Šiřitelé dezinformací

Shrnutí:

Produkce a cirkulace dezinformací má často velmi reálné společenskopolitické dopady. Ačkoliv existují studie o samotném dezinformačním obsahu a o zdrojích, které takový obsah publikují, samotné šíření mezi běžnými občany není příliš zmapováno.

Toto „dobrovolné“ a „amatérské“ šíření mezi lidmi, kteří nesledují vlastní politické ambice a agendu, je zásadní element, bez kterého by se zřejmě nedostal tento obsah k dostatečnému množství čtenářů. Původní dezinformační zdroje většina lidí totiž nezná. A podle výzkumů také pro důvěryhodnost obsahu je důležitější vztah čtenáře k osobě, která jej sdílí, nikoliv k původnímu zdroji informace.

Skupinu šiřitelů jsme definovali jako jedince, kteří pravidelně sdílí obsah, který velká média, včetně veřejnoprávních, podle nich záměrně zkreslují nebo zamlčují. Šiřitelů je podle rychlé sondy odhadem kolem 5 % v populaci. Odhadem dalších 10 % populace si takové informace aktivně často vyhledává, ale pravidelně je nešíří.

Na tyto šiřitele se nevztahuje řada v médiích sdílených stereotypů – svoji ekonomickou situaci nepovažují většinou za špatnou, nemají vždy vyhraněné a jasné politické názory a nejsou to dominantně jen starší lidé. Mnozí z nich se běžně snaží ověřovat informace a také neplatí, že mají vždy nízkou zpravodajskou gramotnost.

Šiřitele charakterizuje to, že hledají alternativu k tomu, co považují za dominantní světonázor médií, jenž se pro ně manifestuje především skrze témata migrace, menšin a mezinárodního soupeření velmocí. Platí pro ně vysoká nedůvěra k médiím a oficiálním zprávám, ale zároveň nemají jiné mediální zdroje, kterým by silně důvěřovali a podle kterých by se orientovali.

Šiřitelé lze rozdělit na dvě skupiny dle motivace a času, který činnosti věnují. První skupina, tzv. Spontánní šiřitelé, příliš informace nezkoumají a sdílí víceméně vše šokující nebo zábavné, co se k nim dostane, za tím účelem, aby udržovali sociální kontakty. Nezajímají se o factchecking, neznají dezinformační média a připomínání hrozeb dezinformací pro ně může být často jen potvrzením, že všichni lžou a pravdy se nelze dobrat. Nejvíce může pomoci nabídnout jim alternativu ve formě komunitních programů a diskusí anebo specificky cílených médií.

Druhá skupina, tzv. Expertní šiřitelé, mají poměrně vysokou zpravodajskou gramotnost, ale také velký sklon ke konspiracím. Na expertní šiřitele proto mnoho „oficiálních aktivit“ nebude efektivních. Naopak pro ně může být zajímavé a může oslabit jejich negativní šiřitelskou činnost kritické psaní o médiích, lákadlo zviditelnění nebo paradoxně i nezávislý factchecking.

Ukazuje se, že skupina šiřitelů je velká, velmi různorodá a vyžaduje větší pozornost, pokud mají být opatření na zmírnění dopadů dezinformací účinná.

Naše zjištění je potřeba potvrdit a zpřesnit kvantitativním výzkumem, který bude založen na velkém vzorku a zároveň bude sledovat nejen důvěru v média, ale také frekvenci šíření, povahu sdílených informací, hlavní motivaci a míru konspirativnosti.

22. 6. 2020

Závěrečná veřejná zpráva z výzkumu

Autoři: Nikola Hořejš, Jitka Uhrová, Michaela Trtíková Vojtková, Matěj Jungwirth a Martin Buchtík (STEM)

Projekt je podpořen Nadací Friedricha Naumanna pro svobodu (Friedrich Naumann Foundation for Freedom). Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu nezodpovídá za obsah této studie ani za jakékoliv její využití. Názory zde vyjádřené jsou názory samotného autora(-ů) projektu. Tyto názory nemusí nutně odrážet názory Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu.

Další informace naleznete zde: Verejna zprava z vyzkumu web STEM

Hodnocení klíčových osobností vlády zapojených do řešení koronavirové krize je většinou pozitivní

Po uzavření nejvíce kritické fáze boje s epidemií koronaviru česká veřejnost většinou oceňuje práci lídrů klíčových ministerstev. Práci ministra vnitra J. Hamáčka hodnotí pozitivně 70 % občanů. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u premiéra A. Babiše (65 %). Třípětinová většina veřejnosti (60 %) dále oceňuje práci ministra zdravotnictví A. Vojtěcha. Hodnocení dalších členů vlády A. Schillerové (53 %), J. Maláčové (53 %) a K. Havlíčka (50 %) již není tak jasně pozitivní. Mezi lidmi, kteří se s obtížemi vyrovnávali s opatřeními přijatými proti šíření epidemie, dokonce v hodnocení práce těchto ministrů převažují kritické postoje.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V květnovém průzkumu STEM bylo zjišťováno hodnocení práce těch členů vlády, kteří se nejvíce zapojovali do řešení krizové situace v souvislosti s epidemií koronaviru COVID-19. Obecně je možné shrnout, že podle většinového veřejného mínění tito politici a političky v krizi obstáli.

Občané nejčastěji oceňují práci ministra vnitra Jana Hamáčka, pozitivně ji vnímají téměř tři čtvrtiny dospělé populace (70 %). Dvoutřetinová většina (65 %) oceňuje práci premiéra Andreje Babiše. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (60 %).

Práce ministryně financí Aleny Schillerové a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je již občany hodnocena rozporněji, mírně nadpoloviční většina (shodně 53 %) ji hodnotí pozitivně, necelá polovina je ovšem kritičtější (43 %, resp. 42 %). V případě Karla Havlíčka, který řídí ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo dopravy, je pozitivních hodnocení přesně 50 %, negativních 34 % a 16 % dotázaných jej nezná.

