Volební preference STEM – září 2020

Zářijové preference přinášejí změny na naší politické scéně. Několik týdnů před krajskými a senátními volbami o sobě dávají více vědět malé strany. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostalo devět stran. ANO oslabilo, ale nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se ve volebním modelu umístila SPD, úspěch zaznamenali i Starostové. Levici se nedaří.

Číst dále

Popularita stranických osobností v září 2020

Ve výzkumu z první poloviny září je Jan Hamáček pozitivně hodnocen výrazně vyšším podílem občanů než v posledním šetření, což znamená pozici nejlépe hodnoceného politika. Jen s mírným odstupem následuje dosud dlouhodobě stabilně první Andrej Babiš. Třetím v pořadí je Adam Vojtěch. Mezi šest nejlépe hodnocených politických osobností dále patří Jana Maláčová, Ivan Bartoš a Alena Schillerová. V porovnání s lednem 2020 se znalost logicky nejvíce zvýšila u ministrů často vystupujících v souvislosti s řešením koronavirové krize: u A. Vojtěcha, K. Havlíčka a R. Plagy. Nejméně známým členem vlády je stále ministr obrany Lubomír Metnar.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31. srpna až 13. září 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do zářijového výzkumu, zaměřeného na obecné hodnocení politických osobností veřejností, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran, zvolených do Poslanecké sněmovny. Aktuální výsledky porovnáváme s posledním obdobným průzkumem STEM z ledna 2020 (v období jarní koronavirové krize tento typ otázky nebyl položen).

Nejlépe hodnoceným politikem je nyní ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček (48 % lidí má na něj příznivý názor). Druhým v pořadí je premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (45 %), u kterého od ledna došlo k poklesu podílu pozitivních hodnocení (o 5 procentních bodů). Na třetím místě je nově ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (43 %), těsně následovaný ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (42 %). Dvě pětiny občanů (40 %) pozitivně hodnotí předsedu Pirátů Ivana Bartoše a ministryni financí Alenu Schillerovou.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v září 2020

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 9/2020, 1027 respondentů

Podíl příznivých hodnocení Jana Hamáčka se v porovnání s lednem 2020 zvýšil o 12 procentních bodů. Analýza ukazuje, že ke zlepšení jeho hodnocení došlo v různých politických táborech, ale nejsilněji je to patrné u sympatizantů hnutí ANO. Je tedy patrné, že veřejnost pozitivně oceňuje jeho působení v posledních měsících.

Andrej Babiš je nyní hodnocen mírně hůře než v lednu. V táboře příznivců hnutí ANO je však stále vnímán jasně pozitivně, takže za poklesem vidíme jednak mírné zmenšení podpory hnutí ANO a jednak zhoršení jeho hodnocení u ostatních politických skupin.

Pozice Adama Vojtěcha na třetím místě pomyslné hierarchie je dána především zvýšením jeho známosti mezi lidmi (v lednu jej neznalo 31 %, nyní pouze 9 %). Ovšem mezi těmi, kteří jej znají, je jeho postavení horší než v lednu (leden: 55 % příznivých názorů, září: 47 %).

Vyšší podíl pozitivních hodnocení v porovnání s lednem zjišťujeme dále u ministrů Petříčka, Havlíčka a Plagy, ovšem pouze u Petříčka to znamená reálně lepší pozici ve veřejném mínění (u Havlíčka i Plagy, podobně jako u Vojtěcha, došlo především ke snížení podílu těch, kteří tyto ministry neznají).

Naopak ministryně financí Schillerová je nyní hodnocena hůře než počátkem roku, tedy se u ní zastavil dosavadní pozitivní trend. Její vystupování v posledních měsících tedy část veřejnosti odradilo, přesto stále dvě pětiny občanů (40 %) ji hodnotí pozitivně.

Dodejme ještě, že postavení ministryně Maláčové, která se, podobně jako výše jmenovaní členové vlády, podstatně zapojuje do řešení koronavirové krize, je nyní stejné jako počátkem roku. Neměnná je i pozice ministra Zaorálka.

Naopak se snížil podíl příznivých hodnocení u ministryň Benešové, Dostálové a ministrů Brabce a Tomana.

Nejméně známými členy vlády jsou stále ministr obrany Metnar (nezná jej 45 %) a ministr zemědělství Toman (40 %). V jejich případě k žádnému zvýšení znalosti od počátku roku nedošlo.

Politici s významnou změnou ve znalosti od ledna 2020

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 9/2020 (pořadí podle změny ve znalosti, )

Nyní se zaměříme na předsedy ostatních politických stran, které byly zvoleny do Poslanecké sněmovny.

Stále stejné je hodnocení předsedy Pirátů Ivana Bartoše, což pro něj znamená pozici mezi nejlépe hodnocenými politickými osobnostmi.

Naopak nižší podíl lidí příznivě hodnotí předsedu SPD Tomio Okamuru (nyní 34 %, v lednu 37 %).

Stabilně jsou hodnoceni ostatní předsedové parlamentních stran: předseda ODS Petr Fiala (26 %), předseda KSČM Vojtěch Filip (26 %), předseda STAN Vít Rakušan (25 %) a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová (21 %).

