Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku (87 %, respektive 78 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v červnu 2019 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.

Výrazně nejpozitivnější mají Češi vztah ke Slovensku, 87 % dotázaných ohodnotilo svůj vztah k němu jedničkou nebo dvojkou při známkování jako ve škole. Na druhém místě je Rakousko, které pozitivně hodnotilo 78 % dotázaných. Další převážně pozitivně vnímané země jsou Chorvatsko, Nizozemsko, Itálie, Kanada a země severní Evropy (Švédsko, Norsko, Dánsko), kterým všem dalo pozitivní známku alespoň 70 % dotázaných.

Ve středu žebříčku sledovaných zemí se umisťuje Belgie, Maďarsko, Francie, Velká Británie a Slovinsko (okolo 60 % dotázaných je vnímá pozitivně) následované Japonskem, Polskem a Německem (které pozitivně vnímá lehce nad 50 % dospělé populace).

Méně než polovina dotázaných má pozitivní vztah ke Spojeným státům, Srbsku, Rusku a na úplně spodní straně žebříčku stojí Ukrajina, Turecko a Čína. Turecko letos dostalo méně negativních známek než před dvěma lety (zatímco v roce 2017 hodnotilo Turecko čtyřkami a pětkami 48 % dotázaných, letos to bylo jen 36 %). Na posledním místě v oblibě tak letos vystřídala Turecko Čína, kterou negativně vnímá 41 % Čechů.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Vývoj v čase

Následující graf zachycuje vztah ke světovým velmocím v časovém srovnání. Zatímco mezi lety 2016 a 2017 narůstal podíl Čechů s pozitivním vztahem ke Spojeným státům, Francii i Německu, letos je tomu naopak. Spojené státy zaznamenaly největší propad v počtu jedniček a dvojek ze všech zkoumaných zemí oproti roku 2017. Propad můžeme dát do souvislosti s nástupem prezidenta Trumpa a s jeho kroky. Podobně propad popularity Francie lze vysvětlit turbulentním obdobím země spojeným s kroky prezidenta Macrona. Nižší je pokles obliby v případě Německa, kde se vnímání Čechů vrací na úroveň před migrační krizí. Snižující se oblíbenost Velké Británie může souviset s tématem Brexitu, které se aktuálně hojně diskutuje v médiích.

Vnímání Ruska je oproti ostatním velmocím výrazně méně pozitivní, ale na rozdíl od ostatních se vztahu Čechů k Rusku netýkají negativní trendy. Naopak vztah Čechů k Rusku je stabilní s mírně pozitivní tendencí.

Zatímco vztah k většině zemí není rozdílný u osob z různých sociálně-demografických skupin, v případě vztahu k USA je vidět výrazný rozdíl ve vnímání na základě věku. Mladší lidé vnímají Spojené státy pozitivněji než lidé starší (jedničku dalo USA 25 % lidí ve věku 18 až 29 let a naopak jen 12 % osob nad 60 let).

Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019

Druhý vývojový graf ukazuje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. Výsledky ukazují stabilně pozitivní vztah Čechů k sousedním zemím, a to hlavně ke Slovensku a Rakousku.

Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019


Hodnocení světových osobností – červen 2019

Výrazně pozitivní postavou zahraniční politiky je podle zjištěných názorů české veřejnosti slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, na kterou má pozitivní názor 71 % Čechů. Názory Čechů na většinu dalších zahraničních státníků jsou stabilní. Více pozitivně než negativně se Češi dívají také na papeže Františka, maďarského premiéra Orbána a čerstvě bývalou britskou premiérku Therese May. Naopak nízká zůstává mezi Čechy popularita Angely Merkelové a Donalda Trumpa.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Mezi sledovanými politiky byla zařazena i Therese May, která byla ještě v době sběru dat premiérkou Velké Británie (rezignovala 24. července 2019).

Neziskový ústav STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2019 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřil také na hodnocení zahraničních osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a papeže. Celkový přehled uvádí následující graf.

Výrazně nejpopulárnější ze sledovaných veřejných osobností je Zuzana Čaputová, na kterou má příznivý názor 71 % dotázaných (pouze 14 % ji vnímá negativně, 16 % dotázaných uvedlo, že ji nezná). Na druhém místě je papež František, na kterého se dívá pozitivně 63 % dotázaných. Pro srovnání, papeže Benedikta hodnotilo ve výzkumu v roce 2009 pozitivně 52 % dotázaných. Je tedy zřejmé, že ač jsou Češi málo nábožensky založený národ, většinový pohled na papeže není negativní.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Představitelé západních velmocí a Ruska

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina můžeme sledovat v časové řadě již od roku 2008. V časovém srovnání je vidět, že vnímání Putina je velmi stabilní a pozitivní názor na něho má 36 % Čechů. Mírně oblíbenější je Putin u mužů než u žen a u starších občanů.