„Jak hodnotíte práci následujících osob v krizové situaci posledních třech měsíců?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi dobře“ a „spíše dobře“.

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

Důležitým zjištěním z průzkumu je rozdílné hodnocení v závislosti na subjektivním prožívání dopadů koronavirové krize. Pro vyjasnění kontextu je třeba uvést, že podle vlastního vyjádření situaci mimořádných opatření více než polovina občanů (55 %) zvládala celkem bez problémů, třetina (35 %) s drobnějšími problémy a pro desetinu lidí (11 %) to byla zátěžová situace.

V této perspektivě je nejvíce univerzálně hodnocen premiér Andrej Babiš. Mezi lidmi, kteří opatření proti koronavirové epidemii zvládají bez problémů, a těmi, pro které je to větší zátěž, je v hodnocení premiéra jen malý rozdíl.

Naopak ministryně financí Alena Schillerová je vnímána nejvíc rozporně. Mezi lidmi, kteří celkem hladce zvládají opatření proti koronavirové epidemii, poměrně jasně převažují pozitivní hodnocení ministryně financí (55 % vs. 39 %). Naopak u těch, kteří mají v současné situaci větší problémy, jsou pozitivní hodnocení jasně v menšině (35 % vs. 61 %). Rovněž v případě hodnocení Jany Maláčové a Karla Havlíčka mají v této skupině obyvatel negativní hodnocení mírnou převahu (Maláčová: 44 % vs. 53 %, Havlíček: 43 % vs. 47 %).

Hodnocení práce politických osobností v době krize

Podle toho, jak lidé zvládají opatření proti šíření koronaviru

(podíl odpovědí „velmi dobře“ + „spíše dobře“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

Odlišný pohled nabízí perspektiva politických sympatií. Analýza ukazuje, že ministr vnitra (a předseda ČSSD) Jan Hamáček je pozitivně hodnocen jak v táboře „vlastních“ příznivců, tak mezi sympatizanty hnutí ANO a KSČM, většinou jeho práci za dobrou považují i příznivci demokratické opozice. Hodnocení premiéra Andreje Babiše je již rozpornější, i když jej většinou pozitivně oceňují (kromě stoupenců ANO) také sympatizanti KSČM, ČSSD a SPD.

Hodnocení práce politických osobností v době krize

Podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi dobře“ + „spíše dobře“, orientační údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

VOLEBNÍ PREFERENCE STEM KVĚTEN 2020

Květnové preference ukazují situaci kolem uvolňování opatření souvisejících s koronavirovou krizí. V květnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. ANO nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se s odstupem umístila ČSSD, která zastavila svůj pokles. TOP 09 i Starostové by se nyní zřejmě do parlamentu nedostali. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22.5. – 1. 6. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 109 tazatelů STEM (PAPI) a 87 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Podrobnosti o kontextu dotazování u posledních šetření viz na konci textu.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za květen 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model je založen na volební účasti kolem 56%.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – květen 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana	VOLBY 2017	02/18	04/18	10/18	11/18	01/19	04/19	06/19	10/19	12/19	01/20	03/20	05/20
ANO	29,6	32,5	32,9	33,4	35,7	31,9	34,0	32,5	33,1	33,6	32,7	30,8	33,7
Piráti	10,8	13,3	13,5	12,6	13,1	15,7	11,1	15,6	12,2	12,3	13,6	15,2	12,8
ODS	11,3	11,0	13,7	12,9	12,4	11,0	13,2	13,1	10,5	12,3	9,8	11,8	11,4
ČSSD	7,3	7,1	7,0	6,7	6,6	8,3	7,8	6,4	6,5	6,4	5,4	7,0	8,9
KSČM	7,8	8,7	8,5	7,4	7,6	8,5	9,5	7,8	8,4	8,2	7,7	7,4	7,3
SPD	10,6	9,5	9,0	9,6	6,9	7,7	9,8	7,9	7,5	5,6	8,1	8,6	6,5
KDU-ČSL	5,8	5,2	5,4	6,4	5,1	6,0	4,9	5,5	5,6	6,4	5,5	5,5	6,1
STAN	5,2	4,0	3,9	5,3	4,6	4,0	3,3	3,8	4,3	5,5	4,5	5,7	4,2
Trikolora									4,2	0,5	4,8	2,0	3,5
TOP 09	5,3	4,6	3,9	2,1	4,9	3,6	3,7	3,7	4,4	5,8	4,1	4,3	3,3

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM
Březen 2017 – květen 2020 (%)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V KVĚTNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti o 1 více. Malé strany d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například lidovcům přepočet ubírá 2 mandáty, SPD přichází o tři.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

Květnový výzkum STEM ukazuje situaci na konci měsíce, kdy byla uvolněna některá omezení v souvislosti s epidemií koronaviru. Zároveň je to i období prvního bilancování celé krize. K výrazným změnám ve volebních preferencích zatím nedošlo. Trochu získali ti, kteří byli nejvíce vidět: ANO a ČSSD.
Hnutí ANO nadále vede s velkým náskokem. V průběhu krize posílilo, kvalita jeho podpory je spíše průměrná.
Piráti jsou na místě druhém, ale oproti počátku krize si pohoršili. U politicky motivované části obyvatelstva tolik neztratili, pro širokou veřejnost patrně nejsou příliš srozumitelní.
ODS je na místě třetím a vykazuje stabilní charakteristiky jak co do rozsahu, tak i kvality přízně.
ČSSD si mírně polepšila. Jako součást vládní koalice byla při řešení epidemie více vidět. Vztah ke straně i zájem příznivců sociální demokracie o politiku je však nadále chabý.
SPD ztratila – v průběhu krize nejspíš nenašla silnější protestní téma.
Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných. Ochota účastnit se voleb je nižší než obvykle.

