S dosaženým stavem demokracie jsme spokojeni jen částečně, situace je ale podle veřejnosti lepší než dříve

S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny dvě pětiny lidí. Podle poloviny veřejnosti jsou současné politické strany zárukou demokratické politiky. Rozložení odpovědí svědčí o tom, že stav naší demokracie je stále živé politikum. Srovnání v čase ukazuje, že se situace celkově zlepšila, zvláště po krizovém vývoji let 2012-2013.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Nad dosaženým stupněm demokracie naše veřejnost váhá. Se stavem demokracie jsou spokojeny dvě pětiny lidí, z nichž jen menší část (5%) souhlasí jednoznačně. Oproti tomu šestina populace (16%) vyjadřuje s fungováním demokracie v naší zemi výraznou nespokojenost. Záruku demokracie v současných politických stranách vidí o trochu vyšší podíl lidí. Tento názor je ale třeba vidět na pozadí negativního obecného hodnocení fungování stran, kdy spokojenost vyjadřovala v minulosti jen čtvrtina obyvatel a méně. Samotná pluralita stran podle veřejnosti demokracii prospívá, kvalita jejich práce však není valná.

Názory na fungování demokracie u nás (%)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme obdobný trend. Spokojenost s rozvojem demokracie i ze systému nových politických stran narůstala v devadesátých letech celkem dynamicky až do závažné krize roku 1997. Následoval výrazný propad spokojenosti se stavem demokracie, spojený s předčasnými volbami a ústící v tzv. opoziční smlouvu. Veřejnost reagovala například i akcí „Děkujeme, odejděte“ koncem roku 1999.

“Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019

Následoval postupný pokles přerušovaný vírou v pozitivní dopad voleb (2002, 2006, 2010). V období let 2011–2013 (vláda Petra Nečase) jsme v obou otázkách zaznamenávali nejhorší hodnocení. To se značně vylepšilo po volbách v roce 2013 a v současnosti vidíme setrvalý, mírně se lepšící trend.

“Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují
demokratickou politiku?”

Pramen: STEM, Trendy 1992-2019

Uvedené názory na demokracii jsou velmi podobné u mužů a žen, u různých věkových skupin, dokonce i u různých skupin vzdělanostních. Rovněž nenajdeme statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem a mezi různými socioprofesními skupinami. Do názorů na demokracii se ale promítá hmotná situace lidí. Spokojenější jsou lidé s vyššími příjmy a majetkem, nespokojení jsou lidé v materiálních potížích či lidé, kteří se označují za chudé. Významné pro vnímání demokracie jsou politické postoje veřejnosti. Demokracii o něco lépe hodnotí lidé, kteří se hlásí k politické pravici, hůře lidé, kteří jsou smýšlení levicového. Výrazně se liší také sympatizanti jednotlivých politických stran. U obou zkoumaných názorů na demokracii je z následujícího grafu zřejmé, že nespokojenost převládá zejména mezi stoupenci komunistů a SPD.

Názory na fungování demokracie u nás

Rozdíly mezi sympatizanty různých politických stran

(podíl odpovědí “určitě ano” + “spíše ano” v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

Jak souvisí spokojenost s demokracií se způsobem, jakým ji zajišťují naše politické strany? Rozčleníme-li průnik obou otázek podrobně, jednoznačně kladný názor („určitě ano“) u obou otázek vyjadřuje jen něco přes 2 procenta dotázaných. Vlažný souhlas vyjadřuje 32% naší veřejnosti, vlažný nesouhlas 26%. Jednoznačně negativní názor (dvakrát „určitě ne“) vyslovilo přes 8% našich obyvatel. Čtrnáct procent našich obyvatel cítí rozpor v tom, že současné politické strany demokracii zajišťují, avšak se způsobem, jakým v naší zemi demokracie funguje, jsou nespokojeni. Z druhé strany 5 % lidí je spokojeno s fungováním demokracie, ale nikoli s politickými stranami. Lidé v obou ohledech nespokojení by při volbách zůstali doma zhruba dvakrát častěji než ostatní.

Obecné názory na demokracii se promítají do toho, jak lidé hodnotí současnou politickou situaci. Zobrazíme si průnik obou otázek zjednodušeně. Se současnou politickou situací je většinově (53%) spokojena jen zhruba třetinová skupina, která hodnotí kladně fungování demokracie i její zajištění politickými stranami. V ostatních skupinách je spokojenost s politickou situací menšinová. V názorovém táboře lidí, kteří jsou nespokojeni jak s fungováním demokracie, tak s rolí politických stran (45% obyvatelstva), je to jen 13 procent.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“

Rozdíly mezi názorovými skupinami lišícími se vztahem k demokracii

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let


Hodnocení českého soudnictví

Mírně nadpoloviční většina českých občanů (53 %) je nespokojena s úrovní práce českých soudů a státních zastupitelství. Třetina lidí by přivítala radikální reformu soudního systému v naší zemi. Většina občanů (63 %) takovou reformu sice odmítá, ale přesto se domnívá, že je třeba pracovat na zlepšení fungování justice.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V červnovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení práce soudů a státních zastupitelství a na postoj ke stavu soudního systému obecně.

