Češi se obávají změn klimatu a podporují uhlíkovou neutralitu. Mají ale strach z dopadů na českou ekonomiku

Praha, 3. 3. 2020 – 84 % české veřejnosti souhlasí, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost a 9 občanů z 10 souhlasí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, umíráním lesů apod. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků přestává být platná. Zároveň se ale veřejnost obává negativních důsledků nízkoemisní transformace – například, že může ohrozit český průmysl.

Ministr Brabec i Evropská komise budou tento týden jednat o tom, jak chtějí evropské země dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou dříve na summitu EU odsouhlasil premiér Babiš. STEM se proto ve své nové studii o EU zaměřil i na vnímání změn klimatu a klimatické politiky EU.

Česká veřejnost se zatím v tomto dění příliš neorientuje. 53 % dospělých se v ČR s termínem uhlíková neutralita vůbec nesetkalo, i když je termínu uhlíková neutralita věnována poměrně velká pozornost. Neznalost se týká i těch, kteří se o téma změn klimatu zajímají.

„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,“ shrnuje výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM. „Jejich celkový postoj je ale zatím proměnlivý. Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat a občané jsou tak odkázáni na výroky a postoje vlivných politiků. Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit,“ dodává.

Naléhavost tématu klimatických změn

Oblíbená mylná představa o Češích jako klimaskepticích se v nejobecnějším pohledu nepotvrzuje. 84 % veřejnosti souhlasí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost.

Nejčastěji se lidé obávají degradace české krajiny. Navíc i čeští vědci mluví o suchu a nedostatečném množství spodní vody jako o největších problémech, kterým budeme v nejbližších letech čelit.

Veřejnost má obecně snižování emisí silně spojeno s ochranou životního prostředí v ČR. 87 % si totiž myslí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, smogem a usycháním lesů.

Souhlasíte s výrokem, že člověkem způsobené klimatické změny zásadně ohrožují naši budoucnost?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Opatření poškodí naši ekonomiku, myslí si polovina populace

Jak ukazuje graf níže, obavy z dopadu klimatických opatření na ekonomiku má polovina české populace, častější jsou mezi těmi, kteří jsou k EU naladěni negativně. Častěji mají obavy i ti, kteří se o klimatickou změnu nezajímají. Ti, kteří téma sledují, mají vyhraněnější názor oběma směry.

Souhlasíte s výrokem, že opatření, o kterých se mluví v souvislosti se změnami klimatu, nenávratně poškodí naši ekonomiku?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Zdražování a mírných negativních dopadů se bojí většina populace (74 %). Veřejnost se totiž silně obává vysokých nákladů na snižování emisí. A to platí i pro ty, kteří se snižováním emisí souhlasí (87 %). Jen každý čtvrtý si myslí, že na snižování emisí může ČR vydělat. Je tedy vysoce pravděpodobné, že veřejnost nevěří, že přeměna ekonomiky na nízkoemisní může být pro ČR profitabilní.

Souhlasíte s následujícími výroky?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

„Podle doporučení Evropské komise pro Českou republiku, které nedávno vyšlo ve Zprávě o České republice 2019 (tzv. Country report), se mluví například o 3 českých uhelných regionech (moravskoslezský, karlovarský, ústecký), kam již sice teď míří peníze v rámci projektu RE:START na podporu, modernizaci a restrukturalizaci zejména pracovních míst, nicméně právě zde očekáváme, že další nemalé peníze budou tamtéž směřovat z Fondu spravedlivé transformace EU,“ upřesnila analytička STEM Trtíková Vojtková.

Termín uhlíková neutralita zná jen čtvrtina populace

Uhlíková neutralita je sice intenzivně diskutována v odborné komunitě, byla jí věnována poměrně velká pozornost, ale v současné době je pro běžnou veřejnost zcela neznámým termínem, se kterým se 53 % dospělých v ČR vůbec nesetkalo.

O termínu neslyšela ani třetina těch, kteří se jinak o klimatickou změnu zajímají velmi mnoho.

Zaznamenal(a) jste diskusi o tzv. uhlíkové neutralitě?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

ČR by podle veřejnosti měla vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik je schopna neutralizovat

V obecné rovině česká veřejnost podporuje co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality (79 %). Z předchozích zjištění je však zřejmé, že téma většina lidí nedokáže zasadit do kontextu společenských změn, které budou tento proces provázet. V celkovém pohledu bude diskuse vedena o tom, zda je cena za uhlíkovou neutralitu přiměřená. Platidlem budou spíše než zátěž pro rozpočet pracovní místa a regulace každodenních návyků.

Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, že by se Česká republika měla snažit co nejdříve dosáhnout uhlíkové neutrality, což zjednodušeně znamená vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik jich jsme schopní neutralizovat?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Průmysl: modernizace vs ochrana míst

Veřejnost jako celek nemá jednoznačný názor na to, zda se mají investice v českém průmyslu orientovat na ochranu pracovních míst nebo raději na modernizaci průmyslu. Obecně modernizaci podporují mladí a vzdělaní lidé, jejichž profesí se ale robotizace dotýká obecně méně a jejich schopnost adaptace na technologickou změnu je vyšší. Podpora modernizace je o něco vyšší než ochrana pracovních míst, ovšem v době s historicky nejnižší nezaměstnaností.

„Je důležité zdůraznit, že věková skupina 60+ by více než lidé do 30 let chránili současná místa v průmyslu. Jedná se tedy do jisté míry o jiný generační pohled na problematiku ochrany pracovních míst. Mladí lidé by spíše zaváděli nové technologie, robotizaci a digitalizaci,“ upřesňuje analytička STEM Trtíková Vojtková.

V médiích se často mluví o tom, že se mění z různých důvodů světová ekonomika a průmysl. Vyberte prosím na škále, co by spíše měla dělat česká vláda?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Zájem Čechů a Češek: česká krajina a pak až změna klimatu

8 z 10 občanů se zajímá o českou krajinu, 6 z 10 o změnu klimatu. Zájem o klima je podmíněn zájmem o krajinu. Lidé v Česku podle Trendů, dlouhodobých časových řad STEMu, poslední tři roky výrazně pociťují zhoršování životního prostředí, a to ovlivňuje jejich pohled na globální problémy.

