UNIKÁTNÍ VÝZKUM: ROZDĚLENI SVOBODOU

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).

Vyšli z prací britského akademika Mikea Savage, který navazoval na dílo sociologa Pierra Bourdieua. Jejich inspirací byl zejména Savageův projekt Great British Class Survey, na kterém spolupracoval s BBC.

Agentury MEDIAN a STEM/MARK položily v červnu 2019 dotazník o dvou stech otázkách 4039 respondentům z více než 1300 obcí a měst celého Česka. Výzkum probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18 až 75 let z hlediska všech sociodemografických ukazatelů.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo


Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament mírně posiluje, stále však většina veřejnosti těmto institucím nedůvěřuje

Důvěru v Evropskou unii mají dvě pětiny občanů (41 %), Evropskému parlamentu důvěřuje třetina lidí (34 %). Ačkoliv důvěra roste, patří mezi sledovanými institucemi mezi méně důvěryhodné. Zároveň 71 % občanů cítí sounáležitost s Evropu a cítí se Evropanem.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v Evropskou unii a Evropský parlament.

Dvě pětiny občanů (41 %) mají důvěru v Evropskou unii, třetina (34 %) v Evropský parlament. Nedůvěra tedy ve veřejném mínění převažuje a evropské instituce patří spolu s výkonnými a zákonodárnými politickými institucemi k institucím s nejnižší mírou důvěry veřejnosti. Pro srovnání Poslanecké sněmovně důvěřuje 35 % Čechů a Češek.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Z dlouhodobých analýz STEM vyplývá, že většina občanů nemá na Evropskou unii silný názor a o téma se nezajímá. Lidí, kteří chtějí okamžité vystoupení z EU, nebo naopak jsou úplně spokojeni s EU, je v populaci velmi málo. Nedůvěra v evropské instituce silně závisí na nespokojenosti s polistopadovým vývojem v ČR nebo nedůvěrou v politické instituce obecně. Zároveň Češi cítí v posledních letech stabilně vyšší sounáležitost s Evropou (71 %) než v období 2011–2015.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Důvěra v EU a EP je samozřejmě úzce provázaná, více než polovina dotázaných (56 %) nedůvěřuje ani Evropské unii ani Evropskému parlamentu, naopak necelá třetina (31 %) má důvěru v obě instituce. Desetina občanů důvěřuje EU, ale nemá důvěru v EP.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti EU do roku 2009 dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Poté následoval pokles důvěryhodnosti EU s historickým minimem v roce 2016 (svou roli v tomto vývoji jistě sehrála tehdejší migrační krize). V následujících letech se již důvěra v EU pozvolna zvyšovala, stále však není na hodnotách zjištěných před rokem 2009.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Podobně jako jiné postoje k tématům spjatým s Evropskou unií je i míra důvěry v EU podmíněna věkem a vzděláním respondentů. Evropské unii (a Evropskému parlamentu) častěji důvěřují mladší a vzdělanější lidé. Následující graf navíc ukazuje, že mezi mladšími lidmi v porovnání s rokem 2016 míra důvěry vzrostla výrazněji než mezi lidmi staršími 45 let.

Podíl důvěřujících Evropské unii podle věku (srovnání 2016 a 2019)

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2019/6

Podíl lidí, kteří mají důvěru v Evropskou unii nebo Evropský parlament, se také podle očekávání liší v závislosti na politických sympatiích respondentů. Vyšší podíl důvěřujících EU a EP je mezi stoupenci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, naopak mezi příznivci KSČM a SPD jednoznačně převažují negativní postoje.

Podíl důvěřujících Evropské unii a Evropskému parlamentu

podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


Důvěra v ČNB dále roste, aktuálně posílila i důvěryhodnost MMF

Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) důvěřuje České národní bance. Od propadu v roce 2014 sledujeme postupné obnovování důvěry v centrální banku. Mezinárodnímu měnovému fondu důvěřuje téměř polovina občanů (49 %), což je více než v letech 2012 až 2018.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru ve vrcholné instituce s vlivem na ekonomiku ČR.