Angela Merkelová se těšila vysoké popularitě do roku 2013, poté její oblíbenost mezi Čechy prudce klesla vlivem migrační krize. Poslední rok ukazuje na mírný nárůst pozitivních postojů k Merkelové, stále ji však pozitivně vnímá jen 26 % Čechů a Angela Merkelová tak patří mezi nejméně oblíbené politiky ze sledovaného výběru.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2019

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Srovnání ukazuje, že názor na představitele Francie mají Češi dost stabilní: jak na Hollanda, tak na Macrona se dívá pozitivně dlouhodobě okolo 40 % občanů.

Názory na čerstvě bývalou premiérku Velké Británie Mayovou (která rezignovala ve funkci 24. 7., tedy po sběru dat v citovaném výzkumu) jsou negativnější než na jejího předchůdce Camerona. I tak ovšem jde o jednu z nejlépe hodnocených osobností zahraniční politiky ze sledovaného výběru, když na Mayovou má pozitivní názor 48 % Čechů.

Opačný je trend v případě čelních představitelů Spojených států amerických. Popularita Obamy sice v čase klesala ze 71 % k 54 % v roce 2016, přesto byla stále výrazně vyšší než oblíbenost současného prezidenta Trumpa. Na Trumpa má pozitivní názor pouze 25 % Čechů. Toto číslo je v čase relativně stabilní a také shodné bez ohledu na věk nebo pohlaví respondentů.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

Politici Slovenska a Maďarska: velká očekávání od Čaputové

Vztah Čechů k maďarskému premiérovi Orbánovi je v čase stabilní (pozitivně ho vnímá 42 % populace).

Pokud jde o slovenské politiky, v letošním výzkumu jsme již nesledovali popularitu Roberta Fica, která podle posledního zkoumání v roce 2018 výrazně klesla vlivem událostí po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. Letos nově ale byla do výzkumu zařazena Zuzana Čaputová. Očekávání jsou vysoká, jelikož dnes k ní má pozitivní postoj 71 % Čechů. Ještě pozitivnější vztah, než by odpovídalo průměru, mají k Čaputové lidé s vysokoškolským vzděláním (30 % z nich uvádí velmi pozitivní vztah, v ostatních vzdělanostních skupinách je podobně pozitivně naladěných 20 až 25 % dotázaných). Podporu má nová slovenská prezidentka podobnou u českých žen i mužů. Pro srovnání prezidenta Kisku vnímalo v roce 2017 pozitivně 67 % Čechů.

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Zuzany Čaputové
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Představitel Evropské unie je známější než dřív

Jedním z politiků, kteří se v Česku těší nejnižšímu počtu příznivců z postav sledovaných ve výzkumu STEM, je předseda Evropské komise (dnes těsně před koncem funkčního období) Jean-Claude Juncker. Pouze třetina z těch, kdo ho znají (a čtvrtina celé populace), se na něho dívá pozitivně. V minulých letech bylo jeho postavení výjimečné tím, že nejvíce lidí uvádělo, že ho nezná (37 % v roce 2018). Známost Junckera však letos podstatně vzrostla, zřejmě v souvislosti s květnovými volbami do Evropského parlamentu, se kterými se pojil zvýšený zájem o téma Evropské unie v médiích.

Hodnocení Jeana-Claudea Junckera v časové řadě STEM

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 20015-2019


Důvěra v nejvyšší soudní instituce se oproti loňskému roku mírně snížila

Téměř tříčtvrtinová většina veřejnosti (72 %) má důvěru v Českou obchodní inspekci. Nejvyšší soudní instituce mají důvěru více než tří pětin občanů – Nejvyšší soud 65 %, Ústavní soud 62 % a Nejvyšší správní soud 61 %, ovšem od loňského roku se míra jejich důvěryhodnosti mírně snížila. Na úrovní tří pětin veřejnosti je rovněž důvěra v Nejvyšší kontrolní úřad (62 %) a v ombudsmanku (61 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v nejvyšší soudní instituce a na kontrolní instituce v naší zemi.

Česká obchodní inspekce patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější instituce v naší zemi, důvěřují jí téměř tři čtvrtiny občanů (72 %). Více než třípětinová většina veřejnosti má důvěru v Nejvyšší soud (65 %), Ústavní soud (62 %) a Nejvyšší správní soud (61 %). Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a ombudsmance důvěřují rovněž zhruba tři pětiny lidí (62 %, resp. 61 %).

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Oproti loňskému průzkumu jsme zaznamenali snížení míry důvěry u soudních institucí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a také u Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejde o dramatické změny, jen pokles v řádu jednotek procent.

