Začátkem března lidé častěji než v minulosti preferovali investice do ochrany životního prostředí spíše než zvyšování sociálních dávek

V březnovém průzkum dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) upřednostňovala investice do ochrany životního prostředí než zvyšování sociálních dávek (33 %). Podle časové řady STEM od roku 1998 byly dříve preference v této otázce poměrně vyrovnané. Mírně nadpoloviční většina lidí (55 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi (45 %). Jasná většina občanů (72 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním finančních dávek (28 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

Dopady koronavirové krize na českou společnost budou jistě patrné v různých oblastech, především v ekonomice, ale mohou se promítnout i do sociální politiky. Následující text nabízí pohled české veřejnosti na některé prvky sociální politiky ještě v počátcích koronavirové krize a po přijetí prvních opatření na zamezení šíření nákazy COVID-19. V textu rovněž ukazujeme dlouhodobý vývoj postojů v daných otázkách v časových řadách STEM od roku 1997.

Zajímavý je aktuální vývoj v rozhodování, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit sociální dávky. V minulých průzkumech bylo zastoupení preferencí pro oba přístupy poměrně vyrovnané. V březnu 2020 je ovšem výrazně vyšší podíl těch, kteří upřednostňují investice do ochrany životního prostředí. Je zřejmé, že česká veřejnost citlivě vnímá vývoj v české přírodě, problémy sucha, kůrovcové kalamity atd. a podporuje nutnost do této oblasti zacílit finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zopakujme ovšem, že průzkum proběhl v samém začátku koronavirové krize.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2020

Postoj k investicím do ochrany životního prostředí nebo zvýšení sociálních dávek je významně podmíněn vzděláním a věkem respondentů. Častěji pro ekologické investice jsou lidé vzdělanější a mladí do 30 let. Je ovšem důležité, že k posílení preferencí investic do životního prostředí došlo v různých vzdělanostních a věkových skupinách. Relativně nejslabší nárůst pozorujeme u lidí se základním vzděláním a lidí ve věku 30 až 44 let.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle věku

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

V březnovém průzkumu byla rovněž otázka cílená na sociální politiku ve prospěch důchodců či rodin s dětmi. Z více než dvacetileté časové řady průzkumů STEM vyplývá, že česká veřejnost se od druhé poloviny 90. let výrazně vyslovovala pro to, aby se v sociální oblasti pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům. O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažovaly nad zvyšováním důchodů. Březnový průzkum naznačuje změnu v tendenci mírného posilování důrazu na pomoc starým lidem.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi. Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Jakým způsobem provádět sociální politiku: nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále rostla. Tento růst se však v roce 2016 již zastavil a podobně je i letos na úrovni cca 70 %.

„Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech, ve finančních dávkách a v sociálních službách. Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Postoje k sociální politice jsou do značné míry podmíněny politickými sympatiemi. Takže například pozorujeme, že sympatizanti STAN, TOP 09 a ODS častěji upřednostňují investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Naopak pro zvýšení sociálních dávek je polovina přívrženců KSČM a necelá polovina stoupenců ČSSD.

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoc rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů jednotlivých politických stran. I proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM, kteří patří věkem ke starším. Naopak podpora rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od příznivců Pirátů, TOP 09 a STAN.

Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově stoupenci všech parlamentních stran (i když sympatizanti KSČM a ČSSD v nižší míře než ostatní).

Názory na sociální politiku
Podle stranických preferencí, podíly souhlasících v %

Pramen: STEM, Trendy 3/2020

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Komentář: Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.

Epidemie koronaviru COVID-19 zaskočila nejednu vládu v EU. Řada politiků bude hledat někoho, na koho vinu svalit. Politici naznačují, že jako v minulých krizích se “fackovacím panákem” stane Evropa, okolní státy, nebo přímo instituce EU. Italské nebo Německé radikální strany se dokonce snaží spojit epidemii a migraci, aby byl koktejl opravdu smrtelný.

Pád nevyhnutelný

Po největší zdravotní krizi naší generace přijde zatím neodhadnutelná ekonomická recese. A důvěra Čechů a Češek v EU je nejvíce závislá na jejich optimismu ohledně ČR a ten zase na ekonomické situaci. V době krize Eurozóny a hospodářské recese v ČR klesala podle dat STEM důvěra Čechů v EU nejvíce v historii (mezi lety 2009 a 2012 z 69 % na 41 %)^{^[1]}.

Svalování viny za epidemii bude jen předehra, za viníky následné recese bude pravděpodobně označeno euro (má v ČR velmi nízkou popularitu), neschopnost Evropské komise a možná i tlak na český průmysl kvůli Zelené dohodě, jak naznačil ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček^{^[2]}.

Více než se čekalo

Evropa jako celek zareagovala na pandemii opravu pomalu. Ale zatím se zdá, že je to spíše vina členských států, než institucí EU. Jak vysvětluje mnoho odborníků, zdravotnictví je oblast, kterou si státy nechaly zcela pro sebe, a instituce EU jim do ní mluví minimálně. Ostatně pár dní po tom, co Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí varovalo státy před pandemií a doporučilo ověřit zásoby zdravotnického materiálu, většina států odpověděla, že všechno je v suchu a nemusí se plašit. Český ministr po varování oznámil na půdě sněmovny, že Covid-19 je něco jako chřipka a jsme připraveni dostatečně. Instituce EU zareagovaly mnoha kroky, ale při pohledu zpět jistě mohly být aktivnější a hlasitější. Otázka je, jak by se třeba naší vládě líbilo, kdyby nám někdo z Bruselu mluvil do zákazu vývozu respirátorů, který třeba kritizovala Itálie.