Kontext průzkumů:

Březnový výzkum se uskutečnil ještě před vypuknutím koronavirové krize, tedy v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Teprve po skončení dotazování byl zaveden zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR a byla přijata další opatření (např. omezení volného pohybu osob).

Květnový výzkum se uskutečnil v době od 22. května do 1. června 2020, tedy již po skončení nouzového stavu a v době uvolňování přijatých opatření. Konkrétně se v době dotazování (od 25.5.) obnovila výuka pro první stupeň ZŠ formou školních skupin, dále se otevřely vnitřní prostory restaurací, hotely a penziony, hrady a zámky, plavecké bazény a jsou umožněny hromadné akce do 300 osob.

Otevírání hranic ČR se nedotkne všech obyvatel stejně, neboť značná část populace do zahraničí jezdí málo nebo vůbec

Právě probíhající otevírání státních hranic ČR pro soukromé cestování se nedotkne všech obyvatel stejně, jak ukazuje aktuální analýza neziskového ústavu STEM. Celá pětina (22 %) české společnosti do zahraničí nejezdí vůbec a dalších 29 % tak činí pouze jednou za dva roky či méně často. Do zahraničí nejméně jezdí lidé starší (60 a více let), lidé s nižším dosaženým vzděláním a lidé v horší materiální situaci. Mezi nejčastěji uváděné důvody pro zahraniční cesty patří rekreace u moře, turistika a památky, naopak jen velmi málo Čechů jezdí do zahraničí z pracovních či rodinných důvodů. Ukazuje se tak, že pro mnoho obyvatel ČR je cestování za hranice naší vlasti zbytným luxusem.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Od 16. března pak začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karanténa pro osoby vracející se z rizikových zemí.

Postupné otevírání státních hranic ČR je jedním z nejviditelnějších opatření, kterým vláda ČR reaguje na příznivý vývoj epidemie koronaviru COVID-19. Data z březnového, tedy předkrizového, šetření neziskového ústavu STEM ale naznačují, že možnost cestovat za hranice naší vlasti pravidelně využívá jen část naší společnosti.

Téměř polovina (49 %) českých obyvatel opustí hranice vlasti alespoň jednou za rok, dalších 29 % za hranice cestuje aspoň jednou za dva roky. Naopak celých 22 % českých občanů do zahraničí nejezdí vůbec, a tudíž se jich zavření hranic přímo dotklo méně.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Analýza frekvence cestování v závislosti na věku daného obyvatele ČR poukazuje na provázanost mezi věkem a četností zahraničních cest. Zatímco z obyvatel věkové kategorie 60+ do zahraničí vůbec nejezdí téměř dvě pětiny (38 %), v nejmladší kategorii 18-29 let je pouze 13 % těch, kteří do zahraničí nejezdí vůbec. Naopak téměř dvě třetiny (65 %) českých obyvatel ve věku 18-29 let ČR opouští alespoň jednou za rok. Z českých obyvatel nad 60 let hranice ČR opustí aspoň jednou ročně rovných 30 %.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Dále platí, že lidé s vyšším dosaženým vzděláním cestují výrazně častěji. Zatímco dvě pětiny z obyvatel s vysokoškolským vzděláním do zahraničí cestují víckrát za rok, u obyvatel s maturitním vzděláním je to 28 % a u těch se vzděláním základním nebo vyučených pouze 17 %. Z občanů vyučených nebo se základním vzděláním do zahraničí vůbec nejezdí 32 % a mezi těmi, kteří mají maturitu, 17 % vůbec neopouští hranice republiky.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Frekvence cest do zahraničí je také spojená s materiální situací, která je pro změnu silně provázaná s nejvyšším dosaženým vzděláním. Čím horší je materiální zajištění českých obyvatel, tím menší je frekvence jejich cest za hranice a tím spíše nebudou do zahraničí vůbec cestovat. Například mezi Čechy, kteří jsou špatně zajištěni nebo chudí, za hranice vůbec nejezdí 43 %. Oproti tomu mezi Čechy, kteří jsou zajištěni velmi dobře nebo solidně, vůbec necestuje pouze desetina.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Podíváme-li se na hlavní důvody k cestování do zahraničí mezi těmi obyvateli ČR, kteří do zahraničí cestují aspoň jednou ročně (tj. polovina populace), zjistíme, že rekreace u moře, turistika a příroda je nejčastěji uváděnými důvody. Poměrně častými důvody jsou také cesty za kulturou a památkami. Naopak vzácné jsou cesty z pracovních důvodů – pro celých 73 % české občanů, kteří do zahraničí jezdí aspoň jednou ročně, toto není důvod k výjezdu za hranice. Méně četné jsou také cesty za příbuznými či přáteli v zahraničí.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 488

Data STEMu: Koho zasáhne krize anebo koronavirus

Nezávislý ústav STEM poskytuje svoje data a analýzy pro zvládání bezprecedentního ekonomického šoku. Kromě vlastních analýz a výzkumů využívá data i epidemiologický model institutu IDEA při CERGE-EI nebo krizový štáb Magistrátu hlavního města Prahy.

STEM připravil následující analýzu, která popisuje skupiny postižené epidemií a následnou reakcí. „Současná krize by neměla být interpretována jen očima ekonomů a lékařů, ale také očima lidí, kterých se dotýká. K tomu velmi přispívají sociologická data, i když sociologové nejsou většinou nejviditelnější tváře různých poradních sborů,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík. „Proto jsme rádi, že jsme mohli z vlastních zdrojů poskytnout data například pro epidemiologické modely nebo pro odhady dopadů krize,“ dodává.

