STEM – volební preference – duben 2019

 

V dubnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran. KDU-ČSL na sedmém místě se ocitá těsně na volebním prahu pěti procent. ANO potvrdilo své silné postavení. Piráti ztratili část své vlažné přízně a jsou za ODS, která obsadila místo druhé. Na místo čtvrté se dostává SPD a zdá se, že u ní před evropskými volbami sílí protestní odhodlání. V závěsu jsou komunisté, následováni sociální demokracií. STAN a TOP 09 zůstali pod pětiprocentním prahem. Přepočet na mandáty ještě zdůraznil současnou dominanci ANO. Motivace k volební účasti není příliš silná.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. – 17. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1074 respondentů. Na výzkumu pracovalo 160 tazatelů STEM (PAPI) a 81 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za duben 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Dubnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu volební účasti okolo 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana

VOLBY 2013

02/16

05/16

12/16

03/17

06/17

VOLBY 2017

11/17

02/18

04/18

06/18

10/18

11/18

01/19

04/19

ANO

18,7

29,2

27,1

29,7

27,0

32,8

29,6

30,9

32,5

32,9

32,0

33,4

35,7

31,9

34,0

ODS

7,7

7,7

7,8

7,5

7,3

9,6

11,3

12,0

11,0

13,7

15,5

12,9

12,4

11,0

13,2

Piráti

2,7

1,9

2,6

3,3

5,5

3,8

10,8

10,4

13,3

13,5

10,2

12,6

13,1

15,7

11,1

SPD

 

3,6

3,4

4,7

4,0

4,4

10,6

10,0

9,5

9,0

8,6

9,6

6,9

7,7

9,8

KSČM

14,9

13,6

14,5

13,8

13,9

12,7

7,8

8,3

8,7

8,5

9,1

7,4

7,6

8,5

9,5

ČSSD

20,5

19,7

20,1

16,3

15,5

11,4

7,3

8,2

7,1

7,0

7,9

6,7

6,6

8,3

7,8

KDU-ČSL

6,8

6,4

7,1

6,9

7,6

7,4

5,8

6,1

5,2

5,4

6,3

6,4

5,1

6,0

4,9

STAN

     

4,1

2,2

0,9

5,2

3,9

4,0

3,9

2,7

5,3

4,6

4,0

3,3

TOP 09

12,0

6,5

7,6

5,2

6,7

5,5

5,3

4,6

4,6

3,9

4,9

2,1

4,9

3,6

3,7

SZ

3,2

2,5

2,0

1,9

2,6

2,3

1,5

1,5

1,1

0,8

0,6

1,1

0,8

1,0

1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – duben 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 9 mandátů více, všichni ostatní dostávají méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V dubnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Lidovci jsou jen těsně pod pětiprocentním prahem a při statistické chybě plus minus dva procentní body by se v reálné kampani do sněmovny mohli dostat. V rámci odchylky se pohybují i TOP 09 a STAN.
  2. Hnutí ANO suverénně vede žebříček preferencí a v posledním půl roce stabilizuje svůj elektorát. Současné rozložení politických sil výrazně pomáhá hnutí ANO i při technickém přepočtu na mandáty.
  3. Na druhé místo v pořadí se dostává ODS – zastavuje klesající trend své podpory. Pirátská strana se v modelu umisťuje na místě třetím, i když ve stranických preferencích je na tom o něco lépe než ODS. To naznačuje, že mnozí příznivci Pirátů vyjadřují straně jen vlažnou podporu, kterou nemusí stvrdit volební účastí.
  4. Určitým překvapením je posílení pozice SPD, která se dostává před ČSSD. Je možné, že před volbami do Evropského parlamentu se posiluje protestní náboj Okamurových stoupenců.
  5. Na levici se zřetelně lépe daří KSČM, ČSSD mírně oslabila.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 25 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných. Volební motivace je v dlouhodobém srovnání spíše slabší.

Brexit nedopadne na Británii negativně, domnívají se Češi. Více se obávají případného odchodu ČR

Tisková zpráva STEM a Behavio Labs, 12.3.2019

Česká veřejnost se domnívá, že odchod z EU nemusí pro Brity dopadnout ani pozitivně, ani negativně. Pozitivní prognóza u nich dokonce mírně převažuje. Pesimističtěji vidí naopak případný odchod ČR. Ukázala to data z nové studie o našem vztahu k EU.

Mnoho komentátorů se domnívá, že odchod Velké Británie z EU může ovlivnit postoj české veřejnosti k evropskému společenství. Jak si stojí jejich domněnky v zrcadle veřejného mínění? Vystrašil české euroskeptiky Brexit, nebo je naopak posílil? A lze nalézt podobnosti mezi náladami v obou zemích?

Za prvé Češi nevidí Brexit černě. Na otázku, zda je odchod z EU pro Velkou Británii dobrá nebo špatná věc, odpovědělo 33 % respondentů „dobrá“, 23 % uvedlo „špatná“ a 18 % vybralo možnost „ani dobrá, ani špatná“. Zbylých 26 % neví či nemá na otázku názor. Postoje se liší výrazně podle toho, zda jde o zastánce nebo kritiky EU. Mezi silnými zastánci EU je 68 % těch, kteří se domnívají, že Brity odchod postihne negativně. Naopak z občanů kritických k EU se to domnívá jen 6 %.