V hodnocení úrovně práce soudů a státních zastupitelství je česká veřejnost rozdělena, podíl lidí nespokojených (53 %) je jen mírně vyšší než podíl lidí spokojených (47 %).

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Pro doplnění kontextu dodejme, že v jiných výzkumech STEM zjišťované hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu patří v hierarchii oblastí života společnosti k těm hůře hodnoceným, přesto je v této otázce hodnocení občanů v posledních letech lepší než dříve.

Vyšší míru spokojenosti s prací soudů a státních zastupitelství zjišťujeme mezi mladými lidmi (zvláště vysoká je mezi studenty). Naopak mezi lidmi staršími 60 let převažuje nespokojenost. Z rozdílů podle sociálního postavení je patrná častější nespokojenost s prací soudů a prokuratury mezi podnikateli a živnostníky.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Spokojenost či nespokojenost s prací justičních orgánů je podle očekávání součástí obecnějšího postoje k dění ve společnosti. To znamená, že lidé, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie v naší zemi nebo s aktuální politickou situací nebo se domnívají, že vývoj u nás jde správným směrem, jsou také významně častěji spokojeni s prací soudů a státních zastupitelství (62 %, resp. 60 %, 59 %) než lidé, kteří jsou k situaci v naší zemi kritičtí (36 %, resp. 41 %, 39 %).

Z analýzy rozdílů podle politických preferencí vyplývá, že s fungováním justice jsou častěji spokojeni sympatizanti KDU-ČSL a STAN. Nespokojenost je významně silnější mezi stoupenci protestních stran SPD a KSČM.

Pokud se zaměříme na soudní systém obecně, má ve veřejném mínění třípětinovou většinu (63 %) názor, že soudní systém nepotřebuje zásadní reformu, ale je třeba zlepšit jeho fungování. Třetina občanů (32 %) je ovšem pro radikální reformu soudního systému (tento postoj je nejčastěji zastoupen mezi příznivci SPD). Jen minimum občanů nevidí nutnost změn.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Mezi lidmi, kteří jsou se současnou úrovní práce soudů a státních zastupitelství velmi nespokojeni, je tříčtvrtinová většina těch, kteří požadují radikální reformu soudnictví. Mezi spíše nespokojenými již postoj není tak kategorický, hlasy pro reformu jsou těsně pod hranicí 50 %. Celkově je v populaci skupina těch, kteří jsou s fungováním justice tak nespokojeni, že požadují její radikální reformu, zastoupena čtvrtinovým podílem (28 %).

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Celkový postoj k situaci v naší zemi se opět odráží i v názorech na změny soudního systému, ovšem nikterak dramaticky. Mezi lidmi nespokojenými se směřováním naší země, demokracií či politickou situací je sice podíl hlasů pro radikální reformu soudnictví vyšší než mezi spokojenými, přesto i mezi nimi převažuje postoj bez reformy pracovat na zlepšení jeho fungování.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů


Popularita stranických osobností v červnu 2019

Andrej Babiš zůstává nejlépe hodnoceným českým politikem, jeho popularita však dále oslabuje. Podíl jeho odpůrců je již znatelně vyšší než podíl jeho sympatizantů. Dvě pětiny veřejnosti pozitivně hodnotí Alenu Schillerovou (její hodnocení se dále zlepšuje) a Ivana Bartoše. Další zvyšování podílu příznivých názorů dále pozorujeme u Jany Maláčové, pak také u Richarda Brabce, Adama Vojtěcha a Kláry Dostálové. Nejméně známým členem vlády je koncem dubna jmenovaný ministr dopravy V. Kremlík. Z déle působících ministrů jsou velmi málo známi ministr obrany L. Metnar, ministr školství R. Plaga a ministr kultury A. Staněk (nezná je zhruba polovina dotázaných).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil v druhé polovině měsíce června, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zůstává nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí necelá polovina občanů (45 %), jeho náskok před ostatními zkoumanými politickými osobnostmi je ovšem nižší než v minulosti. Na druhém místě je ministryně financí Alena Schillerová (40 % příznivých hodnocení), jen s minimálním odstupem je třetí v pořadí předseda Pirátů Ivan Bartoš (39 %). Dále se zlepšuje hodnocení ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Obdobný podíl příznivých hodnocení mají předseda SPD Tomio Okamura a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v červnu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Andrej Babiš zaznamenal oproti lednovému průzkumu mírné oslabení podílu příznivých hodnocení a tábor jeho odpůrců začíná mít výraznější převahu nad táborem sympatizantů. Na začátku roku byl poměr příznivých hodnocení vůči nepříznivým 48 % versus 51 %. Nyní je to 45 % versus 54 %. Průzkum se uskutečnil po zveřejnění auditů Evropské komise na dotace pro Agrofert a v období veřejných protestů vůči premiérovi Babišovi. Dodejme ovšem, že mezi sympatizanty hnutí ANO pozice premiéra zůstává stabilní, téměř všichni jej hodnotí pozitivně.

V porovnání s lednovým průzkumem je nyní lepší hodnocení ministryň Aleny Schillerové a Jany Maláčové, což pro ně znamená umístění na předních místech pomyslného žebříčku. V posledních měsících je stabilně hodnocen předseda Pirátů Ivan Bartoš. Celkem neměnné je také hodnocení Tomia Okamury (po menším výkyvu v lednu je nyní hodnocen stejně jako v minulém roce).