Problémy obyvatel České republiky v koronavirové epidemii

Dva měsíce po přijetí protiepidemických opatření je zjevné, že na různé skupiny populace dopadají naléhavěji jiné aspekty současné situace. Změn v životě jednotlivců a rodin je celá řada, jednotlivé příběhy jsou skoro nesrovnatelné. Přesto je čas se podívat na situaci v celé společnosti^[1].

Hlavním ohrožením je zdravotní riziko nakažení COVID-19, které je vyšší zejména u starších lidí. Výpadky příjmů postihují pracující, organizační náročnost skloubení rodiny a práce je zejména u rodičů s menšími dětmi. Tyto problémy pak často umocňuje absence úspor, do kterých můžou domácnosti sáhnout. Ta s epidemií nesouvisí přímo, nicméně krize tento problém jasně vyostřuje. V současné době neexistuje jeden zdroj dat, který by všechny skupiny zachytil, ale projekcí dat ČSÚ (data o složení populace, domácnostech a počtu pracujících), Informačního systému o průměrném výdělku (počty pracujících v jednotlivých profesích), dílčích šetření STEM (ze kterých identifikujeme skupiny a profese ohrožené výpadkem příjmů) na výsledky loňského šetření Rozděleni svobodou můžeme dojít k hrubým odhadům.

Pozornost v analýze soustředíme opravdu jen na čtyři zmíněné problémy. Nevěnujeme se dlouhodobým problémům, jako jsou exekuce, chronická onemocnění, chudoba, duševní onemocnění, ani dílčím problémům (nikoliv však pro postižené méně naléhavým), jako je nejasná situace řady studentů, závěrečné nebo přijímací zkoušky všeho typu, hypotéky, bydlení v komerčních nájmech, možné krachy podniků a insolvence.

Problémy, které řeší dospělá populace ČR a jejich prolnutí

Průnik množin ukazuje, že více než jeden nový problém přinesl koronavirus a karanténní opatření více než 1,25 milionu lidem. Do součtu však nepočítáme seniory s nedostatkem finančních rezerv, protože ti měli potíže už před krizí.

Na první pohled jsou patrné dva aspekty. Za prvé, nějakým z problémů jsou zasaženy téměř tři čtvrtiny dospělých v České republice a poměrně hodně z nich se potýká s více než jedním z problémů. Právě kombinace několika stresorů, jak krátkodobých, tak dlouhodobých, vede většinou k dlouhodobým obtížím a jejich kumulaci. V této analýze pomíjíme individuální stresory, soustředíme se jen na ty, které se bezprostředně týkají současné situace. V průnicích množin na obrázku vidíme, že více problémů, které působí bezprostřední opatření, má 1,25 milionu dospělých lidí. To je výrazně více než během ekonomické krize před 10 lety.

Za druhé, různé problémy se bezprostředně týkají různých skupin. Zřetelně vidíme vydělenou skupinu seniorů, které se přímo ekonomické dopady a péče o děti nedotýkají (byť se samozřejmě týkají jejich dětí, takže jim váhu přikládají). Naopak pro část pracujících bude klíčové nastartování ekonomiky. To bude zásadní pro další vývoj situace, protože se mohou přes diskusi o uvolňování opatření zvýrazňovat generační rozdíly, politické strany budou nejspíš uvažovat i o tom, jak vyjít vstříc právě svým voličům. Rychle přijímaná rozhodnutí budou někdy nutně nespravedlivá a naši představitelé budou (a již jsou) nejednou postaveni před dvě volby, z nichž ani jedna není dobrá.

Zdravotní rizika a péče o děti

V ČR je 1,27 milionu lidí ve věku 65-75 let a 815 tisíc starších 75 let. Tedy asi 27 % všech dospělých.

Rodičů s dětmi do 12 let je zhruba 2,2 milionu. Zhruba polovina z nich žije v domácnostech, kdy oba (v případě samoživitelek a samoživitelů jeden) rodiče pracují a péče o předškolní nebo školní děti tak v době opatření proti koronavirové epidemii výrazně mění každodenní organizaci dne. Rodiče (především matky) musí nějak skloubit péči o děti, domácí vzdělávání a pracovní nasazení. Většinou jde o dospělé do 45 let.

Nejvíce diskutované jsou v současné době nicméně ekonomické problémy pracujících, na které se soustředíme podrobněji.

Výpadky příjmů

Jak ukazuje následující graf, výrazné výpadky (víc než 20 %) příjmů do konce roku na základě datové projekce dat STEM a IPSV čeká víc než 1,4 milionu lidí, tedy víc než čtvrtina pracujících. Z nich polovina loni měla jen malé úspory (maximálně 50 tisíc korun). 300 tisíc se ocitá ve finanční tísni už teď v přímém důsledku epidemické situace, protože nemají vůbec žádné úspory.

Větší dopad podle dostupných dat příjmů očekávají živnostníci a podnikatelé. To je způsobené kombinací několika faktorů: výpadek příjmů vidí bezprostředně, poměrně více z nich pracuje v zasažených profesích a část také pracuje v podstatě ve švarcsystému a sami ví, že jich se propouštění bude týkat dříve než zaměstnanců. Věk ani kraj nehrají výraznou roli, více ohrožení jsou ovšem lidé bez maturity (32 %), méně naopak vysokoškoláci (20 %).

Výpočty STEM, na základě projekce dat interních dat STEM a Rozděleni svobodou

Výpadky příjmů nepostihnou všechny sociální skupiny rovnoměrně. Oproti počátečním odhadům z poloviny března^[2] je dnes situace trochu jiná, rovnoměrněji rozložená. Míra problémů se také týká více lidí. I na konci dubna jsou o něco více výpadkem příjmů ohrožené nižší třídy, ale dopady se „rozlily“ přes celou společnost, oproti začátku zavádění opatření je zřejmé, že zasahují výrazně i průmyslové podniky, celý dodavatelský řetězec (výroba, dopravci, navázané služby). Míra bezprostředního ohrožení je však výraznější u nižších tříd. Týká se v podstatě každého ze strádající třídy a 70 % z ohrožené třídy, ve které je také poměrně velký podíl rodin s malými dětmi.

