Tři čtvrtiny lidí považují za správné, že byl u nás zřízen úřad ombudsmana

Zavedení úřadu nezávislého ochránce lidských práv mělo většinovou podporu obyvatelstva od doby, kdy se poprvé začalo o zřízení této instituce u nás uvažovat. Po schválení nové instituce parlamentem a obsazení postu ombudsmana bývalým ministrem spravedlnosti Otakarem Motejlem se podíl lidí, kteří považují zřízení instituce ochránce lidských práv za správný krok, ještě zvýšil, zhruba na tři čtvrtiny populace. Instituce nezávislého ochránce lidských práv, která je běžná v mnoha zemích Evropské unie, má podporu většiny lidí všech věkových skupin, různého stupně vzdělání i občanů z celého politického spektra.

Růst chudoby zatím nehrozí

Ekonomické problémy českého státu a rostoucí počet nezaměstnaných od roku 1998 vytvářely značný tlak na rozpočty mnoha rodin. Hladina nezaměstnanosti se už sice ustálila, ale ekonomické oživení přichází jen zvolna a rezervy se vyčerpávají. Nový rok přinesl navíc další poměrně výrazné zásahy do rodinných rozpočtů v podobě deregulací cen energií, dopravy, někde i nájmů. Nehrozí, že se stále větší podíl lidí začne propadat sociálním sítem ? Nerozšiřuje se okruh osob, které považují sebe nebo svou rodinu za chudé ? Odpovědi můžeme najít v databázi průzkumů STEM, zejména pak v údajích z šetření provedeného v listopadu 2000.

Osobně věří v Boha stále téměř 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 39 %. Podíl věřících (a zvláště lidí vyrostlých v rodinách věřících) je nejvyšší ve věkové skupině nad 60 let. Výchova má na náboženskou orientaci lidí velký vliv a většinou se předává z generace na generaci. Vcelku stabilní je i podíl osob, podle nichž jsou církve užitečné instituce, blíží se 50 %. (Pokračování textu…)

Demokracii se musí ještě učit politikové i veřejnost

Dvě třetiny lidí si myslí, že se u nás již podařilo vybudovat základy demokracie, ale jen 40 % občanů je spokojeno s tím, jak demokracie u nás funguje. Podle tří čtvrtin lidí úroveň demokracie u nás stále zaostává za kvalitou demokracie v západoevropských zemích. Viníkem je podle mínění lidí hlavně sama veřejnost: podle názoru tří čtvrtin lidí se veřejnost v běžném životě dosud nenaučila dostatečně uplatňovat základní demokratické principy. Našim vedoucím představitelům přiznávají respekt k dodržování základních demokratických principů dvě pětiny lidí a zhruba stejný podíl osob považuje současné politické strany za záruku dalšího demokratického vývoje.

Demokracie má podle lidí u nás základy, ale příliš dobře nefunguje

Dvě třetiny lidí si myslí, že se v naší zemi již podařilo vybudovat základy demokracie, avšak spokojenost s jejím fungováním a s garancí, kterou pro demokratický vývoj současné politické strany, je mnohem nižší. O tom, že určitý základ demokracie u nás existuje, byla přesvědčena většina občanů již v roce 1993 a tento názor se výrazně nezměnil. Demokratický kredit politických stran se výrazně zhoršil v roce 1999 a jen velmi pomalu se zlepšuje, spokojenost s fungováním demokracie se propadla již v období krize v roce 1997 a od té doby v podstatě stagnuje.

Zavedení školného na vysokých školách má podporu pravicových voličů

Téměř 60 % lidí podporuje úmysl zavést na vysokých školách školné (s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu). V otázce, zda by vysoké školy měly přijímat více uchazečů o studium, je veřejnost nerozhodná. Potřeba kvalitního vzdělání a jeho širší dostupnosti, spojená však zároveň s odpovědností za prostředky, které do vzdělávání investuje stát, stojí výše v žebříčku hodnot pravicově orientovaných lidí. Ti jsou také častěji ochotni prosazovat jak větší počet míst na vysokých školách, tak to, aby se studenti na výdajích na vzdělání, tedy na investici do vlastní budoucnosti, podíleli. Věk a stupeň dosaženého vzdělání tak významnou roli…