by v povolební situaci překonali pětiprocentní hranici. TOP 09 se naopak pětiprocentní hranici vzdálila.
  2. V průběhu prvního letošního pololetí ODS získávala postupně přízeň voličů. Nyní se tento trend zastavil. Zdá se, že posílila kádr kmenových voličů, ale přišla o část vlažné přízně.
  3. U Pirátů je tomu naopak než u ODS. Dokáží shromáždit třeba i váhavé příznivce, ale není pro stranu snadné je přivést k volebním urnám.
  4. Levici se příliš nedaří. Pokles preferencí u ČSSD je dlouhodobý a v menší intenzitě pokles zaznamenáváme také u komunistů.
  5. SPD svoji pozici stabilizovala. Stabilní výsledky vykazuje také KDU-ČSL.
  6. Za rok od voleb tak po přepočtu na mandáty u hlavních stran vidíme jen dílčí změny, žádné velké zvraty. Mandáty TOP 09 šly nejvíce ve prospěch ANO a Pirátů.
  7. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných.

ROK 2018 A „OSMIČKOVÁ“ VÝROČÍ

Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybralo nejvíce občanů (38 %) vznik samostatného Československa. Oproti roku 2008, kdy proběhl totožný výzkum, je tu určitá změna, která se však dá vysvětlit specifikem stoletého výročí roku 1918. Před deseti lety totiž občané nejčastěji vybírali nástup komunistů k moci v roce 1948 a těsně pak rok 1918. Obdobím, kdy v novodobých dějinách projevili Češi nejvíc statečnosti, je podle třetiny občanů (33 %) protifašistický odboj. Naopak dobou, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů (40 %) politické procesy 50. let.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 21. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 978 respondentů. Na výzkumu pracovalo 219 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Rok končící na číslici osm má v historii československého státu určitou symboliku. Ve 20. století můžeme najít několik událostí, které velmi významně zasáhly do osudu naší země a v jejichž letopočtu je na konci právě osmička. Začneme-li chronologicky: 1918 – 1938 – 1948 – 1968. Které z událostí těchto letopočtů ovlivnily osud naší země nejvíce?

Česká veřejnost nejčastěji největší vliv připisuje roku 1918 a vzniku samostatného Československa (téměř dvě pětiny občanů – 38 %). Čtvrtina lidí (27 %) za nejzásadnější považuje únor 1948. Necelá pětina občanů (18 %) vyzdvihuje důležitost mnichovské zrady v roce 1938. Oproti těmto událostem považuje za důležité události roku 1968 (invazi a Pražské jaro) nižší podíl veřejnosti.

Nejvýznamnější událost – srovnání 2008 a 2018

„Rok 2018 je rokem s několika výročími významných událostí končících číslicí 8.
Vyberte prosím z předložené karty událost, která z Vašeho osobního hlediska nejvíce ovlivnila osud naší země.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Hodnocení minulosti je ovlivněno věkem dotázaných, nikoliv ale tak výrazně, jak bychom možná čekali. Ve všech věkových skupinách nejčastěji lidé volí rok 1918 jako nejvýznamnější událost v novodobých dějinách naší země. Ovšem ve skupině lidí ve věku 45 až 59 let je velmi početná i skupina těch, kteří zdůrazňují důsledky nástupu komunistů k moci v roce 1948 na osud naší země, dále i těch, kteří z nabídky vybrali mnichovskou zradu (tady je zjištěný podíl stejný i ve skupině lidí starších 60 let).

Nejvýznamnější událost – rozdíly podle věku

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Hodnocení minulosti je ale výrazně podmíněno politickou orientací dotázaných. Mezi pravicově orientovanými občany je více těch, kteří zdůrazňují dopad „Vítězného února“, než těch, kteří za nejdůležitější považují vznik samostatného Československa. Naopak levicově orientovaní jako událost druhou v pořadí (po roce 1918) volí mnichovskou dohodu.

Nejvýznamnější událost – rozdíly podle politické orientace

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Tazatelé STEM se také ptali občanů na to, ve kterých obdobích novodobých českých dějin se podle nich Češi zachovali nejstatečněji. Respondenti mohli vybírat ze sedmi možností pouze jedinou. Nejvíce lidí zvolilo jako dobu největší statečnosti protifašistický odboj. O respektu a úctě k odvaze tehdejší generace svědčí i druhé místo, které v pořadí „nejstatečnějších okamžiků českého národa“ přisoudili lidé mobilizaci československé armády v roce 1938. Dalším světlým obdobím novodobých českých dějin, kdy Češi projevili statečnost, je podle mínění veřejnosti sametová revoluce v roce 1989. Z porovnání výsledků letošního průzkumu s rokem 2008 nejsou patrné žádné výraznější rozdíly.

Událost jako výraz statečnosti Čechů – srovnání 2008 a 2018

„Zamyslete se ještě jednou nad významnými událostmi naší novodobé historie. Vyberte prosím z další karty událost, kdy se podle Vás Češi zachovali nejstatečněji.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

STEM v průzkumu vedle slavných okamžiků historie zjišťoval i názory veřejnosti na období novodobých dějin, za které by se Češi měli nejvíce stydět. Nejčastěji lidé z nabídky zvolili období politických procesů v 50. letech. S velkým odstupem následují kapitulace před nacisty, pak vývoj po listopadu 1989, únor 1948 a normalizace. Stejné výsledky přinesl i výzkum před deseti lety.