Od počátku přijetí opatření se zvýšil počet zasažených osob, finanční problémy dnes i lidé více reflektují. Části z nich pak už po měsíci reálně všechny úspory došly, nebo brzy dojdou.

Zasažení pracujících výpadky příjmů v dubnu 2020

	Počty pracujících	Odhad výpadku příjmů (v % z třídy)	Odhad výpadku příjmů (v tis.)	Odhad výpadek + malé úspory (v % z třídy)	Odhad výpadek + malé úspory (v tis)
Zajištěná střední třída	1 480 000	24%	350 000	5%	70 000
Nastupující kosmopolitní třída	780 000	22%	170 000	6%	50 000
Tradiční pracující třída	800 000	29%	240 000	12%	100 000
Třída místních vazeb	620 000	28%	170 000	15%	90 000
Ohrožená třída	1 060 000	28%	300 000	20%	210 000
Strádající třída	560 000	32%	180 000	28%	160 000
CELKEM	5 300 000	27%	1 410 000	13%	680 000

Výpočty STEM, na základě projekce dat ČSÚ, ISPV, interních dat STEM, Rozděleni svobodou

Celkově můžeme i kvůli nedostatku dat dopady jen zhruba odhadovat, změny jsou však poměrně dynamické a situace se rozhodně bude vyvíjet dál nejen podle epidemických okolností, ale v ekonomické rovině zejména podle kroků vlády.

V následujících článcích lze najít další souvislosti k tématu koronavirové krize a jejích dopadů.

Babiš počátek krize zvládl. Zeman vyklidil scénu, oslabí ho to, říká ředitel STEM

Se sociologem Martinem Buchtíkem o fázích koronavirové krize, počínání premiéra, prezidenta i opozice. A také o tom, jak důležité je v krizi udržet důvěru mezi lidmi.

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/babis-pocatek-krize-zvladl-rozhodujici-ale-bude-reseni-nasle/r~c1538a688b1211eaa25cac1f6b220ee8/

Březnový exkluzivní průzkum STEM pro Seznam Zprávy

STEM zjišťoval, jak Češi zvládají potíže spojené s karanténou a s koronavirovou epidemií, jak hodnotí činnost vlády, zdravotníků a hygieniků a jak vidí budoucí vývoj.

https://www.stem.cz/vnimani-situace-a-opatreni-kolem-pandemie-koronaviru-covid-19/

Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš. https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/opinion/krize-ukazala-jak-vypada-suverenita-v-praxi-vinu-ale-schyta-eu/

Přežije EU pandemii?

Historicky první virtuální debaty Knihovny Václava Havla se ve středu 6. května 2020 zúčastnili místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, poslanci Evropského parlamentu Michal Šimečka a Alexandr Vondra a ředitel analytického institutu STEM Martin Buchtík. Do moderátorského křesla v Klubu Knihovny Václava Havla usedl Michael Žantovský, ředitel Knihovny VH.

https://havelchannel.cz/cs/01139

Veřejnost stále kritická k výši starobních důchodů

Tříčtvrtinová většina občanů České republiky (74 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle dvoutřetinové většiny veřejnosti (66 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Dále převažuje názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje lidem strávit důstojné stáří (71 %). Oproti poslednímu průzkumu na toto téma v roce 2017 je nyní více pozitivních názorů, stále však jsou v jasné menšině. Oproti minulosti ovšem již nejsou lidé důchodového věku tou skupinou, která je v daných otázkách nejkritičtěji naladěna.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

V současné době se mluví o lidech důchodového věku především jako o skupině zvláště ohrožené nákazou koronavirem COVID-19. Na jedné straně se diskutuje pomoc ze strany státu, účinnost přijímaných opatření, na druhé straně je patrná vlna solidarity mezi lidmi, kdy například dobrovolníci nabízí pomoc starším lidem při vyřízení praktických věcí.

Březnový průzkum STEM ale nabízí data na obecnější rovině toho, jak česká veřejnost vnímá současnou úroveň důchodového zabezpečení. Stejně jako v minulosti je zřejmé, že veřejnost zastává v těchto otázkách většinou kritické postoje.

Převažuje tedy názor, že současný důchodový systém neumožňuje strávit lidem důstojné stáří (71 %). Dvoutřetinová většina lidí (66 %) se také domnívá, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců. Tři čtvrtiny občanů (74 %) nepovažují současné důchody vyplácené starým lidem za přiměřené.

Názory na starobní důchody

Pramen: STEM, Trendy 2020/3, 1008 respondentů

Názory na starobní důchody byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v případě dostatečnosti důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat, zvláště silná byla ve výzkumu z května 2008. V letech 2009 a 2010 se hodnocení důchodového zabezpečení zlepšovalo, avšak nárůst spokojenosti skončil v roce 2011. Poté zaznamenáváme po několik let povlovný pokles. Aktuální průzkum, který se uskutečnil zhruba tři roky od minulého, naznačuje oslabení kritických postojů. Stále však platí, že lidí spokojených s úrovní důchodového zabezpečení je menšina.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2020

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2020

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2002-2020

Důležitým zjištěním je skutečnost, že lidé různého věku se významně neliší v uvedených názorech na důchodové zabezpečení. Ovšem z porovnání v čase je zřejmé, že od průzkumu v roce 2017 se výrazněji změnil postoj lidí starších.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

