Volební preference – prosinec 2019

Počátkem prosince by se do Poslanecké sněmovny pravděpodobně dostalo devět politických stran. ANO nadále dominuje politické scéně, i když trochu ztratilo. ODS si naopak mírně polepšila. Piráti se dělí s ODS o druhé a třetí místo – jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. Levice nadále mírně oslabuje. Podpora ČSSD je navíc jen vlažná a je zjevně poznamenána pochybnostmi. Prosincový výzkum byl proveden nedlouho po výzkumu listopadovém a opětovně ukázal, jak nejisté je postavení malých stran. Nástup Trikolory se nesl na vlně mediální pozornosti, nyní v odpovědi na otevřenou otázku je její postavení slabé. Situace v prosinci odráží váhavost a nerozhodnost.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. 11. – 10. 12. 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 166 tazatelů STEM (PAPI) a 99 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na https://www.stem.cz/volebni-model/.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model předpokládá nižší volební účast než v posledních volbách do PS PČR.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 11/19 12/19
ANO 18,7 29,2 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 34,9 33,6
Piráti 2,7 1,9 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 10,9 12,3
ODS 7,7 7,7 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 10,6 12,3
KSČM 14,9 13,6 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 7,1 8,2
ČSSD 20,5 19,7 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 5,5 6,4
TOP 09 12,0 6,5 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 3,7 5,8
SPD 3,6 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 9,1 5,6
STAN 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 7,2 5,5
Trikolora 4,2 1,9 0,5
SZ 3,2 2,5 1,5 1,1 0,8 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4 1,0 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – prosinec 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v prosinci 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 17 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. ODS, Piráti a ČSSD dostávají stejně. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům přepočet ubírá jeden mandát, komunistům dva mandáty, TOP 09 a SPD přicházejí o čtyři mandáty, STAN má o 6 mandátů méně.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V prosinci 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně dostalo devět stran.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Premiér byl nadále středem pozornosti se svými kauzami, preference ANO mírně poklesly.
  3. Podpora Pirátů, kteří se o druhé a třetí místo dělí s ODS, je dosti kolísavá a nepříliš silná. Jejich mladí voliči se o politiku nezajímají a ani jejich ochota jít volit není valná.
  4. ODS si celkově polepšila, zvláště v intenzitě podpory svých příznivců.
  5. U komunistů jsou preference dlouhodobě stabilní.
  6. ČSSD sice již neztrácí, intenzita vazby příznivců ke straně je však velmi slabá.
  7. U malých stran je situace nejistá, odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. Tentokrát se ale TOP09, STAN i KDU-ČSL dostaly přes pětiprocentní práh.
  8. SPD ztratila dost významně, před Vánoci zjevně neměla silné protestní téma.
  9. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 54 %, záporně 25 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Váhání nad účastí je nebývale vysoké.

Dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (9 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. listopadu až 13. prosince 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 264 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již téměř 25 let ptá občanů naší země jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos více než třetina lidí (35 %) uvedla, že v Boha věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících s drobnými výkyvy jen minimálně zvyšoval.

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů (33 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2019

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (26 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (7 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem ukazuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že se nikdy bohoslužeb neúčastní.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

STEM se v aktuálním výzkumu zajímal rovněž o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Oproti průzkumům v letech 2016 a 2017 je nyní mírně vyšší podíl těch, kteří považují za dobrý krok vracet církvím bývalý majetek, aktuálně je tento podíl na úrovni téměř dvou pětin (38 %). Většina však stále vyjadřuje nesouhlasný postoj.

Pramen: STEM, Trendy 2016-2019

Ani mezi věřícími lidmi není názor na církevní restituce jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je více než čtvrtina (29 %) těch, kteří návrat majetku církvím nepovažují za správný, mezi „spíše věřícími“ jsou to více než dvě pětiny (43 %, ovšem v roce 2017 to bylo 55 %). Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ třetina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let


Volební preference – listopad 2019

V listopadu by se do Poslanecké sněmovny dostalo osm politických stran. ANO dominuje politické scéně – jeho podpora je rozsáhlá a vazba příznivců je u něj velmi silná. Piráti a ODS se dělí o druhé a třetí místo. Podpora Pirátů však není pevná a v čase kolísá. Levice nadále mírně oslabuje. S výjimkou KDU-ČSL je u menších stran situace nepřehledná. Nástup Trikolory se v tuto chvíli zastavil a nadějněji nyní vypadá situace u Starostů. Výkyvy nálad tu však mohou být i nahodilé.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 93 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na  https://www.stem.cz/volebni-model/

