NATO je podle mínění veřejnosti nejen zárukou bezpečnosti, ale i lidských práv

Úloha NATO v současném světě spočívá ve dvou oblastech. Severoatlantická aliance vystupuje jednak jako hlavní garant světové bezpečnosti, jednak jako instituce, která má za cíl bránit porušování základních lidských práv. V souladu s tím, jak se zvýšil podíl našich občanů, kteří souhlasí se začleněním našeho státu do NATO, mírně vzrostl i podíl lidí, které tyto role Severoatlantické alianci přisuzují. K posunu došlo zejména ve skupině lidí, kteří nesouhlasí s naším vstupem do Aliance. Ve větší míře než před rokem tito lidé připouštějí, že NATO zaujímá ve světě určité mocenské postavení. Nápadná je zejména změna jejich postoje k tomu, že NATO brání ve světě lidská práva. V hodnocení stanovisek stoupenců nejsilnějších politických stran pak k posunu došlo především u přívrženců ČSSD. Číst dále


S jakými pocity sledují lidé vývoj v ČR?

Od konce roku 1999 nastal v očekáváních lidí až neuvěřitelný obrat. Lidí, kteří očekávají příštích 12 měsíců s nadějí, je více než těch, kteří očekávají příští rok s obavami. Tak optimisticky se lidé u nás necítili od roku 1996. Na příznivých pocitech našich občanů se patrně podílejí dva faktory: příliv příznivých či alespoň neutrálních zpráv z ekonomiky i politiky a blížící se volby. Zprávy z ekonomiky nevypovídají sice o jednoznačném obratu a silné konjunktuře, ale v porovnání s předchozím obdobím jsou podstatně příznivější. Dobře jsou hodnoceny i poslední politické kroky české diplomacie a vlády. Jako pořadatelé jsme zvládli zasedání MMF a Světové banky, vláda hájí „české zájmy“ proti Rakousku, pokračuje sbližování naší legislativy s Evropskou unií, vláda je personálně obměněna a její pád nehrozí. Číst dále


Zahraniční politika ČR má trvalou, ale vlažnou podporu veřejnosti

Souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, dominovaly odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. V názoru na zahraniční politiku se jasně odlišují stoupenci KSČM od demokratických stran, skupina lidí ve věku nad 60 let od mladší populace a lidé s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) od osob se vzděláním základním. Míra souhlasu se zásadami české zahraniční politiky roste na politické škále od levice k pravici. Souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, dominovaly odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. V názoru na zahraniční politiku se jasně odlišují stoupenci KSČM od demokratických stran, skupina lidí ve věku nad 60 let od mladší populace a lidé s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) od osob se vzděláním základním. Míra souhlasu se zásadami české zahraniční politiky roste na politické škále od levice k pravici. Číst dále


Nezaměstnanost neklesá, ale lidé se s ní učí žít

Od přelomu let 1999 a 2000, kdy projevovalo obavy již více než 60 % lidí v ekonomicky aktivním věku, se strach z nezaměstnanosti se poněkud snížil. Můžeme to přičítat jako tomu, že opravené předpovědi již s dalším dramatickým růstem nezaměstnanosti nepočítají, tak adaptaci lidí na nové podmínky. Ztráty zaměstnání se obávají především stoupenci levicových stran a KDU-ČSL, což odpovídá sociodemografickému složení jejich voličstva. Trvá exkluzivní postavení lidí s vysokoškolským vzděláním na trhu práce, naopak se nesnižují se naopak obavy lidí s nižším vzděláním. Nejvíce se cítí ohroženi ztrátou práce lidé v nejmladším věku (do 30 let), naopak odpovědi lidí ve věku před důchodem ukazují, že tato skupina je poměrně dobře chráněna Překvapivě malé jsou regionální rozdíly. Číst dále


Co se změní podle našich občanů po vstupu do NATO v české ekonomice?

Výrazná většina lidí si od začlenění do NATO slibuje snazší vstup do Evropské unie (nebo se jej obává) a věří i v to, že jako členský stát NATO budeme atraktivnější zemí pro zahraniční investory. Posílilo se i očekávání příznivých vlivů na rozvoj ekonomiky. Naopak nadále zůstávají pro velkou část občanů strašákem velké výdaje na obranu a s tím spojená vysoká daňová zátěž pro obyvatelstvo. Strach z vysokých daní i pocit, že členství v NATO nám přinese nepřiměřeně vysoké výdaje na obranu, sdílí i většina lidí, kteří souhlasí s naším začleněním do Aliance. Číst dále


Co se změní podle našich občanů po vstupu do NATO v politice českého státu?

Začlenění ČR by mělo podle mínění veřejnosti posílit naši příslušnost k euroatlantickému světu. Zhruba 70 % očekává posílení prestiže českého státu na mezinárodním poli a tři čtvrtiny lidí věří, že členský stát NATO bude mít snazší cestu do Evropské unie. Polovina lidí spojuje začlenění do NATO i s posílením politické stability. Se vstupem do NATO jsou však spojována i negativní očekávání : lidé se obávají především růstu napětí ve vztazích s Ruskem (téměř 70 %) a omezení možnosti českého státu se svobodně rozhodovat o vlastním osudu. Stoupenci a odpůrci vstupu do NATO se jasně odlišují v názoru na vliv vstupu do NATO na politickou stabilitu a mezinárodní prestiž českého státu. Míra svobodného rozhodování po vstupu do NATO je již spornější: i 40 % lidí, kteří se vstupem ČR do NATO souhlasí, se domnívá, že jako členský stát Aliance nejsme státem plně svobodným v rozhodování o svém osudu. Číst dále


Tři pětiny lidí si myslí, že výhody z rozšíření NATO jasně převýší náklady

Podíl lidí, kteří souhlasí s výrokem „výhody z rozšíření NATO mnohonásobně převýší náklady tohoto rozšíření“, se v posledním roce poněkud zvýšil. Je stejný jako podíl občanů, kteří V porovnání se šetřením provedeným v září 1999 se nic nezměnilo na tom, že přesvědčeni o výhodnosti rozšíření NATO jsou především lidé z pravé části politického spektra (více než tři čtvrtiny voličů ODS, US), naopak nejradikálnějšími odpůrci jsou stoupenci KSČM (jen 30% hlasů pro výhodnost rozšíření Aliance). Zvýšila se míra souhlasu u stoupenců ČSSD (z 51% v září 1999 na 62% v září 2000), což je charakteristické i pro jiné otázky týkající se evropské integrace českého státu a což odráží zřejmě jak „vládní roli“ ČSSD, tak i proměnu členské základny této strany. Číst dále


Obavy z vývoje ekonomiky ustupují

V celém období existence samostatného českého státu zachovávali lidé ve vztahu k ekonomickým perspektivám značnou ostražitost. Dokonce i v období zřetelného hospodářského vzestupu více než 50 % občanů mělo pocit nejistoty a obav z toho, jak se bude dále naše ekonomická situace vyvíjet. Tento podíl se prudce zvýšil v období politické krize v roce 1997 a s výjimkou přechodného „volebního optimismu“ v létě 1998 se udržoval kolem 80 %. Rok 2000 naznačuje změnu k lepšímu. Podíl lidí, kteří vyjadřují obavy z budoucnosti ekonomiky, klesl pod 70 %, což je nejnižší stav od roku 1997. K poklesu obav v porovnáním se zářím 1999 došlo téměř u všech skupin obyvatelstva. Číst dále


Ubývá odpůrců členství v NATO, ale nesílí podpora – lidé se spíše s členstvím smiřují

V porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství ČR v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Roste však také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli. Lze proto konstatovat, že ubylo lidí, kteří jsou pevně proti našemu členství v NATO, nelze však tvrdit, že přibývá opravdových stoupenců členství. Spíše je více lidí, podle nichž můžeme v NATO, třeba jako člen druhé kategorie, přežívat. Číst dále


Tři pětiny voličů v senátních volbách měly o svých favoritech vždycky jasno

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena…Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena… Číst dále