Češi se obávají změn klimatu a podporují uhlíkovou neutralitu. Mají ale strach z dopadů na českou ekonomiku

Praha, 3. 3. 2020 – 84 % české veřejnosti souhlasí, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost a 9 občanů z 10 souhlasí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, umíráním lesů apod. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků přestává být platná. Zároveň se ale veřejnost obává negativních důsledků nízkoemisní transformace – například, že může ohrozit český průmysl.

Číst dále

Rok 2019 lidé celkově hodnotí pozitivně a jednoznačná většina je se svým životem spokojena

Více než čtyři pětiny českých občanů (85 %) jsou v současné době spokojeny se svým životem. Rok 2019 za osobní úspěch považuje tříčtvrtinová většina lidí (73 %). Polovina populace (49 %) hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. K těmto pozitivním zjištěním se přidává další zjištění průzkumu, že více než polovina lidí (57 %) hodnotí minulý rok pozitivními charakteristikami (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí). Negativní pocity převládají u čtvrtiny občanů. Před rokem 2017 byl podíl pozitivních hodnocení významně nižší, v posledních letech jsou ovšem výsledky celkem stabilní.

Číst dále

Popularita stranických osobností v lednu 2020

Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným českým politikem. Jeho odstup od druhého místa se však díky stále se zlepšujícímu hodnocení ministryně financí Aleny Schillerové snížil. Do pětice nejlépe hodnocených politických osobností dále patří Jana Maláčová, Ivan Bartoš a Lubomír Zaorálek. Nejméně známým členem vlády je ministr obrany Lubomír Metnar. V porovnání s říjnem 2019 se významněji zvýšil podíl příznivých názorů u bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného, dále u ministra Karla Havlíčka a předsedy Pirátů Ivana Bartoše.

Číst dále

Volební preference STEM

konec ledna 2020

Obraz preferencí na přelomu ledna a února ukazuje, jak zranitelná je naše politická scéna. Na konci loňského roku mělká váhavá motivace by do parlamentu vynesla devět stran, nyní jen sedm, z nichž dvě se pohybují u pětiprocentního prahu. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila protestní SPD. ČSSD na tom není dobře, nedaří se ani STAN a TOP 09. Trikolóra zaslouží pozornost: hledá pevnější podporu a její přízeň je zatím kolísavá.

Číst dále

O Evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi

Premiéři zemí EU nyní rozhodují o tom, jak se budou rozdělovat miliardy z rozpočtu EU příštích sedm let. Diskuze o rozpočtu bude zřejmě trvat celý rok 2020. A proto Ústav empirických výzkumů STEM zkoumá, jaké priority by volila česká veřejnost a jak vnímá evropské fondy. Většina Čechů a Češek (68 %) sice považuje peníze z rozpočtu EU za ekonomicky přínosné pro ČR, nevědí ale skoro nic o jejich rozdělování. Například jenom čtvrtina populace (24 %) se domnívá, že z EU rozpočtu dostáváme více, než kolik do něj ČR odvádí. Povědomí o tom, že ČR rozhoduje o příjemcích dotací z rozpočtu EU, je také velmi nízké.

Dostáváme víc nebo míň? Nevíme.

„ Máte představu, kolik peněz podle Vás Česká republika v současné době platí do rozpočtu EU a kolik dostáváme zpět?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Představa o poměru plateb a příjmů ČR do a z rozpočtu EU je mlhavá. Necelá polovina občanů (45 %) jednoduše neví, a ani se neodváží odhadnout, kolik peněz ČR od EU dostává. Třináct procent si dokonce myslí, že dáváme více, než dostáváme. Osmnáct procent si myslí, že dáváme stejně, jako dostáváme.

Když se výzkum ptal na budoucí rozpočet, který se nyní vyjednává, bylo povědomí ještě nižší. Jen 7 % si myslí, že bude ČR dostávat více, než vloží. O tom, že i nadále bude ČR profitovat z EU rozpočtu, neví ani ta část populace, která se o Evropskou unii zajímá a důvěřuje jí.

