Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (74 %) a Policii ČR (72 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (69 %) nebo krajskému úřadu (67 %). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti má důvěru v Českou národní banku (64 %), před rokem to ovšem bylo významně více – 74 %. Nejméně často lidé důvěřují politickým institucím: prezidentu republiky (důvěřuje mu 37 %), Senátu (37 %), Poslanecké sněmovně (36 %) a členům vlády (30 %).
Číst dáleV červnovém průzkumu STEM více než čtyři pětiny Čechů uvádí, že se podle nich situace ohledně zdražování do budoucna nezlepší. Celých 80 % tvrdí, že kvůli stoupajícím cenám energií muselo začít více šetřit a omezovat některé své potřeby. Téměř 65 % se obává chudoby, přičemž podle nich vláda nepodniká dostatečné kroky, aby propadu životní úrovně občanů zabránila. Situace spojená s rostoucími cenami také proměnila některé jejich preference, a tak by teď větší skupina lidí namísto investic do ochrany životního prostředí, dala přednost navýšení sociálních dávek.
Číst dáleNásledující shrnutí analýz neziskového ústavu STEM se soustředí na srovnání nálad české společnosti ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu ve vývoji od konce března po polovinu června. Ukazuje tak posuny nálad za posledních deset týdnů zachycené ve třech výzkumných vlnách.
Z aktuálních dat je zřejmé, že ochota české veřejnosti pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace oslabuje, což souvisí s posilováním obav o vývoj ekonomické situace. Stabilní však zůstává důraz na zapojení Západu do řešení ruské agrese a odmítání proruského narativu o důvodech invaze na Ukrajinu.
Číst dále
Ekonomická nálada Čechů je v první polovině roku značně pesimistická. Index finanční situace domácností klesl v květnu na nejnižší hodnotu za posledních osm let. Index také zaznamenal největší meziroční propad od roku 1993. Mezi domácnostmi mimo jiné oslabuje schopnost tvořit úspory. Veřejnost očekává pokračování zdražování, které nejvíce ohrožuje lidi s vysokými půjčkami. K nejčastějším úsporným opatřením nyní patří šetření při nákupu potravin nebo oblečení a obuvi. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků výzkumu, který dlouhodobě provádí agentura STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.
Číst dáleOrganizace STEM a Europeum se v projektu TAČR pro Úřad vlády (TIRDUVCR932) věnovaly analýze veřejného mínění v tematických oblastech, na které se zaměřila Konference o budoucnosti Evropy (KOBE). Analýza kombinovala několik metodologických postupů.
Číst dáleInformace pro novináře, 11. 5. 2022
76 % Čechů souhlasí, že šíření dezinformací je ohrožením pro bezpečnost České republiky. Přes 70 % pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce občané, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině.
Číst dáleNásledující analýza ústavu STEM se soustředí na klíčové důsledky ruské agrese na Ukrajině a jejich vnímání českou veřejností. Konflikt na Ukrajině přinesl zásadní změny v českém veřejném mínění, které se vztahují jak k postavení Ukrajiny a Ruska na mezinárodní scéně, tak k vnitřní dynamice spolupráce v rámci EU. Naléhavé otázky vyvolává situace lidí prchajících před válkou, kterých Česká republika přijala bezmála 300 tisíc. V neposlední řadě má konflikt významné dopady na oblast celosvětové energetiky a zdůrazňuje další, často dlouhodobé systémové problémy České republiky, jako je zdražování nebo obavy obyvatel o životní úroveň. Válka na Ukrajině také způsobila významné pohyby a změny na české dezinformační scéně.
Číst dáleNecelý měsíc před ruským vpádem na Ukrajinu zjišťoval STEM pro Úřad vlády ČR, jak se česká veřejnost staví k blížícímu se předsednictví ČR Radě EU a jaké má představy o dalších evropských tématech.
Číst dáleČeská veřejnost chová k instituci svého prezidenta tradičně úctu a k jejímu nositeli váže značná očekávání. Přes negativně vnímaný vliv prezidenta Miloše Zemana se prezidentská instituce u podstatné většiny veřejnosti i na začátku roku 2022 těší velké vážnosti.
Ve společnosti převládá očekávání, že prezident nebude aktivním politickým hráčem. Velká většina soudí, že by měl boj opozice s vládou spíše moderovat, než do něj zasahovat, a mírná většina pak podporuje, aby se v politických otázkách soustředil na jejich morální a hodnotový prvek. Tento dojem zesiluje dále proměna veřejného mínění od názoru z dob prezidentování Václava Havla, že prezidentská funkce by měla být především službou lidem, k dnešnímu rozhodnému postoji, že prezident by měl hrát převážně reprezentativní roli.
Lidem také není lhostejné, kdo se stane příštím prezidentem. Neshodnou se ale příliš, jestli ve volbách budou rozhodující silou peníze a kampaň, či osobnost a program kandidátů. Z většiny Češi také nedůvěřují tomu, že ostatní lidé projeví při volbě prezidenta dobrý úsudek.
Číst dáleDůvěra v české ústavní činitele v Česku na přelomu ledna a února je spíše nižší, žádný nemá nadpoloviční podporu. Nejvyšším podílem důvěřujících disponuje předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %). Prezident republiky Miloš Zeman má podporu nejmenší (29 %).
Číst dále