Tři pětiny lidí si myslí, že výhody z rozšíření NATO jasně převýší náklady

Podíl lidí, kteří souhlasí s výrokem „výhody z rozšíření NATO mnohonásobně převýší náklady tohoto rozšíření“, se v posledním roce poněkud zvýšil. Je stejný jako podíl občanů, kteří V porovnání se šetřením provedeným v září 1999 se nic nezměnilo na tom, že přesvědčeni o výhodnosti rozšíření NATO jsou především lidé z pravé části politického spektra (více než tři čtvrtiny voličů ODS, US), naopak nejradikálnějšími odpůrci jsou stoupenci KSČM (jen 30% hlasů pro výhodnost rozšíření Aliance). Zvýšila se míra souhlasu u stoupenců ČSSD (z 51% v září 1999 na 62% v září 2000), což je charakteristické i pro jiné otázky…

Obavy z vývoje ekonomiky ustupují

V celém období existence samostatného českého státu zachovávali lidé ve vztahu k ekonomickým perspektivám značnou ostražitost. Dokonce i v období zřetelného hospodářského vzestupu více než 50 % občanů mělo pocit nejistoty a obav z toho, jak se bude dále naše ekonomická situace vyvíjet. Tento podíl se prudce zvýšil v období politické krize v roce 1997 a s výjimkou přechodného „volebního optimismu“ v létě 1998 se udržoval kolem 80 %. Rok 2000 naznačuje změnu k lepšímu. Podíl lidí, kteří vyjadřují obavy z budoucnosti ekonomiky, klesl pod 70 %, což je nejnižší stav od roku 1997. K poklesu obav v porovnáním…

Ubývá odpůrců členství v NATO, ale nesílí podpora – lidé se spíše s členstvím smiřují

V porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství ČR v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Roste však také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli. Lze proto konstatovat,…

Tři pětiny voličů v senátních volbách měly o svých favoritech vždycky jasno

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace…

Stoupenci ČSSD se pevněji ztotožnili s polistopadovým režimem

Podle zářijových dat STEM současný režim považuje za lepší než předlistopadový 55% lidí, což je nejvíce od krize v roce 1997. Přírůstek lidí upřednostňujících současné poměry je současně provázen úbytkem stoupenců bývalého režimu, přičemž podíl osob, podle nichž obě období jsou asi tak stejná, se prakticky nemění. K nejvýraznější změně došlo právě u stoupenců vládní ČSSD: od rovnocenného hodnocení obou režimů k výrazné podpoře režimu současného. Příznivci ČSSD se nyní v pohledu na současný a předlistopadový režim již prakticky neliší od sympatizantů KDU-ČSL. V protikladu ke sbližování pozic stoupenců KDU-ČSL a ČSSD se nijak nezmenšil rozdíl v názorech…

Lidé se obávají, že rozšíření NATO zvýšilo napětí v Evropě

K negativním důsledkům rozšíření NATO je přičítán fakt, že integrace tří nových členských zemí pouze posunula hranice napětí, ale neodstranila jej, ba naopak: odpůrci rozšíření NATO tvrdí, že expanze Aliance směrem na východ napětí na evropském kontinentu vyostřuje. Podíl lidí, kteří s takovým tvrzením souhlasí, v porovnání s rokem 1999 mírně vzrostl a blíží se polovině. Ke zvýšení obav z nového dělení Evropy došlo v celém politickém spektru, nejvíce u stoupenců KDU-ČSL. (Pokračování textu…)

Mezi lidmi, kteří dnes nevědí, koho volit, je hodně předloňských voličů ČSSD

Čtyřkoalice jako celek má poměrně pevný okruh příznivců. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran čtyřkoalice či čtyřkoalici jako celek 77% osob. Nejstabilnější voličskou základnu mají komunisté, kteří si uchovali prakticky celý tábor stoupenců z roku 1998, naopak téměř polovina voličů ČSSD z roku 1998 by nyní dala hlas někomu jinému nebo by volit nešla. Nadále platí, že naprostá většina přesunů voličské přízně se odehrává uvnitř bloku pravicových a uvnitř bloku levicových stran. Přímých přestupů z jednoho bloku do druhého je málo (s…

Sílí přesvědčení, že nové členské státy NATO nemají v Alianci plnoprávné postavení

Navzdory tomu, že celkově větší podíl našich občanů vyjadřuje souhlas se začleněním ČR do Aliance, roste podíl osob, podle nichž nové země rovnoprávnými členy NATO nejsou. Lidí, kteří jsou přesvědčeni o podřadné roli nových členských zemí je již více než těch, kteří hájí názor, že všichni členové Aliance jsou si rovni. K posunu názorů na postavení nových členských zemí došlo prakticky u všech skupin veřejnosti. V současnosti se již téměř polovina lidí, kteří souhlasí s naším členstvím v NATO, smířila s tím, že nové členské země jsou v podřadném postavení.

Jaký je vztah našich občanů k Evropské unii?

Poměr stoupenců a odpůrců našeho vstupu do Unie se v posledních čtyřech či pěti letech prakticky nemění. Odolává dokonce vnitropolitickým krizím a vlnám „blbé nálady“. Tábory vyhraněných příznivců integrace a jejich pevných protivníků netvoří více než 60% dospělé populace, ostatní lidé v okamžiku, kdy dostanou možnost vyjádřit o svém vztahu k Unii pochybnosti, volí tuto únikovou variantu odpovědi. V posledním roce se problém vstupu do EU se přece jen dostává více do popředí zájmu lidí a k této klíčové otázce budoucnosti ČR je ochotna se vyjádřit celá „politicky aktivní“ část veřejnosti. Aktivizují se však především odpůrci naší integrace,…

Komunisté a ODS mají pevné a dobře informované stoupence

Výsledek voleb je vždy ovlivněn dvěma základními faktory: ochotou potenciálních stoupenců přijít k volbám a pevností rozhodnutí, že budou volit právě tu stranu, k níž se před volbami hlásí. Stoupenci KSČM a ODS mají ke svým stranám mnohem silnější vztah než příznivci ČSSD nebo Unie svobody. Věrnost a „spolehlivost“ stoupenců ODS a KSČM dokládá i druhý test, v němž STEM zjišťoval, do jaké míry se stoupenci jednotlivých stran zajímají o dění ve straně, kterou by volili. V tomto hodnocení se úplně na konec propadá KDU-ČSL, což odráží celkově malý zájem těchto lidí o politiku. Jejich vztah ke straně…