Začátkem března lidé častěji než v minulosti preferovali investice do ochrany životního prostředí spíše než zvyšování sociálních dávek

V březnovém průzkum dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) upřednostňovala investice do ochrany životního prostředí než zvyšování sociálních dávek (33 %). Podle časové řady STEM od roku 1998 byly dříve preference v této otázce poměrně vyrovnané. Mírně nadpoloviční většina lidí (55 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi (45 %). Jasná většina občanů (72 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním finančních dávek (28 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

Dopady koronavirové krize na českou společnost budou jistě patrné v různých oblastech, především v ekonomice, ale mohou se promítnout i do sociální politiky. Následující text nabízí pohled české veřejnosti na některé prvky sociální politiky ještě v počátcích koronavirové krize a po přijetí prvních opatření na zamezení šíření nákazy COVID-19. V textu rovněž ukazujeme dlouhodobý vývoj postojů v daných otázkách v časových řadách STEM od roku 1997.

Zajímavý je aktuální vývoj v rozhodování, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit sociální dávky. V minulých průzkumech bylo zastoupení preferencí pro oba přístupy poměrně vyrovnané. V březnu 2020 je ovšem výrazně vyšší podíl těch, kteří upřednostňují investice do ochrany životního prostředí. Je zřejmé, že česká veřejnost citlivě vnímá vývoj v české přírodě, problémy sucha, kůrovcové kalamity atd. a podporuje nutnost do této oblasti zacílit finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zopakujme ovšem, že průzkum proběhl v samém začátku koronavirové krize.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2020

Postoj k investicím do ochrany životního prostředí nebo zvýšení sociálních dávek je významně podmíněn vzděláním a věkem respondentů. Častěji pro ekologické investice jsou lidé vzdělanější a mladí do 30 let. Je ovšem důležité, že k posílení preferencí investic do životního prostředí došlo v různých vzdělanostních a věkových skupinách. Relativně nejslabší nárůst pozorujeme u lidí se základním vzděláním a lidí ve věku 30 až 44 let.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle věku

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

V březnovém průzkumu byla rovněž otázka cílená na sociální politiku ve prospěch důchodců či rodin s dětmi. Z více než dvacetileté časové řady průzkumů STEM vyplývá, že česká veřejnost se od druhé poloviny 90. let výrazně vyslovovala pro to, aby se v sociální oblasti pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům. O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažovaly nad zvyšováním důchodů. Březnový průzkum naznačuje změnu v tendenci mírného posilování důrazu na pomoc starým lidem.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi. Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Jakým způsobem provádět sociální politiku: nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále rostla. Tento růst se však v roce 2016 již zastavil a podobně je i letos na úrovni cca 70 %.

„Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech, ve finančních dávkách a v sociálních službách. Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Postoje k sociální politice jsou do značné míry podmíněny politickými sympatiemi. Takže například pozorujeme, že sympatizanti STAN, TOP 09 a ODS častěji upřednostňují investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Naopak pro zvýšení sociálních dávek je polovina přívrženců KSČM a necelá polovina stoupenců ČSSD.

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoc rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů jednotlivých politických stran. I proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM, kteří patří věkem ke starším. Naopak podpora rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od příznivců Pirátů, TOP 09 a STAN.

Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově stoupenci všech parlamentních stran (i když sympatizanti KSČM a ČSSD v nižší míře než ostatní).

Názory na sociální politiku
Podle stranických preferencí, podíly souhlasících v %

Pramen: STEM, Trendy 3/2020

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Komentář: Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Epidemie koronaviru COVID-19 zaskočila nejednu vládu v EU. Řada politiků bude hledat někoho, na koho vinu svalit. Politici naznačují, že jako v minulých krizích se “fackovacím panákem” stane Evropa, okolní státy, nebo přímo instituce EU. Italské nebo Německé radikální strany se dokonce snaží spojit epidemii a migraci, aby byl koktejl opravdu smrtelný.

Pád nevyhnutelný

Po největší zdravotní krizi naší generace přijde zatím neodhadnutelná ekonomická recese. A důvěra Čechů a Češek v EU je nejvíce závislá na jejich optimismu ohledně ČR a ten zase na ekonomické situaci. V době krize Eurozóny a hospodářské recese v ČR klesala podle dat STEM důvěra Čechů v EU nejvíce v historii (mezi lety 2009 a 2012 z 69 % na 41 %)^{^[1]}.

Svalování viny za epidemii bude jen předehra, za viníky následné recese bude pravděpodobně označeno euro (má v ČR velmi nízkou popularitu), neschopnost Evropské komise a možná i tlak na český průmysl kvůli Zelené dohodě, jak naznačil ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček^{^[2]}.

Více než se čekalo

Evropa jako celek zareagovala na pandemii opravu pomalu. Ale zatím se zdá, že je to spíše vina členských států, než institucí EU. Jak vysvětluje mnoho odborníků, zdravotnictví je oblast, kterou si státy nechaly zcela pro sebe, a instituce EU jim do ní mluví minimálně. Ostatně pár dní po tom, co Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí varovalo státy před pandemií a doporučilo ověřit zásoby zdravotnického materiálu, většina států odpověděla, že všechno je v suchu a nemusí se plašit. Český ministr po varování oznámil na půdě sněmovny, že Covid-19 je něco jako chřipka a jsme připraveni dostatečně. Instituce EU zareagovaly mnoha kroky, ale při pohledu zpět jistě mohly být aktivnější a hlasitější. Otázka je, jak by se třeba naší vládě líbilo, kdyby nám někdo z Bruselu mluvil do zákazu vývozu respirátorů, který třeba kritizovala Itálie.