Poprvé zařazený do průzkumu jako předseda KDU-ČSL Marian Jurečka je pozitivně vnímán necelou třetinou občanů (30 %), což je pouze mírně vyšší podíl než u jeho předchůdce ve funkci Marka Výborného (26 %).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2020


Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Květnový průzkum srovnáváme s průzkumem v březnu, který byl proveden ve dnech 5. až 15. března 2020, tedy v začátku koronavirové krize, v době vyhlášení nouzového stavu a zavádění prvních opatření proti šíření COVID-19.

Nezaměstnanost v České republice se v květnu zvýšila na 3,6 %. Oproti dubnu jde o nárůst o 0,2 p.b. Úřad práce ČR evidoval k 31. květnu celkem 266 144 uchazečů o zaměstnání, což je o 12 104 více než v dubnu a zároveň o 65 469 osob více než před rokem ke stejnému datu. Celkem bylo v průběhu května nově zaevidováno na ÚP ČR 38 385 lidí. V evidenci přibývají hlavně lidé ze služeb.[1]

Jak se v této situaci změnil osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM mají obavy z nezaměstnanosti více než dvě pětiny lidí (45 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce). Oproti březnovému průzkumu jde o nárůst o 9 procentních bodů.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Zvláště nízká míra obav z nezaměstnanosti byla v průzkumech v říjnu 2018 a březnu 2020, kdy postoje občanů reflektovaly situaci na českém pracovním trhu a pozitivní vývoj české ekonomiky obecně.

Krize v souvislosti s šířením koronaviru však situaci významně proměnila. Přestože aktuální čísla míry nezaměstnanosti nezachycují výrazný posun, nálada mezi lidmi je odlišná, odráží výjimečnou situaci, která zasáhla nejen občany ČR, ale bude mít dopad (nejen) na ekonomiku v celém světě.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2020

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (47 %) než muži (42 %), lidé se základním vzděláním (55 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (58 %) a pak také výrazně častěji lidé, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou (74 %).

Ovšem je důležité porovnat, jak se v jednotlivých skupinách míra obav z nezaměstnanosti změnila od březnového průzkumu.

Ukazuje se, že u mužů a žen se míra obav zvýšila v podobném rozsahu.

V závislosti na vzdělání stojí stranou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se nezaměstnanosti nyní obávají stejně (málo často) jako březnu, v ostatních skupinách se obavy zvýšily, především mezi vyučenými.

Mezi zaměstnanci se ztráty místa obávají častěji než v březnu především dělníci a úředníci.

U lidí ze špatně zajištěných domácností se míra obav z nezaměstnanosti zvýšila velmi výrazně. Tato skupina se tedy cítí být dopady krize silně ohrožena a obává se zhoršení své již nyní složité situace.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle pohlaví 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle vzdělání 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zaměstnanecké pozice 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zajištění domácnosti 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V květnovém průzkumu bylo 83 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 73 % by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 32 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 827 respondentů (bez důchodců)

V porovnání s březnem se zvýšila pouze ochota pracovat za nižší mzdu. Mimo svůj obor je stále ochotna pracovat jasná většina ekonomicky aktivních. Ovšem ochota stěhovat se za prací jasně oslabila a mobilita pracovní síly je tak na historickém minimu v časové řadě STEM.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020

  1. Viz tisková zpráva MPSV: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/05_06_2020_TZ_nezamestnanost_kveten.pdf/df8581de-34d9-1a32-c6eb-09f996876f4c

Obavy z ekonomické situace a pandemie snižují důvěru v EU i Evropu. Se záchranným balíčkem Češi spíše souhlasí

Praha, 16. 7. 2020 – S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

„Za poklesem důvěry vidíme jak obavy z ekonomické a globální situace, tak nejasnou představu o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii. V posledních měsících totiž mírně klesla i důvěra v další mezinárodní instituce, jako je třeba NATO, a zahraniční země. Poklesl i index finanční jistoty domácností,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a tato situace se může opakovat,“ dodává.

STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejvíce v historii.

70 % občanů bez vyhraněného názoru na EU

Z květnového průzkumu STEM vyplývá, že méně než polovina české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. 70 % zvolilo však jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 21 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace volá po zlepšování či reformě EU, naprostou nespokojenost nebo spokojenost vyjadřuje jen malá skupina obyvatel[1].

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že pozvolné oslabování spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU ke konci roku 2019 nás vrátilo k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU, nicméně koronavirová krize, která zasáhla celý svět, nás posunula na 46 %.

S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazuje to tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2020

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Pokles spokojenosti se ale projevil podobně napříč různými sociodemografickými skupinami.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

Mírný pokles i u popularity Evropy

Zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví 7 z 10 českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„To, že tento ukazatel poklesl, bereme jako signál, že veřejnost nereaguje na konkrétní kroky Evropské komise, ale spíše na celkovou atmosféru ve světě a v Evropě,“ říká Nikola Hořejš. „Ostatně z výzkumu dezinformací[2] jsme viděli, že řada občanů neví jistě, zda pandemie měla skutečně původ v Číně, nebo zda nešlo o na Západě vyvolanou hysterii,“ dodává.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2020

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Češi si obecně přejí, aby se EU věnovala více geopolitickým výzvám a méně věcem, které jsou z jejich pohledu marginální nebo banální.