„Velká Británie se v referendu v roce 2016 rozhodla opustit EU. Je to pro Británii dobrá, anebo špatná věc?“

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Labs., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Data jsou ukázkou z nové studie, kterou připravuje nezávislý ústav STEM spolu s průzkumnou agenturou Behavio Labs a odborným think-tankem Europeum. Studie se zaměřuje na emoce, nevýhody a výhody, které si Češi spojují s Evropou a EU. Na výzkum finančně přispěly nadace Friedrich Naumann Foundation, nadace BLÍŽKSOBĚ a několik českých filantropů.

„Velká Británie se v referendu v roce 2016 rozhodla opustit EU. Je to pro Británii dobrá, anebo špatná věc?“

Přesvědčení zastánci EU Kritici EU
Dobrá 6 % 32 %
Špatná 68 % 6 %
Ani dobrá, ani špatná 13 % 23 %
Neví 14 % 38 %

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Lab., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Mínění vázané k Brexitu se liší hlavně podle vzdělání a věku. Například do 40 let věku převládá pocit, že jde o špatnou věc pro Británii. Občané starší 40 let se domnívají, že Británie na odchodu spíše získá.

„Naši domácí odpůrci a zastánci EU si interpretují odchod Británie z Evropské unie dle svého předchozího hodnocení EU. Vliv Brexitu na jejich postoj k EU je velmi malý,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Navíc dění kolem Brexitu a obecně kolem EU sledují Češi mnohem povrchněji, než jak by se mohlo zdát z mediálního prostoru.“

Dopad možného odchodu ČR z Evropské unie hodnotí česká populace negativněji než dopad odchodu Velké Británie. Celkem 40 % respondentů odpovědělo, že odchod z EU by pro ČR byla věc špatná. Za negativní považují odchod ČR spíše mladší lidé s vysokoškolským vzděláním.

„Představte si, že z EU by vystoupila ČR. Byla by to pro ČR dobrá, anebo špatná věc?“

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Labs., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Dalším z důvodů, proč dění v Británii tolik neovlivňuje náladu v ČR, je fakt, že pro Čechy jsou důležitější pro spolupráci okolní země. Jen 35 % respondentů v průzkumu uvedlo, že Británie je důležitý spojenec ČR, oproti 62 % u Rakouska nebo 51 % u Německa. Překvapivě větší spolupráci s Británií požadují příznivci EU (54 % přesvědčených zastánců EU) a méně její odpůrci (17 % odpůrců považuje Británii za důležitého partnera).

V Británii i ČR roste podpora pro Evropskou unii

Češi a Britové zastávají do jisté míry podobné euroskeptické postoje. V Británii od referenda v roce 2016 počet příznivců EU narostl. V ČR roste obdobně, ale až v posledním půlroce. V Británii se v poslední době aktivizovali především mladí lidé. V zemi také hlavní téma migrace zastínily ekonomické otázky.

V obou zemích je postoj k Unii více negativní u lidí s vyšším věkem, nižším vzděláním a nižším příjmem domácnosti. V ČR a VB jsou spíše pro vystoupení z EU lidé, kteří se podle svých slov méně zajímají o politiku a kteří méně často chodí k parlamentním či evropským volbám.

Obě země se ale liší v tom, jaké politické strany zastupují euroskeptiky. Zatímco v ČR jsou méně pro EU voliči levice, v Británii jsou to naopak voliči Konzervativní strany.

Podle dat průzkumné agentury YouGov[1] v Británii zatím nenastal silný odpor k Brexitu. Více Britů se sice nyní domnívá, že rozhodnutí vystoupit z EU byla chyba, ale je to stále méně než polovina. Kolem 45 % Britů podporuje druhé referendum o podobě budoucích vztahů a zhruba 38 % je proti dalšímu plebiscitu. Britská veřejnost se zároveň domnívá, že dohoda, kterou vyjednala vláda premiérky Mayové, není pro Británii výhodná. Pro zastánce Brexitu je odchod z EU málo „důsledný“, zatímco pro odpůrce Brexitu neúměrně přeruší obchod a vztahy s EU.

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Jiří Boudal, Behavio, jiri.boudal@behaviolabs.com, 777804658

  1. Zdroje: Data YouGov: https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/oxmidrr5wh/EUFinalCall_Reweighted.pdf
    https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2018/09/12/how-public-feel-about-brexit-options
    
    https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/3fwsayvj02/PeoplesVote_181129_Brexit_w.pdf
    
    Analýza STEM 2.7.2018: https://www.stem.cz/podpora-naseho-clenstvi-v-evropske-unii-prosla-krizovym-obdobim-napric-socialnimi-skupinami-zustavaji-velke-rozdily/ 

