Kolik lidí přijde k senátním volbám?

Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti. Od září pevných voličů ubylo a mírně se posílila skupina nevoličů. Lidí, kteří jsou skutečně pevně rozhodnuti, že půjdou volit, je (v obvodech, kde se volby opravdu konají) asi třetina. Jaká bude letos podpora účasti v senátních volbách od paralelně probíhajících voleb do krajských zastupitelstev, je ovšem dost nejasné, byť deklarovaná účast k krajských volbách je zatím velmi vysoká (kolem 70 %). Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti. Od září pevných voličů ubylo a mírně se posílila skupina nevoličů. Lidí, kteří jsou skutečně pevně rozhodnuti, že půjdou volit, je (v obvodech, kde se volby opravdu konají) asi třetina. Jaká bude letos podpora účasti v senátních volbách od paralelně probíhajících voleb do krajských zastupitelstev, je ovšem dost nejasné, byť deklarovaná účast k krajských volbách je zatím velmi vysoká (kolem 70 %). Číst dále


Koho budou lidé volit v prvním kole senátních voleb ?

Měsíc před zahájením senátních voleb je z lidí, kteří nevylučují, že se prvního kola zúčastní, rozhodnuto o své volbě v prvním kole 37 % lidí, ovšem jen 14 % to tvrdí s jistotou. Jsou to převážně voliči, kteří jsou zároveň pevně odhodláni se voleb zúčastnit. Zhruba polovina lidí dává přednost volbě osobnosti (bez ohledu na to, zda je nezávislým či stranickým kandidátem), druhá polovina sází na stranického uchazeče. Jestliže je však položena otázka, koho by nejspíše volili, přiklánějí se stoupenci hlavních politických stran zpravidla k uchazeči, kterého nominovala „jejich“ strana, tedy strana, které by dali hlas do Poslanecké sněmovny. Typické je to především pro stoupence KSČM a ODS, naopak mezi stoupenci dvou nejsilnějších stran Čtyřkoalice je hodně nerozhodnutých. Číst dále


Rozpaky nad budoucností systému zabezpečení zdravotně postižených

Systém zabezpečení zdravotně postižených nedoznal za téměř deset let transformace společnosti žádných zásadních změn. Úpravy, které byly učiněny, spočívaly pouze v přizpůsobení starého schématu zabezpečení zdravotně postižených novým podmínkám ve společnosti (zvyšování úrovně dávek, rozšiřování okruhu poskytovaných výhod, atd.). O potřebě zásadní reformy systému péče o zdravotně postižené nelze pochybovat a je poněkud zarážející, že zůstává toto téma uzavřeno v poměrně úzkém okruhu odborníků a nevede se o něm rozsáhlejší společenská diskuse. Číst dále


Racionalita systému zabezpečení zdravotně postižených

Základním úkolem všech systémů sociální politiky je hledat nástroje, které by pomohly uvést v soulad požadavky na působnost sociální politiky s potřebou jejich ekonomické efektivity. V případě systému určeného zdravotně postiženým občanům je tento problém zvlášť naléhavý, neboť zájem o pomoc poskytovanou z tohoto systému v posledních letech trvale roste. Číst dále


Životní podmínky zdravotně postižených občanů

V rámci projektu Consensus/Phare „Creating awareness, through new facts and figures, of the inconsistencies of disability benefit provision in the Czech Republic“, který realizovalo konsorcium STEM – Středisko empirických výzkumů a Socioklub, byl také uskutečněn výzkum zdravotně postižených osob. Na základě výsledků tohoto výzkumu je možné sestavit obraz toho, jak sami zdravotně postižení vnímají svou životní situaci, jak hodnotí podmínky pro svůj život s handicapem. Číst dále


Jak si lidé představují svůj život ve stáří a jeho finanční zabezpečení?

Vnímání důchodové reformy českou veřejností je nutně ovlivněno také tím, jak si lidé představují stáří, jaké pocity a očekávání v nich tato životní etapa vyvolává. Je stáří univerzálně vnímáno jako nepříjemné období, jehož je nutno se obávat? Z výsledků výzkumu „Současnost a budoucnost důchodového systému v ČR“ vyplývá, že taková univerzální představa není české veřejnosti vlastní. Někteří lidé se stáří obávají, jiní nikoliv. Nabízí se tedy otázka, kterými faktory může být postoj ke stáří ovlivněn. Číst dále


Z výzkumných projektů

Zobrazit zprávy z výzkumů z roku:  2007Domácí politika

Instituce

Ekonomika

Sociální politika

My a svět

Různé


INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2015

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2015vydáno dne 23. 10. 2014ZVYŠUJE SE PODÍL LIDÍ NESPOKOJENÝCH S ČLENSTVÍM ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNIITřípětinová většina české veřejnosti (61 %) je nespokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, 38 % občanů by hlasovalo pro vstup, 62 % by pro vstup nehlasovalo. V dlouhodobé časové řadě STEM představují aktuální výsledky nejnižší hodnoty pozitivních postojů vůči unii. Dále třípětinová většina lidí (58 %) aktuálně reaguje na členství v Evropské unii negativními pocity (má značné obavy či cítí mírné znepokojení).Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18. až 28. září 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 925 respondentů.V rámci pravidelného monitoringu názorů české veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii se STEM zaměřil na samotnou spokojenost českých občanů s naším členstvím. Podle zářijového průzkumu jsou s naším členstvím v EU spokojeny dvě pětiny občanů (39 %). V české populaci tedy třípětinovou většinou převažuje nespokojenost.„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“Pramen: STEM, Trendy 09/2015, 925 respondentů starších 18 let

klíčová slova

Evropská uniespokojenost


Názory veřejnosti na federalistické uspořádání EU

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2015vydáno dne 4. 11. 2015VĚTŠINA VEŘEJNOSTI NEPODPORUJE PROMĚNU EVROPSKÉ UNIE VE FEDERÁLNÍ INSTITUCIČtyřpětinová většina české veřejnosti (81 %) nepatří mezi stoupence proměny Evropské unie ve federalistické uspořádání členských zemí. Podobně jasná většina občanů (83 %) se nedomnívá, že jednou vznikne jakýsi evropský národ.Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18. až 28. září 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 925 respondentů.Vedle pravidelných otázek postihujících aktuální vztah českých občanů k Evropské unii byly do zářijového průzkumu STEM zařazeny rovněž otázky věnované obecnějším tématům spojeným s federalistickým uspořádáním EU a pravděpodobností vzniku evropského národa.Podle pětiny dotázaných by se Evropská unie měla postupně změnit ve stát s federalistickým uspořádáním členských zemí. Jednoznačná většina veřejnosti (81 %) však mezi zastánce federalizace Evropské unie nepatří. Z dlouhodobého hlediska nikdy STEM v průzkumech nezjistil většinovou podporu federalistického uspořádání, nejvyšší podíl byl naměřen krátce po vstupu České republiky do EU (2005: 36 %). V průzkumech v druhém desetiletí tohoto století již míra podpory federalismu v EU mezi českými občany klesala.Vzhledem ke klesající míře spokojenosti českých občanů s naším členstvím v Evropské unii je pochopitelné, že lidé nejsou vstřícní dalšímu upevňování vazeb mezi členskými státy unie.„Někteří lidé říkají, že by se Evropská unie měla postupně stát skutečným státem s federalistickým uspořádáním jednotlivých členských zemí. Patříte mezi tyto lidi i Vy?“Pramen: STEM, Trendy 2005–2015(V letech 2011 až 2014 bylo ve znění otázky: „… skutečným státem s federálním uspořádáním…“.)klíčová slovaEvropská unienázor veřejnosti