Nevíme, že můžeme EU ovlivnit

Podle posledních dat se jen 36 % lidí se domnívá, že jsme v EU schopni ovlivnit, co se děje, viz graf níže. Stále trvá přesvědčení, že v EU se jedná „o nás, bez nás.“ Občané také většinou nevědí, že premiér a ministři zastupují ČR v rozhodování EU.

„Ani vlažní zastánci EU nevěří, že můžeme ovlivnit, co se v EU děje. Informování o aktivitě české vlády ve vyjednávání je stále klíčové. Šanci na změnu budeme mít za 2 roky, kdy budeme předsedat Evropské unii,“ říká Hořejš.

Je podle Vás Česká republika schopna hrát v EU aktivní roli a v rozhodování Evropské unie uplatnit své stanovisko?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Více pravomocí k pandemii?

Reakce institucí EU na pandemii byla podmíněna tím, že oblast zdravotnictví a civilní ochrany si členské státy ponechaly zcela ve svých výlučných pravomocích. Česká veřejnost je rozdělena v tom, zda by tomu tak mělo být stejně i nadále. Jak ukazuje graf níže, o něco méně než polovina je pro, aby EU měla více pravomocí ve zdravotnictví, aby v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států.

Měla by mít Evropská unie v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, více pravomocí, aby příště mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Růst evropské ekonomiky bude klíčový, nejen pro nás

Vzhledem k tomu, jak vnímání EU souvisí s ekonomickou situací, dotazoval STEM i otázky, které se týkají ekonomické obnovy Evropy. Lídři států EU totiž jednají o protikrizovém víceletém rozpočtu a také o speciálním balíčku 750 mld. EUR v reakci na pandemii a ekonomickou recesi. Česká veřejnost s navrženými opatřeními obecně spíše souhlasí.

Jak ukazuje graf níže, 2/3 Čechů a Češek si myslí, že česká ekonomika může překonat ekonomickou recesi pouze tehdy, až se obnoví ekonomický růst hlavních zemí Evropské unie, a taky, že se Evropská unie má zaručit za peníze, které si jednotlivé členské státy půjčují na překonání dopadů koronavirové epidemie. Dokonce až 73 % považuje za správné, aby šly peníze z rozpočtu Evropské unie především do regionů EU nejvíce zasažených epidemií koronaviru.

„Česká ekonomika je silně závislá na exportu, který z 80 % směřuje do zemí EU. Rychlé nastartování evropské ekonomiky je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje. Nicméně 2/3 obyvatel souhlasí, že bez růstu EU bude ČR v recesi,“ potvrzuje Nikola Hořejš.

Ekonomická obnova zemí EU

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338

  1. Více naleznete ve výzkumu Značka EU, kterou vydal v loňském roce STEM spolu s agenturou Behavio a institutem Europeum.
  2. https://www.stem.cz/siritele-dezinformaci/

Šiřitelé dezinformací

Shrnutí:

Produkce a cirkulace dezinformací má často velmi reálné společenskopolitické dopady. Ačkoliv existují studie o samotném dezinformačním obsahu a o zdrojích, které takový obsah publikují, samotné šíření mezi běžnými občany není příliš zmapováno.

Toto „dobrovolné“ a „amatérské“ šíření mezi lidmi, kteří nesledují vlastní politické ambice a agendu, je zásadní element, bez kterého by se zřejmě nedostal tento obsah k dostatečnému množství čtenářů. Původní dezinformační zdroje většina lidí totiž nezná. A podle výzkumů také pro důvěryhodnost obsahu je důležitější vztah čtenáře k osobě, která jej sdílí, nikoliv k původnímu zdroji informace.

Skupinu šiřitelů jsme definovali jako jedince, kteří pravidelně sdílí obsah, který velká média, včetně veřejnoprávních, podle nich záměrně zkreslují nebo zamlčují. Šiřitelů je podle rychlé sondy odhadem kolem 5 % v populaci. Odhadem dalších 10 % populace si takové informace aktivně často vyhledává, ale pravidelně je nešíří.

Na tyto šiřitele se nevztahuje řada v médiích sdílených stereotypů – svoji ekonomickou situaci nepovažují většinou za špatnou, nemají vždy vyhraněné a jasné politické názory a nejsou to dominantně jen starší lidé. Mnozí z nich se běžně snaží ověřovat informace a také neplatí, že mají vždy nízkou zpravodajskou gramotnost.

Šiřitele charakterizuje to, že hledají alternativu k tomu, co považují za dominantní světonázor médií, jenž se pro ně manifestuje především skrze témata migrace, menšin a mezinárodního soupeření velmocí. Platí pro ně vysoká nedůvěra k médiím a oficiálním zprávám, ale zároveň nemají jiné mediální zdroje, kterým by silně důvěřovali a podle kterých by se orientovali.

Šiřitelé lze rozdělit na dvě skupiny dle motivace a času, který činnosti věnují. První skupina, tzv. Spontánní šiřitelé, příliš informace nezkoumají a sdílí víceméně vše šokující nebo zábavné, co se k nim dostane, za tím účelem, aby udržovali sociální kontakty. Nezajímají se o factchecking, neznají dezinformační média a připomínání hrozeb dezinformací pro ně může být často jen potvrzením, že všichni lžou a pravdy se nelze dobrat. Nejvíce může pomoci nabídnout jim alternativu ve formě komunitních programů a diskusí anebo specificky cílených médií.