Z časové řady STEM je patrné, že hodnocení nejvyšších soudních institucí je vzájemně dosti provázané – případné vzestupy a poklesy se vesměs týkají všech sledovaných soudů. Ukazuje se, že jak důvěra v Ústavní soud, tak v Nejvyšší soud od roku 2007 oslabovala. V roce 2013 došlo k jednorázovému výkyvu k vyšším hodnotám (ve kterém se pravděpodobně odrazila práce justice a policie na korupčních kauzách, z nichž nejznámější je zadržení Davida Ratha). Po návratu k míře důvěry před vychýlením následovalo období relativní stability, které prozatím ukončilo aktuální snížení míry důvěry v soudní instituce (pro přehlednost následujícího grafu ze soudních institucí vybíráme „zástupce“ – Ústavní soud).

Nejvyšší kontrolní úřad se těšil řadu let vysoké důvěře lidí (kolem 70 %). Pravděpodobně pod vlivem událostí okolo hospodaření úřadu a tehdejšího prezidenta Františka Dohnala důvěryhodnost této instituce na podzim roku 2009 prudce poklesla až k hranici 50 %, na které se pohybovala až do Dohnalova odchodu z funkce v roce 2012. V březnu 2013 se prezidentem NKÚ stal dosavadní viceprezident Miloslav Kala. Po této změně se důvěryhodnost NKÚ zvýšila až na dvě třetiny, na které se stabilně držela v následujících letech.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Podíl důvěřujících v soudní instituce a Nejvyšší kontrolní úřad je vyšší mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Vliv mají také politické preference, soudním institucím a NKÚ častěji důvěřují sympatizanti KDU-ČSL, STAN a ANO, naopak mezi stoupenci SPD a KSČM je důvěra v tyto instituce významně nižší, kolem hranice 50 %.

Podíl důvěřujících Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)

Z časové řady k důvěře v ombudsmana je patrné, jak se v období působení prvního českého ombudsmana Otakara Motejla míra důvěryhodnosti veřejného ochránce práv postupně zvyšovala, až se ombudsman stal respektovanou součástí ústavního systému, které důvěřuje zhruba tříčtvrtinová většina občanů. Kredit neztratil ani po nástupu dalšího ombudsmana Pavla Varvařovského, který funkci vykonával od září 2010 do prosince 2013. Novým veřejným ochráncem práv se pak stala v únoru 2014 Anna Šabatová. V roce 2016 se míra důvěry ve veřejného ochránce práv snížila, pravděpodobně v důsledku vystupování ombudsmanky v době uprchlické krize (ještě doplňme, že v roce 2016 došlo k mírné úpravě metodiky, kdy místo formulace „ombudsman“ byla v baterii institucí formulace „ombudsmanka“). V následujících letech míra důvěry v ombudsmanku jen mírně posílila, stále je však daleko od hodnot před rokem 2016.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019


Armádě i policii důvěřují tři čtvrtiny občanů ČR

Výrazná většina českých občanů má důvěru v Armádu ČR (75 %) a Policii ČR (72 %). Oproti průzkumu před rokem se mírně zvýšila důvěryhodnost Policie ČR a je na historickém maximu v časové řadě STEM a na podobné úrovni jako důvěra v armádu. Městské policii důvěřují tři pětiny lidí (59 %) a tento podíl je v posledních pěti letech stabilní. Třípětinová většina lidí (60 %) má důvěru v NATO, při čemž tato hodnota je v čase poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v bezpečnostní instituce v naší zemi i na mezinárodní úrovni.

Téměř tříčtvrtinová většina českých občanů důvěřuje Armádě ČR a Policii ČR, tyto instituce patří k nejdůvěryhodnějším institucím (a míra jejich důvěryhodnosti je téměř dvojnásobně vyšší než důvěra v instituce zákonodárné a výkonné politické moci). Třípětinová většina veřejnosti vyjadřuje důvěru Severoatlantické alianci. Míra důvěry v městskou policii je rovněž na úrovni tří pětin (což je ale méně než u Policie ČR).

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

V případě důvěry v Policii ČR pozorujeme oproti loňskému průzkumu zvýšení míry důvěry. Z dlouhodobé perspektivy jde o postupný kontinuální růst důvěry patrný od roku 2007 s obdobím poměrné stability v posledních letech. Aktuálně se ale míra důvěry v policii zvýšila na historické maximum a je téměř stejná jako míra důvěry v armádu.

Důvěryhodnost české armády v čase rovněž posilovala, od roku 2013 je na stabilní úrovni zhruba tříčtvrtinového podílu důvěřujících.

Důvěra v městskou policii je nižší než v Policii ČR a od roku 2014 je stabilně na úrovni těsně pod hranicí 60 % (díky zvýšení důvěryhodnosti státní policie se odstup městské policie od státní zvýšil na 13 procentních bodů).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2019

V míře důvěry v Armádu ČR, Policii ČR a městskou policii nejsou významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku či vzdělání. Pouze v případě městské policie je míra důvěry vyšší mezi ženami (64 %) než mezi muži (54 %).