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za listopad 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Listopadový model zračí určitý rozpor v kvalitě podpory. Mobilizuje ohrožené a protestní strany a znejišťuje strany umírněné. Předkládaný model předpokládá podprůměrnou volební účast.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – listopad 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 11/19
ANO 18,7 29,2 29,7 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 34,9
Piráti 2,7 1,9 3,3 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 10,9
ODS 7,7 7,7 7,5 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 10,6
SPD 3,6 4,7 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 9,1
STAN 4,1 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 7,2
KSČM 14,9 13,6 13,8 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 7,1
ČSSD 20,5 19,7 16,3 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 5,5
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 3,7
Trikolora 4,2 1,9
SZ 3,2 2,5 1,9 1,5 1,1 0,8 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel(šla) byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – listopad 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v listopadu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 14 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například Piráti, SPD, ČSSD mají o 2 méně, KDU-ČSL o pět méně.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V listopadu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo osm stran.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. I když výzkum proběhl v období kolem listopadové demonstrace na Letné, ale ještě před rozhodnutím nejvyššího státního zástupce v kauze Čapího hnízda a závěrečnou auditní zprávou EK, stranické preference ANO o něco poklesly, v modelu však naopak ANO získalo. Tento rozpor ukazuje na proces aktivizace a mobilizace mezi příznivci hnutí.
  3. Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je naopak dosti kolísavá a nepříliš silná. Jejich mladí voliči se o politiku moc nezajímají a ani jejich ochota jít volit není vysoká.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora trochu poklesla po založení Trikolory, nyní však už zůstává stabilní.
  5. Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, navíc již nejsou jediným adresátem protestních hlasů. ČSSD jeví známky stagnace a útlumu.
  6. U malých stran je situace nejistá. Zdá se, že vlažná vazba stoupenců malých stran k preferované straně celkově odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. Výjimkou je KDU-ČSL, jejíž kvalitativní podpora je velmi silná.
  7. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných.

Komentář: Stane se klimatická změna “novou migrací”?

Nikola Hořejš ze STEM a Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky komentují v deníku Právo, jak se vyvíjí debata o globálních změnách klimatu a jak ji vnímán česká veřejnost.

Komentář navazuje na projekt Češi v Evropě, kterým STEM usiluje o věcný dialog o směřování ČR v geopolitice.

“Změna klimatu se z odborných kruhů přesouvá do popkultury, na sociální sítě i do hospod. Spolu s tím roste potřeba politiků a komentátorů zastávat výrazná a někdy radikální stanoviska. Hrozí proto, že debata o klimatu bude štěpit společnost. Jak předejít tomu, aby sklouzla do iracionality, kterou jsme v posledních letech mohli vidět u tématu migrace?

Strach je pochopitelný

Existuje vědecký konsenzus, že globální změna klimatu převrátí vzhůru nohama přírodu, jak ji známe. Když ale lidé stanou tváří v tvář problému, který působí neřešitelně, většinou udělají to, co je na jejich místě jediné logické – přestanou se problémem vysilovat. Potvrzuje to řada výzkumů a experimentů.

Nejde jen o změny v přírodě. I přeměna evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou podobu působí na mnohé jako krok do naprosto neznámého světa. Dotýká se toho, jak jsme zvyklí žít, a výrazné změny společnost znervózňují, i kdyby to nakonec byly změny k lepšímu.

Jakkoliv je česká půda změnami klimatu přímo ohrožena, naše společenská půda na ni moc dobře připravena není. Patříme podle statistického šetření v rámci Evropy k zemím, kde nejméně věříme vědeckému vysvětlení klimatických změn a nejméně se obáváme, že na nás samotné dopadnou. Data nezávislého ústavu STEM ukazují, že zájem o téma v posledním roce překotně roste, přesto České veřejné mínění se stále jakoby „rozhoduje“, co si má o tom všem myslet.

V časech takové změny a nejistoty utíkáme přirozeně k předsudkům, které dávají návod, jak se chovat. V tom dnes změna klimatu připomíná téma migrace. Místo diskuse k její karikatuře, která vytvoří dva virtuální a radikální póly. Více či méně umírněný postoj – který nakonec zastává velká část společnosti – je pro média i sociální sítě příliš nudný.

Na rozdíl od migrace je potřeba počítat s rizikem, že téma snižování emisí a ochrany krajiny může ohrozit obchodní výsledky hned několika lidí z žebříčku nejbohatších Čechů. Proti nim budou nejspíš stát ekologové, kteří, jak vidíme ve výzkumech STEMu, jsou ve společnosti dodnes spojeni s mnohokrát vyvráceným mýtem o ochraně hraboše a dálnicích. 