Dvoutřetinová většina občanů má důvěru v Českou národní banku (67 %). Centrální banka tak patří mezi sledovanými institucemi k těm s vysokou mírou důvěry. Podíl důvěřujících Mezinárodnímu měnovému fondu je nižší, česká veřejnost je rovnoměrně rozdělena do dvou skupin, polovina má v MMF důvěru, polovina nikoliv.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Z časové řady míry důvěry v ČNB je jasně patrný propad důvěryhodnosti centrální banky po zavedení kurzového závazku, který ukazují data z ledna 2014. Od roku 2016 již pozorujeme postupné obnovování důvěry v ČNB, které i přes drobný výkyv v roce 2018 nyní dále pokračuje.

Časová řada vývoje důvěry v Mezinárodní měnový fond ukazuje oslabení důvěry v letech 2011 až 2012 (zřejmě především v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny a jejím řešením, na kterém se MMF podílel). Od roku 2014 byla míra důvěryhodnosti MMF poměrně stabilní na úrovni dvoupětinového podílu, ovšem aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících.

Pramen: STEM, Trendy 1999-2019

České národní bance častěji důvěřují lidé s vyšším vzděláním, z následujícího grafu je ovšem zřejmé, že zvýšení podílu důvěřujících od roku 2014 je patrné ve všech vzdělanostních skupinách. Míra důvěry v MMF rovněž roste s vyšší úrovní vzdělání.

Podíl důvěřujících ČNB podle vzdělání (srovnání 2014 a 2019)

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2014/2, 2019/6

Míra důvěry v Českou národní banku a Mezinárodní měnový fond je také podmíněna finanční situací respondentů, mezi lidmi v lepším ekonomickém postavení je podíl důvěřujících výrazně vyšší.

Podíl důvěřujících ČNB a MMF podle zajištění domácnosti

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů


Důvěra v politické instituce je stejná jako vloni

Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %). Politické instituce zákonodárné a výkonné moci tak v porovnání s ostatními sledovanými institucemi patří k institucím s nejnižším podílem důvěřujících.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v politické instituce.

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti (57 %) má důvěru v prezidenta republiky. Důvěra v zákonodárné a výkonné politické instituce je již výrazně nižší – necelé dvě pětiny důvěřují členům vlády (38 %) a Poslanecké sněmovně (35 %), Senátu pouze třetina veřejnosti (32 %). Politické instituce tak patří k nejméně důvěryhodným institucím v naší zemi v seznamu institucí, které byly součástí průzkumu.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Míra důvěry v prezidenta republiky v průběhu prvního volebního období Miloše Zemana (2013-2018) kolísala mezi 50 a 65 %. Důvěryhodnost prezidentského úřadu tedy v tomto období byla nižší než v době, kdy funkci zastával Václav Klaus (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad důvěry na konci Klausova mandátu). V průzkumech uskutečněných v druhém volebním období Miloše Zemana je míra důvěry v prezidenta zatím stabilně mírně nadpoloviční.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Prezidentu republiky častěji důvěřují lidé s nižším vzděláním a starší 60 let. Naopak mezi mladými lidmi převažuje nedůvěra. Pokud srovnáme aktuální rozdíly podle věku s průzkumem v závěru prvního volebního období prezidenta Miloše Zemana, zjišťujeme výraznější snížení míry důvěry především u mladých lidí, naopak u lidí starších 45 let je důvěra v prezidenta celkem stabilní.

Podíl důvěřujících prezidentu republiky podle věku

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Zcela jednoznačně je důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných.

Podíl důvěřujících prezidentu republiky podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)

Poslanecká sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti (podle zjištění z února 2014). Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře roku 2015 oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Po poslaneckých volbách v říjnu 2017 došlo k jen velmi malému zvýšení důvěryhodnosti vlády a Poslanecké sněmovny. Již v červnu 2018 jsme ovšem zaznamenali další pokles a letošní výsledky jsou velmi podobné jako vloni. Míra důvěry veřejnosti v Senát je od roku 2014 nižší než míra důvěry v členy vlády a Poslaneckou sněmovnu.