Událost jako důvod pro pocit studu – srovnání 2008 a 2018

„A obráceně, za které období našich novodobých dějin by se podle Vás měli Češi
nejvíce stydět?“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

 


Hodnocení světových osobností – červen 2018

Češi z vybraných osobností zahraniční politiky podobně pozitivně hodnotí britskou premiérku T. Mayovou, maďarského premiéra V. Orbána, bývalého slovenského premiéra R. Fica a francouzského prezidenta E. Macrona. Naopak nejvíce negativních hodnocení zjišťujeme u německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2018 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí a předsedy Evropské komise. Celkový přehled uvádí následující graf.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/6, 1007 respondentů

Představitelé západních velmocí, Ruska a Číny

Téměř polovina české veřejnosti pozitivně hodnotí britskou premiérku Therese Mayovou a více než dvě pětiny francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Dvě pětiny občanů mají příznivý názor na ruského prezidenta Vladimíra Putina. Necelá třetina lidí hodnotí pozitivně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Naopak čínský prezident Si Ťin-pching a především německá kancléřka Angela Merkelová jsou českou veřejností hodnoceni většinou negativně.

Z dlouhodobého pohledu na hodnocení V. Putina a A. Merkelové jsou patrné poměrně stabilní postoje vůči ruskému prezidentovi (i když data z posledních dvou průzkumů naznačují mírný nárůst jeho popularity) a jasný propad popularity německé kancléřky v roce 2015. Je zřejmé, že do hodnocení A. Merkelové se promítly její postoje v souvislosti s uprchlickou krizí v Evropě.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2018

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Zjišťujeme tak, že popularita bývalého a současného francouzského prezidenta se příliš neliší, Macrona pozitivně hodnotí jen mírně vyšší podíl lidí než Hollanda v roce 2016. Z porovnání popularity britského premiéra Camerona a současné premiéry Mayové je patrné mírně horší hodnocení současné premiérky, navíc podíl pozitivních názorů na její osobu klesá. Zcela odlišně česká veřejnost hodnotí amerického prezidenta Obamu a současného prezidenta Trumpa: v letech 2015 a 2016 měla více než polovina občanů příznivý názor na B. Obamu, naopak D. Trumpa pozitivně hodnotí jen necelá třetina populace.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Amerického prezidenta Trumpa hodnotí muži příznivěji než ženy (34 %, resp. 26 % pozitivních hodnocení), dále lidé ve věku 30 až 44 let (34 %) a stoupenci SPD a hnutí ANO.

V hodnocení ruského prezidenta Putina hraje významnou roli věk respondentů, mezi lidmi do 30 let jej pozitivně hodnotí 29 %, mezi lidmi staršími 60 let 47 %. Z další analýzy navíc vyplývá, že mezi mladými lidmi se postoj k Putinovi nemění, v ostatních věkových skupinách je v porovnání s rokem 2016 patrný mírný nárůst pozitivních postojů k ruskému prezidentovi, který tak zvýrazňuje rozdíl mezi nejmladší věkovou skupinou a ostatními skupinami. Také lidé s nižším vzděláním hodnotí Putina pozitivněji než lidé s vyšším vzděláním (základní: 53 %, vyučení: 41 %, středoškolské: 37 %, vysokoškolské: 33 %).

Srovnání hodnocení V. Putina podle věku v letech 2016, 2017 a 2018

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 2017/6, 2018/6

Politici Visegrádské čtyřky

Dlouhodobě pozitivně byl českými občany hodnocen Robert Fico. Ovšem v letošním průzkumu pozorujeme výrazný propad jeho popularity u české veřejnosti, ve kterém se jistě odrážejí události po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. V hodnocení Fica je tedy česká veřejnost rozdělena (44 % pozitivních hodnocení, 44 % negativních).

Maďarský premiér Viktor Orbán je pozitivně hodnocen podobným podílem českých občanů (45 %), negativně však jen čtvrtinou populace (27 %), další čtvrtina dotázaných jej nezná a nehodnotí. Podíl pozitivních hodnocení V. Orbána je v průzkumech STEM stabilní.

STEM v loňském i letošním průzkumu ještě zjišťoval názor české veřejnosti na předsedu vládnoucí strany Právo a spravedlnost v Polsku Jaroslawa Kaczynskiho. Pozitivně jej hodnotí více než čtvrtina populace (28 %), třetina negativně (34 %) a téměř dvě pětiny jej neznají (38 %).

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Jaroslawa Kaczynskiho
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2018

Pro doplnění informací o proměně postoje české veřejnosti v hodnocení Roberta Fica budeme ještě ilustrovat, jak se jeho hodnocení zhoršilo v různých vzdělanostních skupinách (viz následující graf), s výjimkou lidí se základním vzděláním, kteří však tvoří pouze zhruba 10 % souboru dotázaných. V různých věkových skupinách došlo rovněž k významnému poklesu míry pozitivních hodnocení R. Fica.

Hodnocení R. Fica podle vzdělání v letech 2017 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2017/6, 2018/6

Představitel Evropské unie

Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí stále nezná (37 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení (20 % pozitivních názorů vs. 43 % negativních). V porovnání s průzkumem z prosince 2015 se míra znalosti předsedy Evropské komise téměř nezměnila (2015: 41 %) a v podstatě stabilní je i rozložení pozitivních a negativních postojů, kdy mají negativní názory zhruba dvojnásobnou převahu.