Druhá skupina, tzv. Expertní šiřitelé, mají poměrně vysokou zpravodajskou gramotnost, ale také velký sklon ke konspiracím. Na expertní šiřitele proto mnoho „oficiálních aktivit“ nebude efektivních. Naopak pro ně může být zajímavé a může oslabit jejich negativní šiřitelskou činnost kritické psaní o médiích, lákadlo zviditelnění nebo paradoxně i nezávislý factchecking.

Ukazuje se, že skupina šiřitelů je velká, velmi různorodá a vyžaduje větší pozornost, pokud mají být opatření na zmírnění dopadů dezinformací účinná.

Naše zjištění je potřeba potvrdit a zpřesnit kvantitativním výzkumem, který bude založen na velkém vzorku a zároveň bude sledovat nejen důvěru v média, ale také frekvenci šíření, povahu sdílených informací, hlavní motivaci a míru konspirativnosti.

22. 6. 2020

Závěrečná veřejná zpráva z výzkumu

Autoři: Nikola Hořejš, Jitka Uhrová, Michaela Trtíková Vojtková, Matěj Jungwirth a Martin Buchtík (STEM)

Projekt je podpořen Nadací Friedricha Naumanna pro svobodu (Friedrich Naumann Foundation for Freedom). Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu nezodpovídá za obsah této studie ani za jakékoliv její využití. Názory zde vyjádřené jsou názory samotného autora(-ů) projektu. Tyto názory nemusí nutně odrážet názory Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu.

A close up of a logo

Description automatically generated

Další informace naleznete zde: Verejna zprava z vyzkumu web STEM


Hodnocení klíčových osobností vlády zapojených do řešení koronavirové krize je většinou pozitivní

Po uzavření nejvíce kritické fáze boje s epidemií koronaviru česká veřejnost většinou oceňuje práci lídrů klíčových ministerstev. Práci ministra vnitra J. Hamáčka hodnotí pozitivně 70 % občanů. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u premiéra A. Babiše (65 %). Třípětinová většina veřejnosti (60 %) dále oceňuje práci ministra zdravotnictví A. Vojtěcha. Hodnocení dalších členů vlády A. Schillerové (53 %), J. Maláčové (53 %) a K. Havlíčka (50 %) již není tak jasně pozitivní. Mezi lidmi, kteří se s obtížemi vyrovnávali s opatřeními přijatými proti šíření epidemie, dokonce v hodnocení práce těchto ministrů převažují kritické postoje.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V květnovém průzkumu STEM bylo zjišťováno hodnocení práce těch členů vlády, kteří se nejvíce zapojovali do řešení krizové situace v souvislosti s epidemií koronaviru COVID-19. Obecně je možné shrnout, že podle většinového veřejného mínění tito politici a političky v krizi obstáli.

Občané nejčastěji oceňují práci ministra vnitra Jana Hamáčka, pozitivně ji vnímají téměř tři čtvrtiny dospělé populace (70 %). Dvoutřetinová většina (65 %) oceňuje práci premiéra Andreje Babiše. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (60 %).

Práce ministryně financí Aleny Schillerové a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je již občany hodnocena rozporněji, mírně nadpoloviční většina (shodně 53 %) ji hodnotí pozitivně, necelá polovina je ovšem kritičtější (43 %, resp. 42 %). V případě Karla Havlíčka, který řídí ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo dopravy, je pozitivních hodnocení přesně 50 %, negativních 34 % a 16 % dotázaných jej nezná.

„Jak hodnotíte práci následujících osob v krizové situaci posledních třech měsíců?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi dobře“ a „spíše dobře“.

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

Důležitým zjištěním z průzkumu je rozdílné hodnocení v závislosti na subjektivním prožívání dopadů koronavirové krize. Pro vyjasnění kontextu je třeba uvést, že podle vlastního vyjádření situaci mimořádných opatření více než polovina občanů (55 %) zvládala celkem bez problémů, třetina (35 %) s drobnějšími problémy a pro desetinu lidí (11 %) to byla zátěžová situace.

V této perspektivě je nejvíce univerzálně hodnocen premiér Andrej Babiš. Mezi lidmi, kteří opatření proti koronavirové epidemii zvládají bez problémů, a těmi, pro které je to větší zátěž, je v hodnocení premiéra jen malý rozdíl.

Naopak ministryně financí Alena Schillerová je vnímána nejvíc rozporně. Mezi lidmi, kteří celkem hladce zvládají opatření proti koronavirové epidemii, poměrně jasně převažují pozitivní hodnocení ministryně financí (55 % vs. 39 %). Naopak u těch, kteří mají v současné situaci větší problémy, jsou pozitivní hodnocení jasně v menšině (35 % vs. 61 %). Rovněž v případě hodnocení Jany Maláčové a Karla Havlíčka mají v této skupině obyvatel negativní hodnocení mírnou převahu (Maláčová: 44 % vs. 53 %, Havlíček: 43 % vs. 47 %).