Pradox kritiky EU – bezmocný diktátor

Podle prvních vlaštovek bude kritika směřovat především na to, že “EU nic neudělala, proto je EU zbytečná”. Je to jakýsi “koronaparadox”, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše “diktát” a “omezení suverenity”. Na sociálních sítích se šířily útoky na to, že Německo nebo Francie nechtějí vyvážet ochranné pomůcky anebo že neexistuje fér mezinárodní obchod. Společný trh a fungující obchod jsou totiž věci, na které jsme si podle sociologických dat v EU zvykli jako na samozřejmost.

Krize naopak ukázala, jak moc jsme suverénní země, která si opravdu může dělat, co chce. A jak to vypadá, když každý stát kope za sebe a ty silné převálcují ostatní. Přitom Evropská komise pořád trochu zkrotila Německo a Francii, které nakonec zase úplný zákaz exportu respirátorů a dalšího uvolnily.

Tato bezprecedentní situace přece vynesla na světlo i jasné výhody institucí EU. Mezi ty nejdůležitější patří, že můžeme společně vyvíjet vakcínu, na kterou EK uvolnila téměř okamžitě 3,5 miliard korun^{^[3]}. Jak přiznávají čeští vědci – to zvládnou jen velké mezinárodní týmy, protože v malé lokální laboratoři na to nejsou podmínky.

Nakonec jsme Evropany

Podobně budeme z nevýhod národních států asi překvapení, až naplno udeří recese. Česká ekonomika je silně závislá na exportu (více než 60 % HDP), a to především exportu do EU (přes 80 % z něj). Nastartování eurozóny je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje.

Češi jsou podle výzkumů STEM rezervovaní k EU, ale cítí se jako Evropané a EU je jim sympatičtější než jiné “velmoci”. Většina populace si totiž přeje globálně silnější Evropu. Zaměříme-li se na srovnání s Čínou a USA, pravděpodobně z toho ve svém přístupu jako celek vychází Evropa nakonec dobře. Především v tom, jak otevřeně informuje své občany a nabízí jim pomoc. Teď je na nás, jestli krize Evropu posílí, nebo zabije.

Nikola Hořejš

Autor je psycholog a analytik ústavu STEM

https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/opinion/krize-ukazala-jak-vypada-suverenita-v-praxi-vinu-ale-schyta-eu/

Další data najdete například zde: https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/ ↑
“Natvrdo říkám, že musíme přestat myslet na ambici naplňování green dealu, tedy zeleného údělu. Vraťme se všichni zpátky na zem a opusťme představy, které stejně nebyly naplnitelné. Mám na mysli snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990, … .” (https://www.respekt.cz/spolecnost/naprosto-brutalni-havlicek) ↑
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_386 ↑

Důvěra v instituce na počátku krize vyvolané epidemií koronaviru

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (78 %) a Policii ČR (78 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (73 %), České obchodní inspekci (73 %) a České národní bance (72 %). Na úrovni kolem 70 % je rovněž důvěra v soudní instituce. Méně často lidé důvěřují politickým institucím: Poslanecké sněmovně (důvěřuje jí 47 %), členům vlády (46 %) a Senátu (41 %). Míra důvěryhodnosti uvedených politických institucí je však vyšší než v roce 2019.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Výsledky pak obvykle publikuje jako sérii zpráv o institucích z určitých oblastí (např. instituce politické, soudní, bezpečnostní, zahraniční).

Následující text je však vzhledem k současné výjimečné situaci odlišný. Nabízí celkový pohled na míru důvěry v jednotlivé instituce na počátku krizového období vyvolaného epidemií koronaviru COVID-19. Ukazuje tedy přehled všech obvykle sledovaných institucí po jednotlivých oblastech (v přehledu tedy nejsou některé instituce, na které je nyní zvláště upřena pozornost, například hygienické stanice, zdravotnický personál).

Bezpečnostní instituce

Armáda ČR a Policie ČR mají velmi vysokou míru důvěryhodnosti, téměř čtyři pětiny občanů (78 %) jim důvěřují. Armáda je dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnějšími institucemi (aktuálně jí jednoznačnou důvěru vyjadřuje dokonce téměř třetina občanů). Policie tuto pozici získala až v posledních letech a aktuální data tuto skutečnost potvrzují (viz vývojový graf). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti (64 %) vyjadřuje důvěru městské policii. Míra důvěry v městskou policii se zvyšuje podobně jako důvěra v Policii ČR, stále je však nižší. Důvěra v Interpol je na úrovni 70 %. Nadpoloviční většina občanů důvěřuje Severoatlantické alianci (57 %).

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Soudní a kontrolní instituce

Tříčtvrtinová většina občanů důvěřuje České obchodní inspekci (73 %). Jen mírně nižší je míra důvěry veřejnosti v Nejvyšší soud (70 %), Nejvyšší kontrolní úřad (69 %), Nejvyšší správní soud (68 %) a Ústavní soud (67 %). Téměř dvě třetiny občanů důvěřují ombudsmanovi (64 %). Míra důvěry veřejnosti v soudní a kontrolní instituce je tedy na vysoké úrovni. Rozdíly oproti minulému šetření jsou malé.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Ekonomické instituce

V Českou národní banku mají důvěru téměř tři čtvrtiny veřejnosti (72 %). Z časové řady je jasně patrný propad důvěryhodnosti centrální banky po zavedení kurzového závazku, který ukazují data z ledna 2014. Od roku 2016 již pozorujeme postupné obnovování důvěry v ČNB, které i přes drobný výkyv v roce 2018 nyní dále pokračuje.

Na hranici 50 % je podíl důvěřujících u Mezinárodního měnového fondu (49 %). Časová řada vývoje důvěry v Mezinárodní měnový fond ukazuje oslabení důvěry v letech 2011 až 2012 (zřejmě především v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny a jejím řešením, na kterém se MMF podílel).

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 1999-2020

Samospráva a politické instituce

Tříčtvrtinová většina občanů důvěřuje svému obecnímu či městskému úřadu (73 %). Jen mírně nižší je míra důvěry v krajské úřady (68 %). Důvěryhodnost těchto institucí je dlouhodobě vysoká.