Pradox kritiky EU – bezmocný diktátor

Podle prvních vlaštovek bude kritika směřovat především na to, že “EU nic neudělala, proto je EU zbytečná”. Je to jakýsi “koronaparadox”, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše “diktát” a “omezení suverenity”. Na sociálních sítích se šířily útoky na to, že Německo nebo Francie nechtějí vyvážet ochranné pomůcky anebo že neexistuje fér mezinárodní obchod. Společný trh a fungující obchod jsou totiž věci, na které jsme si podle sociologických dat v EU zvykli jako na samozřejmost.

Krize naopak ukázala, jak moc jsme suverénní země, která si opravdu může dělat, co chce. A jak to vypadá, když každý stát kope za sebe a ty silné převálcují ostatní. Přitom Evropská komise pořád trochu zkrotila Německo a Francii, které nakonec zase úplný zákaz exportu respirátorů a dalšího uvolnily.

Tato bezprecedentní situace přece vynesla na světlo i jasné výhody institucí EU. Mezi ty nejdůležitější patří, že můžeme společně vyvíjet vakcínu, na kterou EK uvolnila téměř okamžitě 3,5 miliard korun^{^[3]}. Jak přiznávají čeští vědci – to zvládnou jen velké mezinárodní týmy, protože v malé lokální laboratoři na to nejsou podmínky.

Nakonec jsme Evropany

Podobně budeme z nevýhod národních států asi překvapení, až naplno udeří recese. Česká ekonomika je silně závislá na exportu (více než 60 % HDP), a to především exportu do EU (přes 80 % z něj). Nastartování eurozóny je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje.

Češi jsou podle výzkumů STEM rezervovaní k EU, ale cítí se jako Evropané a EU je jim sympatičtější než jiné “velmoci”. Většina populace si totiž přeje globálně silnější Evropu. Zaměříme-li se na srovnání s Čínou a USA, pravděpodobně z toho ve svém přístupu jako celek vychází Evropa nakonec dobře. Především v tom, jak otevřeně informuje své občany a nabízí jim pomoc. Teď je na nás, jestli krize Evropu posílí, nebo zabije.

Nikola Hořejš

Autor je psycholog a analytik ústavu STEM

https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/opinion/krize-ukazala-jak-vypada-suverenita-v-praxi-vinu-ale-schyta-eu/

Další data najdete například zde: https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/ ↑
“Natvrdo říkám, že musíme přestat myslet na ambici naplňování green dealu, tedy zeleného údělu. Vraťme se všichni zpátky na zem a opusťme představy, které stejně nebyly naplnitelné. Mám na mysli snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990, … .” (https://www.respekt.cz/spolecnost/naprosto-brutalni-havlicek) ↑
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_386 ↑

Důvěra v instituce na počátku krize vyvolané epidemií koronaviru

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (78 %) a Policii ČR (78 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (73 %), České obchodní inspekci (73 %) a České národní bance (72 %). Na úrovni kolem 70 % je rovněž důvěra v soudní instituce. Méně často lidé důvěřují politickým institucím: Poslanecké sněmovně (důvěřuje jí 47 %), členům vlády (46 %) a Senátu (41 %). Míra důvěryhodnosti uvedených politických institucí je však vyšší než v roce 2019.

Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Výsledky pak obvykle publikuje jako sérii zpráv o institucích z určitých oblastí (např. instituce politické, soudní, bezpečnostní, zahraniční).

Následující text je však vzhledem k současné výjimečné situaci odlišný. Nabízí celkový pohled na míru důvěry v jednotlivé instituce na počátku krizového období vyvolaného epidemií koronaviru COVID-19. Ukazuje tedy přehled všech obvykle sledovaných institucí po jednotlivých oblastech (v přehledu tedy nejsou některé instituce, na které je nyní zvláště upřena pozornost, například hygienické stanice, zdravotnický personál).

Bezpečnostní instituce

Armáda ČR a Policie ČR mají velmi vysokou míru důvěryhodnosti, téměř čtyři pětiny občanů (78 %) jim důvěřují. Armáda je dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnějšími institucemi (aktuálně jí jednoznačnou důvěru vyjadřuje dokonce téměř třetina občanů). Policie tuto pozici získala až v posledních letech a aktuální data tuto skutečnost potvrzují (viz vývojový graf). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti (64 %) vyjadřuje důvěru městské policii. Míra důvěry v městskou policii se zvyšuje podobně jako důvěra v Policii ČR, stále je však nižší. Důvěra v Interpol je na úrovni 70 %. Nadpoloviční většina občanů důvěřuje Severoatlantické alianci (57 %).

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Soudní a kontrolní instituce

Tříčtvrtinová většina občanů důvěřuje České obchodní inspekci (73 %). Jen mírně nižší je míra důvěry veřejnosti v Nejvyšší soud (70 %), Nejvyšší kontrolní úřad (69 %), Nejvyšší správní soud (68 %) a Ústavní soud (67 %). Téměř dvě třetiny občanů důvěřují ombudsmanovi (64 %). Míra důvěry veřejnosti v soudní a kontrolní instituce je tedy na vysoké úrovni. Rozdíly oproti minulému šetření jsou malé.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Ekonomické instituce

V Českou národní banku mají důvěru téměř tři čtvrtiny veřejnosti (72 %). Z časové řady je jasně patrný propad důvěryhodnosti centrální banky po zavedení kurzového závazku, který ukazují data z ledna 2014. Od roku 2016 již pozorujeme postupné obnovování důvěry v ČNB, které i přes drobný výkyv v roce 2018 nyní dále pokračuje.

Na hranici 50 % je podíl důvěřujících u Mezinárodního měnového fondu (49 %). Časová řada vývoje důvěry v Mezinárodní měnový fond ukazuje oslabení důvěry v letech 2011 až 2012 (zřejmě především v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny a jejím řešením, na kterém se MMF podílel).