Hodnocení práce politických osobností v době krize

Podle toho, jak lidé zvládají opatření proti šíření koronaviru

(podíl odpovědí „velmi dobře“ + „spíše dobře“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

Odlišný pohled nabízí perspektiva politických sympatií. Analýza ukazuje, že ministr vnitra (a předseda ČSSD) Jan Hamáček je pozitivně hodnocen jak v táboře „vlastních“ příznivců, tak mezi sympatizanty hnutí ANO a KSČM, většinou jeho práci za dobrou považují i příznivci demokratické opozice. Hodnocení premiéra Andreje Babiše je již rozpornější, i když jej většinou pozitivně oceňují (kromě stoupenců ANO) také sympatizanti KSČM, ČSSD a SPD.

Hodnocení práce politických osobností v době krize

Podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi dobře“ + „spíše dobře“, orientační údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů


VOLEBNÍ PREFERENCE STEM KVĚTEN 2020

Květnové preference ukazují situaci kolem uvolňování opatření souvisejících s koronavirovou krizí. V květnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. ANO nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se s odstupem umístila ČSSD, která zastavila svůj pokles. TOP 09 i Starostové by se nyní zřejmě do parlamentu nedostali. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22.5. – 1. 6. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 109 tazatelů STEM (PAPI) a 87 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Podrobnosti o kontextu dotazování u posledních šetření viz na konci textu.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za květen 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model je založen na volební účasti kolem 56%.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – květen 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 12/19 01/20 03/20 05/20
ANO 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 33,6 32,7 30,8 33,7
Piráti 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 12,3 13,6 15,2 12,8
ODS 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 12,3 9,8 11,8 11,4
ČSSD 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4 5,4 7,0 8,9
KSČM 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 8,2 7,7 7,4 7,3
SPD 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 5,6 8,1 8,6 6,5
KDU-ČSL 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 6,4 5,5 5,5 6,1
STAN 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 5,5 4,5 5,7 4,2
Trikolora 4,2 0,5 4,8 2,0 3,5
TOP 09 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 5,8 4,1 4,3 3,3

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM
Březen 2017 – květen 2020 (%)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V KVĚTNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti o 1 více. Malé strany d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například lidovcům přepočet ubírá 2 mandáty, SPD přichází o tři.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Květnový výzkum STEM ukazuje situaci na konci měsíce, kdy byla uvolněna některá omezení v souvislosti s epidemií koronaviru. Zároveň je to i období prvního bilancování celé krize. K výrazným změnám ve volebních preferencích zatím nedošlo. Trochu získali ti, kteří byli nejvíce vidět: ANO a ČSSD.
  2. Hnutí ANO nadále vede s velkým náskokem. V průběhu krize posílilo, kvalita jeho podpory je spíše průměrná.
  3. Piráti jsou na místě druhém, ale oproti počátku krize si pohoršili. U politicky motivované části obyvatelstva tolik neztratili, pro širokou veřejnost patrně nejsou příliš srozumitelní.
  4. ODS je na místě třetím a vykazuje stabilní charakteristiky jak co do rozsahu, tak i kvality přízně.
  5. ČSSD si mírně polepšila. Jako součást vládní koalice byla při řešení epidemie více vidět. Vztah ke straně i zájem příznivců sociální demokracie o politiku je však nadále chabý.
  6. SPD ztratila – v průběhu krize nejspíš nenašla silnější protestní téma.
  7. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných. Ochota účastnit se voleb je nižší než obvykle.

Kontext průzkumů:

Březnový výzkum se uskutečnil ještě před vypuknutím koronavirové krize, tedy v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Teprve po skončení dotazování byl zaveden zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR a byla přijata další opatření (např. omezení volného pohybu osob).

Květnový výzkum se uskutečnil v době od 22. května do 1. června 2020, tedy již po skončení nouzového stavu a v době uvolňování přijatých opatření. Konkrétně se v době dotazování (od 25.5.) obnovila výuka pro první stupeň ZŠ formou školních skupin, dále se otevřely vnitřní prostory restaurací, hotely a penziony, hrady a zámky, plavecké bazény a jsou umožněny hromadné akce do 300 osob.


Otevírání hranic ČR se nedotkne všech obyvatel stejně, neboť značná část populace do zahraničí jezdí málo nebo vůbec

Právě probíhající otevírání státních hranic ČR pro soukromé cestování se nedotkne všech obyvatel stejně, jak ukazuje aktuální analýza neziskového ústavu STEM. Celá pětina (22 %) české společnosti do zahraničí nejezdí vůbec a dalších 29 % tak činí pouze jednou za dva roky či méně často. Do zahraničí nejméně jezdí lidé starší (60 a více let), lidé s nižším dosaženým vzděláním a lidé v horší materiální situaci. Mezi nejčastěji uváděné důvody pro zahraniční cesty patří rekreace u moře, turistika a památky, naopak jen velmi málo Čechů jezdí do zahraničí z pracovních či rodinných důvodů. Ukazuje se tak, že pro mnoho obyvatel ČR je cestování za hranice naší vlasti zbytným luxusem.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Od 16. března pak začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karanténa pro osoby vracející se z rizikových zemí.