Podle ministerstva financí ČR jsme v roce 2019 obdrželi z unijního rozpočtu 97,9 miliardy korun a odvedli do něj 42,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako
v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

„Je skoro neuvěřitelné, že se za 15 let nepodařilo veřejnost informovat o základní věci, tedy že bohatší státy EU dotují rozvoj ČR,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM k tématu EU. „Přes tuto neznalost Češi věří, že peníze z EU jsou pro nás ekonomicky přínosné,“ dodává. „Nelze se příliš divit, že informačního vakua mohou snadno využívat různí demagogové či dezinformační kanály,“ komentuje Hořejš.

Fondy máme rádi, jsou pro nás přínosné.

V obecném pohledu jsou českou populací fondy EU vnímány jako ekonomicky přínosné (68 %), šestina populace souhlasí zcela rozhodně. Skupina odpůrců tvoří zhruba třetinu obyvatelstva.

„Celkově vzato, jsou podle Vás evropské fondy pro ČR
ekonomicky přínosné?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Jak ukazuje následující graf, přínos fondů oceňují i odpůrci Evropské unie
U umírněných odpůrců to jsou dvě pětiny, u silných odpůrců jejich čtvrtina.

„Celkově vzato, jsou podle Vás evropské fondy pro ČR
ekonomicky přínosné?“

(součet odpovědí určitě + spíše ano a určitě +spíše ne)

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Kdo rozhoduje? Nevíme

Ve veřejnosti převládá pocit, že o využití prostředků z fondů nerozhodujeme na úrovni ČR. Častěji si občané myslí, že o penězích na konkrétní projekty se rozhoduje v institucích EU (57 %) nežli v ČR samotné. A tedy, že ČR má příliš svázané ruce, na co peníze uplatní.

„Ačkoliv Češi mají podezření, že peníze z rozpočtu EU nejdou na to nejdůležitější, netuší vlastně příliš, kdo za to může,“ komentuje výsledky výzkumu Hořejš. „Není divu. Například se mylně domnívají, že o přidělení dotace na konkrétní projekt se nerozhoduje v ČR. Nevyznají se v tom, kdo je odpovědný, a tak propadají celkové skepsi.“

Smysluplnost investic z EU fondů je hodnocena jako nízká (30 %). Přesto stále 60 % z těch, kteří je nehodnotí jako účelné (smysluplné), je hodnotí jako ekonomicky přínosné.

„Investujeme v České republice peníze z evropských fondů smysluplně?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019

Ti, kteří nějaký projekt financovaný z EU konkrétně znají, tak hodnotí fondy mnohem pozitivněji. Schopnost uvést nějaký projekt financovaný EU silně zvyšuje míru pozitivního hodnocení (z 22 % na 38 %).

Znalost projektů financovaných z EU je nízká

Více než polovina veřejnosti (52 %) si na projekt financovaný nebo spolufinancovaný Evropskou unií ve svém okolí nevzpomene. Na konkrétní projekt financovaný EU by si nejspíš vzpomněla necelá polovina populace (46 %), přičemž znalost úměrně klesá s hodnocením EU. Jistotu, že by některý z projektů uměli jmenovat, má jen 12 % občanů.

Veřejnost dává přednost tomu, aby peníze z EU směřovaly spíše do obcí a regionů než na řešení problémů globálního významu. Investice mají být uskutečněny především na úrovni lokální, globální užití stojí na pozadí zájmu.

„I přes četné cedulky máme tendenci zapomínat, co vzniká za peníze z evropského rozpočtu,“ komentuje výsledky Hořejš. „Ve veřejném mínění vidíme paradox, že česká populace chce EU, která bude hrát silnější roli v mezinárodním souboji velmocí, ale zároveň se bojí, aby nás to nestálo moc peněz,“ dodává.

„Peníze z fondů EU by se měly investovat především do:

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Prioritními oblastmi jsou „velké“ rozpočtové kapitoly

V rámci výzkumu jsme stanovili několik rozpočtových témat (oblastí), na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Výsledkem je žebříček priorit, které by podle české veřejnosti měly být finančně podpořeny.

Prioritní oblasti

Mezi prioritní oblasti, které byly označeny jako 5 nejzásadnějších, patří:

  1. rozvoj celostátní dopravy – silnice, dálnice, železnice,
  2. ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší,
  3. sociální služby, péče o sociálně potřebné,
  4. podpora zemědělců a zemědělské výroby,
  5. podpora výzkumu a vývoje.

Investice do dopravy a zejména rozvoj celostátní dopravy, jako jsou silnice, dálnice a železnice, jsou vysoce podporovány napříč celou společností. Ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší, stejně tak jako boj proti změnám klimatu a omezování emisí CO2, jsou méně podporovány lidmi, kteří jsou k EU kritičtí. Ti naopak více podporují zemědělství. Peníze na výzkum nejvíce vadí odpůrcům EU.

Pokud měla veřejnost vybrat jen jedno téma, které je nejdůležitější, tak podle jedné čtvrtiny je to oblast sociálních služeb a péče o sociálně potřebné. Druhé místo obsadila ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší (20 %).

Podporované oblasti

Mezi témata, která mají podporu většiny společnosti (nad 60%), veřejnost nejčastěji zařazuje podporu společné ochraně hranic a evropské pohraniční stráži (Frontex), podporu boji proti změnám klimatu a omezování emisí CO2, podporu firem v zavádění nových technologií a při modernizaci výroby a podporu studia a stáží v zahraničí (například Erasmus+).

„Česká veřejnost intuitivně preferuje podobné oblasti, jaké mají prioritu i v návrhu evropského víceletého rozpočtu,“ říká Hořejš. „Především životní prostředí, sociální služby a věda jsou přitom českými politiky v diskusi o EU spíše opomíjeny, zatímco veřejnost je považuje za velmi důležité. Spíše kladně se staví k diskutovanému posílení evropských pohraničníků, tzv. Frontexu. Naopak k některým novinkám – jako je vojenská spolupráce – a především k řešení migrace se staví velmi skepticky,“ dodává.

Rozdíl podle vztahu k EU

Ti, kteří EU podporují, vyjadřují vyšší podporu vzdělání a vědě, modernizaci firem a ochraně klimatu, tedy obecně můžeme říci, že preferují investice do budoucna a integraci EU.

Ti, kteří EU kritizují, mají jasné ekonomické priority, které se nyní nebo v budoucnu projeví přímo v ČR. Proto kladou menší důraz na ochranu klimatu a životní prostředí.

A ti, kteří EU vůbec nepodporují, kladou významný důraz zejména na sociální oblast a okamžité čerpání výhod, investice do budoucnosti je moc nezajímají.

Kritické oblasti

Kritické oblasti, tedy ty, které by podle veřejnosti neměly být z EU financovány, jsou zejména oblasti jako vojenská spolupráce, například společné financování mírových misí v zahraničí a společný vývoj a nákup zbraní. Dalším málo podporovaným tématem je vesmírný program (například vysílání evropských družic a společný evropský vesmírný program), podpora rozvojové pomoci třetím zemím a migrace vnímaná jako řešení problémů spojených s příchodem cizinců do České republiky.

Veřejnost vnímá vojenskou spolupráci jako nadbytečnou z důvodu existence NATO. Vesmírný program není vnímán negativně, ale je v kontextu dalších dimenzí pro většinu obyvatel nejméně naléhavý. Témata rozvojové pomoci a migrace jsou dlouhodobě spojena se silnými emocemi a obavami.

„Ukážu Vám na kartě řadu oblastí, na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Označte prosím, do kterých by podle Vás peníze z Evropské unie jít MĚLY a do kterých NEMĚLY.“

Pramen: STEM, Trendy (říjen) 2019

Jen málokdo sleduje dění v EU

81 % obyvatel ČR má alespoň minimální zájem o dění u nás nebo v zahraničí.

58 % dění sleduje pravidelněji.

41 % se zajímá o události spojené s EU, 23 % obecně o evropské fondy.

O rozpočet 2021-27 jeví zájem jen 7 % dotázaných, 2 % se pak deklarují aktivní zájem.

Pramen: STEM, Trendy (říjen) 2019.

Otázka: „Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte? Jak se zajímáte o následující záležitosti? (O zahraniční politiku ČR/O Evropskou unii/ O využívání fondů EU); Zajímáte se o dění okolo přípravy tzv. evropského rozpočtu na roky 2021-27?“

Obecně o vztahu k EU

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Postoje k EU jsou ale dost nestabilní a nevyhraněné – v současné době je jednoznačných odpůrců Unie ve společnosti 20 %, jednoznačných zastánců 19 %. Zbývající velká většina (61 %) nemá na Evropskou unii jednoznačně vyhraněný názor.

Kladné hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzděláním a mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými. Naopak nižší míra spokojenosti je příznačná pro občany se základním nebo učňovským vzděláním a pro osoby starší 60 let.

Souběžně existuje značná skepse k praktickým institucionálním opatřením Evropské unie. Téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Více viz Tisková zpráva Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/

O datech a metodologii:

Dlouhodobé časové řady STEM – TRENDY, říjen 2019. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI).

Výzkum podpořily následující organizace:

Zastoupení Evropské komise v ČR (https://ec.europa.eu/czech-republic/home_cs), Nadace BLÍŽ K SOBĚ (https://www.blizksobe.cz/),

Úřad vlády ČR (https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/)

Europeum (http://www.europeum.org/).

C:\Users\hartl\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Word\STEM_logo.png

Ústav empirických výzkumů, z.ú.

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338


Vysvědčení společnosti: Lidé oceňují práci místní a krajské samosprávy i premiéra a prezidenta

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Loňské zhoršení hodnocení úřadů komunální politiky se nepotvrdilo (stejně jako v případě hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně). S odstupem od místní samosprávy je dále pozitivně hodnocena práce premiéra, pak také kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů, péče o bezpečnost občanů a práce prezidenta. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů. Rovněž poctivost v podnikání častěji dostává od veřejnosti negativní známky a v minulosti patrný trend zlepšování pohledu veřejnosti na tuto oblast se zastavil.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. ledna až 6. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1062 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra. Více než dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou (ovšem zároveň téměř třetina jej „známkuje“ čtyřkou nebo pětkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou, ale čtyřek nebo pětek je výrazně méně než v hodnocení premiéra). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací prezidenta, zajištěním občanských svobod, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech, stavem životního prostředí, sociálními jistotami, činností vlády, situací ve školství a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (67 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení péče o morálku, poctivosti v podnikání a v hodnocení podmínek života mladých rodin.

Hodnocení různých oblastí života společnosti za rok 2019

(hodnocení na stupnici 1-5, kde 1=výborná, 5=nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 1062 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2019 a z letošního průzkumu, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení činnosti vlády, premiéra, činnosti politických stran, vnitropolitické situace, rozvoje demokracie, možnosti ovlivňovat veřejné dění, možnosti dovolat se práva u soudu a v hodnocení stavu životního prostředí.

V politické oblasti se od posledního průzkumu mírně zlepšilo pouze hodnocení prezidenta a parlamentu. Z následujícího grafu je zřejmé, že v porovnání s výzkumem 2019 méně lidí oznámkovalo práci prezidenta čtyřkou nebo pětkou (2019: 39 %,
2020: 33 %).

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2020

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní s tendencí mírného zlepšování. Je však výrazně příznivější než před předčasnými volbami v roce 2013.