V prezidenta má důvěru mírně nadpoloviční většina občanů (56 %).

K institucím s nižší mírou důvěry dlouhodobě patří zákonodárné a výkonné instituce politické moci: Poslanecká sněmovna (47 %), členové vlády (46 %) a Senát (41 %). V porovnání s průzkumem v červnu 2019 je ale v souvislosti s aktuální výjimečnou situací míra důvěry v politické instituce vyšší. V této souvislosti můžeme doplnit, že míra důvěry v prezidenta je totožná jako v roce 2019. Znovu však zopakujme, že jde o obecně vyjádřenou důvěryhodnost, která není nijak specifikována, například na řešení epidemie koronaviru. Přesto je pravděpodobné, že již začátek krize v části populace posílil důvěru ve výkonné a zákonodárné instituce.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2010-2020

Zahraniční instituce

Tři pětiny veřejnosti důvěřují Organizaci spojených národů (60 %).

Poměrně nízká je důvěra v evropské instituce – Evropskou unii (40 %) a Evropský parlament (35 %). Je ovšem třeba dodat, že jejich pozice není způsobena aktuální situací a nepozorujeme žádný pokles v podílu těch, kteří EU a EP důvěřují.

Vnímání EU je z dlouhodobých výzkumů závislé na spokojenosti s domácí politickou a společenskou situací a většina populace nemá na EU pevný názor a nesleduje dění kolem institucí EU. Tedy důvěra v EU neznamená jasnou podporu a spokojenost, stejně tak nedůvěra neznamená požadavek na odchod z EU. Zároveň kolem 80 % Čechů vyjadřuje podporu pro spolupráci v Evropě a cítí se v tomto smyslu Evropany.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 1994-2020

Mimo výše popsané oblasti jsou poslední sledované instituce: veřejnoprávní Česká televize a odbory. Takže pro úplnost dodejme, že v Českou televizi má důvěru mírně nadpoloviční většina občanů (54 %). Tento podíl je mírně vyšší než v předchozích dvou letech, kdy byla tato instituce dotazována.

Hodnocení odborů populaci rozděluje, polovina odborům důvěřuje, polovina nikoliv. Toto rozdělení je dlouhodobě stabilní.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, 1008 respondentů

Volební preference STEM – BŘEZEN 2020

Březnové preference ukazují situaci v počátečních fázích koronavirové krize. V březnu by se do parlamentu dostalo osm stran. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila s odstupem SPD. ČSSD možná zastavila svůj pokles. TOP 09 by se do parlamentu těsně nedostala. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. – 15. 3. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 182 tazatelů STEM (PAPI) a 83 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za březen 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model je založen na volební účasti kolem 56%.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – březen 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana	VOLBY 2017	02/18	04/18	10/18	11/18	01/19	04/19	06/19	10/19	12/19	01/20	03/20
ANO	29,6	32,5	32,9	33,4	35,7	31,9	34,0	32,5	33,1	33,6	32,7	30,8
Piráti	10,8	13,3	13,5	12,6	13,1	15,7	11,1	15,6	12,2	12,3	13,6	15,2
ODS	11,3	11,0	13,7	12,9	12,4	11,0	13,2	13,1	10,5	12,3	9,8	11,8
SPD	10,6	9,5	9,0	9,6	6,9	7,7	9,8	7,9	7,5	5,6	8,1	8,6
KSČM	7,8	8,7	8,5	7,4	7,6	8,5	9,5	7,8	8,4	8,2	7,7	7,4
ČSSD	7,3	7,1	7,0	6,7	6,6	8,3	7,8	6,4	6,5	6,4	5,4	7,0
STAN	5,2	4,0	3,9	5,3	4,6	4,0	3,3	3,8	4,3	5,5	4,5	5,7
KDU-ČSL	5,8	5,2	5,4	6,4	5,1	6,0	4,9	5,5	5,6	6,4	5,5	5,5
TOP 09	5,3	4,6	3,9	2,1	4,9	3,6	3,7	3,7	4,4	5,8	4,1	4,3
Trikolora									4,2	0,5	4,8	2,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

„Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují demokratickou politiku?“

(Podíl odpovědí „Určitě ano + Spíše ano“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM
Březen 2017 – březen 2020 (%)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V BŘEZNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti o 2 více. Malé strany d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům přepočet ubírá 4 mandáty, STAN přichází o šest mandátů.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

V průběhu březnového výzkumu STEM byla zavedena dílčí opatření v souvislosti s epidemií koronaviru COVID-19, hlavní omezení však byla přijata až po ukončení sběru dat. Preference tedy odrážejí dění v úplném počátku opatření, a to ještě před vyhlášením krizového stavu. Z postojů naší veřejnosti je možné nepřímo usoudit, že reakce na krizovou situaci byla klidná. Zdá se dokonce, že se upevnila důvěra v instituce a oslabila obvyklá řevnivost kolem méně podstatných otázek. Volební preference ukazují na stabilní situaci a nevykazují žádné zvraty.
Hnutí ANO vede s velkým náskokem. Jeho podpora přes mírný pokles zůstává dostatečně pevná.
ČSSD si mírně polepšila. Jako součást vládní koalice byla již v počátku řešení epidemie více vidět. Vztah ke straně i zájem příznivců sociální demokracie o politiku je však nadále chabý.
Piráti si polepšili a zůstávají na druhém místě před ODS. Zájem o politiku u jejich příznivců ale není velký.
SPD získala a je na čtvrtém místě se svým protestním nábojem relativně silná
Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných.