Postupné otevírání státních hranic ČR je jedním z nejviditelnějších opatření, kterým vláda ČR reaguje na příznivý vývoj epidemie koronaviru COVID-19. Data z březnového, tedy předkrizového, šetření neziskového ústavu STEM ale naznačují, že možnost cestovat za hranice naší vlasti pravidelně využívá jen část naší společnosti.

Téměř polovina (49 %) českých obyvatel opustí hranice vlasti alespoň jednou za rok, dalších 29 % za hranice cestuje aspoň jednou za dva roky. Naopak celých 22 % českých občanů do zahraničí nejezdí vůbec, a tudíž se jich zavření hranic přímo dotklo méně.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Analýza frekvence cestování v závislosti na věku daného obyvatele ČR poukazuje na provázanost mezi věkem a četností zahraničních cest. Zatímco z obyvatel věkové kategorie 60+ do zahraničí vůbec nejezdí téměř dvě pětiny (38 %), v nejmladší kategorii 18-29 let je pouze 13 % těch, kteří do zahraničí nejezdí vůbec. Naopak téměř dvě třetiny (65 %) českých obyvatel ve věku 18-29 let ČR opouští alespoň jednou za rok. Z českých obyvatel nad 60 let hranice ČR opustí aspoň jednou ročně rovných 30 %.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Dále platí, že lidé s vyšším dosaženým vzděláním cestují výrazně častěji. Zatímco dvě pětiny z obyvatel s vysokoškolským vzděláním do zahraničí cestují víckrát za rok, u obyvatel s maturitním vzděláním je to 28 % a u těch se vzděláním základním nebo vyučených pouze 17 %. Z občanů vyučených nebo se základním vzděláním do zahraničí vůbec nejezdí 32 % a mezi těmi, kteří mají maturitu, 17 % vůbec neopouští hranice republiky.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Frekvence cest do zahraničí je také spojená s materiální situací, která je pro změnu silně provázaná s nejvyšším dosaženým vzděláním. Čím horší je materiální zajištění českých obyvatel, tím menší je frekvence jejich cest za hranice a tím spíše nebudou do zahraničí vůbec cestovat. Například mezi Čechy, kteří jsou špatně zajištěni nebo chudí, za hranice vůbec nejezdí 43 %. Oproti tomu mezi Čechy, kteří jsou zajištěni velmi dobře nebo solidně, vůbec necestuje pouze desetina.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Podíváme-li se na hlavní důvody k cestování do zahraničí mezi těmi obyvateli ČR, kteří do zahraničí cestují aspoň jednou ročně (tj. polovina populace), zjistíme, že rekreace u moře, turistika a příroda je nejčastěji uváděnými důvody. Poměrně častými důvody jsou také cesty za kulturou a památkami. Naopak vzácné jsou cesty z pracovních důvodů – pro celých 73 % české občanů, kteří do zahraničí jezdí aspoň jednou ročně, toto není důvod k výjezdu za hranice. Méně četné jsou také cesty za příbuznými či přáteli v zahraničí.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 488


Data STEMu: Koho zasáhne krize anebo koronavirus

Nezávislý ústav STEM poskytuje svoje data a analýzy pro zvládání bezprecedentního ekonomického šoku. Kromě vlastních analýz a výzkumů využívá data i epidemiologický model institutu IDEA při CERGE-EI nebo krizový štáb Magistrátu hlavního města Prahy.

STEM připravil následující analýzu, která popisuje skupiny postižené epidemií a následnou reakcí. „Současná krize by neměla být interpretována jen očima ekonomů a lékařů, ale také očima lidí, kterých se dotýká. K tomu velmi přispívají sociologická data, i když sociologové nejsou většinou nejviditelnější tváře různých poradních sborů,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík. „Proto jsme rádi, že jsme mohli  z vlastních zdrojů poskytnout data například pro epidemiologické modely nebo pro odhady dopadů krize,“ dodává.

Problémy obyvatel České republiky v koronavirové epidemii

Dva měsíce po přijetí protiepidemických opatření je zjevné, že na různé skupiny populace dopadají naléhavěji jiné aspekty současné situace. Změn v životě jednotlivců a rodin je celá řada, jednotlivé příběhy jsou skoro nesrovnatelné. Přesto je čas se podívat na situaci v celé společnosti[1].

Hlavním ohrožením je zdravotní riziko nakažení COVID-19, které je vyšší zejména u starších lidí. Výpadky příjmů postihují pracující, organizační náročnost skloubení rodiny a práce je zejména u rodičů s menšími dětmi. Tyto problémy pak často umocňuje absence úspor, do kterých můžou domácnosti sáhnout. Ta s epidemií nesouvisí přímo, nicméně krize tento problém jasně vyostřuje. V současné době neexistuje jeden zdroj dat, který by všechny skupiny zachytil, ale projekcí dat ČSÚ (data o složení populace, domácnostech a počtu pracujících), Informačního systému o průměrném výdělku (počty pracujících v jednotlivých profesích), dílčích šetření STEM (ze kterých identifikujeme skupiny a profese ohrožené výpadkem příjmů) na výsledky loňského šetření Rozděleni svobodou můžeme dojít k hrubým odhadům.