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 1999-2020

Samospráva a politické instituce

Tříčtvrtinová většina občanů důvěřuje svému obecnímu či městskému úřadu (73 %). Jen mírně nižší je míra důvěry v krajské úřady (68 %). Důvěryhodnost těchto institucí je dlouhodobě vysoká.

V prezidenta má důvěru mírně nadpoloviční většina občanů (56 %).

K institucím s nižší mírou důvěry dlouhodobě patří zákonodárné a výkonné instituce politické moci: Poslanecká sněmovna (47 %), členové vlády (46 %) a Senát (41 %). V porovnání s průzkumem v červnu 2019 je ale v souvislosti s aktuální výjimečnou situací míra důvěry v politické instituce vyšší. V této souvislosti můžeme doplnit, že míra důvěry v prezidenta je totožná jako v roce 2019. Znovu však zopakujme, že jde o obecně vyjádřenou důvěryhodnost, která není nijak specifikována, například na řešení epidemie koronaviru. Přesto je pravděpodobné, že již začátek krize v části populace posílil důvěru ve výkonné a zákonodárné instituce.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2010-2020

Zahraniční instituce

Tři pětiny veřejnosti důvěřují Organizaci spojených národů (60 %).

Poměrně nízká je důvěra v evropské instituce – Evropskou unii (40 %) a Evropský parlament (35 %). Je ovšem třeba dodat, že jejich pozice není způsobena aktuální situací a nepozorujeme žádný pokles v podílu těch, kteří EU a EP důvěřují.

Vnímání EU je z dlouhodobých výzkumů závislé na spokojenosti s domácí politickou a společenskou situací a většina populace nemá na EU pevný názor a nesleduje dění kolem institucí EU. Tedy důvěra v EU neznamená jasnou podporu a spokojenost, stejně tak nedůvěra neznamená požadavek na odchod z EU. Zároveň kolem 80 % Čechů vyjadřuje podporu pro spolupráci v Evropě a cítí se v tomto smyslu Evropany.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 1994-2020

Mimo výše popsané oblasti jsou poslední sledované instituce: veřejnoprávní Česká televize a odbory. Takže pro úplnost dodejme, že v Českou televizi má důvěru mírně nadpoloviční většina občanů (54 %). Tento podíl je mírně vyšší než v předchozích dvou letech, kdy byla tato instituce dotazována.

Hodnocení odborů populaci rozděluje, polovina odborům důvěřuje, polovina nikoliv. Toto rozdělení je dlouhodobě stabilní.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Volební preference STEM – BŘEZEN 2020

Březnové preference ukazují situaci v počátečních fázích koronavirové krize. V březnu by se do parlamentu dostalo osm stran. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila s odstupem SPD. ČSSD možná zastavila svůj pokles. TOP 09 by se do parlamentu těsně nedostala. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. – 15. 3. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 182 tazatelů STEM (PAPI) a 83 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

STRANICKÉ PREFERENCE

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za březen 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Předkládaný model je založen na volební účasti kolem 56%.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – březen 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana	VOLBY 2017	02/18	04/18	10/18	11/18	01/19	04/19	06/19	10/19	12/19	01/20	03/20
ANO	29,6	32,5	32,9	33,4	35,7	31,9	34,0	32,5	33,1	33,6	32,7	30,8
Piráti	10,8	13,3	13,5	12,6	13,1	15,7	11,1	15,6	12,2	12,3	13,6	15,2
ODS	11,3	11,0	13,7	12,9	12,4	11,0	13,2	13,1	10,5	12,3	9,8	11,8
SPD	10,6	9,5	9,0	9,6	6,9	7,7	9,8	7,9	7,5	5,6	8,1	8,6
KSČM	7,8	8,7	8,5	7,4	7,6	8,5	9,5	7,8	8,4	8,2	7,7	7,4
ČSSD	7,3	7,1	7,0	6,7	6,6	8,3	7,8	6,4	6,5	6,4	5,4	7,0
STAN	5,2	4,0	3,9	5,3	4,6	4,0	3,3	3,8	4,3	5,5	4,5	5,7
KDU-ČSL	5,8	5,2	5,4	6,4	5,1	6,0	4,9	5,5	5,6	6,4	5,5	5,5
TOP 09	5,3	4,6	3,9	2,1	4,9	3,6	3,7	3,7	4,4	5,8	4,1	4,3
Trikolora									4,2	0,5	4,8	2,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

„Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují demokratickou politiku?“

(Podíl odpovědí „Určitě ano + Spíše ano“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM
Březen 2017 – březen 2020 (%)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V BŘEZNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti o 2 více. Malé strany d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům přepočet ubírá 4 mandáty, STAN přichází o šest mandátů.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

V průběhu březnového výzkumu STEM byla zavedena dílčí opatření v souvislosti s epidemií koronaviru COVID-19, hlavní omezení však byla přijata až po ukončení sběru dat. Preference tedy odrážejí dění v úplném počátku opatření, a to ještě před vyhlášením krizového stavu. Z postojů naší veřejnosti je možné nepřímo usoudit, že reakce na krizovou situaci byla klidná. Zdá se dokonce, že se upevnila důvěra v instituce a oslabila obvyklá řevnivost kolem méně podstatných otázek. Volební preference ukazují na stabilní situaci a nevykazují žádné zvraty.
Hnutí ANO vede s velkým náskokem. Jeho podpora přes mírný pokles zůstává dostatečně pevná.
ČSSD si mírně polepšila. Jako součást vládní koalice byla již v počátku řešení epidemie více vidět. Vztah ke straně i zájem příznivců sociální demokracie o politiku je však nadále chabý.
Piráti si polepšili a zůstávají na druhém místě před ODS. Zájem o politiku u jejich příznivců ale není velký.
SPD získala a je na čtvrtém místě se svým protestním nábojem relativně silná
Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných.