Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku

Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%). Nadále platí, že nejvíce jsou vtaženi do politického dění stoupenci ODS a KSČM a nejslabší vztah k politice projevují příznivci KDU-ČSL. Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu se svou nezřetelnou a nevýraznou kampaní nijak nepřispěly voličům ani v orientaci na české politické scéně. Politická…

Armáda získává důvěru veřejnosti, ale bezpečnostní strategii lidé neznají

Důvěra v Armádu České republiky roste. V současné době jí věří 55 % lidí, což je nejvíce od roku 1994. Nadále také platí, že hodnocení armády je poměrně málo závislé na politické orientaci a stranických sympatiích. Konkrétní znalosti bezpečnostní koncepce našeho státu a strategie naší armády má však jen velmi málo lidí. Jen pětina dospělé populace ví, že byl vládou schválen dokument „Bezpečnostní strategie České republiky“ a pouhých 13 % lidí má představu, co tento dokument obsahuje. Nejlepší znalosti mají lidé s vysokoškolským vzděláním a stoupenci ODS, minimální příznivci KDU-ČSL.

Budou lidé volit do Senátu podle stranické legitimace, anebo podle osobních vlastností?

Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Senát by měl být podle tvůrců ústavy…

Od členství v NATO si stále více lidí slibuje, že budeme mít profesionální armádu

Povinnost pro naše vojáky podílet se na společných akcích NATO berou prakticky všichni naši občané jako fakt. V ostatních možných důsledcích členství v NATO pro naši armádu se však již projevují rozdíly mezi stoupenci a odpůrci NATO. Zvláště výrazně odlišný názor mají lidé souhlasící a nesouhlasící s naším členstvím na hospodárnost v armádě a na to, zda budou na našem území rozmístěny jaderné zbraně. K vůbec nejnápadnější změně došlo od jara 1998 v názoru na to, zda se bude naše armáda profesionalizovat. Stoupenci členství v NATO vesměs tuto změnu přijímají jako změnu k lepšímu, jako způsob, jímž se…

Mezinárodní postavení ČR se podle mínění většiny občanů upevňuje

Zhruba dvě třetiny našich občanů se domnívají, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná (65% v září 2000). Podle tří pětin lidí se mezinárodní postavení našeho státu dále posiluje. Podíl lidí, podle nichž se mezinárodní kredit českého státu posiluje, se v porovnání s podzimem loňského roku zvýšil více než o 10%. S mezinárodní orientací českého státu a s kroky naší diplomacie se ztotožňují především voliči pravicových stran, lidé mladší a vzdělanější. Odpůrci prozápadního kursu českého státu jsou trvale stoupenci KSČM a lidé hlásící se ke krajní levici.

NATO je podle mínění veřejnosti nejen zárukou bezpečnosti, ale i lidských práv

Úloha NATO v současném světě spočívá ve dvou oblastech. Severoatlantická aliance vystupuje jednak jako hlavní garant světové bezpečnosti, jednak jako instituce, která má za cíl bránit porušování základních lidských práv. V souladu s tím, jak se zvýšil podíl našich občanů, kteří souhlasí se začleněním našeho státu do NATO, mírně vzrostl i podíl lidí, které tyto role Severoatlantické alianci přisuzují. K posunu došlo zejména ve skupině lidí, kteří nesouhlasí s naším vstupem do Aliance. Ve větší míře než před rokem tito lidé připouštějí, že NATO zaujímá ve světě určité mocenské postavení. Nápadná je zejména změna jejich postoje k tomu, že…

S jakými pocity sledují lidé vývoj v ČR?

Od konce roku 1999 nastal v očekáváních lidí až neuvěřitelný obrat. Lidí, kteří očekávají příštích 12 měsíců s nadějí, je více než těch, kteří očekávají příští rok s obavami. Tak optimisticky se lidé u nás necítili od roku 1996. Na příznivých pocitech našich občanů se patrně podílejí dva faktory: příliv příznivých či alespoň neutrálních zpráv z ekonomiky i politiky a blížící se volby. Zprávy z ekonomiky nevypovídají sice o jednoznačném obratu a silné konjunktuře, ale v porovnání s předchozím obdobím jsou podstatně příznivější. Dobře jsou hodnoceny i poslední politické kroky české diplomacie a vlády. Jako pořadatelé jsme zvládli…

Zahraniční politika ČR má trvalou, ale vlažnou podporu veřejnosti

Souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, dominovaly odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. V názoru na zahraniční politiku se jasně odlišují stoupenci KSČM od demokratických stran, skupina lidí ve věku nad 60 let od mladší populace a lidé s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) od osob se vzděláním základním. Míra souhlasu se zásadami české zahraniční…

Nezaměstnanost neklesá, ale lidé se s ní učí žít

Od přelomu let 1999 a 2000, kdy projevovalo obavy již více než 60 % lidí v ekonomicky aktivním věku, se strach z nezaměstnanosti se poněkud snížil. Můžeme to přičítat jako tomu, že opravené předpovědi již s dalším dramatickým růstem nezaměstnanosti nepočítají, tak adaptaci lidí na nové podmínky. Ztráty zaměstnání se obávají především stoupenci levicových stran a KDU-ČSL, což odpovídá sociodemografickému složení jejich voličstva. Trvá exkluzivní postavení lidí s vysokoškolským vzděláním na trhu práce, naopak se nesnižují se naopak obavy lidí s nižším vzděláním. Nejvíce se cítí ohroženi ztrátou práce lidé v nejmladším věku (do 30 let), naopak odpovědi lidí…

Co se změní podle našich občanů po vstupu do NATO v české ekonomice?

Výrazná většina lidí si od začlenění do NATO slibuje snazší vstup do Evropské unie (nebo se jej obává) a věří i v to, že jako členský stát NATO budeme atraktivnější zemí pro zahraniční investory. Posílilo se i očekávání příznivých vlivů na rozvoj ekonomiky. Naopak nadále zůstávají pro velkou část občanů strašákem velké výdaje na obranu a s tím spojená vysoká daňová zátěž pro obyvatelstvo. Strach z vysokých daní i pocit, že členství v NATO nám přinese nepřiměřeně vysoké výdaje na obranu, sdílí i většina lidí, kteří souhlasí s naším začleněním do Aliance.