Pozornost v analýze soustředíme opravdu jen na čtyři zmíněné problémy. Nevěnujeme se dlouhodobým problémům, jako jsou exekuce, chronická onemocnění, chudoba, duševní onemocnění, ani dílčím problémům (nikoliv však pro postižené méně naléhavým), jako je nejasná situace řady studentů, závěrečné nebo přijímací zkoušky všeho typu, hypotéky, bydlení v komerčních nájmech, možné krachy podniků a insolvence.

Problémy, které řeší dospělá populace ČR a jejich prolnutí

Průnik množin ukazuje, že více než jeden nový problém přinesl koronavirus a karanténní opatření více než 1,25 milionu lidem. Do součtu však nepočítáme seniory s nedostatkem finančních rezerv, protože ti měli potíže už před krizí.

Na první pohled jsou patrné dva aspekty. Za prvé, nějakým z problémů jsou zasaženy téměř tři čtvrtiny dospělých v České republice a poměrně hodně z nich se potýká s více než jedním z problémů. Právě kombinace několika stresorů, jak krátkodobých, tak dlouhodobých, vede většinou k dlouhodobým obtížím a jejich kumulaci. V této analýze pomíjíme individuální stresory, soustředíme se jen na ty, které se bezprostředně týkají současné situace. V průnicích množin na obrázku vidíme, že více problémů, které působí bezprostřední opatření, má 1,25 milionu dospělých lidí. To je výrazně více než během ekonomické krize před 10 lety.

Za druhé, různé problémy se bezprostředně týkají různých skupin. Zřetelně vidíme vydělenou skupinu seniorů, které se přímo ekonomické dopady a péče o děti nedotýkají (byť se samozřejmě týkají jejich dětí, takže jim váhu přikládají). Naopak pro část pracujících bude klíčové nastartování ekonomiky. To bude zásadní pro další vývoj situace, protože se mohou přes diskusi o uvolňování opatření zvýrazňovat generační rozdíly, politické strany budou nejspíš uvažovat i o tom, jak vyjít vstříc právě svým voličům. Rychle přijímaná rozhodnutí budou někdy nutně nespravedlivá a naši představitelé budou (a již jsou) nejednou postaveni před dvě volby, z nichž ani jedna není dobrá.

Zdravotní rizika a péče o děti

V ČR je 1,27 milionu lidí ve věku 65-75 let a 815 tisíc starších 75 let. Tedy asi 27 % všech dospělých.

Rodičů s dětmi do 12 let je zhruba 2,2 milionu. Zhruba polovina z nich žije v domácnostech, kdy oba (v případě samoživitelek a samoživitelů jeden) rodiče pracují a péče o předškolní nebo školní děti tak v době opatření proti koronavirové epidemii výrazně mění každodenní organizaci dne. Rodiče (především matky) musí nějak skloubit péči o děti, domácí vzdělávání a pracovní nasazení. Většinou jde o dospělé do 45 let.

Nejvíce diskutované jsou v současné době nicméně ekonomické problémy pracujících, na které se soustředíme podrobněji.

Výpadky příjmů

Jak ukazuje následující graf, výrazné výpadky (víc než 20 %) příjmů do konce roku na základě datové projekce dat STEM a IPSV čeká víc než 1,4 milionu lidí, tedy víc než čtvrtina pracujících. Z nich polovina loni měla jen malé úspory (maximálně 50 tisíc korun). 300 tisíc se ocitá ve finanční tísni už teď v přímém důsledku epidemické situace, protože nemají vůbec žádné úspory.

Větší dopad podle dostupných dat příjmů očekávají živnostníci a podnikatelé. To je způsobené kombinací několika faktorů: výpadek příjmů vidí bezprostředně, poměrně více z nich pracuje v zasažených profesích a část také pracuje v podstatě ve švarcsystému a sami ví, že jich se propouštění bude týkat dříve než zaměstnanců. Věk ani kraj nehrají výraznou roli, více ohrožení jsou ovšem lidé bez maturity (32 %), méně naopak vysokoškoláci (20 %).

Výpočty STEM, na základě projekce dat interních dat STEM a Rozděleni svobodou

Výpadky příjmů nepostihnou všechny sociální skupiny rovnoměrně. Oproti počátečním odhadům z poloviny března[2] je dnes situace trochu jiná, rovnoměrněji rozložená. Míra problémů se také týká více lidí. I na konci dubna jsou o něco více výpadkem příjmů ohrožené nižší třídy, ale dopady se „rozlily“ přes celou společnost, oproti začátku zavádění opatření je zřejmé, že zasahují výrazně i průmyslové podniky, celý dodavatelský řetězec (výroba, dopravci, navázané služby). Míra bezprostředního ohrožení je však výraznější u nižších tříd. Týká se v podstatě každého ze strádající třídy a 70 % z ohrožené třídy, ve které je také poměrně velký podíl rodin s malými dětmi.

Od počátku přijetí opatření se zvýšil počet zasažených osob, finanční problémy dnes i lidé více reflektují. Části z nich pak už po měsíci reálně všechny úspory došly, nebo brzy dojdou.