Pro dokreslení kontextu posílení míry důvěry v Policii ČR uveďme, že ke zvýšení podílu důvěřujících došlo hlavně mezi mladými lidmi do 29 let a pak také ve věkové skupině 30 až 44 let.

Podíl důvěřujících Policii ČR v různých věkových skupinách v letech 2017-2019

Pramen: STEM, Trendy 2017/11, 2018/6, 2019/6

České armádě poněkud méně často důvěřují sympatizanti TOP 09, SPD a KSČM. V případě Policie ČR je zajímavá nízká míra důvěry mezi stoupenci Pirátů (podobný postoj pozorujeme ještě u příznivců TOP 09). V míře důvěry v městskou policii se příznivci různých politických stran příliš neliší, pouze mezi stoupenci STAN, Pirátů a ANO je podíl důvěřujících městské policii vyšší.

Důvěryhodnost NATO v českém veřejném mínění podle časové řady výzkumů STEM neprochází žádnými výraznými výkyvy, stabilně se pohybuje na úrovni mírně nadpolovičního podílu (dodejme, že důvěra v NATO je od roku 2009 trvale vyšší než důvěra v Evropskou unii).

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Míra důvěry v NATO je významně vyšší mezi vysokoškolsky vzdělanými (72 %). Mírně nižší (i když stále nadpoloviční) je podíl důvěřujících v NATO mezi lidmi staršími 60 let (53 %).

Důvěra v NATO je dále významně podmíněna politickou orientací respondentů, jasná většina důvěřujících je mezi sympatizanty Pirátů, ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Naopak nedůvěra jasně převažuje u stoupenců KSČM a SPD.

Podíl důvěřujících v NATO podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


S dosaženým stavem demokracie jsme spokojeni jen částečně, situace je ale podle veřejnosti lepší než dříve

S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny dvě pětiny lidí. Podle poloviny veřejnosti jsou současné politické strany zárukou demokratické politiky. Rozložení odpovědí svědčí o tom, že stav naší demokracie je stále živé politikum. Srovnání v čase ukazuje, že se situace celkově zlepšila, zvláště po krizovém vývoji let 2012-2013.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Nad dosaženým stupněm demokracie naše veřejnost váhá. Se stavem demokracie jsou spokojeny dvě pětiny lidí, z nichž jen menší část (5%) souhlasí jednoznačně. Oproti tomu šestina populace (16%) vyjadřuje s fungováním demokracie v naší zemi výraznou nespokojenost. Záruku demokracie v současných politických stranách vidí o trochu vyšší podíl lidí. Tento názor je ale třeba vidět na pozadí negativního obecného hodnocení fungování stran, kdy spokojenost vyjadřovala v minulosti jen čtvrtina obyvatel a méně. Samotná pluralita stran podle veřejnosti demokracii prospívá, kvalita jejich práce však není valná.

Názory na fungování demokracie u nás (%)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme obdobný trend. Spokojenost s rozvojem demokracie i ze systému nových politických stran narůstala v devadesátých letech celkem dynamicky až do závažné krize roku 1997. Následoval výrazný propad spokojenosti se stavem demokracie, spojený s předčasnými volbami a ústící v tzv. opoziční smlouvu. Veřejnost reagovala například i akcí „Děkujeme, odejděte“ koncem roku 1999.

“Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019

Následoval postupný pokles přerušovaný vírou v pozitivní dopad voleb (2002, 2006, 2010). V období let 2011–2013 (vláda Petra Nečase) jsme v obou otázkách zaznamenávali nejhorší hodnocení. To se značně vylepšilo po volbách v roce 2013 a v současnosti vidíme setrvalý, mírně se lepšící trend.

“Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují
demokratickou politiku?”

Pramen: STEM, Trendy 1992-2019

Uvedené názory na demokracii jsou velmi podobné u mužů a žen, u různých věkových skupin, dokonce i u různých skupin vzdělanostních. Rovněž nenajdeme statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem a mezi různými socioprofesními skupinami. Do názorů na demokracii se ale promítá hmotná situace lidí. Spokojenější jsou lidé s vyššími příjmy a majetkem, nespokojení jsou lidé v materiálních potížích či lidé, kteří se označují za chudé. Významné pro vnímání demokracie jsou politické postoje veřejnosti. Demokracii o něco lépe hodnotí lidé, kteří se hlásí k politické pravici, hůře lidé, kteří jsou smýšlení levicového. Výrazně se liší také sympatizanti jednotlivých politických stran. U obou zkoumaných názorů na demokracii je z následujícího grafu zřejmé, že nespokojenost převládá zejména mezi stoupenci komunistů a SPD.