Oproti minulému šetření z počátku roku se kromě již uvedených ministryň mírně zlepšilo rovněž hodnocení ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Poněkud lepší je dále hodnocení ministra školství Roberta Plagy, ministra obrany Lubomíra Metnara a ministra kultury Antonína Staňka, stále však v jejich případě podíl pozitivních názorů nepřesahuje čtvrtinu a znamená umístění v dolní části pomyslné hierarchie. Svou roli ve zvyšování podílu příznivých názorů na uvedené ministry hraje zlepšování jejich znalosti (i když v případě Plagy, Metnara a Staňka uvádí téměř polovina veřejnosti, že je nezná).

Málo známými ministry jsou také ministr zemědělství Miroslav Toman (nezná jej 44 %), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (47 %) a nejméně známým je ministr dopravy Vladimír Kremlík (60 %).

Předseda ČSSD a ministr obrany Jan Hamáček je hodnocen poměrně stabilně, třetina veřejnosti na něj má příznivý názor.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, vůči které se kriticky vymezovaly demonstrace organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, je vnímána pozitivně třetinou občanů (naopak polovina lidí na ni má negativní názor). Nepřekvapí, že přestože je ve funkci „nováčkem“ (podobně jako K. Havlíček a V. Kremlík), zná ji jasná většina dotázaných (nezná pouze 13 %, u zmiňovaných ministrů je tento podíl výrazně vyšší).

Zastavme se dále u opozičních politiků (již jsme zmínili I. Bartoše a T. Okamuru). Vzhledem ke změnám ve vedení KDU-ČSL a STAN byli nově do průzkumu zařazeni Marek Výborný a Vít Rakušan. U obou je poměrně vysoká míra neznalosti (46 %, resp. 40 %). Předsedu STAN V. Rakušana hodnotí pozitivně čtvrtina veřejnosti (což je stejný podíl jako v případě jeho předchůdce ve funkci P. Gazdíka). Na předsedu KDU-ČSL M. Výborného má příznivý názor necelá pětina dotázaných (18 %, nepříznivý 36 %). Jeho předchůdce Pavel Bělobrádek byl pro veřejnost známější, a tím pádem jej sice pozitivně vnímal vyšší podíl respondentů (26 %), ovšem na druhou stranu u něj byl vysoký podíl jeho odpůrců (65 %).

U ostatních předsedů opozičních stran nepozorujeme žádné významné posuny v jejich hodnocení. Stabilně zhruba čtvrtina veřejnosti pozitivně hodnotí předsedu ODS Petra Fialu (27 %), předsedu KSČM Vojtěcha Filipa (27 %) a předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila (25 %). V celkovém pohledu je tedy hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09 a STAN velmi podobné.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř Osobnost 2015 2016 2017 2018 2019 
III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II. VI. X. I. VI.+  VI. ?
1 A. Babiš 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48 47 50 48 45 1
2 A.Schillerová 30 36 40 26
3 I. Bartoš 44 36 36 41 41 39 5
4 J. Maláčová 23 32 37 19
5 T. Okamura 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35 35 36 32 35 3
6 R. Brabec 23 24 26 27 25 30 24 28 30 32 30 35 27
7 M. Benešová 34 13
8 A. Vojtěch 27 29 34 38
9 J. Hamáček 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33 30 30 34 32 12
10 P. Fiala 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25 30 29 28 27 11
11 K. Dostálová 20 24 27 40
12 V. Filip 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 27 33 23 27 27 9
13 J. Pospíšil 25 24 28 25 26 25 16
14 V. Rakušan 14 17 25 40
15 K. Havlíček 24 47
16 R. Plaga 14 20 24 47
17 T. Petříček 14 20 21 36
18 L. Metnar 15 15 20 51
19 A. Staněk 11 14 19 46
20 M. Toman 15 17 17 44
21 M. Výborný 18 46
22 V. Kremlík 14 60

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019


Volební preference – červen 2019

V druhé půli června by se do sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO stále dominuje politické scéně, i když oproti dubnu zaznamenalo mírnou ztrátu. Na současné rozjitřené situaci nejvíce získávají Piráti. ODS je těsně na místě třetím a vykazuje stabilní podporu. Nedaří se příliš levici, ztratili sociální demokraté i komunisté. STAN a TOP 09 zůstávají pod pětiprocentním prahem. Motivace k volební účasti není příliš silná, mnozí lidé váhají, komu dnes dát svůj hlas.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 30. června 2018. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 153 tazatelů STEM (PAPI) a 100 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za červen 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 06/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19
ANO 18,7 29,2 29,7 32,8 29,6 30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5
ODS 7,7 7,7 7,5 9,6 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1
Piráti 2,7 1,9 3,3 3,8 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6
SPD 3,6 4,7 4,4 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9
KSČM 14,9 13,6 13,8 12,7 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8
ČSSD 20,5 19,7 16,3 11,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 7,4 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5
STAN 4,1 0,9 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,5 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7
SZ 3,2 2,5 1,9 2,3 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – červen 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v červnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, Piráti o 4 více, ODS má stejně. Všichni ostatní dostávají méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení, nejvýrazněji u KDU-ČSL (o pět mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V červnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové jsou pod pětiprocentním prahem, na spodní hranici statistické chyby – jejich účast ve sněmovně tak není příliš pravděpodobná.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. V dlouhodobém pohledu na stranické preference vykazuje mírně klesající podporu. Příznivci ANO však jsou ve srovnání se stoupenci ostatních stran aktivní: Vyznačují se vysokou mírou volebního odhodlání i silnou vazbou ke straně a zájmem o politiku. Současná rozjitřená situace může mít na ANO dvojaký dopad: část příznivců odradí, část naopak mobilizuje.
  3. Na druhé místo v pořadí se dostávají Piráti, kterým současná situace přeje. Jejich podpora je široká, avšak málo intenzívní, volební motivace je u nich dost mělká.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Po dílčím poklesu na konci loňského roku svoji pozici stabilizuje.
  5. KSČM i ČSSD oproti dubnu oslabily. U ČSSD je patrna slabá motivace jejích příznivců. Ani komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 56 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Volební motivace je nepevná, mnozí lidé váhají.