Zasažení pracujících výpadky příjmů v dubnu 2020

Počty pracujících Odhad výpadku příjmů (v % z třídy) Odhad výpadku příjmů (v tis.) Odhad výpadek + malé úspory (v % z třídy) Odhad výpadek + malé úspory (v tis)
Zajištěná střední třída 1 480 000 24% 350 000 5% 70 000
Nastupující kosmopolitní třída 780 000 22% 170 000 6% 50 000
Tradiční pracující třída 800 000 29% 240 000 12% 100 000
Třída místních vazeb 620 000 28% 170 000 15% 90 000
Ohrožená třída 1 060 000 28% 300 000 20% 210 000
Strádající třída 560 000 32% 180 000 28% 160 000
CELKEM 5 300 000 27% 1 410 000 13% 680 000

Výpočty STEM, na základě projekce dat ČSÚ, ISPV, interních dat STEM, Rozděleni svobodou

Celkově můžeme i kvůli nedostatku dat dopady jen zhruba odhadovat, změny jsou však poměrně dynamické a situace se rozhodně bude vyvíjet dál nejen podle epidemických okolností, ale v ekonomické rovině zejména podle kroků vlády.

V následujících článcích lze najít další souvislosti k tématu koronavirové krize a jejích dopadů.

Babiš počátek krize zvládl. Zeman vyklidil scénu, oslabí ho to, říká ředitel STEM

Se sociologem Martinem Buchtíkem o fázích koronavirové krize, počínání premiéra, prezidenta i opozice. A také o tom, jak důležité je v krizi udržet důvěru mezi lidmi.

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/babis-pocatek-krize-zvladl-rozhodujici-ale-bude-reseni-nasle/r~c1538a688b1211eaa25cac1f6b220ee8/

Březnový exkluzivní průzkum STEM pro Seznam Zprávy

STEM zjišťoval, jak Češi zvládají potíže spojené s karanténou a s koronavirovou epidemií, jak hodnotí činnost vlády, zdravotníků a hygieniků a jak vidí budoucí vývoj.

https://www.stem.cz/vnimani-situace-a-opatreni-kolem-pandemie-koronaviru-covid-19/

Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš. https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/opinion/krize-ukazala-jak-vypada-suverenita-v-praxi-vinu-ale-schyta-eu/

Přežije EU pandemii?

Historicky první virtuální debaty Knihovny Václava Havla se ve středu 6. května 2020 zúčastnili místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, poslanci Evropského parlamentu Michal Šimečka a Alexandr Vondra a ředitel analytického institutu STEM Martin Buchtík. Do moderátorského křesla v Klubu Knihovny Václava Havla usedl Michael Žantovský, ředitel Knihovny VH.

https://havelchannel.cz/cs/01139

  1. Analýza byla zpracována v Deníku N: https://denikn.cz/360117/ztrata-prijmu-a-pocit-ohrozeni-se-rozlily-do-cele-spolecnosti-ukazuji-exkluzivni-data-ke-krizi-v-cesku/
  2. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/korona-rozdeleni-svobodou-spolecnost-tridy-ekonomika-propast_2003261001_jab

Veřejnost stále kritická k výši starobních důchodů

Tříčtvrtinová většina občanů České republiky (74 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle dvoutřetinové většiny veřejnosti (66 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Dále převažuje názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje lidem strávit důstojné stáří (71 %). Oproti poslednímu průzkumu na toto téma v roce 2017 je nyní více pozitivních názorů, stále však jsou v jasné menšině. Oproti minulosti ovšem již nejsou lidé důchodového věku tou skupinou, která je v daných otázkách nejkritičtěji naladěna.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

  • Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
  • 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
  • Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

  • Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
  • Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

V současné době se mluví o lidech důchodového věku především jako o skupině zvláště ohrožené nákazou koronavirem COVID-19. Na jedné straně se diskutuje pomoc ze strany státu, účinnost přijímaných opatření, na druhé straně je patrná vlna solidarity mezi lidmi, kdy například dobrovolníci nabízí pomoc starším lidem při vyřízení praktických věcí.

Březnový průzkum STEM ale nabízí data na obecnější rovině toho, jak česká veřejnost vnímá současnou úroveň důchodového zabezpečení. Stejně jako v minulosti je zřejmé, že veřejnost zastává v těchto otázkách většinou kritické postoje.

Převažuje tedy názor, že současný důchodový systém neumožňuje strávit lidem důstojné stáří (71 %). Dvoutřetinová většina lidí (66 %) se také domnívá, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců. Tři čtvrtiny občanů (74 %) nepovažují současné důchody vyplácené starým lidem za přiměřené.

Názory na starobní důchody

Pramen: STEM, Trendy 2020/3, 1008 respondentů

Názory na starobní důchody byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v případě dostatečnosti důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat, zvláště silná byla ve výzkumu z května 2008. V letech 2009 a 2010 se hodnocení důchodového zabezpečení zlepšovalo, avšak nárůst spokojenosti skončil v roce 2011. Poté zaznamenáváme po několik let povlovný pokles. Aktuální průzkum, který se uskutečnil zhruba tři roky od minulého, naznačuje oslabení kritických postojů. Stále však platí, že lidí spokojených s úrovní důchodového zabezpečení je menšina.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2020

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2020

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2002-2020

Důležitým zjištěním je skutečnost, že lidé různého věku se významně neliší v uvedených názorech na důchodové zabezpečení. Ovšem z porovnání v čase je zřejmé, že od průzkumu v roce 2017 se výrazněji změnil postoj lidí starších.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020