Názory na fungování demokracie u nás

Rozdíly mezi sympatizanty různých politických stran

(podíl odpovědí “určitě ano” + “spíše ano” v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

Jak souvisí spokojenost s demokracií se způsobem, jakým ji zajišťují naše politické strany? Rozčleníme-li průnik obou otázek podrobně, jednoznačně kladný názor („určitě ano“) u obou otázek vyjadřuje jen něco přes 2 procenta dotázaných. Vlažný souhlas vyjadřuje 32% naší veřejnosti, vlažný nesouhlas 26%. Jednoznačně negativní názor (dvakrát „určitě ne“) vyslovilo přes 8% našich obyvatel. Čtrnáct procent našich obyvatel cítí rozpor v tom, že současné politické strany demokracii zajišťují, avšak se způsobem, jakým v naší zemi demokracie funguje, jsou nespokojeni. Z druhé strany 5 % lidí je spokojeno s fungováním demokracie, ale nikoli s politickými stranami. Lidé v obou ohledech nespokojení by při volbách zůstali doma zhruba dvakrát častěji než ostatní.

Obecné názory na demokracii se promítají do toho, jak lidé hodnotí současnou politickou situaci. Zobrazíme si průnik obou otázek zjednodušeně. Se současnou politickou situací je většinově (53%) spokojena jen zhruba třetinová skupina, která hodnotí kladně fungování demokracie i její zajištění politickými stranami. V ostatních skupinách je spokojenost s politickou situací menšinová. V názorovém táboře lidí, kteří jsou nespokojeni jak s fungováním demokracie, tak s rolí politických stran (45% obyvatelstva), je to jen 13 procent.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“

Rozdíly mezi názorovými skupinami lišícími se vztahem k demokracii

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let


Hodnocení českého soudnictví

Mírně nadpoloviční většina českých občanů (53 %) je nespokojena s úrovní práce českých soudů a státních zastupitelství. Třetina lidí by přivítala radikální reformu soudního systému v naší zemi. Většina občanů (63 %) takovou reformu sice odmítá, ale přesto se domnívá, že je třeba pracovat na zlepšení fungování justice.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V červnovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení práce soudů a státních zastupitelství a na postoj ke stavu soudního systému obecně.

V hodnocení úrovně práce soudů a státních zastupitelství je česká veřejnost rozdělena, podíl lidí nespokojených (53 %) je jen mírně vyšší než podíl lidí spokojených (47 %).

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Pro doplnění kontextu dodejme, že v jiných výzkumech STEM zjišťované hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu patří v hierarchii oblastí života společnosti k těm hůře hodnoceným, přesto je v této otázce hodnocení občanů v posledních letech lepší než dříve.

Vyšší míru spokojenosti s prací soudů a státních zastupitelství zjišťujeme mezi mladými lidmi (zvláště vysoká je mezi studenty). Naopak mezi lidmi staršími 60 let převažuje nespokojenost. Z rozdílů podle sociálního postavení je patrná častější nespokojenost s prací soudů a prokuratury mezi podnikateli a živnostníky.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Spokojenost či nespokojenost s prací justičních orgánů je podle očekávání součástí obecnějšího postoje k dění ve společnosti. To znamená, že lidé, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie v naší zemi nebo s aktuální politickou situací nebo se domnívají, že vývoj u nás jde správným směrem, jsou také významně častěji spokojeni s prací soudů a státních zastupitelství (62 %, resp. 60 %, 59 %) než lidé, kteří jsou k situaci v naší zemi kritičtí (36 %, resp. 41 %, 39 %).

Z analýzy rozdílů podle politických preferencí vyplývá, že s fungováním justice jsou častěji spokojeni sympatizanti KDU-ČSL a STAN. Nespokojenost je významně silnější mezi stoupenci protestních stran SPD a KSČM.

Pokud se zaměříme na soudní systém obecně, má ve veřejném mínění třípětinovou většinu (63 %) názor, že soudní systém nepotřebuje zásadní reformu, ale je třeba zlepšit jeho fungování. Třetina občanů (32 %) je ovšem pro radikální reformu soudního systému (tento postoj je nejčastěji zastoupen mezi příznivci SPD). Jen minimum občanů nevidí nutnost změn.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Mezi lidmi, kteří jsou se současnou úrovní práce soudů a státních zastupitelství velmi nespokojeni, je tříčtvrtinová většina těch, kteří požadují radikální reformu soudnictví. Mezi spíše nespokojenými již postoj není tak kategorický, hlasy pro reformu jsou těsně pod hranicí 50 %. Celkově je v populaci skupina těch, kteří jsou s fungováním justice tak nespokojeni, že požadují její radikální reformu, zastoupena čtvrtinovým podílem (28 %).