Hodnocení stavu společnosti: práce prezidenta a parlamentu

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí rok předešlý)

Pro úplnost v rámci politické sféry dodejme, že hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2019, což v pomyslné hierarchii znamená stále pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními hodnocenými oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2020

Následující graf ukazuje dlouhodobý trend v hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Hodnocení stavu společnosti: práce premiéra a činnost vlády

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

U kterých oblastí života společnosti se hodnocení oproti loňskému průzkumu zlepšilo?

Data z loňského roku ukázala mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Aktuální průzkum však zhoršení hodnocení nepotvrdil a pohled veřejnosti na tyto oblasti je opět podobný jako v minulosti.

Hodnocení stavu společnosti: činnost úřadů

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Dále se oproti minulému průzkumu mírně zlepšilo hodnocení slušnosti ve vztazích mezi lidmi, zajištění občanských svobod, vyhlídky do budoucna, hodnocení školství, zdravotní péče a morálky. Většinou ovšem jde podobně jako u hodnocení práce úřadů o návrat k předchozím hodnotám po loňském výkyvu.

Hodnocení stavu společnosti: slušnost ve vztazích mezi lidmi
a vyhlídky do budoucna –
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Naopak v oblasti podnikatelské sféry zjišťujeme mírně horší hodnocení než vloni a potvrzuje se tak zastavení pozitivního trendu z let 2013–2017.

Hodnocení stavu společnosti: poctivost v podnikání

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

U některých oblastí sice nedošlo přímo ke zhoršení hodnocení, ale je patrné zastavení pozitivního trendu z předchozích šetření. Konkrétně tento vývoj pozorujeme u hodnocení péče o bezpečnost občanů a zajištění sociálních jistot.

Hodnocení stavu společnosti: péče o bezpečnost občanů a sociální jistoty

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)


Elektronickou evidenci tržeb stabilně podporuje většina veřejnosti

Ve dnech 15. – 22. 1. 2020 STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1055 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2020 pro Ministerstvo financí ČR, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb a další vlnu rozšiřování EET. Výsledky tohoto průzkumu je možné porovnat s průzkumy, které na toto téma STEM uskutečnil v letech 2015 až 2018.

Rozložení základních názorů a postojů veřejnosti ohledně EET je dlouhodobě stabilní. Dvoutřetinová většina (65 %) veřejnosti považuje jeho zavedení za pozitivní opatření, EET podporu aktuálně vyjadřují tři pětiny (59 %) občanů, proti je třetina (34 %). Nemění se ani podíly zásadních příznivců a odpůrců.

Podle názoru třípětinové většiny veřejnosti (60 %) EET postupně přispívá k narovnání podnikatelského prostředí, dvoutřetinová většina (66 %) uznává přínos EET ke zlepšení výběru daní. Výsledky jsou téměř stejné od května 2016, podíl přiznání vlivu EET na výběr daní zůstává i letos mírně vyšší než na narovnání podnikatelského prostředí.

Podle očekávání lidé, kteří pozitivně hodnotí samotné EET, častěji přiznávají i jeho pozitivní efekty. Zajímavý je postoj odpůrců EET – častěji si myslí, že EET zlepšuje výběr daní, než napravuje podnikatelské prostředí, ovšem většina z nich tyto přínosy EET nepřiznává.

Třípětinová většina (63 %) občanů si myslí, že zavedení EET vede ke zdražování, nadpoloviční většina (57 %) zastává názor, že vede ke snižování počtu provozoven. Přiznání podílu zavedení EET na zdražování či snížení počtu provozoven automaticky neznamená jeho odmítání. Z těch, kteří celkově EET vyjadřují podporu, vidí souvislost mezi jeho zavedením a zdražováním skoro polovina (45 %), se zavíráním provozoven dvě pětiny (40 %).

Povědomí o tom, že elektronická evidence tržeb bude rozšířena na další služby, má převážná většina (71 %) veřejnosti. Rozšíření EET na další služby považuje za spravedlivé dvoutřetinová většina (64 %) občanů, za správné třípětinová většina (60 %). Za spravedlivé a současně správné považuje rozšíření EET polovina (54 %) veřejnosti, přesně opačný názor má 30 %. Drtivá většina veřejnosti tedy má ohledně rozšíření EET jasno.


Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, napříč různými skupinami obyvatel však přetrvávají výrazné rozdíly

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Pozitivní hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzdělaním a lidmi dobře materiálně zajištěnými. Souběžně ale také existuje značná skepse k praktickým politikám EU – téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Příznivci středových a pravicových stran jsou pak více proevropští nežli příznivci levice či ANO.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů.

STEM již dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí jak mezinárodní dění, tak situaci na domácí politické scéně. Z listopadového průzkumu STEM vyplývá, že 56 % české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. Z valné většiny však jde o váhavější souhlas „spíše ano“, pouze 13 % všech respondentů uvedlo, že je „určitě“ spokojeno s členstvím naší země v EU. Tato otázka také ukazuje, že tábor těch, kdo jsou naopak rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 15 % české společnosti.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. Nynějších 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU nás vrací k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2019

Dlouhodobě se také ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni mladší lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé lépe materiálně a finančně zajištěni. Naopak nižší míra spokojenosti s členstvím v EU je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující dva grafy ilustrují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny těchto kategorií v čase. V posledních 10 letech byli s EU zdaleka nejspokojenější lidé mladší 29 let. Přetrvává také diferenciace podle vzdělání, kde spokojenost s EU výrazně roste s dosaženým vzděláním.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

Následující graf pak ukazuje, že hodnocení českého členství v EU je pozitivně provázané s uvedeným materiálním a finančním zajištění respondenta. Čím lepší životní situace respondenta, tím spíše bude kladně hodnotit členství v EU. Naopak 59 % z českých občanů, kteří se označili za špatně zajištěné nebo v zásadě chudé, je s členstvím v unii nespokojeno.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle uvedeného materiálního zajištění respondentů

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Takto položená a zkoumaná otázka zjišťuje celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii a směřuje k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li ale otázku na evropskou spolupráci obecněji a zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví přesně tři čtvrtiny českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU.

V kontrastu s konkrétním, kritickým vnímáním EU pak leží abstraktnější myšlenka „Evropy“, k níž se stabilně hlásí tři ze čtyř obyvatel ČR. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Evropská unie českým občanům připadá těžkopádná, málo efektivní, nesrozumitelná, a mnozí soudí, že se příliš zabývá banalitami.

Níže uvedený graf ukazuje, že téměř polovina české společnosti má stále za to, že české národní zájmy (bez bližšího upřesnění, co mají tyto zájmy představovat) jsou v rozporu se zájmy EU.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Následující graf shrnuje vnímání a hodnocení EU příznivci různých českých politických stran. Kvůli nízkému počtu příznivců menších parlamentních stran jsme pro tento graf spojili data z dvou průzkumů STEM – říjen a listopad 2019. Ze srovnání je patrné, že na jedné straně tu jsou odpůrci EU, nejvíce jich pak je mezi příznivci SPD a KSČM. Příznivci těchto dvou stran jsou také jediné dvě skupiny, u kterých počet těch, kdo věří v rozpor českých národních zájmů a zájmů EU, převyšuje počet těch, kdo jsou s EU spokojeni. Naopak výrazně spokojeni s EU jsou především příznivci menších stran (STAN, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů. Zajímavý je i velmi kladný postoj k EU mezi příznivci ODS, který je srovnatelný například s postoji příznivců Pirátů. Ač příznivci ANO vnímají EU veskrze pozitivně, celá polovina z nich má zároveň za to, že české národní zájmy jsou v rozporu se zájmy EU.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, spojený soubor Trendy 10/2019, Trendy 11/2019.