STEM v médiích: Přemluv bábu, ale nepoučuj o EU

Přemluv Bábu. Ale nepoučuj, nemluv o volném pohybu a volání ze zahraničí a doufej, že Babiš nezanevře na EU

 

Ondřej Houska, Hospodářské noviny, 14.6.2019

Herci Jiří Mádl a Martha Issová natočili před volbami v roce 2010 video, ve kterém mladým lidem radili, jak přemluvit své prarodiče, aby nevolili levici. Razantní, místy vulgární klip vzbudil velkou nevoli zejména u těch, na které zprostředkovaně mířil: u starší generace. Soudě podle výsledků voleb navíc nezafungoval. Pokud chceme někoho přesvědčit, měli bychom postupovat jinak. A zjistit si, co přesvědčovaný považuje za důležité.

Řeč nebude o přemlouvání kvůli volbě té či oné politické strany. V Česku se už zhruba rok a půl projevuje jiný trend: tuzemským zastáncům Evropské unie začal vadit pověstný český euroskepticismus a rozhodli se své spoluobčany přesvědčit, že pro Česko je členství v EU naprosto zásadní věcí. A že czexit by byl naprostá blbost. “EU se v době migrační krize stala v běžné diskusi v Česku v podstatě sprostým tématem a sprostým slovem,” říká Martin Buchtík, ředitel výzkumného ústavu STEM. Připomíná, že v roce 2016 členství v unii podporovala zhruba jen třetina lidí. Migrační krize ale skončila a ekonomice se daří, takže podpora unie vyskočila na současných 56 procent. Češi ale stále v rámci EU patří k těm vůbec nejskeptičtějším.

Unii teď sice lidé fandí o něco víc, ale ne z přesvědčení. Důvodem je hlavně to, že v médiích už tolik neslyší o nějaké krizi. “Ten vztah je mělký, nezakládá se na žádných hlubších postojích a může se velmi rychle změnit,” upozorňuje Buchtík. A dokládá to konkrétním číslem − až 70 procent Čechů na EU nemá vyhraněný názor, jsou schopni se přiklonit na tu či onu stranu. Jsou tedy cílovou skupinou jak pro okamurovce či klausovce, tak pro ty, kteří se bojí, že skepse a nezájem by Čechy jednou mohly zavést na stejnou cestu jako Brity.

Celý článek si můžete přečíst zde.


Z médií: Ani eurohujeři, ani euroskeptici. Co tedy jsou Češi?

komentář, Právo, 13. 5. 2019

Patnáct let od vstupu do EU dostávám často otázku, proč je společnost ohledně Unie tak rozdělená. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Společnost rozdělená není. Je to spíš mediální obraz. Postoj české společnosti k EU se pohybuje v různých odstínech šedi. Chce se až dodat, že padesáti. 

Je jen málo témat, kde se falešné dělení společnosti ukazuje lépe. V médiích vidíme britské referendum, které tamní společnost skutečně rozdělilo. A diskutovat, kdo jsme „my“ a kdo „oni“, je jednodušší než vysvětlovat téma komplikované a málo přehledné. V neposlední řadě máme pro oba „extrémy“ populární nálepky: eurohujeři a euroskeptici. Z rozsáhlé studie, kterou připravil ústav STEM s agenturou Behavio, se ukazuje, že takové rozdělení neplatí. Sice máme v Evropě skoro nejméně spokojených občanů s EU, ale odejít rovnou z EU by chtěl jen každý desátý. 

Naopak k Evropě jako společenství máme silný pozitivní vztah. Na druhé straně skoro nikdo si nemyslí, že je EU bez chyby. Nejvíce respondentů v našich výzkumech by si vybralo jinou nálepku – „euroreformátor“. Nezajímá je diskuse, zda Evropa ano nebo ne, ale jaká Evropa. 

A co by v Evropě chtěli? Odpověď není triviální, protože ji sami často nedokážeme pojmenovat. A každý má své priority trochu někde jinde. Určitě víme, co nechceme, v tom jsme vždy mnohem lepší. Evropa nemá řešit banality, které nás omezují, a nechceme, aby nás poučovala. 

