Česká veřejnost a členství v NATO

Jeden a půl roku po vstupu naší země do NATO se postupně upevňuje názor, že ČR se rozhodla správně. Odpůrců integrace do NATO pozvolna ubývá. Zároveň však sílí pocit, že naše členství není plnohodnotné, že hlasy všech zemí v NATO nemají stejnou váhu. Rozporné jsou také názory na to, jak ovlivní rozšiřování NATO bezpečnostní situaci ve střední Evropě – polovina lidí si myslí, že se rozšiřováním Aliance vytváří nové vojenské napětí. Co česká veřejnost od našeho členství v NATO očekává? Jednoznačně jsou občané smířeni s tím, že naši vojáci se musí účastnit společných akcí v různých vojenských konfliktech. Zhruba…

Očekávání spojená se vstupem do EU

Informovanost občanů o okolnostech našeho vstupu do Evropské unie se pozvolna zvyšuje. Zájem o informace o EU mají asi tři čtvrtiny lidí, více než polovina populace už má alespoň povšechnou představu o tom, co bude vstup do EU od nás vyžadovat. Téměř tři pětiny lidí spojují blížící se vstup do EU s převážně příjemnými pocity, optimismem, očekáváním lepší budoucnosti. Desetině našich občanů je integrace do Unie lhostejná. Třetina pociťuje obavy, je znepokojena, předpokládá zhoršení situace. Nejvýznamnější změnou po našem vstupu bude podle mínění české veřejnosti volný pohyb osob a fakt, že se připojíme k vyspělým evropským zemím. Desetina populace…

Otázky mezinárodní bezpečnosti

Pro české veřejné mínění je typická stabilita názorů na jiné země. Skupinu zemí oblíbených tvoří například Francie, Velká Británie, Slovensko, Spojené státy. Patří k nim i Rakousko, byť v současnosti jsou vztahy trochu komplikovány diskusemi o Temelínu. Druhou skupinu tvoří sousedé – Polsko, Německo a Maďarsko. Vztah k nim není bezproblémový, ale postupně se lepší. Třetí skupinou jsou země stabilně neoblíbené, například Rusko a Ukrajina. Poněkud jinak lidé hodnotí, odkud může České republice hrozit nebezpečí. Zhruba polovina lidí trvale spatřuje největší hrozbu v Rusku. Druhou hrozbou je pro mnohem méně početnou skupinu lidí Německo, tato hrozba je však chápána…

Kdo jsou odpůrci Evropské unie?

Odpůrců našeho vstupu je sice jen kolem 15 %, ale dalších zhruba 40 % populace není rozhodnuto, jak by v referendu o vstupu hlasovali. Nerozhodných ani odpůrců vstupu přitom neubývá. Mezi lidi, kteří jsou proti našemu začlenění do Evropské unie, patří především levicově orientovaná část občanů (zejména stoupenci KSČM), lidé starší 60 let a osoby se základním vzděláním. Nejpádnějším argumentem odpůrců našeho začlenění do EU jsou údajné negativní ekonomické důsledky vstupu. Odpůrci vstupu se odvolávají na údajně prudký růst cen, zhoršení možností získat zaměstnání, na zhoršení sociální situace a celkové snížení životní úrovně. Ohroženou skupinou jsou především důchodci….

Mezinárodní problematika ve vědomí obyvatel ČR

V našem národě převažuje sebestředný postoj. Tři pětiny lidí kladou důraz na národní uvědomění a hrdost a nemají chuť zabývat se mezinárodními záležitostmi. Asi šestina populace zastává postoj angažovaný, který národní hrdost nepopírá, ale spojuje ji s potřebou řešit i celosvětové problémy. Téměř stejný podíl lidí je lhostejných. Nezajímají se ani o národní, ani o světové problémy. A konečně pouze desetina Čechů zastává postoj kosmopolitní, kladoucí důraz na problémy světové a nadřazující je otázkám národním. Charakteristickým rysem našeho vztahu ke světu je malá sebedůvěra. Téměř polovina lidí pochybuje o tom, že naše mezinárodní postavení je pevné a že…

Důchodci a rodiny s dětmi zasluhují podle veřejnosti ochranu

Rodiny s dětmi a staří lidé, kteří jsou již odkázáni ve svých příjmech většinou na důchod, si zasluhují podle naprosté většiny lidí ochranu. Podle mínění čtyř pětin lidí by měli dostat, co potřebují, a to i tehdy, jestliže by se na ně „museli složit“ ostatní občané. Nejmenší důraz kladou na přerozdělování prostředků ve prospěch mladých rodin s dětmi a důchodců lidé pravicové politické orientace, kteří zdůrazňují osobní odpovědnost a samostatnost jednotlivce. Podobně většina osob s vysokoškolským vzděláním či mladých lidí, tedy skupin populace se silnějším zastoupením liberálních názorů, vyslovuje s přerozdělováním ve prospěch rodin s dětmi a starých občanů…

Lidé jsou pro to, aby se poslanci řídili svým svědomím i proti vůli stran

Naprostá většina lidí (85%) – stejně jako před třemi lety – zastává stanovisko, aby se poslanci řídili svým svědomím, a to i tehdy, jestliže by tím šli proti společné směrnici klubu či stranického ústředí. Názor, že poslanec by se měl řídit především svým svědomím, sdílí výrazná většina voličů bez ohledu na věk, vzdělání či sociální postavení. Určité, byť nepříliš velké diference můžeme pozorovat mezi stoupenci různých politických stran – lidé, kteří by dali hlas čtyřkoalici, vystupují ostřeji proti tvrdé stranické disciplíně než stoupenci ODS, ČSSD i KSČM.

Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku

Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%). Nadále platí, že nejvíce jsou vtaženi do politického dění stoupenci ODS a KSČM a nejslabší vztah k politice projevují příznivci KDU-ČSL. Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu se svou nezřetelnou a nevýraznou kampaní nijak nepřispěly voličům ani v orientaci na české politické scéně. Politická…

Armáda získává důvěru veřejnosti, ale bezpečnostní strategii lidé neznají

Důvěra v Armádu České republiky roste. V současné době jí věří 55 % lidí, což je nejvíce od roku 1994. Nadále také platí, že hodnocení armády je poměrně málo závislé na politické orientaci a stranických sympatiích. Konkrétní znalosti bezpečnostní koncepce našeho státu a strategie naší armády má však jen velmi málo lidí. Jen pětina dospělé populace ví, že byl vládou schválen dokument „Bezpečnostní strategie České republiky“ a pouhých 13 % lidí má představu, co tento dokument obsahuje. Nejlepší znalosti mají lidé s vysokoškolským vzděláním a stoupenci ODS, minimální příznivci KDU-ČSL.

Budou lidé volit do Senátu podle stranické legitimace, anebo podle osobních vlastností?

Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Senát by měl být podle tvůrců ústavy…