Něco to stát bude

Jak se tedy poučit a předejít tomu, aby se „z klimatu stala migrace“? Zní to jako klišé, ale je potřeba od začátku vést upřímnou debatu, kde budeme přiznávat, co nás to bude stát a na koho opatření na snižování emisí dopadnou. Je také potřeba představit řešení a vizi, abychom nemluvili jen o konci světa a dál neděsili tu část společnosti, která je už tak ze všech probíhajících změn vystrašená. Je nezbytné najít spojující prvek pro společnost a nezapomenout jej udělat mediálně atraktivním.

Tento prvek se zde objevil. Když národu chalupářů a houbařů vyschla studna a z lesa jejich mládí je holina bez života, tak jde totiž do tuhého. Znovu nabyté vědomí, že příroda je víc než sleva v oblíbeném obchoďáku, je třeba nezakřiknout, ale citlivě na něj navázat.”

Celý text najdete v deníku Právo ze dne 28.11.2019.


Co nám přineslo třicet let svobody?

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami. Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Tento týden slavíme třicetileté výročí obnovení české demokracie. Jak hodnotí čeští občané různé oblasti společenského života po třech desetiletích demokratického vývoje?

Pokud bychom položku „celková kvalita života“ považovali za jakýsi souhrnný ukazatel hodnocení polistopadového vývoje, tak pak je přítomna většinová spokojenost: 72 % Čechů hodnotí tuto oblast pozitivně a jen 28 % negativně.

Jednoznačně příznivě vnímají také lidé možnosti a šance, které byly v minulém režimu značně omezené: např. možnost nákupu zboží a služeb, možnost otevřeně projevovat svůj názor, možnost volby mezi různými politickými stranami, šance na kvalitní vzdělání, příležitost prosadit se či možnost vytvářet spolky, sdružení a další organizace. Tyto oblasti hodnotí pozitivně 80-90 % českých občanů.

Mezi 70 a 80 % občanů pak pozitivně hodnotí otevření českých hranic, svobodu tisku, rozhlasu a televize, možnost mít rozsáhlé soukromé vlastnictví či zavedení tržní ekonomiky.

Převážně příznivě jsou přijímány i nejdůležitější „státotvorné“ kroky polistopadového vývoje. Vznik samostatného českého státu je příznivou změnou pro 69 % české společnosti, 64 % pak kladně hodnotí členství v NATO a 58 % pozitivně hodností členství ČR v Evropské unii.

Nejednoznačně jsou vnímány zásadní ekonomické proměny, které následovaly po roce 1989. Zavedení tržní ekonomiky má podporu tří čtvrtin (78 %) obyvatel, vstup zahraničního kapitálu má pak podporu zhruba dvoutřetinovou (67 %). Naproti tomu rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi jsou dvěma třetinami (66 %) Čechů hodnoceny nepříznivě. Dvě třetiny obyvatel (64 %) také negativně hodnotí zabezpečení ve stáří a nemoci.

Nepříznivé hodnocení mírně převažuje (59 %) v hodnocení řádu a pořádku ve společnosti. Dalších 65 % obyvatel pak nepříznivě hodnotí slušnost ve vztazích mezi lidmi. Morálku ve společnosti pak negativně vnímá celých 70 % české společnosti.

Polistopadové působení KSČM tradičně provází kontroverze. Zatímco 64 % obyvatel jej vnímá nepříznivě, 36 % společnosti hodnotí pokračující působení této strany v ČR kladně.

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Jelikož STEM hodnocení stejných oblastí již zkoumal v roce 2009, při příležitosti dvacátého výročí sametové revoluce, máme nyní unikátní možnost sledovat, jak se názory české veřejnosti v posledních deseti letech proměnily.

Zastřešující otázku na celkovou kvalitu života nyní hodnotí kladně 72 % českých obyvatel, což je o devět procentních bodů více než v roce 2009.

V řadě oblastí se hodnocení české společnosti změnilo jen minimálně, pokud vůbec. Přibližně stejný podíl českých občanů v letech 2009 i 2019 kladně hodnotí tyto oblasti: možnost nákupu zboží a služeb, možnost projevovat svůj názor, možnost volby mezi vícero politickými stranami, možnost vlastnit soukromé vlastnictví, vstup zahraničního kapitálu či šanci prosadit se a vzít osud do vlastních rukou. Ani kladné hodnocení vzniku samostatného českého státu se příliš nezměnilo.

Z oblastí, kde se převážně negativní hodnocení za posledních 10 let téměř vůbec nezměnilo, je třeba zmínit působení KSČM v české společnosti (které negativně vnímalo 62 % obyvatel v roce 2009, nyní 64 %) a rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi.

Kladné hodnocení se naopak nejvíce propadlo v otázce otevření hranic, kterou nyní hodnotí kladně 75 % obyvatel, zatímco v roce 2009 to bylo 89 %. Určité změny také dostálo hodnocení svobody tisku, rozhlasu a televize, kterou v roce vidělo příznivě 86 % obyvatel a nyní 77 %. Mírně se propadla také hodnocení českého členství v NATO i EU. Členství v NATO nyní hodnotí příznivě 64 % obyvatel (70 % v roce 2009) a členství v EU vnímá kladně 58 % obyvatel, což je pokles o 12 procentních bodů oproti roku 2009.

Naopak velmi pozitivní změny se dočkalo hodnocení oblasti bezpečí občanů, které nyní pozitivně vnímá 52 % obyvatel (oproti 32 % v roce 2009). Podobně došlo ke zlepšení v socioekonomické oblasti podmínky pro rodiny s dětmi a zabezpečení ve stáří a nemoci. První hodnotí kladně 52 % české společnosti (37 % v roce 2009) a druhou 41 % (28 % v roce 2009). Pozitivní změny se také dočkalo hodnocení poměrů ve společnosti a vztahů mezi lidmi. Například řád a pořádek ve společnosti dnes vnímá kladně 41 % obyvatel oproti 27 % v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 11/2009, 10/2019


POLISTOPADOVÝ VÝVOJ HODNOTÍ POZITIVNĚ NEJVÍCE LIDÍ OD ROKU 1992, VÝRAZNÉ ROZDÍLY V NÁZORU NA POLISTOPADOVÝ VÝVOJ VŠAK PŘETRVÁVAJÍ

Téměř dvě třetiny (64 %) českých obyvatel považují režim po listopadu 1989 za lepší nežli režim předlistopadový, což je výrazně více než hodnoty posledního desetiletí. Pouze 16 % populace považuje polistopadový vývoj za trochu nebo mnohem horší – takto nízký podíl byl naposledy naměřen v roce 1992. Nejméně lidí od roku 1997 (18 %) také vyjadřuje osobní nespokojenost s polistopadovým vývojem. Hodnocení vývoje po roce 1989 se tradičně velmi liší napříč různými skupinami obyvatel. Mladí občané, občané alespoň průměrně materiálně zajištění a pravicoví voliči hodnotí vývoj posledních třiceti let veskrze pozitivně. Naopak starší občané, občané s nedostatečným materiálním zajištěním a voliči levice jsou k polistopadovému vývoji podstatně kritičtější.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM se systematicky zabývá postoji české veřejnosti k současnému politickému režimu ve srovnání s režimem, který předcházel listopadu 1989. Z obecného srovnání obou režimů vyplývá, že nyní, třicet let po sametové revoluci, téměř dvě třetiny (65 %) české společnosti hodnotí současný režim jako lepší než režim komunistický. Pouze 16 % populace naopak hodnotí polistopadový režim jako trochu nebo mnohem horší než ten současný a zbývajících 20 % považuje oba režimy za zhruba stejné.

„Letos 17. listopadu uplyne 30 let od pádu bývalého komunistického režimu v naší zemi. Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Aktuální šetření zjistilo největší rozdíl od roku 1992 (48 procentních bodů) mezi těmi, kdo polistopadový vývoj hodnotí kladně a těmi, kdo jej hodnotí záporně. Časová řada průzkumů STEM od roku 1992 ukazuje, že podíl lidí, kteří hodnotí oba režimy jako stejné, je dlouhodobě relativně stabilní. Poměr mezi stoupenci a kritiky současného režimu však v posledních 30 letech poměrně dramaticky kolísal. Zpočátku vysoký podíl příznivců současného režimu postupně oslaboval. Podíly stoupenců a odpůrců současného režimu se k sobě nejvíce „přiblížily“ v období 1997-2000. Od roku 2000 se ale situace změnila a podíl lidí, kteří považují současný režim za lepší, se zvýšil a dlouhodobě se udržoval na úrovni mezi 50 % až 60 % (s výjimkou roku 2013).

“Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?”

Pramen: STEM, 1992-2019

Když byli dotázáni na jejich osobní hodnocení polistopadového vývoje v České republice, 27 % českých občanů pociťuje výrazné nebo dostatečné uspokojení, 18 % je naopak výrazně nespokojeno nebo nespokojeno. Zbylých 55 % má z polistopadového vývoje pocity smíšené. Časové srovnání ukazuje, že podíl těch, kdo jsou s polistopadovým vývojem nespokojeni, je nejnižší od roku 1997 (kdy byla tato otázka poprvé zahrnuta do šetření). Naopak podíl spokojených občanů byl vyšší jen jednou, a to v předchozím „kulatém“ roce 2009, kdy spokojenost vyjadřovalo 30 % obyvatel. Zároveň je třeba upozornit, že právě kulatá výročí sametové revoluce s sebou přinášejí vyšší mediální zájem o téma a že tato saturace může mít značný vliv na aktuální veřejné mínění.

„Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních 30 letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2019

Aktuální průzkum také zjišťoval, zda obyvatelé ČR věří, že ekonomický a politický vývoj po listopadu 1989 přináší lepší budoucnost jejich dětem. Více než tři pětiny (63 %) obyvatel ČR souhlasily zcela nebo spíše. Časové srovnání tohoto hodnocení ukazuje poměrně stabilní poměr v posledních třech letech, nicméně celkový optimismus je podstatně nižší než na začátku devadesátých let a v letech 2006-2007.

“Současné ekonomické a politické změny přinesou Vašim dětem lepší budoucnost, než kdyby pokračoval režim socialismu před rokem 1989.”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019, kombinace s „Myslíte si, že změny, které přináší současný režim, vytvářejí pro Vaše děti…“

Hodnocení polistopadového vývoje se tradičně významně liší napříč různými skupinami obyvatel. Například mladí lidé hodnotí polistopadový vývoj nejpozitivněji. V kategorii 18-29 let, tedy respondentů, kteří se narodili po roce 1989, bylo 35 % spokojených s polistopadovým vývojem a jen 9 % nespokojených (zbytek měl smíšené pocity). Naopak v nejstarší kategorii respondentů nad 60 let bylo nespokojených 20 % a spokojených jen 25 %.

„Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních skoro třiceti letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Podobné rozdíly byly naměřeny také v závislosti na materiálním zajištění respondentů. Na otázku, zda polistopadový režim vytváří lepší možnosti pro jejich děti, odpověděly kladně dvě třetiny respondentů ze skupin dobře a průměrně zajištěných obyvatel. Naopak 54 % z těch, kteří uvedli špatné materiální zajištění, má za to, že současný režim nabízí jejich dětem horší možnosti než ten předlistopadový.

„Myslíte si, že změny, které u nás přináší současný režim, vytvářejí pro Vaše děti lepší budoucnost, než kdyby pokračoval režim socialismu před rokem 1989?“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Výrazné rozdíly ve srovnání obou režimů se také projevují při analýze odpovědí občanů z rozdílných konců politického spektra. Mezi respondenty, kteří sami sebe zařadili na politickou pravici, celých 84 % hodnotí polistopadový režim jako lepší nežli ten předcházející. U respondentů na středu jich takto smýšlí 62 %. Naopak mezi respondenty, kteří se zařadili na levici, pouze 44 % označilo polistopadový režim za lepší a 35 % z nich má za to, že režim před rokem 1989 byl lepší.

“Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?”

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let


Popularita stranických osobností v říjnu 2019

Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným českým politikem, jeho popularita se oproti předchozím výzkumům zvýšila. V porovnání s minulým šetřením z června 2019 se mírně zvýšil podíl pozitivních hodnocení u Aleny Schillerové, Jany Maláčové a Marie Benešové, kterým tedy patří přední místa pomyslného žebříčku. Mezi nejlépe hodnocenými politiky je také Lubomír Zaorálek. Nejméně známým členem vlády je stále ministr dopravy Vladimír Kremlík. V porovnání s červnem 2019 se významněji snížil podíl příznivých názorů u Ivana Bartoše, Richarda Brabce a Vojtěcha Filipa.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který STEM uskutečnil v říjnu, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným politikem s poměrně výrazným náskokem před ostatními politickými osobnostmi, příznivě jej vidí více než polovina občanů (52 %). Uvedený podíl je vyšší než v předchozích měsících. Na druhém místě je stejně jako v minulém průzkumu ministryně financí Alena Schillerová (43 % příznivých hodnocení). Další v pořadí jsou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, jejíž hodnocení se (podobně jako u A. Schillerové) stále zlepšuje, a ministr kultury Lubomír Zaorálek (39 %). Jen s mírným odstupem následuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová (36 %). Z pětice nejlépe hodnocených politických osobností vypadli předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda SPD Tomio Okamura.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v říjnu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů

Andrej Babiš zaznamenal oproti červnovému průzkumu zvýšení podílu příznivých hodnocení, což znamená, že opět je tábor jeho příznivců početnější než tábor jeho odpůrců (52 % versus 48 %).

V porovnání s předchozími průzkumy se dále zlepšuje hodnocení ministryň Aleny Schillerové a Jany Maláčové, což pro ně znamená umístění na předních místech pomyslného žebříčku.

Stejně jako ministryně Maláčová je hodnocen ministr kultury Lubomír Zaorálek. Pozitivně jej vnímají téměř dvě pětiny dotázaných, což je vyšší podíl než ve výzkumu z listopadu 2017, kdy byl naposledy Zaorálek zařazen do průzkumu na pozici ministra zahraničních věcí.

Oproti minulému šetření v červnu 2019 je poněkud lépe hodnocena také Marie Benešová.

Hodnocení ostatních členů vlády se příliš nezměnilo. Jen mírně se zvýšil podíl pozitivních hodnocení ministra zemědělství Miroslava Tomana a ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Stále však jsou mezi posledními na pomyslném žebříčku. Jediným ministrem hodnoceným hůře než v červnu je ministr životního prostředí Richard Brabec, nepotvrdil se tedy u něj nárůst pozitivního hodnocení zaznamenaný v červnovém šetření.

Předseda ČSSD a ministr obrany Jan Hamáček má u veřejnosti stabilní postavení, třetina dotázaných na něj má příznivý názor.

Nejméně známým členem vlády je stále ministr dopravy Vladimír Kremlík, kterého stále nezná téměř polovina dotázaných (49 %), i když jeho známost se pomalu zvyšuje. Málo známými ministry jsou také ministr obrany Lubomír Metnar (nezná jej 48 %) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (43 %). Oproti červnu se zlepšila známost ministra školství Roberta Plagy a ministra zemědělství Miroslava Tomana, stále je však více než třetina dotázaných nezná.

Zastavme se dále u opozičních politiků. V minulých průzkumech byl stabilně hodnocen předseda Pirátů Ivan Bartoš. Aktuální průzkum však ukazuje snížení podílu příznivých názorů na předsedu Pirátů o 5 procentních bodů na hodnotu 34 %, což je v časové řadě nejnižší podíl.

Poměrně stabilně jsou hodnoceni předseda SPD Tomio Okamura (33 % příznivých názorů), předseda ODS Petr Fiala (25 %) a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (23 %). Mírně se snížil podíl pozitivních názorů na předsedu KSČM Vojtěcha Filipa (23 %). Žádné významné posuny v podílu pozitivních hodnocení nepozorujeme u šéfů opozičních stran, kteří jsou ve funkci od jara letošního roku, tedy předsedy STAN Víta Rakušana (22 %) a předsedy KDU-ČSL Marka Výborného
(18 %). V případě M. Výborného se pouze mírně zlepšila míra jeho znalosti mezi dotázanými, stále však jej téměř dvě pětiny (39 %) neznají. Podobný podíl občanů nezná i V. Rakušana (38 %). Ostatní předsedové opozičních stran jsou na tom se znalostí samozřejmě výrazně lépe.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř Osobnost 2015 2016 2017 2018 2019 
V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II. VI. X. I. VI.  X.+ X. ?
1 A. Babiš 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48 47 50 48 45 52 0
2 A.Schillerová 30 36 40 43 19
3 J. Maláčová 23 32 37 39 16
4 L. Zaorálek 37 38 40 41 43 33 38 42 27 39 8
5 M. Benešová 34 36 13
6 A. Vojtěch 27 29 34 34 31
7 I. Bartoš 44 36 36 41 41 39 34 4
8 T. Okamura 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35 35 36 32 35 33 4
9 J. Hamáček 28 29 28 27 31 24 27 27 33 30 30 34 32 32 10
10 R. Brabec 24 26 27 25 30 24 28 30 32 30 35 31 28
11 K. Dostálová 20 24 27 26 37
12 P. Fiala 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25 30 29 28 27 25 11
13 R. Plaga 14 20 24 24 38
14 K. Havlíček 24 24 43
15 J. Pospíšil 25 24 28 25 26 25 23 15
16 T. Petříček 14 20 21 23 33
17 V. Filip 27 27 27 29 33 30 27 27 31 27 33 23 27 27 23 8
18 V. Rakušan 14 17 25 22 38
19 L. Metnar 15 15 20 21 48
20 M. Toman 15 17 17 21 36
21 M. Výborný 18 18 39
22 V. Kremlík 14 17 49

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019


Nová studie zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Informace pro novináře, 7.11:2019

Analýza několika průzkumů mimo jiné ukazuje, že Češi neumí rozpoznat základní pravidla zpravodajství. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože nezahrnují budování důvěry mezi novináři a veřejností. Přitom podle průzkumů jsou novináři vhodným mluvčím pro mediální osvětu.

Analýza vznikla z nových průzkumů STEM a sekundární analýzy dostupných dat. Jejím cílem je pomoci programům mediálního vzdělávání, zvláště těm zaměřeným na seniory.

Vybrané závěry analýzy:

  • Test STEM ukázal, že jen čtvrtina Čechů a Češek umí ve vzorovém článku přiměřeně rozeznat, zda jsou dodržována základní pravidla objektivního a vyváženého zpravodajství.
  • Většina české populace si nevěří, že dokáže najít a rozpoznat spolehlivé informace. Nedůvěra ve vlastní schopnosti souvisí v průzkumech s nižší důvěrou v média obecně, a menším zájmem si zpravodajství aktivně vybírat.
  • Zvyšování mediální gramotnosti automaticky neznamená u všech skupin populace i větší důvěru k médiím či výběr kvalitnější zdrojů. Vyšší mediální a zpravodajská gramotnost vede totiž i ke kritičtějšímu zkoumání všech médií a v některých případech i k volbě velmi manipulativních zdrojů. Naopak část populace s nízkou mediální gramotností médiím důvěřuje ze zvyku nebo neznalosti alternativ.
  • Důvěra v média se těžko měří obecně. Nicméně z různých dat můžeme říci, že není tak nízká, jak by se mohlo zdát z vyjádření politiků. Nejdůvěryhodnější média – např. ta veřejnoprávní – mají důvěru více než ¾ populace.
  • Češi deklarují, že kvalitní žurnalistika je potřeba více než kdy jindy. Ale dle dotazníkového šetření jen 14 % respondentů téměř vždy dbá na to, aby si vybíralo podle svého hodnocení nejspolehlivější zpravodajství.
  • Přestože například veřejnoprávní média požívají nejvyšší obecnou důvěru z médií v ČR (na bázi celé populace, kde jsou zvýhodněna velká média), tak zároveň jen zhruba polovina populace k nim má vztahovou důvěru, tedy se domnívá, že „informují a jednají v zájmu lidí, jako jste vy“.
  • Současné zaměření na řízené dezinformace trochu zakrývá fakt, že v ČR mají stále hlavní vliv na veřejné mínění běžné televizní stanice, online servery a klasický bulvární tisk.
  • Zároveň většina občanů nemá jasnou představu o fenoménu dezinformací a jen zhruba šestina s jistotou ví, jak se dezinformační manipulaci bránit.
  • Jak vidíme z dat STEM i STEM/MARK, rozdíl mezi mladšími skupinami a věkovou skupinou 50+ nebo seniory není tak výrazný, jak by se z debaty o mediální gramotnosti mohlo zdát. Mnohem větší rozdíl vidíme mezi muži a ženami, pracujícími a nepracujícími seniory nebo mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním a bez maturity.

O studii

Mediální gramotnost (MG) a s ní související aspekty se znovu staly důležitou součástí veřejné diskuse poté, co se ve větší míře začaly objevovat dezinformační kampaně a nové možnosti šíření lživých zpráv a fake news.

Ve veřejné diskusi se však často věnuje pozornost pouze symptomům, které takové dezinformační kampaně provázejí, ale nikoliv jejich kořenům, které ve svém důsledku dezorientaci společnosti umožňují. Proto se právě na ně zaměřila naše analýza.

Tato analýza spojuje informace z několika sociologických průzkumů a expertních konzultací.

Nové údaje pochází ze sociologického průzkumu STEM (omnibus), který proběhl v červnu 2019 osobním dotazováním (CAPI a PAPI) na vzorku 1 000 osob, kvótním výběrem reprezentativním pro populaci České republiky (ČR) starší 18 let. Další část zjištění tvoří sekundární analýza dat z rozsáhlého průzkumu mediální gramotnosti, kterou provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Sekundární analýza dat se zaměřila na věkovou skupinu 50+.

Pro skupinu seniorů doplňujeme kvantitativní data etnografickým pohledem, který přinesl výzkum organizace Anthropictures. Autoři děkují Janu Buriancovi, Danu Prokopovi, Jakubovi Mackovi a dalším za konzultace a expertní vhled do problematiky.

Celou studii Vám rádi zašlou autoři:

Jaroslav Valůch, koordinátor projektu, Transitions – Jaroslav.valuch@tol.org

Nikola Hořejš, STEM – horejs@stem.cz

Průzkum vznikl také díky grantové podpoře Velvyslanectví USA v Praze.


Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.

Polovina veřejnosti (50 %) má důvěru v prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.
O dva procentní body je vyšší míra důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (52 %). Míra důvěry v předsedu Senátu Jaroslava Kuberu je nižší (44 %), stejně jako důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (39 %).

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů

Podívejme se nyní na důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů z dlouhodobé perspektivy.

Pavel Rychetský je ve funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003. V prvním průzkumu po nástupu Pavla Rychetského do funkce mu důvěřovaly téměř dvě třetiny veřejnosti. I když se následně podíl důvěřujících poněkud snížil, stále se stabilně držel nad 50% hranicí. V prosinci 2017 měly důvěru v Pavla Rychetského opět dvě třetiny občanů. Aktuální výzkum (realizovaný téměř po dvou letech) ukazuje pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu. Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Pavla Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Miloši Zemanovi.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Vývoj důvěry veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana sleduje STEM od jeho zvolení. Těsně po prezidentských volbách měl budoucí prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny veřejnosti. Průzkum v lednu 2014 zjistil významné snížení podílu lidí, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují (o 15 procentních bodů), šlo o odraz výsledků předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a následujícího vývoje. Důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana pak dále procházela dalšími výkyvy (s růstem v říjnu 2014 a propadem v lednu 2015). Od ledna 2017 byla ovšem poměrně stabilní. V druhém funkčním období je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana poněkud nižší, ovšem celkem stabilní na úrovni 50 %.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

V premiéra Andreje Babiše má celkem stabilně důvěru necelá polovina české veřejnosti. Aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících o 4 procentní body.

Pramen: STEM, Trendy 2018-2019

Jaroslav Kubera je předsedou Senátu od listopadu 2018. Aktuální (a poprvé zjišťovaná) míra jeho důvěryhodnosti (44 %) je vyšší než míra důvěryhodnosti jeho předchůdce ve funkci Milana Štěcha, kterému v říjnu 2018 důvěřovalo 37 % dotázaných.

Důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se v čase nijak výrazně nemění. Na začátku jeho působení v této funkci mu důvěřovalo 43 %.

Pramen: STEM, Trendy 2017-2019


Volební preference – Říjen 2019

V říjnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní. Úspěch zaznamenala Trikolora, která se v modelu blíží pětiprocentní hranici, stejně jako STAN a TOP 09. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. ODS oproti červnu ztratila a hypoteticky přichází o pět mandátů. Levice naopak mírně posílila a zastavila tak svůj propad.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. – 25. října 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 150 tazatelů STEM (PAPI) a 75 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na  https://www.stem.cz/volebni-model/

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Říjnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 06/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19
ANO 18,7 29,2 29,7 32,8 29,6 30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1
ODS 7,7 7,7 7,5 9,6 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5
Piráti 2,7 1,9 3,3 3,8 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2
SPD 3,6 4,7 4,4 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5
KSČM 14,9 13,6 13,8 12,7 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4
ČSSD 20,5 19,7 16,3 11,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 7,4 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6
STAN 4,1 0,9 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,5 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4
Trikolora 4,2
SZ 3,2 2,5 1,9 2,3 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – říjen 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 11 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti mají stejně, ODS o jeden mandát navíc. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem tratí oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení. Nejméně výhodný je přepočet pro KDU-ČSL (o šest mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové zůstávají delší dobu pod pětiprocentním prahem, na jejich úroveň se jako nová formace dotáhla Trikolora, která v červnu ještě měla v datech STEM pouhých 0,5%.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Postavení ANO je stabilní a při daném rozložení podpory ostatních stran ANO výrazně získává na mandátech. Pokud by volby dopadly podobně jako náš výzkum, mohlo by si ANO pro dvoustrannou koalici vybírat z pěti stran, s Piráty by dokonce dosáhlo na ústavní většinu.
  3. Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je dosti kolísavá a nepříliš silná.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora o něco poklesla a je otázkou, zda to může souviset s výrazným nástupem Trikolory.
  5. Zatímco ODS oslabila, ale jádro jejích příznivců je ve své volbě pevné a odhodlané, ČSSD jeví známky stagnace a útlumu. Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace se oproti červnu o něco zlepšila.