Analytický ústav STEM od roku 1990 sleduje a vyhodnocuje trendy, postoje a nálady, které utvářejí českou společnost.

Studie ukazuje, že model společnosti polarizované na dva tábory nelze aplikovat na českou společnost. Neexistují u nás dvě neměnné, oddělené skupiny, které by se proti sobě stavěly v různých konfliktech společenského života. Místo toho hrozí fragmentace do mnoha různých skupin, které si nedůvěřují či nerozumí, což vede k paralýze a neschopnosti konat. Různorodost názorů je důležitá, ale je nutné najít konsenzus a kompromis, aby se dialog proměnil v rozhodnutí.

„Mezi veřejností panuje shoda na tom, že klimatická změna probíhá a že bychom neměli otálet s jejím řešením. Samotný proces transformace k nízkouhlíkové energetice ale budí spíše obavy. Lidé se bojí zchudnutí a sociálních dopadů.” Tak by šlo co možná nejstručněji shrnout rozsáhlý výzkum, jehož výstupem není jen analytická zpráva, ale také příručka pro vedení společenského dialogu.

K prezidentským volbám STEM připravil tři volební modely a ve spolupráci se STEM/MARK jsme realizovali predikci výsledků obou kol na základě průběžného sčítání hlasů. Velmi přesné predikce výsledků jsme na CNN Prima News prezentovali již 30 až 40 minut po uzavření volebních výsledků.

Analytický ústav STEM a výzkumná organizace PAQ Research realizovali pro MŠMT výzkum příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících se ve speciálních školách. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak úspěšná byla desegregační opatření reagující na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní versus Česká republika. Výzkum kombinací kvalitativních a kvantitativních metod vedl mimo jiné k následujícím zjištěním: V posledních pěti letech nedošlo ke snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách ani k jejich desegregaci v rámci běžných tříd a škol. Segregační tendence nacházejí podporu i v diagnostické praxi některých školských poradenských zařízení.

STEM ve spolupráci s partnery z DATLAB vytvořil webovou aplikaci, která umožňuje vyhledat data o každé obci v ČR  a zhodnotit kvalitu života vzhledem k nejrůznějším kritériím. Databáze umožňuje například srovnat výdaje z obecních rozpočtů na hlavu mezi dvěma obcemi, porovnat počet osob, které se z obcí odstěhovaly, nebo se podívat, jaká je v obci odhadovaná vzdálenost k bankomatu. Databáze obsahuje mnoho desítek proměnných tříděných do 11 hlavních kategorií (např. Demografie, Zaměstnanost a práce, Životní prostředí a další). Na základě databáze jsme vypracovali typologii obcí v ČR, kterou si můžete prohlédnout v interaktivní mapě.

Ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika realizuje STEM dlouhodobý tracking finanční situace českých domácností. V polovině roku 2022 jsme zachytili dramatické zhoršení subjektivně vnímaného finančního zdraví domácností, když se index propadl na nejnižší hodnoty od roku 2014. Komplikovanou situaci českých domácností v čase energetické krize a rekordní inflace podtrhuje fakt, že oproti roku 2021 šlo o nejprudší meziroční propad indexu od roku 1993.