Pramen: STEM, Trendy 2010-2019

Z rozdílů v názorech stoupenců různých politických stran je patrná znatelně vyšší míra důvěry ve vládu než Poslaneckou sněmovnu u stoupenců vládních stran (ANO a ČSSD). Celkem vyrovnaná míra důvěry v obě instituce je v táborech příznivců KSČM, SPD, Pirátů a STAN (ovšem již jde o menšinový podíl důvěřujících). U sympatizantů KDU-ČSL, ODS a TOP 09 je vyšší podíl důvěřujících Poslanecké sněmovně než členům vlády.

Podíl důvěřujících členům vlády a Poslanecké sněmovně podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku (87 %, respektive 78 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v červnu 2019 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.

Výrazně nejpozitivnější mají Češi vztah ke Slovensku, 87 % dotázaných ohodnotilo svůj vztah k němu jedničkou nebo dvojkou při známkování jako ve škole. Na druhém místě je Rakousko, které pozitivně hodnotilo 78 % dotázaných. Další převážně pozitivně vnímané země jsou Chorvatsko, Nizozemsko, Itálie, Kanada a země severní Evropy (Švédsko, Norsko, Dánsko), kterým všem dalo pozitivní známku alespoň 70 % dotázaných.

Ve středu žebříčku sledovaných zemí se umisťuje Belgie, Maďarsko, Francie, Velká Británie a Slovinsko (okolo 60 % dotázaných je vnímá pozitivně) následované Japonskem, Polskem a Německem (které pozitivně vnímá lehce nad 50 % dospělé populace).

Méně než polovina dotázaných má pozitivní vztah ke Spojeným státům, Srbsku, Rusku a na úplně spodní straně žebříčku stojí Ukrajina, Turecko a Čína. Turecko letos dostalo méně negativních známek než před dvěma lety (zatímco v roce 2017 hodnotilo Turecko čtyřkami a pětkami 48 % dotázaných, letos to bylo jen 36 %). Na posledním místě v oblibě tak letos vystřídala Turecko Čína, kterou negativně vnímá 41 % Čechů.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Vývoj v čase

Následující graf zachycuje vztah ke světovým velmocím v časovém srovnání. Zatímco mezi lety 2016 a 2017 narůstal podíl Čechů s pozitivním vztahem ke Spojeným státům, Francii i Německu, letos je tomu naopak. Spojené státy zaznamenaly největší propad v počtu jedniček a dvojek ze všech zkoumaných zemí oproti roku 2017. Propad můžeme dát do souvislosti s nástupem prezidenta Trumpa a s jeho kroky. Podobně propad popularity Francie lze vysvětlit turbulentním obdobím země spojeným s kroky prezidenta Macrona. Nižší je pokles obliby v případě Německa, kde se vnímání Čechů vrací na úroveň před migrační krizí. Snižující se oblíbenost Velké Británie může souviset s tématem Brexitu, které se aktuálně hojně diskutuje v médiích.

Vnímání Ruska je oproti ostatním velmocím výrazně méně pozitivní, ale na rozdíl od ostatních se vztahu Čechů k Rusku netýkají negativní trendy. Naopak vztah Čechů k Rusku je stabilní s mírně pozitivní tendencí.

Zatímco vztah k většině zemí není rozdílný u osob z různých sociálně-demografických skupin, v případě vztahu k USA je vidět výrazný rozdíl ve vnímání na základě věku. Mladší lidé vnímají Spojené státy pozitivněji než lidé starší (jedničku dalo USA 25 % lidí ve věku 18 až 29 let a naopak jen 12 % osob nad 60 let).

Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019

Druhý vývojový graf ukazuje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. Výsledky ukazují stabilně pozitivní vztah Čechů k sousedním zemím, a to hlavně ke Slovensku a Rakousku.

Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019


Hodnocení světových osobností – červen 2019

Výrazně pozitivní postavou zahraniční politiky je podle zjištěných názorů české veřejnosti slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, na kterou má pozitivní názor 71 % Čechů. Názory Čechů na většinu dalších zahraničních státníků jsou stabilní. Více pozitivně než negativně se Češi dívají také na papeže Františka, maďarského premiéra Orbána a čerstvě bývalou britskou premiérku Therese May. Naopak nízká zůstává mezi Čechy popularita Angely Merkelové a Donalda Trumpa.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Mezi sledovanými politiky byla zařazena i Therese May, která byla ještě v době sběru dat premiérkou Velké Británie (rezignovala 24. července 2019).