Koronavirovou krizí je u nás bezprostředně ohroženo 300 tisíc lidí, většinou těch, co jsou už nyní chudí

V Česku je 5 a čtvrt milionů lidí, kteří pracují. 750 tisíc z nich jsou lidé v přímo ohrožených profesích. Jsou mezi nimi kuchaři v restauracích, číšníci, servírky, barmani, provozní, prodavači části obchodů, umělci, realitní makléři, lidé pracující ve wellness a fitness, hoteliéři a jejich zaměstnanci, lidé v cestovních kancelářích, kadeřnice a kosmetičky, uklízeči v hotelích, stánkoví prodejci, drobní elektro opraváři, částečně třeba také vedoucí volnočasových dětských kroužků a podobně. U některých profesí je omezení částečné, ale můžeme přepokládat, že výpadek příjmů pocítí, ať už přímo (pokud jsou živnostníky nebo podnikateli) nebo nepřímo, jako důsledek úspor, ke kterým budou přikračovat jejich zaměstnavatelé. Naopak nejsou mezi nimi například učitelé, kterým běží plat (výuka běží on-line), nezapočítali jsme ani zaměstnance velkých průmyslových nebo stavebních podniků, kteří zastavují svou činnost. Pro zjednodušení nepočítáme ani ty, kteří zůstali doma, aby pečovali o malé děti, a dostávají jen část příjmů, lidi v osobní karanténě (těm zase běží nemocenská) atp. A z těch 750 tisíc lidí je 40 % (přes 300 tisíc) těch, co nemají žádné úspory a jsou tak (dnes) ohroženi bezprostředně.

Pokud se krize nebude vléct dlouho a nedojde ke krachům podniků, bohatší nějak výrazně nezchudnou,… na úrovni jednotlivců to ale samozřejmě může vypadat jinak. V tuto chvíli lidí z vyšší střední třídy pracuje v postižených profesích asi 10 %. Kdežto v nižších třídách je to 20 až 25 % pracujících. Zároveň – lidé z vysoce placených profesí teď mohou pracovat z domova (analytici, programátoři). Kdežto lidé ze služeb apod. krizi pociťují velmi intenzivně… Zvlášť pokud se mimořádná opatření budou táhnout, nebo se zapínat (a vypínat), což je model, který známe třeba z Velké Británie.

Více o analýze dat Rozděleni svobodou na webu Českého rozhlasu komentuje ředitel STEM Martin Buchtík:

Interview plus: https://plus.rozhlas.cz/koronavirovou-krizi-je-u-nas-bezpro…

Analytický článek připravený společně s DATA Rozhlas: https://www.irozhlas.cz/…/korona-rozdeleni-svobodou-spolecn…

Vnímání situace a opatření kolem pandemie koronaviru COVID-19

STEM zjišťoval mezi 23.3. a 25.3. v exkluzivním průzkumu pro Seznam Zprávy, jak Češi zvládají potíže spojené s karanténou a s koronavirovou epidemií. Zásadní je obrovská podpora činnosti zdravotníků a hygieniků. Ta je prakticky stoprocentní. Taková jednoznačná podpora v podstatě čemukoliv je v české veřejnosti zcela ojedinělá.

V tuto chvíli, která je zcela výjimečná z hlediska veřejného mínění, ale i našich každodenních životů, lidé vládě důvěřují (39 % rozhodně a 44 % spíše). Je to dané zejména tím, že lidé se vezou na emotivní vlně, na situaci, která je i pro ně nová a nepřehledná. A vláda jim dává nějaký rozhled v situaci, ujišťuje je, že koná. Ta přísná opatření lidé schvalují, takže ano, v tuhle chvíli jí lidé z větší části věří a odpouští jí dílčí neúspěchy.

Ředitel STEM dále komentuje: „Nyní je asi zbytečné spekulovat o dalším vývoji důvěry, protože hodnocení přijde až u voleb, to za prvé. A za druhé bychom tím hodnocením vstupovali doprostřed rozjetého vlaku, na každého voliče asi bude působit jiný styl komunikace. Ale je asi také důležité si uvědomit, že třeba já nebo vy tu situaci musíme sledovat profesně, a sledujeme i přímé přenosy z tiskových konferencí, což velká část populace samozřejmě nedělá a tím pádem se k ní dostávají zprávy o tom, jak jednotliví politici nebo političky vystupují, spíše zprostředkovaně. A také víme z minulosti, že třeba vystupování Bohuslava Sobotky bylo v jednu chvíli velmi oceňované, ale bylo oceňované všemi lidmi, kteří stejně ČSSD nakonec nevolili, takže vlastně to ocenění bylo trochu zbytečné z hlediska volebního výsledku.“

Více v sérii článků publikovaných na seznamzpravy.cz

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/exkluzivni-pruzkum-cesi-veri-vlade-s-otevrenim-hranic-by-nespechali-95735?seq-no=1&dop-ab-variant&source=clanky-home&fbclid=IwAR3mUhP8n_0_2PITWxBmzmsUFpwwbjRv0pu4v6VSdVDwb1AJb4M4oSZxuMc

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/exkluzivne-ti-nejohrozenejsi-podporuji-vladu-andreje-babise-nejvic-96219

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zivotnostnici-nejmene-duveruji-vlade-ze-koronavirus-zvlada-96298

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/o-demokracii-se-lide-v-dobe-koronaviru-neboji-ani-volici-opozice-96535

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlade-verime-vic-nez-jindy-chybejici-rousky-nevadi-penize-chybet-teprv-zacnou-96027?seq-no=2&dop-ab-variant=&source=clanky-home

Češi se obávají změn klimatu a podporují uhlíkovou neutralitu. Mají ale strach z dopadů na českou ekonomiku

Praha, 3. 3. 2020 – 84 % české veřejnosti souhlasí, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost a 9 občanů z 10 souhlasí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, umíráním lesů apod. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků přestává být platná. Zároveň se ale veřejnost obává negativních důsledků nízkoemisní transformace – například, že může ohrozit český průmysl.

Ministr Brabec i Evropská komise budou tento týden jednat o tom, jak chtějí evropské země dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou dříve na summitu EU odsouhlasil premiér Babiš. STEM se proto ve své nové studii o EU zaměřil i na vnímání změn klimatu a klimatické politiky EU.

Česká veřejnost se zatím v tomto dění příliš neorientuje. 53 % dospělých se v ČR s termínem uhlíková neutralita vůbec nesetkalo, i když je termínu uhlíková neutralita věnována poměrně velká pozornost. Neznalost se týká i těch, kteří se o téma změn klimatu zajímají.

„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,“ shrnuje výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM. „Jejich celkový postoj je ale zatím proměnlivý. Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat a občané jsou tak odkázáni na výroky a postoje vlivných politiků. Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit,“ dodává.

Naléhavost tématu klimatických změn

Oblíbená mylná představa o Češích jako klimaskepticích se v nejobecnějším pohledu nepotvrzuje. 84 % veřejnosti souhlasí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost.

Nejčastěji se lidé obávají degradace české krajiny. Navíc i čeští vědci mluví o suchu a nedostatečném množství spodní vody jako o největších problémech, kterým budeme v nejbližších letech čelit.

Veřejnost má obecně snižování emisí silně spojeno s ochranou životního prostředí v ČR. 87 % si totiž myslí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, smogem a usycháním lesů.

Souhlasíte s výrokem, že člověkem způsobené klimatické změny zásadně ohrožují naši budoucnost?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Opatření poškodí naši ekonomiku, myslí si polovina populace

Jak ukazuje graf níže, obavy z dopadu klimatických opatření na ekonomiku má polovina české populace, častější jsou mezi těmi, kteří jsou k EU naladěni negativně. Častěji mají obavy i ti, kteří se o klimatickou změnu nezajímají. Ti, kteří téma sledují, mají vyhraněnější názor oběma směry.

Souhlasíte s výrokem, že opatření, o kterých se mluví v souvislosti se změnami klimatu, nenávratně poškodí naši ekonomiku?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Zdražování a mírných negativních dopadů se bojí většina populace (74 %). Veřejnost se totiž silně obává vysokých nákladů na snižování emisí. A to platí i pro ty, kteří se snižováním emisí souhlasí (87 %). Jen každý čtvrtý si myslí, že na snižování emisí může ČR vydělat. Je tedy vysoce pravděpodobné, že veřejnost nevěří, že přeměna ekonomiky na nízkoemisní může být pro ČR profitabilní.

Souhlasíte s následujícími výroky?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

„Podle doporučení Evropské komise pro Českou republiku, které nedávno vyšlo ve Zprávě o České republice 2019 (tzv. Country report), se mluví například o 3 českých uhelných regionech (moravskoslezský, karlovarský, ústecký), kam již sice teď míří peníze v rámci projektu RE:START na podporu, modernizaci a restrukturalizaci zejména pracovních míst, nicméně právě zde očekáváme, že další nemalé peníze budou tamtéž směřovat z Fondu spravedlivé transformace EU,“ upřesnila analytička STEM Trtíková Vojtková.

Termín uhlíková neutralita zná jen čtvrtina populace

Uhlíková neutralita je sice intenzivně diskutována v odborné komunitě, byla jí věnována poměrně velká pozornost, ale v současné době je pro běžnou veřejnost zcela neznámým termínem, se kterým se 53 % dospělých v ČR vůbec nesetkalo.

O termínu neslyšela ani třetina těch, kteří se jinak o klimatickou změnu zajímají velmi mnoho.

Zaznamenal(a) jste diskusi o tzv. uhlíkové neutralitě?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

ČR by podle veřejnosti měla vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik je schopna neutralizovat

V obecné rovině česká veřejnost podporuje co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality (79 %). Z předchozích zjištění je však zřejmé, že téma většina lidí nedokáže zasadit do kontextu společenských změn, které budou tento proces provázet. V celkovém pohledu bude diskuse vedena o tom, zda je cena za uhlíkovou neutralitu přiměřená. Platidlem budou spíše než zátěž pro rozpočet pracovní místa a regulace každodenních návyků.

Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, že by se Česká republika měla snažit co nejdříve dosáhnout uhlíkové neutrality, což zjednodušeně znamená vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik jich jsme schopní neutralizovat?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Průmysl: modernizace vs ochrana míst

Veřejnost jako celek nemá jednoznačný názor na to, zda se mají investice v českém průmyslu orientovat na ochranu pracovních míst nebo raději na modernizaci průmyslu. Obecně modernizaci podporují mladí a vzdělaní lidé, jejichž profesí se ale robotizace dotýká obecně méně a jejich schopnost adaptace na technologickou změnu je vyšší. Podpora modernizace je o něco vyšší než ochrana pracovních míst, ovšem v době s historicky nejnižší nezaměstnaností.

„Je důležité zdůraznit, že věková skupina 60+ by více než lidé do 30 let chránili současná místa v průmyslu. Jedná se tedy do jisté míry o jiný generační pohled na problematiku ochrany pracovních míst. Mladí lidé by spíše zaváděli nové technologie, robotizaci a digitalizaci,“ upřesňuje analytička STEM Trtíková Vojtková.

V médiích se často mluví o tom, že se mění z různých důvodů světová ekonomika a průmysl. Vyberte prosím na škále, co by spíše měla dělat česká vláda?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Zájem Čechů a Češek: česká krajina a pak až změna klimatu

8 z 10 občanů se zajímá o českou krajinu, 6 z 10 o změnu klimatu. Zájem o klima je podmíněn zájmem o krajinu. Lidé v Česku podle Trendů, dlouhodobých časových řad STEMu, poslední tři roky výrazně pociťují zhoršování životního prostředí, a to ovlivňuje jejich pohled na globální problémy.

„Zatímco česká krajina je dlouhodobě důležitým zdrojem hrdosti a součástí národní identity, změna klimatu je pro veřejnost tématem novým, nejasným a proměnlivým,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Vnímání uhlíkové neutrality tak nejsilněji závisí na tom, jestli si ji občané spojí s dopady na českou krajinu,“ dodává.

Klima nás sice zajímá, ale nepatříme mezi země EU, které změnu klimatu vnímají jako nejzávažnější problém, jako je například Dánsko, Švédsko, Rakousko či Německo, ale podle trendů z posledních let se k nim české veřejné mínění pomalu přibližuje.

„Bude hodně záležet, jak s tématem naloží vláda a jak využije šance zejména pro český průmysl na modernizaci a transformaci. Počítá se s tím, že až ¾ evropského rozpočtu mají být investice do inovací, modernizace průmyslu a na boj s klimatickou změnou,“ říká Hořejš.

Řekl(a) byste, že se zajímáte o stav české krajiny /

o celosvětovou změnu klimatu?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Obecně o vztahu k EU

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Postoje k EU jsou ale dost nestabilní a nevyhraněné – v současné době je jednoznačných odpůrců Unie ve společnosti 20 %, jednoznačných zastánců 19 %. Zbývající velká většina (61 %) nemá na Evropskou unii jednoznačně vyhraněný názor.

Více viz Tisková zpráva Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/ a Tisková zpráva O Evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi https://www.stem.cz/o-evropske-unii-skoro-nic-nevime-penize-z-fondu-ale-dostavame-radi/.

O datech a metodologii

Data pochází z dlouhodobé studie o vztahu ke globálním problémům a EU, kterou STEM vypracoval v listopadu 2019 až lednu 2020.

Sběr dat neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 93 tazatelů STEM/MARK (CAPI).

Výzkum podpořily následující organizace:

Zastoupení Evropské komise v ČR (https://ec.europa.eu/czech-republic/home_cs), Nadace BLÍŽ K SOBĚ (https://www.blizksobe.cz/),

Úřad vlády ČR (https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/)

Europeum (http://www.europeum.org/).

$C:\Users\hartl\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Word\STEM_logo.png$

Ústav empirických výzkumů, z.ú.

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338

Rok 2019 lidé celkově hodnotí pozitivně a jednoznačná většina je se svým životem spokojena

Více než čtyři pětiny českých občanů (85 %) jsou v současné době spokojeny se svým životem. Rok 2019 za osobní úspěch považuje tříčtvrtinová většina lidí (73 %). Polovina populace (49 %) hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. K těmto pozitivním zjištěním se přidává další zjištění průzkumu, že více než polovina lidí (57 %) hodnotí minulý rok pozitivními charakteristikami (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí). Negativní pocity převládají u čtvrtiny občanů. Před rokem 2017 byl podíl pozitivních hodnocení významně nižší, v posledních letech jsou ovšem výsledky celkem stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech
24. ledna až 6. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1062 respondentů.

Začátek roku je často spojen s bilancováním a hodnocením roku uplynulého. STEM se již od roku 1994 pravidelně v lednovém průzkumu lidí ptá, jak jsou celkově spokojeni se svým životem a jak hodnotí uplynulý rok z osobního hlediska i z hlediska vývoje ve společnosti.

Podle aktuálního průzkumu jsou se svým životem spokojeny více než čtyři pětiny občanů, nespokojena necelá pětina. Při zpětném pohledu na rok 2019 považuje téměř tříčtvrtinová většina občanů tento rok za osobní úspěch. V hodnocení stavu společnosti již lidé nejsou tak pozitivní. Přesto si polovina občanů myslí, že rok 2019 přinesl úspěch v rozvoji společnosti. V hodnocení posílení spravedlnosti ve společnosti jsou lidé ještě zdrženlivější, téměř tři čtvrtiny se nedomnívají, že minulý rok přinesl více spravedlnosti.

Spokojenost se životem a hodnocení uplynulého roku

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů

Osobní spokojenost s životem a uplynulým rokem se podle aktuálního průzkumu drží na vysokých hodnotách. Od roku 2015 je patrné postupné mírné posilování míry spokojenosti, aktuální výsledky jsou v těchto otázkách v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1994 na historickém maximu.

V hodnocení stavu společnosti sledujeme mírně odlišný vývoj. V lednu 2015 se výrazně více lidí než v roce 2014 vyjádřilo, že uplynulý rok byl pro rozvoj společnosti úspěchem. Mírné posilování optimismu pokračovalo do výzkumu v lednu 2017. Poté je hodnocení již celkem neměnné, kolem 50% hranice. Hodnocení spravedlnosti ve společnosti je v posledních letech celkem stabilní na úrovni 30 %.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2020

Vyšší míru spokojenosti se svým životem a uplynulým rokem zjišťujeme mezi lidmi s vyšším vzděláním. Do hodnocení stavu společnosti se již úroveň dosaženého vzdělání významně nepromítá. Analýza neprokazuje ani rozdíly v závislosti na věku či pohlaví.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let

Míra spokojenosti s vlastním životem i vývojem společnosti se však výrazně liší v závislosti na subjektivním hodnocení finanční a materiální situace domácnosti, kdy lidé ze špatně příjmově a majetkově zajištěných domácností jsou častěji negativně naladěni.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let

Z hlediska politických sympatií rozvoj společnosti v roce 2019 nejčastěji pozitivně hodnotí příznivci hnutí ANO, STAN a ČSSD. Mezi stoupenci SPD, Pirátů, KDU-ČSL a ODS je hodnocení rozporné. Ale mezi sympatizanty TOP 09, Trikolóry a KSČM už výrazně převažují negativní hodnocení vývoje společnosti. Odlišnou perspektivu ukazují rozdíly v hodnocení osobní úspěšnosti, kdy nejvyšší podíly těch, kteří minulý rok označují za úspěšný pro ně osobně, jsou mezi příznivci ODS, ANO a TOP 09. Naopak významně nižší je tento podíl u stoupenců KSČM, Trikolóry, SPD a ČSSD.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let
(u příznivců KDU-ČSL, STAN, Trikolóry a TOP 09 jsou údaje vzhledem k nízkému zastoupení v datovém souboru pouze orientační)

Součástí bilančního průzkumu STEM počátkem roku je i vyjádření emocí spjatých s právě skončeným rokem. Dotázaní mohou volit z celkem deseti nabízených variant. Z celkového pohledu na výsledky vyplývá, že u více než poloviny občanů (57 %) převládají při hodnocení roku 2019 pozitivní pocity. Tito lidé mají dojem, že vše jde, jak má, vše se daří, mají pocit vyrovnanosti či štěstí. Naopak negativní pocity jako obavy, neklid, bezmocnost či vztek převládají u čtvrtiny lidí (27 %). Tyto podíly jsou v posledních letech celkem stabilní, před rokem 2017 však byl podíl lidí pozitivně naladěných výrazně nižší (2016: 40 %). Zbývající podíl dotázaných (16 %) cítí při hodnocení roku 2019 především únavu nebo nudu.