Zároveň vidíme, že prosazování našich zájmů je z velké části i problémem našich představitelů. A že je Evropská unie byrokratická? To nás sice štve, je to často první asociace s Unií, ale vlastně si uvědomujeme, že to je problém všech velkých institucí a úřadů. Trochu překvapivě není pro nás hlavní důvod EU přísun peněz a ekonomické otázky, které jsou často diskutované. Důležitější jsou dvě věci, které má Unie dělat: víc myslet na původní záměr, kterým je život bez konfliktů v Evropě. To je zásadní a Evropa má, podle české veřejnosti, být schopna vypořádat se s novými výzvami, jako je obrana proti terorismu, společná ochrana vnější hranice a zapojení se do mezinárodního úsilí o řešení konfliktů. 

Evropa se totiž nemá zabývat naším každodenním životem. Má řešit věci, na které národní státy nestačí, pomoct nám je překonat. Není jich málo. Je to bezpečnost léků i potravin v mezinárodním obchodě a také boj se suchem a znečištěním. 

S překvapením zjišťujeme, že jsme dost jednotní v tom, co podstatné je a co je vedlejší. Teď zbývá, aby občané viděli, že jejich zájmy někdo schopně prosazuje. Bez toho totiž Češi svoje čekání na vizi společné Evropy mohou také vzdát. 

Martin Buchtík (Autor je ředitel ústavu empirických výzkumů STEM)


STEM – volební preference – duben 2019

 

V dubnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran. KDU-ČSL na sedmém místě se ocitá těsně na volebním prahu pěti procent. ANO potvrdilo své silné postavení. Piráti ztratili část své vlažné přízně a jsou za ODS, která obsadila místo druhé. Na místo čtvrté se dostává SPD a zdá se, že u ní před evropskými volbami sílí protestní odhodlání. V závěsu jsou komunisté, následováni sociální demokracií. STAN a TOP 09 zůstali pod pětiprocentním prahem. Přepočet na mandáty ještě zdůraznil současnou dominanci ANO. Motivace k volební účasti není příliš silná.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. – 17. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1074 respondentů. Na výzkumu pracovalo 160 tazatelů STEM (PAPI) a 81 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za duben 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Dubnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu volební účasti okolo 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana

VOLBY 2013

02/16

05/16

12/16

03/17

06/17

VOLBY 2017

11/17

02/18

04/18

06/18

10/18

11/18

01/19

04/19

ANO

18,7

29,2

27,1

29,7

27,0

32,8

29,6

30,9

32,5

32,9

32,0

33,4

35,7

31,9

34,0

ODS

7,7

7,7

7,8

7,5

7,3

9,6

11,3

12,0

11,0

13,7

15,5

12,9

12,4

11,0

13,2

Piráti

2,7

1,9

2,6

3,3

5,5

3,8

10,8

10,4

13,3

13,5

10,2

12,6

13,1

15,7

11,1

SPD

 

3,6

3,4

4,7

4,0

4,4

10,6

10,0

9,5

9,0

8,6

9,6

6,9

7,7

9,8

KSČM

14,9

13,6

14,5

13,8

13,9

12,7

7,8

8,3

8,7

8,5

9,1

7,4

7,6

8,5

9,5

ČSSD

20,5

19,7

20,1

16,3

15,5

11,4

7,3

8,2

7,1

7,0

7,9

6,7

6,6

8,3

7,8

KDU-ČSL

6,8

6,4

7,1

6,9

7,6

7,4

5,8

6,1

5,2

5,4

6,3

6,4

5,1

6,0

4,9

STAN

     

4,1

2,2

0,9

5,2

3,9

4,0

3,9

2,7

5,3

4,6

4,0

3,3

TOP 09

12,0

6,5

7,6

5,2

6,7

5,5

5,3

4,6

4,6

3,9

4,9

2,1

4,9

3,6

3,7

SZ

3,2

2,5

2,0

1,9

2,6

2,3

1,5

1,5

1,1

0,8

0,6

1,1

0,8

1,0

1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – duben 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 9 mandátů více, všichni ostatní dostávají méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V dubnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Lidovci jsou jen těsně pod pětiprocentním prahem a při statistické chybě plus minus dva procentní body by se v reálné kampani do sněmovny mohli dostat. V rámci odchylky se pohybují i TOP 09 a STAN.
  2. Hnutí ANO suverénně vede žebříček preferencí a v posledním půl roce stabilizuje svůj elektorát. Současné rozložení politických sil výrazně pomáhá hnutí ANO i při technickém přepočtu na mandáty.
  3. Na druhé místo v pořadí se dostává ODS – zastavuje klesající trend své podpory. Pirátská strana se v modelu umisťuje na místě třetím, i když ve stranických preferencích je na tom o něco lépe než ODS. To naznačuje, že mnozí příznivci Pirátů vyjadřují straně jen vlažnou podporu, kterou nemusí stvrdit volební účastí.
  4. Určitým překvapením je posílení pozice SPD, která se dostává před ČSSD. Je možné, že před volbami do Evropského parlamentu se posiluje protestní náboj Okamurových stoupenců.
  5. Na levici se zřetelně lépe daří KSČM, ČSSD mírně oslabila.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 25 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných. Volební motivace je v dlouhodobém srovnání spíše slabší.

