V bezpečnosti a ochraně proti Rusku spoléhá veřejnost na EU, vyplývá z nových dat. Prorusky orientovaných lidí ve společnosti nepřibývá

Informace pro novináře, 21. listopadu 2022

Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.

 Česká veřejnost má devět měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu jasno: Evropská unie by měla postupovat společně a chránit se před působením Ruska. Vyplývá to z výsledků průzkumu sociologického ústavu STEM. Tento postoj převládá napříč společností nezávisle na hodnocení EU samotné. Také společný přístup k ochraně hranic se nadále těší přibližně dvoutřetinové podpoře. Otázka, kdo nese zodpovědnost za nastavení ceny energií a zdanění neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů elektřiny, českou veřejnost rozděluje. 

Číst dále

Hodnocení vztahu občanů české republiky k vybraným zemím Evropy a světa během války na Ukrajině

Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku, Švýcarsku a Rakousku (73 %, respektive 64 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy a Německo. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.

Válka na Ukrajině se na vnímání vybraných zahraničních států projevila, a to především významným propadem hodnocení Ruska. Napadená Ukrajina pak zpočátku konfliktu zaznamenala vzestup pozitivních hodnocení, současné hodnocení je však opět podobné předválečnému stavu.

Číst dále

Štěpící linie v české společnosti

Kvantitativní výzkum STEM pro Friedrich-Ebert-Stiftung, Masarykovu demokratickou akademii a Aktualne.cz s finanční podporou České spořitelny rozpracovává téma štěpících linií a otázku toho, co českou společnost rozděluje, tedy témata, kterým se STEM již dříve věnoval (především projekty „Rozděleni svobodou“, „Jedna společnost, různé světy“). Vedle těchto témat ale chceme také akcentovat témata spojující a hledat cesty, jak příkopy ve společnosti snad ne přímo zasypávat, ale konstruktivně přemosťovat, abychom i ve svých odlišnostech mohli fungovat jako jedna společnost.

Číst dále

Při výběru oblečení je pro Čechy nejdůležitější cena, ke spotřebitelské zodpovědnosti se více hlásí mladší generace

Průzkum STEM Udržitelnost v oblasti módy pro organizaci Klub svobodných matek mapuje motivace a strategie Čechů při pořizování oblečení a dalšího spotřebního zboží. Lidé nejčastěji volí ekologické varianty výrobků v případě drogerie a kosmetiky (54 %) a potravin (51 %). Při výběru oblečení je pro ně nejdůležitější cena, vzhled a pak materiál. Nakupující se obecně dělí do dvou velkých skupin, 47 % tvoří lidé kombinující nákup nového oblečení a z druhé ruky a 45 % lidí nakupuje pouze nové oblečení. Většina lidí pak vyřazuje oblečení ze svých skříní kvůli obnošenosti a pak nevyhovující velikosti. 75 % Čechů uvádí, že takové oblečení odevzdá do kontejneru určeného na textil.

Číst dále

Česká (ne)transformace 2022

Průzkum názorů české veřejnosti na transformaci k nízkouhlíkové ekonomice

Sociologický ústav STEM a výzkumné a komunikační centrum Institut 2050 realizovaly výzkum Česká (ne)transformace 2022. Výzkum byl zaměřený na postoje Čechů ke změně klimatu a transformaci k nízkouhlíkové ekonomice. Cílem bylo detailně zachytit obavy (bariéry, hrozby) a pozitivní očekávání (příležitosti, benefity), které česká společnost v souvislosti s transformací má, testovat různé (policy) nástroje vycházející z EU politiky, Zelené dohody, FF55. Dále jsme zaměřili pozornost na identifikaci narativů, díky nimž je možné snižovat obavy/nejistotu a rozvíjet očekávání.

Číst dále

Volební tendence české veřejnosti – začátek září 2022

Výzkumný ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu konstruovaného za použití nové metodiky. Zářijový výzkum proběhl, stejně jako v srpnu, na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2000 respondentů).

Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje dominantní roli hnutí ANO na české politické scéně. Podpora vládním stranám v součtu mírně oslabuje – oslabení se týká všech koaličních stran s výjimkou Pirátské strany, u které od loňských sněmovních voleb sledujeme postupnou stabilizaci voličské podpory. Hlavním příjemcem protestních hlasů zůstává dále sílící hnutí SPD.

Číst dále

Typologie českých obcí: Klíčové výzvy regionů v nadcházejících obecních volbách

V kontextu nadcházejících obecních voleb jsme vytvořili typologii českých obcí. Nová typologie dělí obce v České republice do šesti skupin a ukazuje jak silné stránky jednotlivých skupin, tak výzvy, které mohou v daných skupinách obcí představovat klíčová témata v nadcházejících obecních volbách. V obcích, které jsme označili jako Úspěšné, žije plných 30 % obyvatel, naopak v obcích, které se potýkají s nejvyšší mírou dlouhodobých socio-ekonomických problémů, 11 % populace.

Analýza vznikla ve spolupráci s CNN Prima News.

Číst dále

Dopady války: Češi se bojí více zdražování a nedostatku plynu než uprchlické krize

Informace pro novináře, 2. srpna 2022

Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.

Obyvatelé ČR se v souvislosti s válkou na Ukrajině nejvíce obávají zdražování, a to více nežli samotného vojenského ohrožení ČR. Vyšší ceny jsou nyní největším důvodem ke znepokojení u 33 procent obyvatel, dalších 27 procent je uvádí na druhém místě. Obavy z uprchlické krize nebo ohrožení občanských svobod v souvislosti s válkou jsou naopak relativně druhotné. 

Číst dále

Češi chtějí po českém předsednictví hlavně energetickou bezpečnost. Členství Ukrajiny v EU podle nich nespěchá

Informace pro novináře, 2. srpna 2022

Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.

Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) je pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií: řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel. Ve společnosti rezonuje i “strategická odolnost evropské ekonomiky” v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin. Tu požadují více než dvě třetiny veřejnosti. Poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do evropské sedmadvacítky naopak v očích Čechů předsednickou prioritou být nemusí.

Číst dále