Neziskový ústav STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2019 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřil také na hodnocení zahraničních osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a papeže. Celkový přehled uvádí následující graf.

Výrazně nejpopulárnější ze sledovaných veřejných osobností je Zuzana Čaputová, na kterou má příznivý názor 71 % dotázaných (pouze 14 % ji vnímá negativně, 16 % dotázaných uvedlo, že ji nezná). Na druhém místě je papež František, na kterého se dívá pozitivně 63 % dotázaných. Pro srovnání, papeže Benedikta hodnotilo ve výzkumu v roce 2009 pozitivně 52 % dotázaných. Je tedy zřejmé, že ač jsou Češi málo nábožensky založený národ, většinový pohled na papeže není negativní.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Představitelé západních velmocí a Ruska

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina můžeme sledovat v časové řadě již od roku 2008. V časovém srovnání je vidět, že vnímání Putina je velmi stabilní a pozitivní názor na něho má 36 % Čechů. Mírně oblíbenější je Putin u mužů než u žen a u starších občanů.

Angela Merkelová se těšila vysoké popularitě do roku 2013, poté její oblíbenost mezi Čechy prudce klesla vlivem migrační krize. Poslední rok ukazuje na mírný nárůst pozitivních postojů k Merkelové, stále ji však pozitivně vnímá jen 26 % Čechů a Angela Merkelová tak patří mezi nejméně oblíbené politiky ze sledovaného výběru.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2019

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Srovnání ukazuje, že názor na představitele Francie mají Češi dost stabilní: jak na Hollanda, tak na Macrona se dívá pozitivně dlouhodobě okolo 40 % občanů.

Názory na čerstvě bývalou premiérku Velké Británie Mayovou (která rezignovala ve funkci 24. 7., tedy po sběru dat v citovaném výzkumu) jsou negativnější než na jejího předchůdce Camerona. I tak ovšem jde o jednu z nejlépe hodnocených osobností zahraniční politiky ze sledovaného výběru, když na Mayovou má pozitivní názor 48 % Čechů.

Opačný je trend v případě čelních představitelů Spojených států amerických. Popularita Obamy sice v čase klesala ze 71 % k 54 % v roce 2016, přesto byla stále výrazně vyšší než oblíbenost současného prezidenta Trumpa. Na Trumpa má pozitivní názor pouze 25 % Čechů. Toto číslo je v čase relativně stabilní a také shodné bez ohledu na věk nebo pohlaví respondentů.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

Politici Slovenska a Maďarska: velká očekávání od Čaputové

Vztah Čechů k maďarskému premiérovi Orbánovi je v čase stabilní (pozitivně ho vnímá 42 % populace).

Pokud jde o slovenské politiky, v letošním výzkumu jsme již nesledovali popularitu Roberta Fica, která podle posledního zkoumání v roce 2018 výrazně klesla vlivem událostí po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. Letos nově ale byla do výzkumu zařazena Zuzana Čaputová. Očekávání jsou vysoká, jelikož dnes k ní má pozitivní postoj 71 % Čechů. Ještě pozitivnější vztah, než by odpovídalo průměru, mají k Čaputové lidé s vysokoškolským vzděláním (30 % z nich uvádí velmi pozitivní vztah, v ostatních vzdělanostních skupinách je podobně pozitivně naladěných 20 až 25 % dotázaných). Podporu má nová slovenská prezidentka podobnou u českých žen i mužů. Pro srovnání prezidenta Kisku vnímalo v roce 2017 pozitivně 67 % Čechů.

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Zuzany Čaputové
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Představitel Evropské unie je známější než dřív

Jedním z politiků, kteří se v Česku těší nejnižšímu počtu příznivců z postav sledovaných ve výzkumu STEM, je předseda Evropské komise (dnes těsně před koncem funkčního období) Jean-Claude Juncker. Pouze třetina z těch, kdo ho znají (a čtvrtina celé populace), se na něho dívá pozitivně. V minulých letech bylo jeho postavení výjimečné tím, že nejvíce lidí uvádělo, že ho nezná (37 % v roce 2018). Známost Junckera však letos podstatně vzrostla, zřejmě v souvislosti s květnovými volbami do Evropského parlamentu, se kterými se pojil zvýšený zájem o téma Evropské unie v médiích.