Brexit nedopadne na Británii negativně, domnívají se Češi. Více se obávají případného odchodu ČR

Tisková zpráva STEM a Behavio Labs, 12.3.2019

Česká veřejnost se domnívá, že odchod z EU nemusí pro Brity dopadnout ani pozitivně, ani negativně. Pozitivní prognóza u nich dokonce mírně převažuje. Pesimističtěji vidí naopak případný odchod ČR. Ukázala to data z nové studie o našem vztahu k EU.

Mnoho komentátorů se domnívá, že odchod Velké Británie z EU může ovlivnit postoj české veřejnosti k evropskému společenství. Jak si stojí jejich domněnky v zrcadle veřejného mínění? Vystrašil české euroskeptiky Brexit, nebo je naopak posílil? A lze nalézt podobnosti mezi náladami v obou zemích?

Za prvé Češi nevidí Brexit černě. Na otázku, zda je odchod z EU pro Velkou Británii dobrá nebo špatná věc, odpovědělo 33 % respondentů „dobrá“, 23 % uvedlo „špatná“ a 18 % vybralo možnost „ani dobrá, ani špatná“. Zbylých 26 % neví či nemá na otázku názor. Postoje se liší výrazně podle toho, zda jde o zastánce nebo kritiky EU. Mezi silnými zastánci EU je 68 % těch, kteří se domnívají, že Brity odchod postihne negativně. Naopak z občanů kritických k EU se to domnívá jen 6 %.

„Velká Británie se v referendu v roce 2016 rozhodla opustit EU. Je to pro Británii dobrá, anebo špatná věc?“

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Labs., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Data jsou ukázkou z nové studie, kterou připravuje nezávislý ústav STEM spolu s průzkumnou agenturou Behavio Labs a odborným think-tankem Europeum. Studie se zaměřuje na emoce, nevýhody a výhody, které si Češi spojují s Evropou a EU. Na výzkum finančně přispěly nadace Friedrich Naumann Foundation, nadace BLÍŽKSOBĚ a několik českých filantropů.

„Velká Británie se v referendu v roce 2016 rozhodla opustit EU. Je to pro Británii dobrá, anebo špatná věc?“

Přesvědčení zastánci EU Kritici EU
Dobrá 6 % 32 %
Špatná 68 % 6 %
Ani dobrá, ani špatná 13 % 23 %
Neví 14 % 38 %

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Lab., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Mínění vázané k Brexitu se liší hlavně podle vzdělání a věku. Například do 40 let věku převládá pocit, že jde o špatnou věc pro Británii. Občané starší 40 let se domnívají, že Británie na odchodu spíše získá.

„Naši domácí odpůrci a zastánci EU si interpretují odchod Británie z Evropské unie dle svého předchozího hodnocení EU. Vliv Brexitu na jejich postoj k EU je velmi malý,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Navíc dění kolem Brexitu a obecně kolem EU sledují Češi mnohem povrchněji, než jak by se mohlo zdát z mediálního prostoru.“

Dopad možného odchodu ČR z Evropské unie hodnotí česká populace negativněji než dopad odchodu Velké Británie. Celkem 40 % respondentů odpovědělo, že odchod z EU by pro ČR byla věc špatná. Za negativní považují odchod ČR spíše mladší lidé s vysokoškolským vzděláním.

„Představte si, že z EU by vystoupila ČR. Byla by to pro ČR dobrá, anebo špatná věc?“

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Labs., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Dalším z důvodů, proč dění v Británii tolik neovlivňuje náladu v ČR, je fakt, že pro Čechy jsou důležitější pro spolupráci okolní země. Jen 35 % respondentů v průzkumu uvedlo, že Británie je důležitý spojenec ČR, oproti 62 % u Rakouska nebo 51 % u Německa. Překvapivě větší spolupráci s Británií požadují příznivci EU (54 % přesvědčených zastánců EU) a méně její odpůrci (17 % odpůrců považuje Británii za důležitého partnera).

V Británii i ČR roste podpora pro Evropskou unii

Češi a Britové zastávají do jisté míry podobné euroskeptické postoje. V Británii od referenda v roce 2016 počet příznivců EU narostl. V ČR roste obdobně, ale až v posledním půlroce. V Británii se v poslední době aktivizovali především mladí lidé. V zemi také hlavní téma migrace zastínily ekonomické otázky.

V obou zemích je postoj k Unii více negativní u lidí s vyšším věkem, nižším vzděláním a nižším příjmem domácnosti. V ČR a VB jsou spíše pro vystoupení z EU lidé, kteří se podle svých slov méně zajímají o politiku a kteří méně často chodí k parlamentním či evropským volbám.

Obě země se ale liší v tom, jaké politické strany zastupují euroskeptiky. Zatímco v ČR jsou méně pro EU voliči levice, v Británii jsou to naopak voliči Konzervativní strany.

Podle dat průzkumné agentury YouGov[1] v Británii zatím nenastal silný odpor k Brexitu. Více Britů se sice nyní domnívá, že rozhodnutí vystoupit z EU byla chyba, ale je to stále méně než polovina. Kolem 45 % Britů podporuje druhé referendum o podobě budoucích vztahů a zhruba 38 % je proti dalšímu plebiscitu. Britská veřejnost se zároveň domnívá, že dohoda, kterou vyjednala vláda premiérky Mayové, není pro Británii výhodná. Pro zastánce Brexitu je odchod z EU málo „důsledný“, zatímco pro odpůrce Brexitu neúměrně přeruší obchod a vztahy s EU.

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Jiří Boudal, Behavio, jiri.boudal@behaviolabs.com, 777804658

  1. Zdroje: Data YouGov: https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/oxmidrr5wh/EUFinalCall_Reweighted.pdf
    https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2018/09/12/how-public-feel-about-brexit-options
    
    https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/3fwsayvj02/PeoplesVote_181129_Brexit_w.pdf
    
    Analýza STEM 2.7.2018: https://www.stem.cz/podpora-naseho-clenstvi-v-evropske-unii-prosla-krizovym-obdobim-napric-socialnimi-skupinami-zustavaji-velke-rozdily/ 

POPULARITA STRANICKÝCH OSOBNOSTÍ V LEDNU 2019

Andrej Babiš je i začátkem roku 2019 nejlépe hodnoceným českým politikem. V průběhu posledního roku platí, že jeho osobnost rozděluje českou veřejnost na vyrovnané tábory sympatizantů a odpůrců. Druhým nejlépe hodnoceným je Ivan Bartoš. Na třetím místě v pořadí je nově Alena Schillerová. Významně se zlepšilo hodnocení Jany Maláčové, která se tak dostává na přední místa pomyslné hierarchie. Oproti poslednímu průzkumu se zhoršilo hodnocení Dana Ťoka, Tomia Okamury a Pavla Bělobrádka. Málo známými ministry jsou Marta Nováková, Jan Kněžínek, Lubomír Metnar a také Antonín Staněk a Robert Plaga (nezná je více než polovina veřejnosti).
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil na přelomu ledna a února, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran. Názory na řadu současných ministrů a ministryň jsou v průzkumu STEM zjišťovány podruhé od jejich jmenování. Stále platí, že v některých případech je míra jejich znalosti veřejností zatím velmi nízká.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí téměř polovina občanů (48 %), což je stejný podíl jako ve stejném období před rokem. S určitým odstupem druhým v pořadí je předseda Pirátů Ivan Bartoš (41 % příznivých hodnocení). Poměrně vyrovnané je postavení na dalších místech pomyslného žebříčku: třetí je nově ministryně financí Alena Schillerová, poté následuje předseda ČSSD Jan Hamáček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na šesté místo se z třetího posunul předseda SPD Tomio Okamura.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v lednu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

Ze srovnání výsledků aktuálního výzkumu s průzkumem z října 2018 je u politiků na předních místech pomyslného žebříčku zřejmé celkem stabilní hodnocení Andreje Babiše a Ivana Bartoše, dále zlepšení hodnocení Aleny Schillerové, Jana Hamáčka a Jany Maláčové (jen pro upřesnění dodejme, že výzkum proběhl na přelomu ledna a února, tedy zhruba měsíc před sjezdem ČSSD). V případě ministryně práce a sociálních věcí jde o významný posun v žebříčku (svou roli hraje i zlepšení její znalosti, na podzim ještě více než dvě pětiny lidí uváděly, že J. Maláčovou neznají, nyní necelá třetina). Naopak se mírně zhoršilo hodnocení Tomia Okamury.

Dalšími politiky, u kterých je nižší podíl pozitivních hodnocení v porovnání s loňským podzimem, jsou Dan Ťok a Pavel Bělobrádek. V říjnu byl ministr dopravy Dan Ťok nejlépe hodnoceným ministrem, což dnes neplatí (lépe jsou na tom ministryně Schillerová a Maláčová), svůj vliv na hodnocení D. Ťoka zřejmě měly problémy s dopravou na české dálniční síti. Končící předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek je nyní (spolu s T. Okamurou) politikem s nejvyšším podílem nepříznivých hodnocení (Bělobrádek i Okamura shodně 65 %), těsně následuje předseda KSČM Vojtěch Filip (63 %).

Vedle již zmíněných A. Schillerové a J. Maláčové vnímá zhruba třetina dotázaných pozitivně ministra životního prostředí Richarda Brabce (přesto jej stále ještě i po pěti letech na postu ministra třetina veřejnosti nezná) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

U ostatních členů vlády platí, že je stále nezná zhruba polovina veřejnosti nebo i vyšší podíl. Výjimkou je pouze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který v době minulého šetření teprve nastupoval do úřadu, znalost jeho osoby se nejvýrazněji zlepšila v porovnání s ostatními členy vlády (nyní jej nezná „pouze“ 38 %). Nejméně známými jsou ministryně průmyslu Marta Nováková (61 % ji nezná), ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (60 %) a ministr obrany Lubomír Metnar (60 %).

V průběhu posledního roku jsou celkem stabilně hodnoceni předseda ODS Petr Fiala (aktuálně jej 28 % lidí hodnotí příznivě), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (26 %) a předseda hnutí STAN Petr Gazdík (26 %). V celkovém pohledu je hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09,
KDU-ČSL a STAN velmi podobné (v pomyslném žebříčku jsou „seřazeni“ za sebou od desátého po čtrnácté místo).