Volební preference – prosinec 2019

Počátkem prosince by se do Poslanecké sněmovny pravděpodobně dostalo devět politických stran. ANO nadále dominuje politické scéně, i když trochu ztratilo. ODS si naopak mírně polepšila. Piráti se dělí s ODS o druhé a třetí místo – jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. Levice nadále mírně oslabuje. Podpora ČSSD je navíc jen vlažná a je zjevně poznamenána pochybnostmi. Prosincový výzkum byl proveden nedlouho po výzkumu listopadovém a opětovně ukázal, jak nejisté je postavení malých stran. Nástup Trikolory se nesl na vlně mediální pozornosti, nyní v odpovědi na otevřenou otázku je její postavení slabé. Situace v prosinci odráží váhavost a nerozhodnost.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. 11. – 10. 12. 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 166 tazatelů STEM (PAPI) a 99 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na https://www.stem.cz/volebni-model/.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model předpokládá nižší volební účast než v posledních volbách do PS PČR.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 11/19 12/19
ANO 18,7 29,2 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 34,9 33,6
Piráti 2,7 1,9 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 10,9 12,3
ODS 7,7 7,7 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 10,6 12,3
KSČM 14,9 13,6 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 7,1 8,2
ČSSD 20,5 19,7 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 5,5 6,4
TOP 09 12,0 6,5 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 3,7 5,8
SPD 3,6 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 9,1 5,6
STAN 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 7,2 5,5
Trikolora 4,2 1,9 0,5
SZ 3,2 2,5 1,5 1,1 0,8 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4 1,0 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – prosinec 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v prosinci 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 17 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. ODS, Piráti a ČSSD dostávají stejně. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům přepočet ubírá jeden mandát, komunistům dva mandáty, TOP 09 a SPD přicházejí o čtyři mandáty, STAN má o 6 mandátů méně.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V prosinci 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně dostalo devět stran.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Premiér byl nadále středem pozornosti se svými kauzami, preference ANO mírně poklesly.
  3. Podpora Pirátů, kteří se o druhé a třetí místo dělí s ODS, je dosti kolísavá a nepříliš silná. Jejich mladí voliči se o politiku nezajímají a ani jejich ochota jít volit není valná.
  4. ODS si celkově polepšila, zvláště v intenzitě podpory svých příznivců.
  5. U komunistů jsou preference dlouhodobě stabilní.
  6. ČSSD sice již neztrácí, intenzita vazby příznivců ke straně je však velmi slabá.
  7. U malých stran je situace nejistá, odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. Tentokrát se ale TOP09, STAN i KDU-ČSL dostaly přes pětiprocentní práh.
  8. SPD ztratila dost významně, před Vánoci zjevně neměla silné protestní téma.
  9. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 54 %, záporně 25 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Váhání nad účastí je nebývale vysoké.

Dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (9 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. listopadu až 13. prosince 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 264 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již téměř 25 let ptá občanů naší země jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos více než třetina lidí (35 %) uvedla, že v Boha věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících s drobnými výkyvy jen minimálně zvyšoval.

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů (33 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2019

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (26 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (7 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem ukazuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že se nikdy bohoslužeb neúčastní.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

STEM se v aktuálním výzkumu zajímal rovněž o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Oproti průzkumům v letech 2016 a 2017 je nyní mírně vyšší podíl těch, kteří považují za dobrý krok vracet církvím bývalý majetek, aktuálně je tento podíl na úrovni téměř dvou pětin (38 %). Většina však stále vyjadřuje nesouhlasný postoj.

Pramen: STEM, Trendy 2016-2019

Ani mezi věřícími lidmi není názor na církevní restituce jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je více než čtvrtina (29 %) těch, kteří návrat majetku církvím nepovažují za správný, mezi „spíše věřícími“ jsou to více než dvě pětiny (43 %, ovšem v roce 2017 to bylo 55 %). Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ třetina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let