Nejčastěji volenou charakteristikou pro hodnocení minulého roku je „vše jde tak, jak má jít“ (25 %). V posledních letech tento podíl mírně kolísá, ovšem stále je významně vyšší než před rokem 2017. Naopak pocit strachu, obav a nejistoty postupně oslabuje, nyní převládá jen u 14 % občanů.

Pramen: STEM, Trendy 1995-2020

Popularita stranických osobností v lednu 2020

Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným českým politikem. Jeho odstup od druhého místa se však díky stále se zlepšujícímu hodnocení ministryně financí Aleny Schillerové snížil. Do pětice nejlépe hodnocených politických osobností dále patří Jana Maláčová, Ivan Bartoš a Lubomír Zaorálek. Nejméně známým členem vlády je ministr obrany Lubomír Metnar. V porovnání s říjnem 2019 se významněji zvýšil podíl příznivých názorů u bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného, dále u ministra Karla Havlíčka a předsedy Pirátů Ivana Bartoše.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. ledna až 6. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1062 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který STEM uskutečnil v říjnu, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové politických stran zvolených do Poslanecké sněmovny.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí polovina občanů (50 %). Na druhém místě je stejně jako v minulém průzkumu ministryně financí Alena Schillerová (47 % příznivých hodnocení), její hodnocení se dále zlepšuje a přibližuje hodnocení premiéra Babiše. Na dalších místech „první desítky“ jsou minimální rozdíly. Třetí v pořadí je tedy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, u které se hodnocení také postupně zlepšuje (41 %). Do pětice nejlépe hodnocených politických osobností se „vrátil“ předseda Pirátů Ivan Bartoš (40 %). Pátý v pořadí je ministr kultury Lubomír Zaorálek (39 %).

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v lednu 2020

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 1062 respondentů

Andrej Babiš je v aktuálním lednovém průzkumu hodnocen podobně jako v říjnu 2019, polovina veřejnosti premiéra hodnotí příznivě, téměř polovina nepříznivě.

Od podzimu 2018, kdy byli členové současné vlády Andreje Babiše zařazeni do sledování popularity politických osobností, se průběžně zlepšuje hodnocení ministryně financí Aleny Schillerové, kterou nyní vnímá pozitivně již téměř polovina veřejnosti (47 %), což znamená, že u ní příznivá hodnocení výrazně převažují nad nepříznivými (33 % ji hodnotí negativně, 20 % ji nezná a nehodnotí).

Postupné zvyšování podílu příznivých hodnocení sledujeme i u ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (v jeho případě podobně jako u A. Schillerové převažují pozitivní hodnocení nad negativními: 38 % vs. 31 %, ovšem téměř třetina veřejnosti ministra zdravotnictví nezná).

Dále se mírně zlepšilo hodnocení ministra Karla Havlíčka (u kterého se ovšem zároveň snížil podíl těch, kteří jej neznají, v souvislosti s medializací sloučení ministerstva průmyslu a ministerstva dopravy), dále ministra Tomáše Petříčka a ministryně Kláry Dostálové. Mírně lepší je rovněž hodnocení ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka (v dlouhodobé perspektivě je aktuální podíl příznivých hodnocení J. Hamáčka zatím nejvyšší zjištěný).

Naopak mírně horší než v říjnu 2019 je hodnocení ministrů Roberta Plagy a Lubomíra Metnara. Ministr obrany Metnar je navíc nejméně známým členem vlády (polovina veřejnosti uvádí, že jej nezná). Ministra školství Plaga neznají dvě pětiny občanů (43 %). Podobný podíl lidí uvedl, že nezná ministra zemědělství Miroslava Tomana nebo Vladimíra Kremlíka, který těsně před zahájením průzkumu skončil ve funkci ministra dopravy.

Hodnocení ministrů Lubomíra Zaorálka, Richarda Brabce a ministryně Marie Benešové je podobné jako v předchozím průzkumu, přičemž platí, že se umisťují v horní polovině pomyslné hierarchie.

Zastavme se dále u opozičních politiků.

V říjnu 2019 průzkum ukázal snížení podílu příznivých názorů na předsedu Pirátů Ivana Bartoše, které však aktuální data nepotvrdila. Předsedu Pirátů tedy pozitivně hodnotí dvě pětiny veřejnosti, podobně jako v předchozích průzkumech.

Mírně lepší v porovnání s průzkumy z předchozího roku je hodnocení předsedy SPD Tomio Okamury (37 % příznivých názorů). Mírně se zlepšilo také hodnocení předsedy ODS Petra Fialy (28 %), předsedy KSČM Vojtěcha Filipa (28 %) a předsedy STAN Víta Rakušana (27 %). Z časové řady je však zřejmé, že jde spíše o návrat k předchozím hodnotám po říjnovém oslabení.

Více pozitivních hodnocení než v předchozích průzkumech zaznamenal končící předseda KDU-ČSL Marek Výborný (26 %).