POPULARITA STRANICKÝCH OSOBNOSTÍ V LEDNU 2019

Andrej Babiš je i začátkem roku 2019 nejlépe hodnoceným českým politikem. V průběhu posledního roku platí, že jeho osobnost rozděluje českou veřejnost na vyrovnané tábory sympatizantů a odpůrců. Druhým nejlépe hodnoceným je Ivan Bartoš. Na třetím místě v pořadí je nově Alena Schillerová. Významně se zlepšilo hodnocení Jany Maláčové, která se tak dostává na přední místa pomyslné hierarchie. Oproti poslednímu průzkumu se zhoršilo hodnocení Dana Ťoka, Tomia Okamury a Pavla Bělobrádka. Málo známými ministry jsou Marta Nováková, Jan Kněžínek, Lubomír Metnar a také Antonín Staněk a Robert Plaga (nezná je více než polovina veřejnosti).
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil na přelomu ledna a února, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran. Názory na řadu současných ministrů a ministryň jsou v průzkumu STEM zjišťovány podruhé od jejich jmenování. Stále platí, že v některých případech je míra jejich znalosti veřejností zatím velmi nízká.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí téměř polovina občanů (48 %), což je stejný podíl jako ve stejném období před rokem. S určitým odstupem druhým v pořadí je předseda Pirátů Ivan Bartoš (41 % příznivých hodnocení). Poměrně vyrovnané je postavení na dalších místech pomyslného žebříčku: třetí je nově ministryně financí Alena Schillerová, poté následuje předseda ČSSD Jan Hamáček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na šesté místo se z třetího posunul předseda SPD Tomio Okamura.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v lednu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

Ze srovnání výsledků aktuálního výzkumu s průzkumem z října 2018 je u politiků na předních místech pomyslného žebříčku zřejmé celkem stabilní hodnocení Andreje Babiše a Ivana Bartoše, dále zlepšení hodnocení Aleny Schillerové, Jana Hamáčka a Jany Maláčové (jen pro upřesnění dodejme, že výzkum proběhl na přelomu ledna a února, tedy zhruba měsíc před sjezdem ČSSD). V případě ministryně práce a sociálních věcí jde o významný posun v žebříčku (svou roli hraje i zlepšení její znalosti, na podzim ještě více než dvě pětiny lidí uváděly, že J. Maláčovou neznají, nyní necelá třetina). Naopak se mírně zhoršilo hodnocení Tomia Okamury.

Dalšími politiky, u kterých je nižší podíl pozitivních hodnocení v porovnání s loňským podzimem, jsou Dan Ťok a Pavel Bělobrádek. V říjnu byl ministr dopravy Dan Ťok nejlépe hodnoceným ministrem, což dnes neplatí (lépe jsou na tom ministryně Schillerová a Maláčová), svůj vliv na hodnocení D. Ťoka zřejmě měly problémy s dopravou na české dálniční síti. Končící předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek je nyní (spolu s T. Okamurou) politikem s nejvyšším podílem nepříznivých hodnocení (Bělobrádek i Okamura shodně 65 %), těsně následuje předseda KSČM Vojtěch Filip (63 %).

Vedle již zmíněných A. Schillerové a J. Maláčové vnímá zhruba třetina dotázaných pozitivně ministra životního prostředí Richarda Brabce (přesto jej stále ještě i po pěti letech na postu ministra třetina veřejnosti nezná) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

U ostatních členů vlády platí, že je stále nezná zhruba polovina veřejnosti nebo i vyšší podíl. Výjimkou je pouze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který v době minulého šetření teprve nastupoval do úřadu, znalost jeho osoby se nejvýrazněji zlepšila v porovnání s ostatními členy vlády (nyní jej nezná „pouze“ 38 %). Nejméně známými jsou ministryně průmyslu Marta Nováková (61 % ji nezná), ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (60 %) a ministr obrany Lubomír Metnar (60 %).

V průběhu posledního roku jsou celkem stabilně hodnoceni předseda ODS Petr Fiala (aktuálně jej 28 % lidí hodnotí příznivě), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (26 %) a předseda hnutí STAN Petr Gazdík (26 %). V celkovém pohledu je hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09,
KDU-ČSL a STAN velmi podobné (v pomyslném žebříčku jsou „seřazeni“ za sebou od desátého po čtrnácté místo).

Stručně ještě zmíníme, jak si stojí předsedové největších stran u různých voličských skupin. Uvnitř obcí příznivců vlastní strany má nejpevnější podporu I. Bartoš, P. Bělobrádek, A. Babiš a V. Filip. Výrazně slabší postavení mezi příznivci vlastní strany má J. Hamáček a P. Gazdík
(v jeho případě je ovšem třeba brát zjištění jako pouze orientační vzhledem k nízkému počtu příznivců STAN v datovém souboru).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř Osobnost 2015 2016 2017 2018 2019 
I. III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II. VI. X. I. + I. ?
1 A. Babiš 72 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48 47 50 48 1
2 I. Bartoš 44 36 36 41 41 6
3 A.Schillerová 30 36 35
4 J. Hamáček 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33 30 30 34 16
5 J. Maláčová 23 32 29
6 T. Okamura 46 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35 35 36 32 3
7 R. Brabec 25 23 24 26 27 25 30 24 28 30 32 30 32
8 D. Ťok 30 24 31 34 36 35 38 31 33 37 35 30 15
9 A. Vojtěch 27 29 43
10 P. Fiala 19 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25 30 29 28 15
11 V. Filip 31 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 27 33 23 27 10
12 J. Pospíšil 25 24 28 25 26 19
13 P. Bělobrádek 40 38 39 39 35 36 36 35 34 34 30 27 27 29 26 9
14 P. Gazdík 26 23 22 23 23 21 30 31 33 30 39 24 26 27 26 24
15 K. Dostálová 20 24 46
16 T. Petříček 14 20 38
17 R. Plaga 14 20 52
18 M. Toman 15 17 48
19 M. Nováková 15 17 61
20 L. Metnar 15 15 60
21 A. Staněk 11 14 56
22 J. Kněžínek 11 13 60

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta je hodnocena hůře než vloni. Kritičtěji občané posuzují i situaci ve školství.

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Oproti loňskému roku je hodnocení úřadů komunální politiky mírně horší, podobně se ovšem mírně zhoršilo i hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně. Výrazněji poklesl v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta. Lépe je nyní hodnocena práce premiéra. Dalšími pozitivně hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče. Oproti roku 2018 se poněkud zhoršil pohled veřejnosti na školství. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra (dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče, práce prezidenta (téměř dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací krajských úřadů, zajištěním občanských svobod, sociálními jistotami, činností vlády, vyhlídkami do budoucna, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyřizováním záležitostí na úřadech a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (66 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku, možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení podmínek života mladých rodin a poctivosti v podnikání.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2018 a 2019, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení práce parlamentu, premiéra, činnosti politických stran, v hodnocení péče o bezpečnost občanů, možnosti dovolat se práva u soudu, slušnosti ve vztazích mezi lidmi, poctivosti v podnikání, možnosti uplatnit své schopnosti, zajištění sociálních jistot, podmínek života mladých rodin a starých lidí.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. Zatímco v únoru 2018 byl prezident hodnocen poměrně pozitivně, hodnocení jeho práce představovalo druhou nejlépe hodnocenou oblast, v aktuálním šetření v jeho případě došlo k nejvýraznějšímu oslabení pozitivních hodnocení ze všech oblastí. V únoru 2018 prezidentovi jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina dotázaných (47 %), nyní jen 36 %.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2019

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií. Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Na rozdíl od prezidenta hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2018 (podíl jedniček je dokonce mírně vyšší než před rokem), což v pomyslné hierarchii znamená posun na pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Zdá se, že část veřejnosti, která před rokem vyjádřila své sympatie k práci premiéra, je stále s jeho prací spokojena. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2019

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Jednou z mála oblastí, jejíž hodnocení je aktuálně mírně lepší než před rokem, je hodnocení vnitropolitické situace. Z následujícího grafu je ale patrné, že pozorujeme spíše „vyrovnání“ po negativním výkyvu v loňském roce. V celkové hierarchii je hodnocení vnitropolitického dění stále mezi hůře hodnocenými oblastmi života společnosti. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti mimo politickou oblast se hodnocení ještě zhoršilo? Do určité míry se zhoršilo hodnocení u řady oblastí. Zastavíme se u nejvýraznějších propadů.

Zvláště zřejmé je horší hodnocení situace ve školství v porovnání se stabilním hodnocením v předchozích zhruba pěti letech. Pro ilustraci můžeme v grafu sledovat hodnocení kvality zdravotní péče, které je stále poměrně stabilní.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Analýza dat naznačuje zajímavou souvislost: hodnocení stavu školství se výrazněji zhoršilo mezi lidmi staršími, naopak u mladých takový vývoj nepozorujeme.

Hodnocení situace ve školství podle věku v letech 2018 a 2019

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/2, 2019/1

Aktuální data ukazují mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Hodnocení těchto stránek života společnosti bylo v poslední dekádě dlouhodobě stabilní (s mírnou tendencí ke zlepšování v případě krajských úřadů). Až další výzkum ukáže, zda je aktuální výsledek pouze krátkodobým výkyvem, nebo počátkem zhoršujícího se trendu.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)


NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ A ENERGETICKÁ CHUDOBA V ČR

Ve dnech 26. 1. – 6. 2. 2019 STEM provedl pro ASHOKA ČR a SR výzkum, který byl zaměřen na výdaje na vytápění domácnosti. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán na základě kvótního výběru kombinací technik PAPI a CAPI. Dotázáno bylo v osobních rozhovorech 1084 osob starších 18 let.

STEM na výzvu organizace ASHOKA ČR a SR zpracoval krátký výzkum na téma výdajů na vytápění domácností a zároveň na základě veřejně dostupných dat a informačních zdrojů realizoval analýzu tématu energetické chudoby v České republice. Tisková zpráva přináší shrnutí z obou výzkumných akcí.

Podle vlastní výpovědi téměř čtvrtina domácností (22 %) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby náklady na topení pokryla. Dvě pětiny domácností (39 %) uvádějí, že kvůli výši nákladů na topení v zimě některé části bytu či domu nevytápí tak, jak by jim vyhovovalo. Poměrně vysoký podíl souhlasných odpovědí v případě druhého opatření ukazuje spíše na standardní úsporné opatření, které není až tak podmíněné přílišnými náklady na zajištění tepla v domácnosti.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Z kombinace obou položek vyplývá, že 15 % domácností redukuje jak jiné výdaje domácnosti, tak teplotu v jiných částech domu, 8 % pouze omezuje výdaje domácnosti a 24 % vnímá, že nevytápí ze své některé části domu, tak, jak by chtěli.

Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami jasně ukazuje, že úsporná opatření kvůli výdajům na vytápění častěji zavádějí starší lidé (30 % lidí starších 60 let omezuje jiné výdaje domácnosti, 48 % nevytápí optimálně jiné části domu). Podobné údaje ukazují data pro domácnosti tvořené jednou nebo dvěma osobami lidí starších 60 let.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Lidé, kteří subjektivně hodnotí finanční zajištění své domácnosti nepříznivě, také častěji uvádějí, že jsou pro ně náklady na vytápění tak vysoké, že musí hledat úspory jinde. V domácnostech špatně materiálně zajištěných je tedy téměř polovina těch, které omezují kvůli nákladům na topení jiné výdaje, a více než polovina těch, které nemají doma všude takový tepelný komfort, jaký by si představovali v ideální situaci (36 % těchto domácností uvádí, že je nucena k oběma opatřením zároveň).

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Dodejme ještě, že data STEM naznačují, že vedle důchodců se k úsporným opatřením častěji uchylují rovněž domácnosti nezaměstnaných (ovšem vzhledem k nízkému počtu nezaměstnaných respondentů v průzkumu jde pouze o orientační údaj).

Tazatelé STEM se v průzkumu také respondentů ptali, jakou teplotu mají teď v zimě v obývacím pokoji nebo jiné místnosti, ve které jsou nejčastěji. Nejčastěji uváděnou teplotou je 22 °C (25 %). Celkově má v hlavní místnosti nejméně 22 °C třípětinová většina domácností (62 %), což jen ukazuje, že oproti v Evropě standardně optimalizované teplotě 20 °C si české domácnosti „přetápějí“. Naopak nízkou teplotu, tedy méně než 20 °C, uvádí pouze 6 % dotázaných.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Podíl těch, kteří výdaje na teplo omezují, je vyšší především v domácnostech, které uvádějí, že mají v hlavní místnosti 20 °C a méně. Mírně nadprůměrný je ještě v domácnostech vytápěných na 21 a 22 °C.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Otázka dostatečného vytápění domácnosti, resp. problémů se zajištěním tepelného komfortu, spadá mezi témata související s energetickou chudobou. STEM se přehledem stavu energetické chudoby v ČR zabýval v sekundární analýze stávajících informačních zdrojů pro ASHOKA.

Z této analýzy především vyplývá, že téma energetické chudoby je novým tématem, s čímž souvisí skutečnost, že ani ve světě, ani v českém prostředí neexistuje shoda na jednotné definici energetické chudoby.[1]

„Je zapotřebí brát na vědomí, že energetická chudoba se velmi liší od finanční chudoby, způsobuje ji více faktorů, nejen ryze příjmová stránka. Přestože jsou disponibilní příjmy jedním z pilířů energetické chudoby, je především ovlivněna výdaji domácnosti na energii, technickým stavem budovy, ve kterém domácnost žije, a cenou energie. Z důvodu více faktorů může být domácnost energeticky chudá i v případě vysokých příjmů, pokud zároveň má vysoké výdaje na energii z důvodu plýtvání nebo nedostatečných fyzikálních vlastností objektu.“[2]

Celkově se uvádí, že v Evropě je dle odhadů energetickou chudobou ohroženo 50 až 160 milionů lidí, což je velmi velké rozpětí a ukazuje na nejasné uchopení celé problematiky. V případě České republiky se mluví o odhadu 15-20 % domácností ohrožených energetickou chudobou, přesné informace ovšem k dispozici nejsou. V ČR (a postsocialistických zemích obecně) je energetická chudoba jako nový jev spojená se zvyšujícími se cenami energií a nízkou mírou efektivity jejich využívání. V důsledku vývoje cen zboží a služeb se tak domácnost může dostat do situace, kdy nemá dostatečný disponibilní příjem na pokrytí svých zvyšujících se výdajů a bude muset začít snižovat své potřeby. Tyto aspekty byly v alespoň základní podobě testovány v aktuálním průzkumu STEM.

Nejčastěji se za příčiny energetické chudoby označují nedostatečný příjem domácnosti (případně vysoké výdaje domácnosti na energii), neefektivní způsob vytápění, nedostatečná izolace a vysoké ceny energií (svůj vliv mohou mít územní rozdíly, tarifní podmínky, nekalé praktiky). Svou roli mohou sehrát i životní styl a návyky domácnosti.

Podle veřejně dostupných odborných zdrojů ke skupinám ohroženým energetickou chudobou nejčastěji patří lidé v důchodovém věku, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo přestěhování. Přitom jejich potřeba energie je vzhledem k času strávenému doma a případně zdravotnímu stavu zvýšená. Této charakteristice odpovídá i zjištění průzkumu STEM o vyšším podílu domácností důchodců, které častěji omezují kvůli nákladům na vytápění jiné výdaje či teplotu v dalších částech bytu/domu. Dalšími ohroženými skupinami v ČR jsou podle odborníků[3] domácnosti bez jednoho z rodičů a domácnosti s více dětmi (tyto skupiny jsou v průzkumu STEM jen málo časté, takže nemůžeme jejich úsporná opatření sledovat). Z obecné perspektivy k domácnostem ohroženým energetickou chudobou patří domácnosti v hmotné nouzi (např. dlouhodobě nezaměstnaní, což naznačují i výše uvedená zjištění STEM).

Průzkum STEM je ovšem jen drobným příspěvkem ke zkoumání energetické chudoby v ČR. Tato oblast by vyžadovala detailnější výzkumy zaměřené na dopady energetické chudoby na různé skupiny obyvatel.

    1. Jádrem stávajících definic je podmínka dostatku energie (nebo přijatelné náklady) pro adekvátní vytápění, ochlazování, vaření, osvětlení a užívání elektronických prostředků v domácnosti. Jednou z variant definice energetické chudoby v ČR je: „Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti, po odečtení nákladů na bydlení, zbyde méně než 1,5 násobku životního minima, a zároveň vynakládá více než 10 % svého disponibilního příjmu na energetické služby (vytápění, osvětlení atd.).“ https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/energeticka-chudoba-v12.pdf
    1. Tamtéž, str. 5.
  1. http://www.urso.gov.sk/sites/default/files/Energeticka-chudoba-a-zranitelni-odberatelia-vEU_2016.pdf

STEM – volební preference – leden 2019

Výzkum STEM z přelomu ledna a února ukázal, že do parlamentu by se dostalo sedm stran, těsně pod pěti procentním prahem by opět zůstala TOP 09 a STAN. Zdá se, že vypjatá atmosféra konce loňského roku se zklidnila a navázat na novou konstelaci se nejlépe podařilo Pirátům. Zvýšení ochoty sympatizantů stran nad pětiprocentním prahem účastnit se voleb, vedlo u většiny k zlepšení výsledku ve volebním modelu a to především na úkor hnutí ANO, kde volební účast sympatizantů zůstala beze změny. Hnutí ANO je přes pokles v modelu i počtu mandátů nadále suverénem domácí politické scény. Opakuje se listopadová změna pořadí na druhé a třetím místě v případě Pirátů a ODS. Piráti v šetření dosáhli jak v preferencích, tak ve volebním modelu svého nejlepšího dosavadního výsledku.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna – 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 85 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za leden 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Lednový model je proto postaven na předpokladu volební účasti okolo 53 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7

29,6

30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – leden 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v lednu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, KDU-ČSL o 4 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Koncem ledna a začátkem února 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo, stejně jako v listopadu 2018, sedm stran. Starostové i TOP 09 zůstali pod pětiprocentním prahem. Jelikož se nacházejí v pásmu statistické chyby, není možné jednoznačně určit, zda by se do parlamentu dostali, či nikoliv.
  2. Zdá se, že listopadová nižší ochota účastnit se voleb v případě sympatizantů hlavních konkurentů ANO pominula. Za této situace by v přepočtu hnutí ANO ztratilo 13 mandátů a naopak o 10 mandátů více by získali Piráti. V počtu mandátů by mírně posílily všechny strany nad pětiprocentním prahem vyjma KSČM a SPD.
  3. Druhé místo v pořadí potvrdila Pirátská strana, ODS na třetím místě od poloviny loňského roku mírně ztrácí. Piráti v šetření na přelomu ledna a února 2019 dosáhli jak v preferencích, tak ve volebním modelu svého nejlepšího dosavadního výsledku.
  4. Ve volebním modelu mírně posílila jak ČSSD, tak KSČM. Z hlediska vývoje stranických preferencí je ČSSD již ve druhém šetření mírně nad preferencemi KSČM. Pokles preferencí od voleb 2017 je u KSČM povlovný, ale systematický.
  5. Počátek roku přinesl SPD mírné zlepšení jak z hlediska preferencí, tak volebního modelu, v obou ukazatelích také mírně posílila KDU-ČSL.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 24 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných. Volební motivace ve srovnání s listopadem velice mírně, ale posiluje.

 


Hodnocení českých poslanců v Evropském parlamentu

Politici působící v Evropském parlamentu jsou českou veřejností velmi málo známí. Vyšší míra znalosti je podle říjnového výzkumu STEM charakteristická spíše pro osobnosti, které jsou (nebo byly) aktivní i na domácí politické scéně. Konkrétně tedy k nejznámějším europoslancům patří Pavel Telička, Jiří Pospíšil, Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Nejvyšší podíl příznivých názorů byl zjištěn u Pavla Teličky, těsně druhým v pořadí je Evžen Tošenovský.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů.
Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V květnu letošního roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu a jednotlivé politické subjekty řeší v současné době obsazení svých kandidátek. STEM má k dispozici výsledky průzkumu z října loňského roku, do kterého byli zahrnuti všichni současní poslanci Evropského parlamentu za ČR. Dotázaní lidé uváděli svůj názor na jednotlivé europoslance, případně se vyjádřili, že poslance neznají.

Úvodem je třeba upozornit na nízkou míru znalosti u většiny europoslanců v české veřejnosti. U většiny evropských poslanců tedy platí, že je minimálně tři pětiny veřejnosti vůbec neznají (podíl neznalosti se u nich pohybuje od 63 % do 81 %).

V tomto ohledu představuje výjimky pouze sedm poslanců: Pavel Telička (nezná jej 28 %), Jiří Pospíšil (29 %), Jan Zahradil (38 %), Evžen Tošenovský (39 %), Miroslav Poche (46 %), Michaela Šojdrová (49 %) a Jaromír Štětina (51 %).

Naopak nejméně známými europoslanci jsou Dita Charanzová (nezná ji 81 %), Martina Dlabajová (80 %) a Petr Ježek (79 %).

Nejvíce příznivých hodnocení obdržel poslanec Pavel Telička (35 % občanů na něj má pozitivní názor). Podíl pozitivních a negativních názorů je u Pavla Teličky poměrně vyrovnaný (35 % vs. 37 %).

Dále je třetinou lidí pozitivně hodnocen Evžen Tošenovský (34 % příznivých názorů vs. 27 % nepříznivých, což je nejvýraznější převaha pozitivních hodnocení nad negativními v celku zkoumaných poslanců). Téměř třetina lidí příznivě vidí Jana Zahradila (31 % vs. 31 %) a Jiřího Pospíšila (31 % vs. 40 %, ovšem v jeho případě mírně převažují negativní názory nad pozitivními).

Mezi známější europoslance patří ještě Miroslav Poche, kterého ovšem pozitivně hodnotí zhruba desetina veřejnosti (13 %), negativně výrazně více občanů (41 %). Svou roli zde jistě sehrála situace kolem jeho aspirantury na post ministra zahraničních věcí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

(pořadí podle podílu součtu odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“)


Hodnocení stavu životního prostředí v ČR podle názoru české veřejnosti

Nadpoloviční většina českých občanů (57 %) hodnotí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Z časové řady výzkumů STEM vyplývá, že v roce 1997 jasně převažoval názor, že životní prostředí v naší zemi není dobré (jen 13 % pozitivních hodnocení). V roce 2007 již ekologii pozitivně hodnotila polovina veřejnosti (50 %). Čtvrtina dotázaných (27 %) uvádí, že se o ekologii aktivně zajímá. Jasná většina občanů (85 %) deklaruje, že ve svém chování bere ohled na ochranu životního prostředí (častější jsou ovšem váhavější odpovědi „spíše ano“: 55 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení stavu životního prostředí v České republice z pohledu veřejného mínění.

Mírně nadpoloviční většina občanů (57 %) považuje současný stav životního prostředí v naší zemi za dobrý (ovšem jde především o hodnocení „spíše dobrý“). Z časového srovnání je zřejmé, že v roce 1997 jasná většina populace (87 %) byla v hodnocení stavu životního prostředí kritická (téměř třetina jej dokonce označila jako „velice špatný“). Ovšem ve výzkumu o deset let později již názor na ekologii v ČR českou veřejnost rozděloval do dvou vyrovnaných skupin. Pozitivní výkyv v roce 2017 (65 % příznivých hodnocení) se aktuálním výzkumem nepotvrdil.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

V názorech na stav životního prostředí nejsou v české veřejnosti významné rozdíly podle sociodemografických charakteristik. Určité rozdíly vidíme pouze mezi muži a ženami, kdy mezi muži je vyšší podíl pozitivních názorů než u žen a navíc v případě mužů míra příznivých hodnocení vzrostla od roku 2007 výrazněji než u žen.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Pro doplnění kontextu hodnocení stavu životního prostředí českou veřejností dodejme, že stav životního prostředí podle mínění veřejnosti nepatří mezi nejpalčivější problémy naší společnosti. A dále také pouze zhruba čtvrtina občanů (27 %) prohlašuje, že informace z oblasti ekologie a životního prostředí aktivně vyhledává. Tento podíl je v čase celkem stabilní. Pouze můžeme upozornit na současný mírně vyšší podíl odpovědí „určitě nevyhledávám“ oproti roku 1997.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

Je ovšem zajímavé, že mezi lidmi se zájmem o problematiku životního prostředí se od roku 2007 výrazněji zvýšil podíl těch, kteří hodnotí stav životního prostředí pozitivně. Obecně ale platí, že mezi těmi, kteří se profilují jako aktivní zájemci o stav životního prostředí, je podíl pozitivních hodnocení mírně nižší než mezi lidmi, kteří informace v této oblasti aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Podle vlastního vyjádření jasná většina české populace (85 %) ve svém chování dbá na ochranu životního prostředí. Je ovšem třeba upozornit, že jde pouze o deklaraci neprokázanou dalšími odpověďmi na konkrétní chování. Navíc odpovědí „určitě ano“ je menšina (30 %).

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Deklarovaná aktivita při vyhledávání informací o stavu životního prostředí znamená také radikálnější postoj k ekologickým návykům. Podíl těch, kteří určitě dbají na ekologický dopad svého chování, je mezi aktivně vyhledávajícími téměř dvojnásobný oproti těm, kteří informace o stavu životního prostředí aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Vyjádření o chování s ohledem na ekologický dopad není významně ovlivněno vzděláním nebo pohlavím respondentů. V případě věku nejsou rozdíly zásadní, data pouze naznačují mírně častější deklaraci ekologicky zodpovědného chování u starších lidí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zřetelnější rozdíly jsou mezi lidmi v různé finanční situaci, kdy lidé z domácností dobře materiálně zajištěných častěji kategoricky tvrdí, že při svých činnostech určitě berou ohled na ochranu životního prostředí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

 


Postoj Čechů k náboženství

Čtvrtina českých občanů (25 %) uvádí, že je věřící. Častěji jde o ženy než muže, lidi starší 45 let a obyvatele menších obcí. Více než třetina dotázaných (35 %) se nepovažuje za nábožensky založené a necelá třetina (31 %) uvádí, že je ateisty. V porovnání s výzkumy z let 1994 a 2004 je patrný poměrně stabilní podíl věřících, mírně se snižující podíl lidí nezaložených nábožensky a zvyšující se podíl ateistů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM věnoval vztahu české populace k náboženství. Výzkumy religiozity mohou mít různou podobu, různé indikátory. Můžeme zkoumat význam duchovních stránek života v rámci žebříčku životních hodnot, můžeme sledovat náboženské chování a praktikování víry. V listopadovém průzkumu STEM jsme se přiklonili ke zkoumání osobního vztahu k náboženství na rovině víry, náboženského založení nebo ateismu.

Za věřící se označuje čtvrtina dospělé populace České republiky (25 %). Třetina občanů (35 %) uvádí, že není nábožensky založena a téměř třetina (31 %) se považuje přímo za ateisty. Desetina (9 %) se vyhýbá jasnému vyjádření výběrem varianty „nejsem rozhodnut(a)“.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018

Srovnání s minulými průzkumy STEM ukazuje poměrně stabilní podíl lidí, kteří se označují za věřící. Mírně se v čase snižuje podíl lidí, kteří uvádí, že nejsou nábožensky založení, a zároveň zvyšuje podíl těch, kteří prohlašují, že jsou ateisty.

Pro detailnější rozlišení míry religiozity STEM do výzkumu zařadil ještě jednu otázku zjišťující názor na existenci transcendentálního přesahu. Mírně nadpoloviční většina (55 %) občanů se domnívá, že existuje něco, co nás přesahuje.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zajímavá je kombinace obou otázek, která ukazuje rozdílná individuální pojetí víry. Ukazuje se totiž, že i mezi lidmi, kteří se nepovažují za nábožensky založené nebo jsou podle svého vyjádření ateisty, je část těch, kteří zároveň věří v existenci nějakého transcendentna.

Postoj k náboženství podle víry v něco, co nás překračuje

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pokud se podrobněji zaměříme na vztah k náboženství v různých sociodemografických skupinách, zjišťujeme, že za věřící se častěji označují ženy než muži, dále lidé starší 45 let a obyvatelé obcí do 5 tisíc obyvatel. V různých vzdělanostních skupinách nejsou významné rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Podívejme se ještě podrobněji na věkové rozdíly ve vztahu k náboženství v časové perspektivě. Uvedli jsme, že v letech 1994 a 2004 byl podíl věřících na podobné úrovni jako nyní, ovšem s ohledem na podíl věřících v různých věkových skupinách byla struktura mírně odlišná. Z následujícího grafu je zřejmé, že v minulosti byl ve věkové kategorii lidí starších 60 let výrazně vyšší podíl věřících než v ostatních věkových kategoriích. V současné době již tyto rozdíly nejsou tak zřejmé a podíl věřících u starších lidí je stejný jako u lidí ve věku 45 až 59 let.

Podíl věřících v různých věkových skupinách v časovém vývoji 1994-2018

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018


STEM – volební preference – listopad 2018

Listopadový výzkum STEM probíhal více než týden po zveřejnění reportáže o synovi
A. Babiše a ve dnech před i po hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Data ukazují, že nedávné události aktivizovaly a posílily tábor příznivců hnutí ANO. Své postavení posílili rovněž Piráti a v preferencích i volebním modelu zaujali druhé místo, i když jejich podpora je dosud nepevná. ODS následuje v těsném odstupu na místě třetím. Do sněmovny by se v listopadu nejspíš dostalo jen sedm stran, STAN a TOP 09 zůstali těsně pod pětiprocentním prahem. Přepočet na mandáty ještě zdůraznil současnou dominanci ANO. Motivace k volební účasti oslabila.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. – 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 167 tazatelů STEM (PAPI) a 81 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za listopad 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Listopadový model zračí váhání voličů, je proto postaven na předpokladu volební účasti nižší než 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – listopad 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2016 – listopad 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v listopadu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 13 mandátů více, KDU-ČSL o 5 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení. V tomto přepočtu vycházíme z předpokladu, že by TOP 09 a STAN zůstali pod pětiprocentní hranicí.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V listopadu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Starostové, TOP 09 a KDU-ČSL se pohybují těsně kolem pětiprocentního prahu. Jelikož se nacházejí v pásmu statistické chyby, není jisté, zda by se do parlamentu dostali.
  2. Za této situace by v přepočtu na mandáty výrazně získalo hnutí ANO. Oproti minulému měsíci hnutí ANO posílilo v modelu o dva procentní body a zdá se, že nedávné rozbroje na naší politické scéně posílily volební odhodlání příznivců ANO, zároveň znejistily volební motivaci příznivců ostatních stran. V listopadu by ANO snadno složilo jakoukoli dvojčlennou koalici.
  3. Druhá v pořadí je Pirátská strana. ODS na třetím místě získávala v první půlce roku přízeň voličů, nyní se ale tento trend zastavil.
  4. Levici se nadále nedaří. Pokles preferencí u KSČM je povlovný, ale systematický. Oproti říjnu ČSSD trochu získala ve stranických preferencích, její podpora je ale mělká a váhavá.
  5. SPD zaznamenala ztrátu a letošní rok se jí příliš nedaří. Ztrátu zaznamenala i KDU-ČSL a zůstává okolo pětiprocentního prahu volitelnosti.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 28 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace je v dlouhodobém srovnání spíše slabší.