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Celkový postoj k situaci v naší zemi se opět odráží i v názorech na změny soudního systému, ovšem nikterak dramaticky. Mezi lidmi nespokojenými se směřováním naší země, demokracií či politickou situací je sice podíl hlasů pro radikální reformu soudnictví vyšší než mezi spokojenými, přesto i mezi nimi převažuje postoj bez reformy pracovat na zlepšení jeho fungování.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů


Popularita stranických osobností v červnu 2019

Andrej Babiš zůstává nejlépe hodnoceným českým politikem, jeho popularita však dále oslabuje. Podíl jeho odpůrců je již znatelně vyšší než podíl jeho sympatizantů. Dvě pětiny veřejnosti pozitivně hodnotí Alenu Schillerovou (její hodnocení se dále zlepšuje) a Ivana Bartoše. Další zvyšování podílu příznivých názorů dále pozorujeme u Jany Maláčové, pak také u Richarda Brabce, Adama Vojtěcha a Kláry Dostálové. Nejméně známým členem vlády je koncem dubna jmenovaný ministr dopravy V. Kremlík. Z déle působících ministrů jsou velmi málo známi ministr obrany L. Metnar, ministr školství R. Plaga a ministr kultury A. Staněk (nezná je zhruba polovina dotázaných).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil v druhé polovině měsíce června, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zůstává nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí necelá polovina občanů (45 %), jeho náskok před ostatními zkoumanými politickými osobnostmi je ovšem nižší než v minulosti. Na druhém místě je ministryně financí Alena Schillerová (40 % příznivých hodnocení), jen s minimálním odstupem je třetí v pořadí předseda Pirátů Ivan Bartoš (39 %). Dále se zlepšuje hodnocení ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Obdobný podíl příznivých hodnocení mají předseda SPD Tomio Okamura a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v červnu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Andrej Babiš zaznamenal oproti lednovému průzkumu mírné oslabení podílu příznivých hodnocení a tábor jeho odpůrců začíná mít výraznější převahu nad táborem sympatizantů. Na začátku roku byl poměr příznivých hodnocení vůči nepříznivým 48 % versus 51 %. Nyní je to 45 % versus 54 %. Průzkum se uskutečnil po zveřejnění auditů Evropské komise na dotace pro Agrofert a v období veřejných protestů vůči premiérovi Babišovi. Dodejme ovšem, že mezi sympatizanty hnutí ANO pozice premiéra zůstává stabilní, téměř všichni jej hodnotí pozitivně.

V porovnání s lednovým průzkumem je nyní lepší hodnocení ministryň Aleny Schillerové a Jany Maláčové, což pro ně znamená umístění na předních místech pomyslného žebříčku. V posledních měsících je stabilně hodnocen předseda Pirátů Ivan Bartoš. Celkem neměnné je také hodnocení Tomia Okamury (po menším výkyvu v lednu je nyní hodnocen stejně jako v minulém roce).

Oproti minulému šetření z počátku roku se kromě již uvedených ministryň mírně zlepšilo rovněž hodnocení ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Poněkud lepší je dále hodnocení ministra školství Roberta Plagy, ministra obrany Lubomíra Metnara a ministra kultury Antonína Staňka, stále však v jejich případě podíl pozitivních názorů nepřesahuje čtvrtinu a znamená umístění v dolní části pomyslné hierarchie. Svou roli ve zvyšování podílu příznivých názorů na uvedené ministry hraje zlepšování jejich znalosti (i když v případě Plagy, Metnara a Staňka uvádí téměř polovina veřejnosti, že je nezná).

Málo známými ministry jsou také ministr zemědělství Miroslav Toman (nezná jej 44 %), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (47 %) a nejméně známým je ministr dopravy Vladimír Kremlík (60 %).

Předseda ČSSD a ministr obrany Jan Hamáček je hodnocen poměrně stabilně, třetina veřejnosti na něj má příznivý názor.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, vůči které se kriticky vymezovaly demonstrace organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, je vnímána pozitivně třetinou občanů (naopak polovina lidí na ni má negativní názor). Nepřekvapí, že přestože je ve funkci „nováčkem“ (podobně jako K. Havlíček a V. Kremlík), zná ji jasná většina dotázaných (nezná pouze 13 %, u zmiňovaných ministrů je tento podíl výrazně vyšší).

Zastavme se dále u opozičních politiků (již jsme zmínili I. Bartoše a T. Okamuru). Vzhledem ke změnám ve vedení KDU-ČSL a STAN byli nově do průzkumu zařazeni Marek Výborný a Vít Rakušan. U obou je poměrně vysoká míra neznalosti (46 %, resp. 40 %). Předsedu STAN V. Rakušana hodnotí pozitivně čtvrtina veřejnosti (což je stejný podíl jako v případě jeho předchůdce ve funkci P. Gazdíka). Na předsedu KDU-ČSL M. Výborného má příznivý názor necelá pětina dotázaných (18 %, nepříznivý 36 %). Jeho předchůdce Pavel Bělobrádek byl pro veřejnost známější, a tím pádem jej sice pozitivně vnímal vyšší podíl respondentů (26 %), ovšem na druhou stranu u něj byl vysoký podíl jeho odpůrců (65 %).

U ostatních předsedů opozičních stran nepozorujeme žádné významné posuny v jejich hodnocení. Stabilně zhruba čtvrtina veřejnosti pozitivně hodnotí předsedu ODS Petra Fialu (27 %), předsedu KSČM Vojtěcha Filipa (27 %) a předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila (25 %). V celkovém pohledu je tedy hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09 a STAN velmi podobné.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř Osobnost 2015 2016 2017 2018 2019 
III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II. VI. X. I. VI.+  VI. ?
1 A. Babiš 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48 47 50 48 45 1
2 A.Schillerová 30 36 40 26
3 I. Bartoš 44 36 36 41 41 39 5
4 J. Maláčová 23 32 37 19
5 T. Okamura 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35 35 36 32 35 3
6 R. Brabec 23 24 26 27 25 30 24 28 30 32 30 35 27
7 M. Benešová 34 13
8 A. Vojtěch 27 29 34 38
9 J. Hamáček 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33 30 30 34 32 12
10 P. Fiala 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25 30 29 28 27 11
11 K. Dostálová 20 24 27 40
12 V. Filip 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 27 33 23 27 27 9
13 J. Pospíšil 25 24 28 25 26 25 16
14 V. Rakušan 14 17 25 40
15 K. Havlíček 24 47
16 R. Plaga 14 20 24 47
17 T. Petříček 14 20 21 36
18 L. Metnar 15 15 20 51
19 A. Staněk 11 14 19 46
20 M. Toman 15 17 17 44
21 M. Výborný 18 46
22 V. Kremlík 14 60

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019


Volební preference – červen 2019

V druhé půli června by se do sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO stále dominuje politické scéně, i když oproti dubnu zaznamenalo mírnou ztrátu. Na současné rozjitřené situaci nejvíce získávají Piráti. ODS je těsně na místě třetím a vykazuje stabilní podporu. Nedaří se příliš levici, ztratili sociální demokraté i komunisté. STAN a TOP 09 zůstávají pod pětiprocentním prahem. Motivace k volební účasti není příliš silná, mnozí lidé váhají, komu dnes dát svůj hlas.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 30. června 2018. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 153 tazatelů STEM (PAPI) a 100 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za červen 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 06/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19
ANO 18,7 29,2 29,7 32,8 29,6 30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5
ODS 7,7 7,7 7,5 9,6 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1
Piráti 2,7 1,9 3,3 3,8 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6
SPD 3,6 4,7 4,4 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9
KSČM 14,9 13,6 13,8 12,7 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8
ČSSD 20,5 19,7 16,3 11,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 7,4 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5
STAN 4,1 0,9 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,5 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7
SZ 3,2 2,5 1,9 2,3 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – červen 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v červnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, Piráti o 4 více, ODS má stejně. Všichni ostatní dostávají méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení, nejvýrazněji u KDU-ČSL (o pět mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V červnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové jsou pod pětiprocentním prahem, na spodní hranici statistické chyby – jejich účast ve sněmovně tak není příliš pravděpodobná.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. V dlouhodobém pohledu na stranické preference vykazuje mírně klesající podporu. Příznivci ANO však jsou ve srovnání se stoupenci ostatních stran aktivní: Vyznačují se vysokou mírou volebního odhodlání i silnou vazbou ke straně a zájmem o politiku. Současná rozjitřená situace může mít na ANO dvojaký dopad: část příznivců odradí, část naopak mobilizuje.
  3. Na druhé místo v pořadí se dostávají Piráti, kterým současná situace přeje. Jejich podpora je široká, avšak málo intenzívní, volební motivace je u nich dost mělká.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Po dílčím poklesu na konci loňského roku svoji pozici stabilizuje.
  5. KSČM i ČSSD oproti dubnu oslabily. U ČSSD je patrna slabá motivace jejích příznivců. Ani komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 56 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Volební motivace je nepevná, mnozí lidé váhají.

STEM v médiích: Přemluv bábu, ale nepoučuj o EU

Přemluv Bábu. Ale nepoučuj, nemluv o volném pohybu a volání ze zahraničí a doufej, že Babiš nezanevře na EU

 

Ondřej Houska, Hospodářské noviny, 14.6.2019

Herci Jiří Mádl a Martha Issová natočili před volbami v roce 2010 video, ve kterém mladým lidem radili, jak přemluvit své prarodiče, aby nevolili levici. Razantní, místy vulgární klip vzbudil velkou nevoli zejména u těch, na které zprostředkovaně mířil: u starší generace. Soudě podle výsledků voleb navíc nezafungoval. Pokud chceme někoho přesvědčit, měli bychom postupovat jinak. A zjistit si, co přesvědčovaný považuje za důležité.

Řeč nebude o přemlouvání kvůli volbě té či oné politické strany. V Česku se už zhruba rok a půl projevuje jiný trend: tuzemským zastáncům Evropské unie začal vadit pověstný český euroskepticismus a rozhodli se své spoluobčany přesvědčit, že pro Česko je členství v EU naprosto zásadní věcí. A že czexit by byl naprostá blbost. “EU se v době migrační krize stala v běžné diskusi v Česku v podstatě sprostým tématem a sprostým slovem,” říká Martin Buchtík, ředitel výzkumného ústavu STEM. Připomíná, že v roce 2016 členství v unii podporovala zhruba jen třetina lidí. Migrační krize ale skončila a ekonomice se daří, takže podpora unie vyskočila na současných 56 procent. Češi ale stále v rámci EU patří k těm vůbec nejskeptičtějším.

Unii teď sice lidé fandí o něco víc, ale ne z přesvědčení. Důvodem je hlavně to, že v médiích už tolik neslyší o nějaké krizi. “Ten vztah je mělký, nezakládá se na žádných hlubších postojích a může se velmi rychle změnit,” upozorňuje Buchtík. A dokládá to konkrétním číslem − až 70 procent Čechů na EU nemá vyhraněný názor, jsou schopni se přiklonit na tu či onu stranu. Jsou tedy cílovou skupinou jak pro okamurovce či klausovce, tak pro ty, kteří se bojí, že skepse a nezájem by Čechy jednou mohly zavést na stejnou cestu jako Brity.

Celý článek si můžete přečíst zde.


Z médií: Ani eurohujeři, ani euroskeptici. Co tedy jsou Češi?

komentář, Právo, 13. 5. 2019

Patnáct let od vstupu do EU dostávám často otázku, proč je společnost ohledně Unie tak rozdělená. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Společnost rozdělená není. Je to spíš mediální obraz. Postoj české společnosti k EU se pohybuje v různých odstínech šedi. Chce se až dodat, že padesáti. 

Je jen málo témat, kde se falešné dělení společnosti ukazuje lépe. V médiích vidíme britské referendum, které tamní společnost skutečně rozdělilo. A diskutovat, kdo jsme „my“ a kdo „oni“, je jednodušší než vysvětlovat téma komplikované a málo přehledné. V neposlední řadě máme pro oba „extrémy“ populární nálepky: eurohujeři a euroskeptici. Z rozsáhlé studie, kterou připravil ústav STEM s agenturou Behavio, se ukazuje, že takové rozdělení neplatí. Sice máme v Evropě skoro nejméně spokojených občanů s EU, ale odejít rovnou z EU by chtěl jen každý desátý. 

Naopak k Evropě jako společenství máme silný pozitivní vztah. Na druhé straně skoro nikdo si nemyslí, že je EU bez chyby. Nejvíce respondentů v našich výzkumech by si vybralo jinou nálepku – „euroreformátor“. Nezajímá je diskuse, zda Evropa ano nebo ne, ale jaká Evropa. 

A co by v Evropě chtěli? Odpověď není triviální, protože ji sami často nedokážeme pojmenovat. A každý má své priority trochu někde jinde. Určitě víme, co nechceme, v tom jsme vždy mnohem lepší. Evropa nemá řešit banality, které nás omezují, a nechceme, aby nás poučovala. 

Zároveň vidíme, že prosazování našich zájmů je z velké části i problémem našich představitelů. A že je Evropská unie byrokratická? To nás sice štve, je to často první asociace s Unií, ale vlastně si uvědomujeme, že to je problém všech velkých institucí a úřadů. Trochu překvapivě není pro nás hlavní důvod EU přísun peněz a ekonomické otázky, které jsou často diskutované. Důležitější jsou dvě věci, které má Unie dělat: víc myslet na původní záměr, kterým je život bez konfliktů v Evropě. To je zásadní a Evropa má, podle české veřejnosti, být schopna vypořádat se s novými výzvami, jako je obrana proti terorismu, společná ochrana vnější hranice a zapojení se do mezinárodního úsilí o řešení konfliktů. 

Evropa se totiž nemá zabývat naším každodenním životem. Má řešit věci, na které národní státy nestačí, pomoct nám je překonat. Není jich málo. Je to bezpečnost léků i potravin v mezinárodním obchodě a také boj se suchem a znečištěním. 

S překvapením zjišťujeme, že jsme dost jednotní v tom, co podstatné je a co je vedlejší. Teď zbývá, aby občané viděli, že jejich zájmy někdo schopně prosazuje. Bez toho totiž Češi svoje čekání na vizi společné Evropy mohou také vzdát. 

Martin Buchtík (Autor je ředitel ústavu empirických výzkumů STEM)