„Zatímco česká krajina je dlouhodobě důležitým zdrojem hrdosti a součástí národní identity, změna klimatu je pro veřejnost tématem novým, nejasným a proměnlivým,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Vnímání uhlíkové neutrality tak nejsilněji závisí na tom, jestli si ji občané spojí s dopady na českou krajinu,“ dodává.

Klima nás sice zajímá, ale nepatříme mezi země EU, které změnu klimatu vnímají jako nejzávažnější problém, jako je například Dánsko, Švédsko, Rakousko či Německo, ale podle trendů z posledních let se k nim české veřejné mínění pomalu přibližuje.

„Bude hodně záležet, jak s tématem naloží vláda a jak využije šance zejména pro český průmysl na modernizaci a transformaci. Počítá se s tím, že až ¾ evropského rozpočtu mají být investice do inovací, modernizace průmyslu a na boj s klimatickou změnou,“ říká Hořejš.

Řekl(a) byste, že se zajímáte o stav české krajiny /

o celosvětovou změnu klimatu?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Obecně o vztahu k EU

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Postoje k EU jsou ale dost nestabilní a nevyhraněné – v současné době je jednoznačných odpůrců Unie ve společnosti 20 %, jednoznačných zastánců 19 %. Zbývající velká většina (61 %) nemá na Evropskou unii jednoznačně vyhraněný názor.

Více viz Tisková zpráva Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/ a Tisková zpráva O Evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi https://www.stem.cz/o-evropske-unii-skoro-nic-nevime-penize-z-fondu-ale-dostavame-radi/.

O datech a metodologii

Data pochází z dlouhodobé studie o vztahu ke globálním problémům a EU, kterou STEM vypracoval v listopadu 2019 až lednu 2020.

Sběr dat neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 93 tazatelů STEM/MARK (CAPI).

Výzkum podpořily následující organizace:

Zastoupení Evropské komise v ČR (https://ec.europa.eu/czech-republic/home_cs), Nadace BLÍŽ K SOBĚ (https://www.blizksobe.cz/),

Úřad vlády ČR (https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/)

Europeum (http://www.europeum.org/).

$C:\Users\hartl\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Word\STEM_logo.png$

Ústav empirických výzkumů, z.ú.

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338

Rok 2019 lidé celkově hodnotí pozitivně a jednoznačná většina je se svým životem spokojena

Více než čtyři pětiny českých občanů (85 %) jsou v současné době spokojeny se svým životem. Rok 2019 za osobní úspěch považuje tříčtvrtinová většina lidí (73 %). Polovina populace (49 %) hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. K těmto pozitivním zjištěním se přidává další zjištění průzkumu, že více než polovina lidí (57 %) hodnotí minulý rok pozitivními charakteristikami (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí). Negativní pocity převládají u čtvrtiny občanů. Před rokem 2017 byl podíl pozitivních hodnocení významně nižší, v posledních letech jsou ovšem výsledky celkem stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech
24. ledna až 6. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1062 respondentů.

Začátek roku je často spojen s bilancováním a hodnocením roku uplynulého. STEM se již od roku 1994 pravidelně v lednovém průzkumu lidí ptá, jak jsou celkově spokojeni se svým životem a jak hodnotí uplynulý rok z osobního hlediska i z hlediska vývoje ve společnosti.

Podle aktuálního průzkumu jsou se svým životem spokojeny více než čtyři pětiny občanů, nespokojena necelá pětina. Při zpětném pohledu na rok 2019 považuje téměř tříčtvrtinová většina občanů tento rok za osobní úspěch. V hodnocení stavu společnosti již lidé nejsou tak pozitivní. Přesto si polovina občanů myslí, že rok 2019 přinesl úspěch v rozvoji společnosti. V hodnocení posílení spravedlnosti ve společnosti jsou lidé ještě zdrženlivější, téměř tři čtvrtiny se nedomnívají, že minulý rok přinesl více spravedlnosti.

Spokojenost se životem a hodnocení uplynulého roku

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů

Osobní spokojenost s životem a uplynulým rokem se podle aktuálního průzkumu drží na vysokých hodnotách. Od roku 2015 je patrné postupné mírné posilování míry spokojenosti, aktuální výsledky jsou v těchto otázkách v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1994 na historickém maximu.

V hodnocení stavu společnosti sledujeme mírně odlišný vývoj. V lednu 2015 se výrazně více lidí než v roce 2014 vyjádřilo, že uplynulý rok byl pro rozvoj společnosti úspěchem. Mírné posilování optimismu pokračovalo do výzkumu v lednu 2017. Poté je hodnocení již celkem neměnné, kolem 50% hranice. Hodnocení spravedlnosti ve společnosti je v posledních letech celkem stabilní na úrovni 30 %.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2020

Vyšší míru spokojenosti se svým životem a uplynulým rokem zjišťujeme mezi lidmi s vyšším vzděláním. Do hodnocení stavu společnosti se již úroveň dosaženého vzdělání významně nepromítá. Analýza neprokazuje ani rozdíly v závislosti na věku či pohlaví.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let

Míra spokojenosti s vlastním životem i vývojem společnosti se však výrazně liší v závislosti na subjektivním hodnocení finanční a materiální situace domácnosti, kdy lidé ze špatně příjmově a majetkově zajištěných domácností jsou častěji negativně naladěni.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let

Z hlediska politických sympatií rozvoj společnosti v roce 2019 nejčastěji pozitivně hodnotí příznivci hnutí ANO, STAN a ČSSD. Mezi stoupenci SPD, Pirátů, KDU-ČSL a ODS je hodnocení rozporné. Ale mezi sympatizanty TOP 09, Trikolóry a KSČM už výrazně převažují negativní hodnocení vývoje společnosti. Odlišnou perspektivu ukazují rozdíly v hodnocení osobní úspěšnosti, kdy nejvyšší podíly těch, kteří minulý rok označují za úspěšný pro ně osobně, jsou mezi příznivci ODS, ANO a TOP 09. Naopak významně nižší je tento podíl u stoupenců KSČM, Trikolóry, SPD a ČSSD.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let
(u příznivců KDU-ČSL, STAN, Trikolóry a TOP 09 jsou údaje vzhledem k nízkému zastoupení v datovém souboru pouze orientační)

Součástí bilančního průzkumu STEM počátkem roku je i vyjádření emocí spjatých s právě skončeným rokem. Dotázaní mohou volit z celkem deseti nabízených variant. Z celkového pohledu na výsledky vyplývá, že u více než poloviny občanů (57 %) převládají při hodnocení roku 2019 pozitivní pocity. Tito lidé mají dojem, že vše jde, jak má, vše se daří, mají pocit vyrovnanosti či štěstí. Naopak negativní pocity jako obavy, neklid, bezmocnost či vztek převládají u čtvrtiny lidí (27 %). Tyto podíly jsou v posledních letech celkem stabilní, před rokem 2017 však byl podíl lidí pozitivně naladěných výrazně nižší (2016: 40 %). Zbývající podíl dotázaných (16 %) cítí při hodnocení roku 2019 především únavu nebo nudu.