Poprvé jako předsedkyně TOP 09 byla do průzkumu zařazena Markéta Pekarová Adamová. Příznivý názor na ni má pětina občanů (21 %). Tento podíl je na obdobné úrovni jako u jejího předchůdce ve funkci, Jiřího Pospíšila (říjen 2019: 23 %). Ovšem Markétu Pekarovou Adamovou zatím více než třetina veřejnosti nezná a nehodnotí (36 %, Pospíšila neznalo pouze 15 %).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř	Osobnost	2015		2016			2017			2018			2019			2020
Poř	Osobnost	IX.	XII.	III.	V.	X.	I.	IV.	XI.	II.	VI.	X.	I.	VI.	X.+	I.	I. ?
1	A. Babiš	64	61	56	60	58	57	56	52	48	47	50	48	45	52	50	1
2	A.Schillerová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	30	36	40	43	47	20
3	J. Maláčová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	23	32	37	39	41	13
4	I. Bartoš	–	–	–	–	–	–	–	44	36	36	41	41	39	34	40	4
5	L. Zaorálek	38	40	41	43	33	38	42	27	–	–	–	–	–	39	39	8
6	A. Vojtěch	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	27	29	34	34	38	31
7	T. Okamura	29	37	34	38	38	37	40	43	35	35	36	32	35	33	37	2
8	M. Benešová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	34	36	37	17
9	J. Hamáček	29	28	27	31	24	27	27	–	33	30	30	34	32	32	36	11
10	K. Havlíček	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	24	24	31	34
11	R. Brabec	26	27	25	30	24	28	30	–	–	–	32	30	35	31	30	33
12	K. Dostálová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	20	24	27	26	29	37
13	P. Fiala	22	21	19	24	21	20	23	34	25	30	29	28	27	25	28	11
14	V. Filip	27	27	29	33	30	27	27	31	27	33	23	27	27	23	28	8
15	T. Petříček	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	14	20	21	23	27	31
16	V. Rakušan	–	–	–	–	–	–	14	–	–	17	–	–	25	22	27	39
17	M. Výborný	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	18	18	26	37
18	R. Plaga	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	14	20	24	24	21	43
19	M. Toman	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15	17	17	21	21	41
20	M. Pekarová Adamová	–	–	–	–	–	–	–	15	–	16	–	–	–	–	21	36
21	L. Metnar	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15	15	20	21	17	51
22	V. Kremlík	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	14	17	15	40

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2020

Volební preference STEM

konec ledna 2020

Obraz preferencí na přelomu ledna a února ukazuje, jak zranitelná je naše politická scéna. Na konci loňského roku mělká váhavá motivace by do parlamentu vynesla devět stran, nyní jen sedm, z nichž dvě se pohybují u pětiprocentního prahu. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila protestní SPD. ČSSD na tom není dobře, nedaří se ani STAN a TOP 09. Trikolóra zaslouží pozornost: hledá pevnější podporu a její přízeň je zatím kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. 1. – 6. 2. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1062 respondentů. Na výzkumu pracovalo 165 tazatelů STEM (PAPI) a 101 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na https://www.stem.cz/volebni-model/.

STRANICKÉ PREFERENCE

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za konec ledna 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL STEM

Předkládaný model předpokládá nižší volební účast kolem 54 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana

VOLBY 2013

02/16

VOLBY 2017

02/18

04/18

10/18

11/18

01/19

04/19

06/19

10/19

12/19

01/20

ANO

18,7

29,2

29,6

32,5

32,9

33,4

35,7

31,9

34,0

32,5

33,1

33,6

32,7

Piráti

2,7

1,9

10,8

13,3

13,5

12,6

13,1

15,7

11,1

15,6

12,2

12,3

13,6

ODS

7,7

11,3

11,0

13,7

12,9

12,4

11,0

13,2

13,1

10,5

12,3

9,8

SPD

3,6

10,6

9,5

9,0

9,6

6,9

7,7

9,8

7,9

7,5

5,6

8,1

KSČM

14,9

13,6

7,8

8,7

8,5

7,4

7,6

8,5

9,5

7,8

8,4

8,2

7,7

ČSSD

20,5

19,7

7,3

7,1

7,0

6,7

6,6

8,3

7,8

6,4

6,5

6,4

5,5

KDU-ČSL

6,8

6,4

5,8

5,2

5,4

6,4

5,1

6,0

4,9

5,5

5,6

6,4

5,5

Trikolóra

4,2

0,5

4,8

STAN

5,2

4,0

3,9

5,3

4,6

4,0

3,3

3,8

4,3

5,5

4,5

TOP 09

12,0

6,5

5,3

4,6

3,9

2,1

4,9

3,6

3,7

4,4

5,8

4,1

3,2

2,5

1,5

1,1

0,8

1,1

0,8

1,0

1,9

1,4

1,0

1,5

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

„Myslíte si, že se situace v ČR vyvíjí všeobecně správným směrem, nesprávným směrem či nesměřuje nikam?“ (Podíl varianty „Vyvíjí se správným směrem“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM
leden 2017 – leden 2020 (%)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V LEDNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 13 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti dostávají stejně. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům a komunistům přepočet ubírá 4 mandáty, SPD tři, ČSSD přichází o dva mandáty.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

Na přelomu ledna a února by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně dostalo sedm stran. Na konci roku to bylo devět stran: vysvětlení hledejme ve vlažné, jen podmínečné podpoře, která se v čase snadno mění.
Hnutí ANO vede s velkým náskokem a jeho podpora je stabilní a dostatečně pevná.
Piráti si polepšili a umístili se na druhém místě před ODS. Zájem o politiku u jejich příznivců ale není velký. Udržují si ale kritický a protestní náboj.
ČSSD nadále zvolna ztrácí. Obecně je vnímána celkem příznivě, nedokáže však zaujmout silnějším tématem a motivovat své vlažné příznivce k volební účasti.
U všech malých stran je situace nadále nejistá, odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. STAN a TOP 09 oscilují kolem 5% hranice. SPD i Trikolóra si polepšily. Jejich podpora se přelévá podle okolností a mediální pozornosti.
Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.