Hodnocení Jeana-Claudea Junckera v časové řadě STEM

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 20015-2019


Důvěra v nejvyšší soudní instituce se oproti loňskému roku mírně snížila

Téměř tříčtvrtinová většina veřejnosti (72 %) má důvěru v Českou obchodní inspekci. Nejvyšší soudní instituce mají důvěru více než tří pětin občanů – Nejvyšší soud 65 %, Ústavní soud 62 % a Nejvyšší správní soud 61 %, ovšem od loňského roku se míra jejich důvěryhodnosti mírně snížila. Na úrovní tří pětin veřejnosti je rovněž důvěra v Nejvyšší kontrolní úřad (62 %) a v ombudsmanku (61 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v nejvyšší soudní instituce a na kontrolní instituce v naší zemi.

Česká obchodní inspekce patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější instituce v naší zemi, důvěřují jí téměř tři čtvrtiny občanů (72 %). Více než třípětinová většina veřejnosti má důvěru v Nejvyšší soud (65 %), Ústavní soud (62 %) a Nejvyšší správní soud (61 %). Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a ombudsmance důvěřují rovněž zhruba tři pětiny lidí (62 %, resp. 61 %).

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Oproti loňskému průzkumu jsme zaznamenali snížení míry důvěry u soudních institucí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a také u Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejde o dramatické změny, jen pokles v řádu jednotek procent.

Z časové řady STEM je patrné, že hodnocení nejvyšších soudních institucí je vzájemně dosti provázané – případné vzestupy a poklesy se vesměs týkají všech sledovaných soudů. Ukazuje se, že jak důvěra v Ústavní soud, tak v Nejvyšší soud od roku 2007 oslabovala. V roce 2013 došlo k jednorázovému výkyvu k vyšším hodnotám (ve kterém se pravděpodobně odrazila práce justice a policie na korupčních kauzách, z nichž nejznámější je zadržení Davida Ratha). Po návratu k míře důvěry před vychýlením následovalo období relativní stability, které prozatím ukončilo aktuální snížení míry důvěry v soudní instituce (pro přehlednost následujícího grafu ze soudních institucí vybíráme „zástupce“ – Ústavní soud).

Nejvyšší kontrolní úřad se těšil řadu let vysoké důvěře lidí (kolem 70 %). Pravděpodobně pod vlivem událostí okolo hospodaření úřadu a tehdejšího prezidenta Františka Dohnala důvěryhodnost této instituce na podzim roku 2009 prudce poklesla až k hranici 50 %, na které se pohybovala až do Dohnalova odchodu z funkce v roce 2012. V březnu 2013 se prezidentem NKÚ stal dosavadní viceprezident Miloslav Kala. Po této změně se důvěryhodnost NKÚ zvýšila až na dvě třetiny, na které se stabilně držela v následujících letech.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Podíl důvěřujících v soudní instituce a Nejvyšší kontrolní úřad je vyšší mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Vliv mají také politické preference, soudním institucím a NKÚ častěji důvěřují sympatizanti KDU-ČSL, STAN a ANO, naopak mezi stoupenci SPD a KSČM je důvěra v tyto instituce významně nižší, kolem hranice 50 %.

Podíl důvěřujících Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)

Z časové řady k důvěře v ombudsmana je patrné, jak se v období působení prvního českého ombudsmana Otakara Motejla míra důvěryhodnosti veřejného ochránce práv postupně zvyšovala, až se ombudsman stal respektovanou součástí ústavního systému, které důvěřuje zhruba tříčtvrtinová většina občanů. Kredit neztratil ani po nástupu dalšího ombudsmana Pavla Varvařovského, který funkci vykonával od září 2010 do prosince 2013. Novým veřejným ochráncem práv se pak stala v únoru 2014 Anna Šabatová. V roce 2016 se míra důvěry ve veřejného ochránce práv snížila, pravděpodobně v důsledku vystupování ombudsmanky v době uprchlické krize (ještě doplňme, že v roce 2016 došlo k mírné úpravě metodiky, kdy místo formulace „ombudsman“ byla v baterii institucí formulace „ombudsmanka“). V následujících letech míra důvěry v ombudsmanku jen mírně posílila, stále je však daleko od hodnot před rokem 2016.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019