Nejčastěji volenou charakteristikou pro hodnocení minulého roku je „vše jde tak, jak má jít“ (25 %). V posledních letech tento podíl mírně kolísá, ovšem stále je významně vyšší než před rokem 2017. Naopak pocit strachu, obav a nejistoty postupně oslabuje, nyní převládá jen u 14 % občanů.

Pramen: STEM, Trendy 1995-2020

Popularita stranických osobností v lednu 2020

Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným českým politikem. Jeho odstup od druhého místa se však díky stále se zlepšujícímu hodnocení ministryně financí Aleny Schillerové snížil. Do pětice nejlépe hodnocených politických osobností dále patří Jana Maláčová, Ivan Bartoš a Lubomír Zaorálek. Nejméně známým členem vlády je ministr obrany Lubomír Metnar. V porovnání s říjnem 2019 se významněji zvýšil podíl příznivých názorů u bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného, dále u ministra Karla Havlíčka a předsedy Pirátů Ivana Bartoše.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. ledna až 6. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1062 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který STEM uskutečnil v říjnu, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové politických stran zvolených do Poslanecké sněmovny.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí polovina občanů (50 %). Na druhém místě je stejně jako v minulém průzkumu ministryně financí Alena Schillerová (47 % příznivých hodnocení), její hodnocení se dále zlepšuje a přibližuje hodnocení premiéra Babiše. Na dalších místech „první desítky“ jsou minimální rozdíly. Třetí v pořadí je tedy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, u které se hodnocení také postupně zlepšuje (41 %). Do pětice nejlépe hodnocených politických osobností se „vrátil“ předseda Pirátů Ivan Bartoš (40 %). Pátý v pořadí je ministr kultury Lubomír Zaorálek (39 %).

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v lednu 2020

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 1062 respondentů

Andrej Babiš je v aktuálním lednovém průzkumu hodnocen podobně jako v říjnu 2019, polovina veřejnosti premiéra hodnotí příznivě, téměř polovina nepříznivě.

Od podzimu 2018, kdy byli členové současné vlády Andreje Babiše zařazeni do sledování popularity politických osobností, se průběžně zlepšuje hodnocení ministryně financí Aleny Schillerové, kterou nyní vnímá pozitivně již téměř polovina veřejnosti (47 %), což znamená, že u ní příznivá hodnocení výrazně převažují nad nepříznivými (33 % ji hodnotí negativně, 20 % ji nezná a nehodnotí).

Postupné zvyšování podílu příznivých hodnocení sledujeme i u ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (v jeho případě podobně jako u A. Schillerové převažují pozitivní hodnocení nad negativními: 38 % vs. 31 %, ovšem téměř třetina veřejnosti ministra zdravotnictví nezná).

Dále se mírně zlepšilo hodnocení ministra Karla Havlíčka (u kterého se ovšem zároveň snížil podíl těch, kteří jej neznají, v souvislosti s medializací sloučení ministerstva průmyslu a ministerstva dopravy), dále ministra Tomáše Petříčka a ministryně Kláry Dostálové. Mírně lepší je rovněž hodnocení ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka (v dlouhodobé perspektivě je aktuální podíl příznivých hodnocení J. Hamáčka zatím nejvyšší zjištěný).

Naopak mírně horší než v říjnu 2019 je hodnocení ministrů Roberta Plagy a Lubomíra Metnara. Ministr obrany Metnar je navíc nejméně známým členem vlády (polovina veřejnosti uvádí, že jej nezná). Ministra školství Plaga neznají dvě pětiny občanů (43 %). Podobný podíl lidí uvedl, že nezná ministra zemědělství Miroslava Tomana nebo Vladimíra Kremlíka, který těsně před zahájením průzkumu skončil ve funkci ministra dopravy.

Hodnocení ministrů Lubomíra Zaorálka, Richarda Brabce a ministryně Marie Benešové je podobné jako v předchozím průzkumu, přičemž platí, že se umisťují v horní polovině pomyslné hierarchie.

Zastavme se dále u opozičních politiků.

V říjnu 2019 průzkum ukázal snížení podílu příznivých názorů na předsedu Pirátů Ivana Bartoše, které však aktuální data nepotvrdila. Předsedu Pirátů tedy pozitivně hodnotí dvě pětiny veřejnosti, podobně jako v předchozích průzkumech.

Mírně lepší v porovnání s průzkumy z předchozího roku je hodnocení předsedy SPD Tomio Okamury (37 % příznivých názorů). Mírně se zlepšilo také hodnocení předsedy ODS Petra Fialy (28 %), předsedy KSČM Vojtěcha Filipa (28 %) a předsedy STAN Víta Rakušana (27 %). Z časové řady je však zřejmé, že jde spíše o návrat k předchozím hodnotám po říjnovém oslabení.

Více pozitivních hodnocení než v předchozích průzkumech zaznamenal končící předseda KDU-ČSL Marek Výborný (26 %).

Poprvé jako předsedkyně TOP 09 byla do průzkumu zařazena Markéta Pekarová Adamová. Příznivý názor na ni má pětina občanů (21 %). Tento podíl je na obdobné úrovni jako u jejího předchůdce ve funkci, Jiřího Pospíšila (říjen 2019: 23 %). Ovšem Markétu Pekarovou Adamovou zatím více než třetina veřejnosti nezná a nehodnotí (36 %, Pospíšila neznalo pouze 15 %).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř	Osobnost	2015		2016			2017			2018			2019			2020
Poř	Osobnost	IX.	XII.	III.	V.	X.	I.	IV.	XI.	II.	VI.	X.	I.	VI.	X.+	I.	I. ?
1	A. Babiš	64	61	56	60	58	57	56	52	48	47	50	48	45	52	50	1
2	A.Schillerová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	30	36	40	43	47	20
3	J. Maláčová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	23	32	37	39	41	13
4	I. Bartoš	–	–	–	–	–	–	–	44	36	36	41	41	39	34	40	4
5	L. Zaorálek	38	40	41	43	33	38	42	27	–	–	–	–	–	39	39	8
6	A. Vojtěch	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	27	29	34	34	38	31
7	T. Okamura	29	37	34	38	38	37	40	43	35	35	36	32	35	33	37	2
8	M. Benešová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	34	36	37	17
9	J. Hamáček	29	28	27	31	24	27	27	–	33	30	30	34	32	32	36	11
10	K. Havlíček	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	24	24	31	34
11	R. Brabec	26	27	25	30	24	28	30	–	–	–	32	30	35	31	30	33
12	K. Dostálová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	20	24	27	26	29	37
13	P. Fiala	22	21	19	24	21	20	23	34	25	30	29	28	27	25	28	11
14	V. Filip	27	27	29	33	30	27	27	31	27	33	23	27	27	23	28	8
15	T. Petříček	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	14	20	21	23	27	31
16	V. Rakušan	–	–	–	–	–	–	14	–	–	17	–	–	25	22	27	39
17	M. Výborný	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	18	18	26	37
18	R. Plaga	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	14	20	24	24	21	43
19	M. Toman	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15	17	17	21	21	41
20	M. Pekarová Adamová	–	–	–	–	–	–	–	15	–	16	–	–	–	–	21	36
21	L. Metnar	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15	15	20	21	17	51
22	V. Kremlík	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	14	17	15	40

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2020

Volební preference STEM

konec ledna 2020

Obraz preferencí na přelomu ledna a února ukazuje, jak zranitelná je naše politická scéna. Na konci loňského roku mělká váhavá motivace by do parlamentu vynesla devět stran, nyní jen sedm, z nichž dvě se pohybují u pětiprocentního prahu. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila protestní SPD. ČSSD na tom není dobře, nedaří se ani STAN a TOP 09. Trikolóra zaslouží pozornost: hledá pevnější podporu a její přízeň je zatím kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. 1. – 6. 2. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1062 respondentů. Na výzkumu pracovalo 165 tazatelů STEM (PAPI) a 101 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na https://www.stem.cz/volebni-model/.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za konec ledna 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL STEM

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model předpokládá nižší volební účast kolem 54 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana

VOLBY 2013

02/16

VOLBY 2017

02/18

04/18

10/18

11/18

01/19

04/19

06/19

10/19

12/19

01/20

ANO

18,7

29,2

29,6

32,5

32,9

33,4

35,7

31,9

34,0

32,5

33,1

33,6

32,7

Piráti

2,7

1,9

10,8

13,3

13,5

12,6

13,1

15,7

11,1

15,6

12,2

12,3

13,6

ODS

7,7

11,3

11,0

13,7

12,9

12,4

11,0

13,2

13,1

10,5

12,3

9,8

SPD

3,6

10,6

9,5

9,0

9,6

6,9

7,7

9,8

7,9

7,5

5,6

8,1

KSČM

14,9

13,6

7,8

8,7

8,5

7,4

7,6

8,5

9,5

7,8

8,4

8,2

7,7

ČSSD

20,5

19,7

7,3

7,1

7,0

6,7

6,6

8,3

7,8

6,4

6,5

6,4

5,5

KDU-ČSL

6,8

6,4

5,8

5,2

5,4

6,4

5,1

6,0

4,9

5,5

5,6

6,4

5,5

Trikolóra

4,2

0,5

4,8

STAN

5,2

4,0

3,9

5,3

4,6

4,0

3,3

3,8

4,3

5,5

4,5

TOP 09

12,0

6,5

5,3

4,6

3,9

2,1

4,9

3,6

3,7

4,4

5,8

4,1

3,2

2,5

1,5

1,1

0,8

1,1

0,8

1,0

1,9

1,4

1,0

1,5

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

„Myslíte si, že se situace v ČR vyvíjí všeobecně správným směrem, nesprávným směrem či nesměřuje nikam?“ (Podíl varianty „Vyvíjí se správným směrem“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM
leden 2017 – leden 2020 (%)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V LEDNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 13 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti dostávají stejně. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům a komunistům přepočet ubírá 4 mandáty, SPD tři, ČSSD přichází o dva mandáty.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

Na přelomu ledna a února by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně dostalo sedm stran. Na konci roku to bylo devět stran: vysvětlení hledejme ve vlažné, jen podmínečné podpoře, která se v čase snadno mění.
Hnutí ANO vede s velkým náskokem a jeho podpora je stabilní a dostatečně pevná.
Piráti si polepšili a umístili se na druhém místě před ODS. Zájem o politiku u jejich příznivců ale není velký. Udržují si ale kritický a protestní náboj.
ČSSD nadále zvolna ztrácí. Obecně je vnímána celkem příznivě, nedokáže však zaujmout silnějším tématem a motivovat své vlažné příznivce k volební účasti.
U všech malých stran je situace nadále nejistá, odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. STAN a TOP 09 oscilují kolem 5% hranice. SPD i Trikolóra si polepšily. Jejich podpora se přelévá podle okolností a mediální pozornosti.
Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.

O Evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi

Premiéři zemí EU nyní rozhodují o tom, jak se budou rozdělovat miliardy z rozpočtu EU příštích sedm let. Diskuze o rozpočtu bude zřejmě trvat celý rok 2020. A proto Ústav empirických výzkumů STEM zkoumá, jaké priority by volila česká veřejnost a jak vnímá evropské fondy. Většina Čechů a Češek (68 %) sice považuje peníze z rozpočtu EU za ekonomicky přínosné pro ČR, nevědí ale skoro nic o jejich rozdělování. Například jenom čtvrtina populace (24 %) se domnívá, že z EU rozpočtu dostáváme více, než kolik do něj ČR odvádí. Povědomí o tom, že ČR rozhoduje o příjemcích dotací z rozpočtu EU, je také velmi nízké.

Dostáváme víc nebo míň? Nevíme.

„ Máte představu, kolik peněz podle Vás Česká republika v současné době platí do rozpočtu EU a kolik dostáváme zpět?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Představa o poměru plateb a příjmů ČR do a z rozpočtu EU je mlhavá. Necelá polovina občanů (45 %) jednoduše neví, a ani se neodváží odhadnout, kolik peněz ČR od EU dostává. Třináct procent si dokonce myslí, že dáváme více, než dostáváme. Osmnáct procent si myslí, že dáváme stejně, jako dostáváme.

Když se výzkum ptal na budoucí rozpočet, který se nyní vyjednává, bylo povědomí ještě nižší. Jen 7 % si myslí, že bude ČR dostávat více, než vloží. O tom, že i nadále bude ČR profitovat z EU rozpočtu, neví ani ta část populace, která se o Evropskou unii zajímá a důvěřuje jí.

Podle ministerstva financí ČR jsme v roce 2019 obdrželi z unijního rozpočtu 97,9 miliardy korun a odvedli do něj 42,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako
v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

„Je skoro neuvěřitelné, že se za 15 let nepodařilo veřejnost informovat o základní věci, tedy že bohatší státy EU dotují rozvoj ČR,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM k tématu EU. „Přes tuto neznalost Češi věří, že peníze z EU jsou pro nás ekonomicky přínosné,“ dodává. „Nelze se příliš divit, že informačního vakua mohou snadno využívat různí demagogové či dezinformační kanály,“ komentuje Hořejš.

Fondy máme rádi, jsou pro nás přínosné.

V obecném pohledu jsou českou populací fondy EU vnímány jako ekonomicky přínosné (68 %), šestina populace souhlasí zcela rozhodně. Skupina odpůrců tvoří zhruba třetinu obyvatelstva.

„Celkově vzato, jsou podle Vás evropské fondy pro ČR
ekonomicky přínosné?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Jak ukazuje následující graf, přínos fondů oceňují i odpůrci Evropské unie
U umírněných odpůrců to jsou dvě pětiny, u silných odpůrců jejich čtvrtina.

„Celkově vzato, jsou podle Vás evropské fondy pro ČR
ekonomicky přínosné?“

(součet odpovědí určitě + spíše ano a určitě +spíše ne)

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Kdo rozhoduje? Nevíme

Ve veřejnosti převládá pocit, že o využití prostředků z fondů nerozhodujeme na úrovni ČR. Častěji si občané myslí, že o penězích na konkrétní projekty se rozhoduje v institucích EU (57 %) nežli v ČR samotné. A tedy, že ČR má příliš svázané ruce, na co peníze uplatní.

„Ačkoliv Češi mají podezření, že peníze z rozpočtu EU nejdou na to nejdůležitější, netuší vlastně příliš, kdo za to může,“ komentuje výsledky výzkumu Hořejš. „Není divu. Například se mylně domnívají, že o přidělení dotace na konkrétní projekt se nerozhoduje v ČR. Nevyznají se v tom, kdo je odpovědný, a tak propadají celkové skepsi.“

Smysluplnost investic z EU fondů je hodnocena jako nízká (30 %). Přesto stále 60 % z těch, kteří je nehodnotí jako účelné (smysluplné), je hodnotí jako ekonomicky přínosné.

„Investujeme v České republice peníze z evropských fondů smysluplně?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019

Ti, kteří nějaký projekt financovaný z EU konkrétně znají, tak hodnotí fondy mnohem pozitivněji. Schopnost uvést nějaký projekt financovaný EU silně zvyšuje míru pozitivního hodnocení (z 22 % na 38 %).

Znalost projektů financovaných z EU je nízká

Více než polovina veřejnosti (52 %) si na projekt financovaný nebo spolufinancovaný Evropskou unií ve svém okolí nevzpomene. Na konkrétní projekt financovaný EU by si nejspíš vzpomněla necelá polovina populace (46 %), přičemž znalost úměrně klesá s hodnocením EU. Jistotu, že by některý z projektů uměli jmenovat, má jen 12 % občanů.

Veřejnost dává přednost tomu, aby peníze z EU směřovaly spíše do obcí a regionů než na řešení problémů globálního významu. Investice mají být uskutečněny především na úrovni lokální, globální užití stojí na pozadí zájmu.

„I přes četné cedulky máme tendenci zapomínat, co vzniká za peníze z evropského rozpočtu,“ komentuje výsledky Hořejš. „Ve veřejném mínění vidíme paradox, že česká populace chce EU, která bude hrát silnější roli v mezinárodním souboji velmocí, ale zároveň se bojí, aby nás to nestálo moc peněz,“ dodává.

„Peníze z fondů EU by se měly investovat především do:

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Prioritními oblastmi jsou „velké“ rozpočtové kapitoly

V rámci výzkumu jsme stanovili několik rozpočtových témat (oblastí), na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Výsledkem je žebříček priorit, které by podle české veřejnosti měly být finančně podpořeny.

Prioritní oblasti

Mezi prioritní oblasti, které byly označeny jako 5 nejzásadnějších, patří:

rozvoj celostátní dopravy – silnice, dálnice, železnice,
ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší,
sociální služby, péče o sociálně potřebné,
podpora zemědělců a zemědělské výroby,
podpora výzkumu a vývoje.

Investice do dopravy a zejména rozvoj celostátní dopravy, jako jsou silnice, dálnice a železnice, jsou vysoce podporovány napříč celou společností. Ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší, stejně tak jako boj proti změnám klimatu a omezování emisí CO_2, jsou méně podporovány lidmi, kteří jsou k EU kritičtí. Ti naopak více podporují zemědělství. Peníze na výzkum nejvíce vadí odpůrcům EU.

Pokud měla veřejnost vybrat jen jedno téma, které je nejdůležitější, tak podle jedné čtvrtiny je to oblast sociálních služeb a péče o sociálně potřebné. Druhé místo obsadila ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší (20 %).

Podporované oblasti

Mezi témata, která mají podporu většiny společnosti (nad 60%), veřejnost nejčastěji zařazuje podporu společné ochraně hranic a evropské pohraniční stráži (Frontex), podporu boji proti změnám klimatu a omezování emisí CO₂, podporu firem v zavádění nových technologií a při modernizaci výroby a podporu studia a stáží v zahraničí (například Erasmus+).

„Česká veřejnost intuitivně preferuje podobné oblasti, jaké mají prioritu i v návrhu evropského víceletého rozpočtu,“ říká Hořejš. „Především životní prostředí, sociální služby a věda jsou přitom českými politiky v diskusi o EU spíše opomíjeny, zatímco veřejnost je považuje za velmi důležité. Spíše kladně se staví k diskutovanému posílení evropských pohraničníků, tzv. Frontexu. Naopak k některým novinkám – jako je vojenská spolupráce – a především k řešení migrace se staví velmi skepticky,“ dodává.

Rozdíl podle vztahu k EU

Ti, kteří EU podporují, vyjadřují vyšší podporu vzdělání a vědě, modernizaci firem a ochraně klimatu, tedy obecně můžeme říci, že preferují investice do budoucna a integraci EU.

Ti, kteří EU kritizují, mají jasné ekonomické priority, které se nyní nebo v budoucnu projeví přímo v ČR. Proto kladou menší důraz na ochranu klimatu a životní prostředí.

A ti, kteří EU vůbec nepodporují, kladou významný důraz zejména na sociální oblast a okamžité čerpání výhod, investice do budoucnosti je moc nezajímají.

Kritické oblasti

Kritické oblasti, tedy ty, které by podle veřejnosti neměly být z EU financovány, jsou zejména oblasti jako vojenská spolupráce, například společné financování mírových misí v zahraničí a společný vývoj a nákup zbraní. Dalším málo podporovaným tématem je vesmírný program (například vysílání evropských družic a společný evropský vesmírný program), podpora rozvojové pomoci třetím zemím a migrace vnímaná jako řešení problémů spojených s příchodem cizinců do České republiky.

Veřejnost vnímá vojenskou spolupráci jako nadbytečnou z důvodu existence NATO. Vesmírný program není vnímán negativně, ale je v kontextu dalších dimenzí pro většinu obyvatel nejméně naléhavý. Témata rozvojové pomoci a migrace jsou dlouhodobě spojena se silnými emocemi a obavami.

„Ukážu Vám na kartě řadu oblastí, na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Označte prosím, do kterých by podle Vás peníze z Evropské unie jít MĚLY a do kterých NEMĚLY.“

Pramen: STEM, Trendy (říjen) 2019

Jen málokdo sleduje dění v EU

81 % obyvatel ČR má alespoň minimální zájem o dění u nás nebo v zahraničí.

58 % dění sleduje pravidelněji.

41 % se zajímá o události spojené s EU, 23 % obecně o evropské fondy.

O rozpočet 2021-27 jeví zájem jen 7 % dotázaných, 2 % se pak deklarují aktivní zájem.

Pramen: STEM, Trendy (říjen) 2019.

Otázka: „Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte? Jak se zajímáte o následující záležitosti? (O zahraniční politiku ČR/O Evropskou unii/ O využívání fondů EU); Zajímáte se o dění okolo přípravy tzv. evropského rozpočtu na roky 2021-27?“

Obecně o vztahu k EU

Kladné hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzděláním a mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými. Naopak nižší míra spokojenosti je příznačná pro občany se základním nebo učňovským vzděláním a pro osoby starší 60 let.

Souběžně existuje značná skepse k praktickým institucionálním opatřením Evropské unie. Téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Více viz Tisková zpráva Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/

O datech a metodologii:

Dlouhodobé časové řady STEM – TRENDY, říjen 2019. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI).

Výzkum podpořily následující organizace:

Zastoupení Evropské komise v ČR (https://ec.europa.eu/czech-republic/home_cs), Nadace BLÍŽ K SOBĚ (https://www.blizksobe.cz/),

Úřad vlády ČR (https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/)

Europeum (http://www.europeum.org/).

$C:\Users\hartl\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Word\STEM_logo.png$

Ústav empirických výzkumů, z.ú.

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338

Vysvědčení společnosti: Lidé oceňují práci místní a krajské samosprávy i premiéra a prezidenta

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Loňské zhoršení hodnocení úřadů komunální politiky se nepotvrdilo (stejně jako v případě hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně). S odstupem od místní samosprávy je dále pozitivně hodnocena práce premiéra, pak také kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů, péče o bezpečnost občanů a práce prezidenta. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů. Rovněž poctivost v podnikání častěji dostává od veřejnosti negativní známky a v minulosti patrný trend zlepšování pohledu veřejnosti na tuto oblast se zastavil.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra. Více než dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou (ovšem zároveň téměř třetina jej „známkuje“ čtyřkou nebo pětkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou, ale čtyřek nebo pětek je výrazně méně než v hodnocení premiéra). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací prezidenta, zajištěním občanských svobod, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech, stavem životního prostředí, sociálními jistotami, činností vlády, situací ve školství a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (67 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení péče o morálku, poctivosti v podnikání a v hodnocení podmínek života mladých rodin.

Hodnocení různých oblastí života společnosti za rok 2019

(hodnocení na stupnici 1-5, kde 1=výborná, 5=nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 1062 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2019 a z letošního průzkumu, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení činnosti vlády, premiéra, činnosti politických stran, vnitropolitické situace, rozvoje demokracie, možnosti ovlivňovat veřejné dění, možnosti dovolat se práva u soudu a v hodnocení stavu životního prostředí.

V politické oblasti se od posledního průzkumu mírně zlepšilo pouze hodnocení prezidenta a parlamentu. Z následujícího grafu je zřejmé, že v porovnání s výzkumem 2019 méně lidí oznámkovalo práci prezidenta čtyřkou nebo pětkou (2019: 39 %,
2020: 33 %).

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2020

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní s tendencí mírného zlepšování. Je však výrazně příznivější než před předčasnými volbami v roce 2013.

Hodnocení stavu společnosti: práce prezidenta a parlamentu

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí rok předešlý)

Pro úplnost v rámci politické sféry dodejme, že hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2019, což v pomyslné hierarchii znamená stále pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními hodnocenými oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2020

Následující graf ukazuje dlouhodobý trend v hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Hodnocení stavu společnosti: práce premiéra a činnost vlády

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

U kterých oblastí života společnosti se hodnocení oproti loňskému průzkumu zlepšilo?

Data z loňského roku ukázala mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Aktuální průzkum však zhoršení hodnocení nepotvrdil a pohled veřejnosti na tyto oblasti je opět podobný jako v minulosti.

Hodnocení stavu společnosti: činnost úřadů

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Dále se oproti minulému průzkumu mírně zlepšilo hodnocení slušnosti ve vztazích mezi lidmi, zajištění občanských svobod, vyhlídky do budoucna, hodnocení školství, zdravotní péče a morálky. Většinou ovšem jde podobně jako u hodnocení práce úřadů o návrat k předchozím hodnotám po loňském výkyvu.

Hodnocení stavu společnosti: slušnost ve vztazích mezi lidmi
a vyhlídky do budoucna – průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Naopak v oblasti podnikatelské sféry zjišťujeme mírně horší hodnocení než vloni a potvrzuje se tak zastavení pozitivního trendu z let 2013–2017.

Hodnocení stavu společnosti: poctivost v podnikání

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

U některých oblastí sice nedošlo přímo ke zhoršení hodnocení, ale je patrné zastavení pozitivního trendu z předchozích šetření. Konkrétně tento vývoj pozorujeme u hodnocení péče o bezpečnost občanů a zajištění sociálních jistot.

Hodnocení stavu společnosti: péče o bezpečnost občanů a sociální jistoty

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Elektronickou evidenci tržeb stabilně podporuje většina veřejnosti

Ve dnech 15. – 22. 1. 2020 STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1055 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2020 pro Ministerstvo financí ČR, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb a další vlnu rozšiřování EET. Výsledky tohoto průzkumu je možné porovnat s průzkumy, které na toto téma STEM uskutečnil v letech 2015 až 2018.

Rozložení základních názorů a postojů veřejnosti ohledně EET je dlouhodobě stabilní. Dvoutřetinová většina (65 %) veřejnosti považuje jeho zavedení za pozitivní opatření, EET podporu aktuálně vyjadřují tři pětiny (59 %) občanů, proti je třetina (34 %). Nemění se ani podíly zásadních příznivců a odpůrců.

Podle názoru třípětinové většiny veřejnosti (60 %) EET postupně přispívá k narovnání podnikatelského prostředí, dvoutřetinová většina (66 %) uznává přínos EET ke zlepšení výběru daní. Výsledky jsou téměř stejné od května 2016, podíl přiznání vlivu EET na výběr daní zůstává i letos mírně vyšší než na narovnání podnikatelského prostředí.

Podle očekávání lidé, kteří pozitivně hodnotí samotné EET, častěji přiznávají i jeho pozitivní efekty. Zajímavý je postoj odpůrců EET – častěji si myslí, že EET zlepšuje výběr daní, než napravuje podnikatelské prostředí, ovšem většina z nich tyto přínosy EET nepřiznává.

Třípětinová většina (63 %) občanů si myslí, že zavedení EET vede ke zdražování, nadpoloviční většina (57 %) zastává názor, že vede ke snižování počtu provozoven. Přiznání podílu zavedení EET na zdražování či snížení počtu provozoven automaticky neznamená jeho odmítání. Z těch, kteří celkově EET vyjadřují podporu, vidí souvislost mezi jeho zavedením a zdražováním skoro polovina (45 %), se zavíráním provozoven dvě pětiny (40 %).

Povědomí o tom, že elektronická evidence tržeb bude rozšířena na další služby, má převážná většina (71 %) veřejnosti. Rozšíření EET na další služby považuje za spravedlivé dvoutřetinová většina (64 %) občanů, za správné třípětinová většina (60 %). Za spravedlivé a současně správné považuje rozšíření EET polovina (54 %) veřejnosti, přesně opačný názor má 30 %. Drtivá většina veřejnosti tedy má ohledně rozšíření EET jasno.

Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, napříč různými skupinami obyvatel však přetrvávají výrazné rozdíly

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Pozitivní hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzdělaním a lidmi dobře materiálně zajištěnými. Souběžně ale také existuje značná skepse k praktickým politikám EU – téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Příznivci středových a pravicových stran jsou pak více proevropští nežli příznivci levice či ANO.

STEM již dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí jak mezinárodní dění, tak situaci na domácí politické scéně. Z listopadového průzkumu STEM vyplývá, že 56 % české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. Z valné většiny však jde o váhavější souhlas „spíše ano“, pouze 13 % všech respondentů uvedlo, že je „určitě“ spokojeno s členstvím naší země v EU. Tato otázka také ukazuje, že tábor těch, kdo jsou naopak rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 15 % české společnosti.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. Nynějších 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU nás vrací k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2019

Dlouhodobě se také ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni mladší lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé lépe materiálně a finančně zajištěni. Naopak nižší míra spokojenosti s členstvím v EU je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující dva grafy ilustrují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny těchto kategorií v čase. V posledních 10 letech byli s EU zdaleka nejspokojenější lidé mladší 29 let. Přetrvává také diferenciace podle vzdělání, kde spokojenost s EU výrazně roste s dosaženým vzděláním.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

Následující graf pak ukazuje, že hodnocení českého členství v EU je pozitivně provázané s uvedeným materiálním a finančním zajištění respondenta. Čím lepší životní situace respondenta, tím spíše bude kladně hodnotit členství v EU. Naopak 59 % z českých občanů, kteří se označili za špatně zajištěné nebo v zásadě chudé, je s členstvím v unii nespokojeno.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle uvedeného materiálního zajištění respondentů

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Takto položená a zkoumaná otázka zjišťuje celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii a směřuje k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li ale otázku na evropskou spolupráci obecněji a zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví přesně tři čtvrtiny českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU.

V kontrastu s konkrétním, kritickým vnímáním EU pak leží abstraktnější myšlenka „Evropy“, k níž se stabilně hlásí tři ze čtyř obyvatel ČR. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Evropská unie českým občanům připadá těžkopádná, málo efektivní, nesrozumitelná, a mnozí soudí, že se příliš zabývá banalitami.

Níže uvedený graf ukazuje, že téměř polovina české společnosti má stále za to, že české národní zájmy (bez bližšího upřesnění, co mají tyto zájmy představovat) jsou v rozporu se zájmy EU.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Následující graf shrnuje vnímání a hodnocení EU příznivci různých českých politických stran. Kvůli nízkému počtu příznivců menších parlamentních stran jsme pro tento graf spojili data z dvou průzkumů STEM – říjen a listopad 2019. Ze srovnání je patrné, že na jedné straně tu jsou odpůrci EU, nejvíce jich pak je mezi příznivci SPD a KSČM. Příznivci těchto dvou stran jsou také jediné dvě skupiny, u kterých počet těch, kdo věří v rozpor českých národních zájmů a zájmů EU, převyšuje počet těch, kdo jsou s EU spokojeni. Naopak výrazně spokojeni s EU jsou především příznivci menších stran (STAN, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů. Zajímavý je i velmi kladný postoj k EU mezi příznivci ODS, který je srovnatelný například s postoji příznivců Pirátů. Ač příznivci ANO vnímají EU veskrze pozitivně, celá polovina z nich má zároveň za to, že české národní zájmy jsou v rozporu se zájmy EU.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, spojený soubor Trendy 10/2019, Trendy 11/2019.

Volební preference – prosinec 2019

Počátkem prosince by se do Poslanecké sněmovny pravděpodobně dostalo devět politických stran. ANO nadále dominuje politické scéně, i když trochu ztratilo. ODS si naopak mírně polepšila. Piráti se dělí s ODS o druhé a třetí místo – jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. Levice nadále mírně oslabuje. Podpora ČSSD je navíc jen vlažná a je zjevně poznamenána pochybnostmi. Prosincový výzkum byl proveden nedlouho po výzkumu listopadovém a opětovně ukázal, jak nejisté je postavení malých stran. Nástup Trikolory se nesl na vlně mediální pozornosti, nyní v odpovědi na otevřenou otázku je její postavení slabé. Situace v prosinci odráží váhavost a nerozhodnost.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. 11. – 10. 12. 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 166 tazatelů STEM (PAPI) a 99 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na https://www.stem.cz/volebni-model/.

STRANICKÉ PREFERENCE

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Předkládaný model předpokládá nižší volební účast než v posledních volbách do PS PČR.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana

VOLBY 2013

02/16

VOLBY 2017

02/18

04/18

10/18

11/18

01/19

04/19

06/19

10/19

11/19

12/19

ANO

18,7

29,2

29,6

32,5

32,9

33,4

35,7

31,9

34,0

32,5

33,1

34,9

33,6

Piráti

2,7

1,9

10,8

13,3

13,5

12,6

13,1

15,7

11,1

15,6

12,2

10,9

12,3

ODS

7,7

11,3

11,0

13,7

12,9

12,4

11,0

13,2

13,1

10,5

10,6

12,3

KSČM

14,9

13,6

7,8

8,7

8,5

7,4

7,6

8,5

9,5

7,8

8,4

7,1

8,2

ČSSD

20,5

19,7

7,3

7,1

7,0

6,7

6,6

8,3

7,8

6,4

6,5

6,4

KDU-ČSL

6,8

6,4

5,8

5,2

5,4

6,4

5,1

6,0

4,9

5,5

5,6

5,5

6,4

TOP 09

12,0

6,5

5,3

4,6

3,9

2,1

4,9

3,6

3,7

4,4

3,7

5,8

SPD

3,6

10,6

9,5

9,0

9,6

6,9

7,7

9,8

7,9

7,5

9,1

5,6

STAN

5,2

4,0

3,9

5,3

4,6

4,0

3,3

3,8

4,3

7,2

5,5

Trikolora

4,2

1,9

0,5

3,2

2,5

1,5

1,1

0,8

1,1

0,8

1,0

1,9

1,4

1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – prosinec 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v prosinci 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 17 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. ODS, Piráti a ČSSD dostávají stejně. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům přepočet ubírá jeden mandát, komunistům dva mandáty, TOP 09 a SPD přicházejí o čtyři mandáty, STAN má o 6 mandátů méně.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

V prosinci 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně dostalo devět stran.
Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Premiér byl nadále středem pozornosti se svými kauzami, preference ANO mírně poklesly.
Podpora Pirátů, kteří se o druhé a třetí místo dělí s ODS, je dosti kolísavá a nepříliš silná. Jejich mladí voliči se o politiku nezajímají a ani jejich ochota jít volit není valná.
ODS si celkově polepšila, zvláště v intenzitě podpory svých příznivců.
U komunistů jsou preference dlouhodobě stabilní.
ČSSD sice již neztrácí, intenzita vazby příznivců ke straně je však velmi slabá.
U malých stran je situace nejistá, odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. Tentokrát se ale TOP09, STAN i KDU-ČSL dostaly přes pětiprocentní práh.
SPD ztratila dost významně, před Vánoci zjevně neměla silné protestní téma.
Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 54 %, záporně 25 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Váhání nad účastí je nebývale vysoké.

Dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (9 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. listopadu až 13. prosince 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 264 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již téměř 25 let ptá občanů naší země jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos více než třetina lidí (35 %) uvedla, že v Boha věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících s drobnými výkyvy jen minimálně zvyšoval.

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů (33 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2019

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (26 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (7 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem ukazuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že se nikdy bohoslužeb neúčastní.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

STEM se v aktuálním výzkumu zajímal rovněž o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Oproti průzkumům v letech 2016 a 2017 je nyní mírně vyšší podíl těch, kteří považují za dobrý krok vracet církvím bývalý majetek, aktuálně je tento podíl na úrovni téměř dvou pětin (38 %). Většina však stále vyjadřuje nesouhlasný postoj.

Pramen: STEM, Trendy 2016-2019

Ani mezi věřícími lidmi není názor na církevní restituce jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je více než čtvrtina (29 %) těch, kteří návrat majetku církvím nepovažují za správný, mezi „spíše věřícími“ jsou to více než dvě pětiny (43 %, ovšem v roce 2017 to bylo 55 %). Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ třetina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let