Stručně ještě zmíníme, jak si stojí předsedové největších stran u různých voličských skupin. Uvnitř obcí příznivců vlastní strany má nejpevnější podporu I. Bartoš, P. Bělobrádek, A. Babiš a V. Filip. Výrazně slabší postavení mezi příznivci vlastní strany má J. Hamáček a P. Gazdík
(v jeho případě je ovšem třeba brát zjištění jako pouze orientační vzhledem k nízkému počtu příznivců STAN v datovém souboru).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř Osobnost 2015 2016 2017 2018 2019 
I. III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II. VI. X. I. + I. ?
1 A. Babiš 72 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48 47 50 48 1
2 I. Bartoš 44 36 36 41 41 6
3 A.Schillerová 30 36 35
4 J. Hamáček 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33 30 30 34 16
5 J. Maláčová 23 32 29
6 T. Okamura 46 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35 35 36 32 3
7 R. Brabec 25 23 24 26 27 25 30 24 28 30 32 30 32
8 D. Ťok 30 24 31 34 36 35 38 31 33 37 35 30 15
9 A. Vojtěch 27 29 43
10 P. Fiala 19 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25 30 29 28 15
11 V. Filip 31 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 27 33 23 27 10
12 J. Pospíšil 25 24 28 25 26 19
13 P. Bělobrádek 40 38 39 39 35 36 36 35 34 34 30 27 27 29 26 9
14 P. Gazdík 26 23 22 23 23 21 30 31 33 30 39 24 26 27 26 24
15 K. Dostálová 20 24 46
16 T. Petříček 14 20 38
17 R. Plaga 14 20 52
18 M. Toman 15 17 48
19 M. Nováková 15 17 61
20 L. Metnar 15 15 60
21 A. Staněk 11 14 56
22 J. Kněžínek 11 13 60

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta je hodnocena hůře než vloni. Kritičtěji občané posuzují i situaci ve školství.

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Oproti loňskému roku je hodnocení úřadů komunální politiky mírně horší, podobně se ovšem mírně zhoršilo i hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně. Výrazněji poklesl v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta. Lépe je nyní hodnocena práce premiéra. Dalšími pozitivně hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče. Oproti roku 2018 se poněkud zhoršil pohled veřejnosti na školství. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra (dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče, práce prezidenta (téměř dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací krajských úřadů, zajištěním občanských svobod, sociálními jistotami, činností vlády, vyhlídkami do budoucna, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyřizováním záležitostí na úřadech a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (66 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku, možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení podmínek života mladých rodin a poctivosti v podnikání.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2018 a 2019, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení práce parlamentu, premiéra, činnosti politických stran, v hodnocení péče o bezpečnost občanů, možnosti dovolat se práva u soudu, slušnosti ve vztazích mezi lidmi, poctivosti v podnikání, možnosti uplatnit své schopnosti, zajištění sociálních jistot, podmínek života mladých rodin a starých lidí.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. Zatímco v únoru 2018 byl prezident hodnocen poměrně pozitivně, hodnocení jeho práce představovalo druhou nejlépe hodnocenou oblast, v aktuálním šetření v jeho případě došlo k nejvýraznějšímu oslabení pozitivních hodnocení ze všech oblastí. V únoru 2018 prezidentovi jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina dotázaných (47 %), nyní jen 36 %.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2019

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií. Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Na rozdíl od prezidenta hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2018 (podíl jedniček je dokonce mírně vyšší než před rokem), což v pomyslné hierarchii znamená posun na pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Zdá se, že část veřejnosti, která před rokem vyjádřila své sympatie k práci premiéra, je stále s jeho prací spokojena. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2019

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Jednou z mála oblastí, jejíž hodnocení je aktuálně mírně lepší než před rokem, je hodnocení vnitropolitické situace. Z následujícího grafu je ale patrné, že pozorujeme spíše „vyrovnání“ po negativním výkyvu v loňském roce. V celkové hierarchii je hodnocení vnitropolitického dění stále mezi hůře hodnocenými oblastmi života společnosti. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti mimo politickou oblast se hodnocení ještě zhoršilo? Do určité míry se zhoršilo hodnocení u řady oblastí. Zastavíme se u nejvýraznějších propadů.

Zvláště zřejmé je horší hodnocení situace ve školství v porovnání se stabilním hodnocením v předchozích zhruba pěti letech. Pro ilustraci můžeme v grafu sledovat hodnocení kvality zdravotní péče, které je stále poměrně stabilní.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Analýza dat naznačuje zajímavou souvislost: hodnocení stavu školství se výrazněji zhoršilo mezi lidmi staršími, naopak u mladých takový vývoj nepozorujeme.

Hodnocení situace ve školství podle věku v letech 2018 a 2019

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/2, 2019/1

Aktuální data ukazují mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Hodnocení těchto stránek života společnosti bylo v poslední dekádě dlouhodobě stabilní (s mírnou tendencí ke zlepšování v případě krajských úřadů). Až další výzkum ukáže, zda je aktuální výsledek pouze krátkodobým výkyvem, nebo počátkem zhoršujícího se trendu.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)