Armádě i policii důvěřují tři čtvrtiny občanů ČR

Výrazná většina českých občanů má důvěru v Armádu ČR (75 %) a Policii ČR (72 %). Oproti průzkumu před rokem se mírně zvýšila důvěryhodnost Policie ČR a je na historickém maximu v časové řadě STEM a na podobné úrovni jako důvěra v armádu. Městské policii důvěřují tři pětiny lidí (59 %) a tento podíl je v posledních pěti letech stabilní. Třípětinová většina lidí (60 %) má důvěru v NATO, při čemž tato hodnota je v čase poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v bezpečnostní instituce v naší zemi i na mezinárodní úrovni.

Téměř tříčtvrtinová většina českých občanů důvěřuje Armádě ČR a Policii ČR, tyto instituce patří k nejdůvěryhodnějším institucím (a míra jejich důvěryhodnosti je téměř dvojnásobně vyšší než důvěra v instituce zákonodárné a výkonné politické moci). Třípětinová většina veřejnosti vyjadřuje důvěru Severoatlantické alianci. Míra důvěry v městskou policii je rovněž na úrovni tří pětin (což je ale méně než u Policie ČR).

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

V případě důvěry v Policii ČR pozorujeme oproti loňskému průzkumu zvýšení míry důvěry. Z dlouhodobé perspektivy jde o postupný kontinuální růst důvěry patrný od roku 2007 s obdobím poměrné stability v posledních letech. Aktuálně se ale míra důvěry v policii zvýšila na historické maximum a je téměř stejná jako míra důvěry v armádu.

Důvěryhodnost české armády v čase rovněž posilovala, od roku 2013 je na stabilní úrovni zhruba tříčtvrtinového podílu důvěřujících.

Důvěra v městskou policii je nižší než v Policii ČR a od roku 2014 je stabilně na úrovni těsně pod hranicí 60 % (díky zvýšení důvěryhodnosti státní policie se odstup městské policie od státní zvýšil na 13 procentních bodů).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2019

V míře důvěry v Armádu ČR, Policii ČR a městskou policii nejsou významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku či vzdělání. Pouze v případě městské policie je míra důvěry vyšší mezi ženami (64 %) než mezi muži (54 %).

Pro dokreslení kontextu posílení míry důvěry v Policii ČR uveďme, že ke zvýšení podílu důvěřujících došlo hlavně mezi mladými lidmi do 29 let a pak také ve věkové skupině 30 až 44 let.

Podíl důvěřujících Policii ČR v různých věkových skupinách v letech 2017-2019

Pramen: STEM, Trendy 2017/11, 2018/6, 2019/6

České armádě poněkud méně často důvěřují sympatizanti TOP 09, SPD a KSČM. V případě Policie ČR je zajímavá nízká míra důvěry mezi stoupenci Pirátů (podobný postoj pozorujeme ještě u příznivců TOP 09). V míře důvěry v městskou policii se příznivci různých politických stran příliš neliší, pouze mezi stoupenci STAN, Pirátů a ANO je podíl důvěřujících městské policii vyšší.

Důvěryhodnost NATO v českém veřejném mínění podle časové řady výzkumů STEM neprochází žádnými výraznými výkyvy, stabilně se pohybuje na úrovni mírně nadpolovičního podílu (dodejme, že důvěra v NATO je od roku 2009 trvale vyšší než důvěra v Evropskou unii).

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Míra důvěry v NATO je významně vyšší mezi vysokoškolsky vzdělanými (72 %). Mírně nižší (i když stále nadpoloviční) je podíl důvěřujících v NATO mezi lidmi staršími 60 let (53 %).

