Rozpaky nad budoucností systému zabezpečení zdravotně postižených

Systém zabezpečení zdravotně postižených nedoznal za téměř deset let transformace společnosti žádných zásadních změn. Úpravy, které byly učiněny, spočívaly pouze v přizpůsobení starého schématu zabezpečení zdravotně postižených novým podmínkám ve společnosti (zvyšování úrovně dávek, rozšiřování okruhu poskytovaných výhod, atd.). O potřebě zásadní reformy systému péče o zdravotně postižené nelze pochybovat a je poněkud zarážející, že zůstává toto téma uzavřeno v poměrně úzkém okruhu odborníků a nevede se o něm rozsáhlejší společenská diskuse. (Pokračování textu…)

Racionalita systému zabezpečení zdravotně postižených

Základním úkolem všech systémů sociální politiky je hledat nástroje, které by pomohly uvést v soulad požadavky na působnost sociální politiky s potřebou jejich ekonomické efektivity. V případě systému určeného zdravotně postiženým občanům je tento problém zvlášť naléhavý, neboť zájem o pomoc poskytovanou z tohoto systému v posledních letech trvale roste. (Pokračování textu…)

Životní podmínky zdravotně postižených občanů

V rámci projektu Consensus/Phare „Creating awareness, through new facts and figures, of the inconsistencies of disability benefit provision in the Czech Republic“, který realizovalo konsorcium STEM – Středisko empirických výzkumů a Socioklub, byl také uskutečněn výzkum zdravotně postižených osob. Na základě výsledků tohoto výzkumu je možné sestavit obraz toho, jak sami zdravotně postižení vnímají svou životní situaci, jak hodnotí podmínky pro svůj život s handicapem. (Pokračování textu…)

Jak si lidé představují svůj život ve stáří a jeho finanční zabezpečení?

Vnímání důchodové reformy českou veřejností je nutně ovlivněno také tím, jak si lidé představují stáří, jaké pocity a očekávání v nich tato životní etapa vyvolává. Je stáří univerzálně vnímáno jako nepříjemné období, jehož je nutno se obávat? Z výsledků výzkumu „Současnost a budoucnost důchodového systému v ČR“ vyplývá, že taková univerzální představa není české veřejnosti vlastní. Někteří lidé se stáří obávají, jiní nikoliv. Nabízí se tedy otázka, kterými faktory může být postoj ke stáří ovlivněn. (Pokračování textu…)

Z výzkumných projektů

Zobrazit zprávy z výzkumů z roku:  2007Domácí politika Hodnocení demokracie v ČR Hodnocení demokracie ve volebním roce Korupce a rozkrádání: jak usilujeme o jejich vyšetření a postih? Názorové a postojové profily stoupenců politických stran Předvolební sliby vládních stran a připravenost opozice Sociodemografické profily stoupenců politických stran Spokojenost s komunální demokracií V jakém stavu se nachází naše občanská společnost? Vývoj podpory politických stran Vztah našich občanů k politickým stranám Závažnost problémů v naší společnosti Instituce Dynamika názorů na práci vlády Hodnocení politických představitelů Názory veřejnosti na způsob…

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2015

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2015vydáno dne 23. 10. 2014ZVYŠUJE SE PODÍL LIDÍ NESPOKOJENÝCH S ČLENSTVÍM ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNIITřípětinová většina české veřejnosti (61 %) je nespokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, 38 % občanů by hlasovalo pro vstup, 62 % by pro vstup nehlasovalo. V dlouhodobé časové řadě STEM představují aktuální výsledky nejnižší hodnoty pozitivních postojů vůči unii. Dále třípětinová většina lidí (58 %) aktuálně reaguje na členství v Evropské unii negativními pocity (má značné obavy či cítí mírné znepokojení).Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru…

Názory veřejnosti na federalistické uspořádání EU

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2015vydáno dne 4. 11. 2015VĚTŠINA VEŘEJNOSTI NEPODPORUJE PROMĚNU EVROPSKÉ UNIE VE FEDERÁLNÍ INSTITUCIČtyřpětinová většina české veřejnosti (81 %) nepatří mezi stoupence proměny Evropské unie ve federalistické uspořádání členských zemí. Podobně jasná většina občanů (83 %) se nedomnívá, že jednou vznikne jakýsi evropský národ.Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18. až 28. září 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 925 respondentů.Vedle pravidelných otázek postihujících aktuální vztah českých občanů k Evropské unii byly do zářijového průzkumu STEM zařazeny rovněž otázky věnované…