Volba Cyrila Svobody otevírá možnost pro povolební dohodu

Průzkum hodnotí vybrané politiky stran čtyřkoalice, zejména ty, kteří připadají v úvahu jako potenciální uchazeči o společného volebního vůdce této formace. Příznivci ODS hodnotí nejznámější politiky US a KDU-ČSL poměrně vyrovnaně. Mnohem výraznější rozdíly jsou v hodnocení stoupenci sociální demokracie. Pro ně jsou jedinou přijatelnou alternativou uchazeči z řad KDU-ČSL, především pak skutečně nominovaný lídr Cyril Svoboda a poněkud méně Jan Kasal. Cyril Svoboda má pevnou pozici i mezi stoupenci čtyřkoalice. Postavení předáků Unie svobody je celkově slabší zejména zásluhou chladného vztahu kmenových stoupenců KDU-ČSL. (Pokračování textu…)

Situace v ČR: stojíme na rozcestí

V období menšinové Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit výrazný pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. V roce 2000 příznivý obrat pokračoval, ale ne trvale – pozitivní trend skončil před podzimními volbami a od té doby poměr spokojených, podle nichž se situace vyvíjí správným směrem, a nespokojených, podle nichž vývoj míří směrem nesprávným, se udržuje zhruba v rovnováze. Největší podíl lidí, asi dvě pětiny, uvádí, že vývoj nesměřuje podle nich nikam. Otázka směřování vývoje společnosti je otázkou výsostně politickou.

Krize v ČT na důvěře (nebo spíše nedůvěře) v ústavní činitele nic nezměnila

Důvěra v hlavu státu klesla sice těsně pod 50 %, ale přesto je zhruba dvojnásobná než důvěra v premiéra a v předsedu Poslanecké sněmovny. Prakticky stejnou důvěru jako Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana je od léta 1999 přes určité drobné výkyvy zhruba stejná a shodné je i to, že oba se opírají téměř výhradně o stoupence strany, v jejímž čele…

Volební preference STEM – leden 2001

Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží. Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží. Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží. Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží. Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží.

Hodnocení stavu společnosti: kriticky, ale s nadějí

Co ukazují vysvědčení, která vystavila veřejnost za posledních šest let ? Trvale je poměrně příznivě hodnocen stav demokracie a možnost uplatnit své schopnosti. Lepší se práce úřadů, příznivěji je hodnoceno i zajištění bezpečnosti občanů, byť spokojenost je stále jen částečná. Naproti tomu se zhoršuje pohled na politickou sféru, zejména pak na činnost stran a vnitropolitickou atmosféru, v porovnání se stavem před krizí v roce 1997 i na práci vlády a prezidenta. V ekonomické sféře je trvale kritizován nedostatek sociálních jistot a zvláště nepoctivost podnikatelů, ještě hůře dopadá bilance privatizace jako celku. Naproti tomu celkové vyhlídky do budoucna se po…

Volby do Poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev jsou podle lidí nejdůležitější

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 17% dotázaných (viz graf na následující straně). Hierarchie důležitosti v různých sociodemografických skupinách zůstává zachována, i když celkové hodnocení významu voleb se posouvá. Zřetelný je jen větší důraz lidí z menších vesnic na komunální problematiku, zatímco lidé z velkých měst a…

Důvěra v prezidenta klesla, stále je však nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem

Důvěra v prezidenta Havla na konci roku 1998 mírně poklesla a od té doby se udržovala s mírnými výkyvy kolem 50 %. Průzkum z prosince 2000 naznačuje pokles na dosud nejnižší hodnotu (45 %), která je však stále podstatně vyšší než podíl důvěry premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny. Pokles důvěry v prezidenta je způsoben zejména sílícími výhradami stoupenců smluvně opozičních stran. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny a zvláště v premiéra v průběhu jeden a půl roku od voleb v červnu 1998 do konce roku 1999 výrazně klesala a minimum zaznamenala v období hnutí „Děkujeme, odejděte“. V jarních měsících…

Po volbách : spokojenější stoupenci pravice, rozladění v táboře sociální demokracie

Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD. Projevilo se to jak na odlivu jejích nepevných stoupenců, tak i na zakolísání zbytku věrných. Jejich nespokojenost s politickými poměry vzrostla a rozladění se projevuje i směrem do vlastních stranických řad. Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí,…