Důvěra v NATO je dále významně podmíněna politickou orientací respondentů, jasná většina důvěřujících je mezi sympatizanty Pirátů, ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Naopak nedůvěra jasně převažuje u stoupenců KSČM a SPD.

Podíl důvěřujících v NATO podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


S dosaženým stavem demokracie jsme spokojeni jen částečně, situace je ale podle veřejnosti lepší než dříve

S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny dvě pětiny lidí. Podle poloviny veřejnosti jsou současné politické strany zárukou demokratické politiky. Rozložení odpovědí svědčí o tom, že stav naší demokracie je stále živé politikum. Srovnání v čase ukazuje, že se situace celkově zlepšila, zvláště po krizovém vývoji let 2012-2013.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Nad dosaženým stupněm demokracie naše veřejnost váhá. Se stavem demokracie jsou spokojeny dvě pětiny lidí, z nichž jen menší část (5%) souhlasí jednoznačně. Oproti tomu šestina populace (16%) vyjadřuje s fungováním demokracie v naší zemi výraznou nespokojenost. Záruku demokracie v současných politických stranách vidí o trochu vyšší podíl lidí. Tento názor je ale třeba vidět na pozadí negativního obecného hodnocení fungování stran, kdy spokojenost vyjadřovala v minulosti jen čtvrtina obyvatel a méně. Samotná pluralita stran podle veřejnosti demokracii prospívá, kvalita jejich práce však není valná.

Názory na fungování demokracie u nás (%)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme obdobný trend. Spokojenost s rozvojem demokracie i ze systému nových politických stran narůstala v devadesátých letech celkem dynamicky až do závažné krize roku 1997. Následoval výrazný propad spokojenosti se stavem demokracie, spojený s předčasnými volbami a ústící v tzv. opoziční smlouvu. Veřejnost reagovala například i akcí „Děkujeme, odejděte“ koncem roku 1999.

“Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019

Následoval postupný pokles přerušovaný vírou v pozitivní dopad voleb (2002, 2006, 2010). V období let 2011–2013 (vláda Petra Nečase) jsme v obou otázkách zaznamenávali nejhorší hodnocení. To se značně vylepšilo po volbách v roce 2013 a v současnosti vidíme setrvalý, mírně se lepšící trend.

“Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují
demokratickou politiku?”

Pramen: STEM, Trendy 1992-2019

Uvedené názory na demokracii jsou velmi podobné u mužů a žen, u různých věkových skupin, dokonce i u různých skupin vzdělanostních. Rovněž nenajdeme statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem a mezi různými socioprofesními skupinami. Do názorů na demokracii se ale promítá hmotná situace lidí. Spokojenější jsou lidé s vyššími příjmy a majetkem, nespokojení jsou lidé v materiálních potížích či lidé, kteří se označují za chudé. Významné pro vnímání demokracie jsou politické postoje veřejnosti. Demokracii o něco lépe hodnotí lidé, kteří se hlásí k politické pravici, hůře lidé, kteří jsou smýšlení levicového. Výrazně se liší také sympatizanti jednotlivých politických stran. U obou zkoumaných názorů na demokracii je z následujícího grafu zřejmé, že nespokojenost převládá zejména mezi stoupenci komunistů a SPD.

Názory na fungování demokracie u nás

Rozdíly mezi sympatizanty různých politických stran

(podíl odpovědí “určitě ano” + “spíše ano” v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

Jak souvisí spokojenost s demokracií se způsobem, jakým ji zajišťují naše politické strany? Rozčleníme-li průnik obou otázek podrobně, jednoznačně kladný názor („určitě ano“) u obou otázek vyjadřuje jen něco přes 2 procenta dotázaných. Vlažný souhlas vyjadřuje 32% naší veřejnosti, vlažný nesouhlas 26%. Jednoznačně negativní názor (dvakrát „určitě ne“) vyslovilo přes 8% našich obyvatel. Čtrnáct procent našich obyvatel cítí rozpor v tom, že současné politické strany demokracii zajišťují, avšak se způsobem, jakým v naší zemi demokracie funguje, jsou nespokojeni. Z druhé strany 5 % lidí je spokojeno s fungováním demokracie, ale nikoli s politickými stranami. Lidé v obou ohledech nespokojení by při volbách zůstali doma zhruba dvakrát častěji než ostatní.

Obecné názory na demokracii se promítají do toho, jak lidé hodnotí současnou politickou situaci. Zobrazíme si průnik obou otázek zjednodušeně. Se současnou politickou situací je většinově (53%) spokojena jen zhruba třetinová skupina, která hodnotí kladně fungování demokracie i její zajištění politickými stranami. V ostatních skupinách je spokojenost s politickou situací menšinová. V názorovém táboře lidí, kteří jsou nespokojeni jak s fungováním demokracie, tak s rolí politických stran (45% obyvatelstva), je to jen 13 procent.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“

Rozdíly mezi názorovými skupinami lišícími se vztahem k demokracii

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let


Hodnocení českého soudnictví

Mírně nadpoloviční většina českých občanů (53 %) je nespokojena s úrovní práce českých soudů a státních zastupitelství. Třetina lidí by přivítala radikální reformu soudního systému v naší zemi. Většina občanů (63 %) takovou reformu sice odmítá, ale přesto se domnívá, že je třeba pracovat na zlepšení fungování justice.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V červnovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení práce soudů a státních zastupitelství a na postoj ke stavu soudního systému obecně.

V hodnocení úrovně práce soudů a státních zastupitelství je česká veřejnost rozdělena, podíl lidí nespokojených (53 %) je jen mírně vyšší než podíl lidí spokojených (47 %).

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Pro doplnění kontextu dodejme, že v jiných výzkumech STEM zjišťované hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu patří v hierarchii oblastí života společnosti k těm hůře hodnoceným, přesto je v této otázce hodnocení občanů v posledních letech lepší než dříve.

Vyšší míru spokojenosti s prací soudů a státních zastupitelství zjišťujeme mezi mladými lidmi (zvláště vysoká je mezi studenty). Naopak mezi lidmi staršími 60 let převažuje nespokojenost. Z rozdílů podle sociálního postavení je patrná častější nespokojenost s prací soudů a prokuratury mezi podnikateli a živnostníky.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Spokojenost či nespokojenost s prací justičních orgánů je podle očekávání součástí obecnějšího postoje k dění ve společnosti. To znamená, že lidé, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie v naší zemi nebo s aktuální politickou situací nebo se domnívají, že vývoj u nás jde správným směrem, jsou také významně častěji spokojeni s prací soudů a státních zastupitelství (62 %, resp. 60 %, 59 %) než lidé, kteří jsou k situaci v naší zemi kritičtí (36 %, resp. 41 %, 39 %).

Z analýzy rozdílů podle politických preferencí vyplývá, že s fungováním justice jsou častěji spokojeni sympatizanti KDU-ČSL a STAN. Nespokojenost je významně silnější mezi stoupenci protestních stran SPD a KSČM.

Pokud se zaměříme na soudní systém obecně, má ve veřejném mínění třípětinovou většinu (63 %) názor, že soudní systém nepotřebuje zásadní reformu, ale je třeba zlepšit jeho fungování. Třetina občanů (32 %) je ovšem pro radikální reformu soudního systému (tento postoj je nejčastěji zastoupen mezi příznivci SPD). Jen minimum občanů nevidí nutnost změn.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Mezi lidmi, kteří jsou se současnou úrovní práce soudů a státních zastupitelství velmi nespokojeni, je tříčtvrtinová většina těch, kteří požadují radikální reformu soudnictví. Mezi spíše nespokojenými již postoj není tak kategorický, hlasy pro reformu jsou těsně pod hranicí 50 %. Celkově je v populaci skupina těch, kteří jsou s fungováním justice tak nespokojeni, že požadují její radikální reformu, zastoupena čtvrtinovým podílem (28 %).

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Celkový postoj k situaci v naší zemi se opět odráží i v názorech na změny soudního systému, ovšem nikterak dramaticky. Mezi lidmi nespokojenými se směřováním naší země, demokracií či politickou situací je sice podíl hlasů pro radikální reformu soudnictví vyšší než mezi spokojenými, přesto i mezi nimi převažuje postoj bez reformy pracovat na zlepšení jeho fungování.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů