Krize v ČT na důvěře (nebo spíše nedůvěře) v ústavní činitele nic nezměnila

Důvěra v hlavu státu klesla sice těsně pod 50 %, ale přesto je zhruba dvojnásobná než důvěra v premiéra a v předsedu Poslanecké sněmovny. Prakticky stejnou důvěru jako Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana je od léta 1999 přes určité drobné výkyvy zhruba stejná a shodné je i to, že oba se opírají téměř výhradně o stoupence strany, v jejímž čele…

Volební preference STEM – leden 2001

Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží. Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží. Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží. Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží. Lednový průzkum STEM probíhal ve vzrušené atmosféře stávky v ČT a tuto zjitřenou situaci výrazně odráží.

Hodnocení stavu společnosti: kriticky, ale s nadějí

Co ukazují vysvědčení, která vystavila veřejnost za posledních šest let ? Trvale je poměrně příznivě hodnocen stav demokracie a možnost uplatnit své schopnosti. Lepší se práce úřadů, příznivěji je hodnoceno i zajištění bezpečnosti občanů, byť spokojenost je stále jen částečná. Naproti tomu se zhoršuje pohled na politickou sféru, zejména pak na činnost stran a vnitropolitickou atmosféru, v porovnání se stavem před krizí v roce 1997 i na práci vlády a prezidenta. V ekonomické sféře je trvale kritizován nedostatek sociálních jistot a zvláště nepoctivost podnikatelů, ještě hůře dopadá bilance privatizace jako celku. Naproti tomu celkové vyhlídky do budoucna se po…

Volby do Poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev jsou podle lidí nejdůležitější

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 17% dotázaných (viz graf na následující straně). Hierarchie důležitosti v různých sociodemografických skupinách zůstává zachována, i když celkové hodnocení významu voleb se posouvá. Zřetelný je jen větší důraz lidí z menších vesnic na komunální problematiku, zatímco lidé z velkých měst a…

Důvěra v prezidenta klesla, stále je však nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem

Důvěra v prezidenta Havla na konci roku 1998 mírně poklesla a od té doby se udržovala s mírnými výkyvy kolem 50 %. Průzkum z prosince 2000 naznačuje pokles na dosud nejnižší hodnotu (45 %), která je však stále podstatně vyšší než podíl důvěry premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny. Pokles důvěry v prezidenta je způsoben zejména sílícími výhradami stoupenců smluvně opozičních stran. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny a zvláště v premiéra v průběhu jeden a půl roku od voleb v červnu 1998 do konce roku 1999 výrazně klesala a minimum zaznamenala v období hnutí „Děkujeme, odejděte“. V jarních měsících…

Po volbách : spokojenější stoupenci pravice, rozladění v táboře sociální demokracie

Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD. Projevilo se to jak na odlivu jejích nepevných stoupenců, tak i na zakolísání zbytku věrných. Jejich nespokojenost s politickými poměry vzrostla a rozladění se projevuje i směrem do vlastních stranických řad. Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí,…

Česká veřejnost a členství v NATO

Jeden a půl roku po vstupu naší země do NATO se postupně upevňuje názor, že ČR se rozhodla správně. Odpůrců integrace do NATO pozvolna ubývá. Zároveň však sílí pocit, že naše členství není plnohodnotné, že hlasy všech zemí v NATO nemají stejnou váhu. Rozporné jsou také názory na to, jak ovlivní rozšiřování NATO bezpečnostní situaci ve střední Evropě – polovina lidí si myslí, že se rozšiřováním Aliance vytváří nové vojenské napětí. Co česká veřejnost od našeho členství v NATO očekává? Jednoznačně jsou občané smířeni s tím, že naši vojáci se musí účastnit společných akcí v různých vojenských konfliktech. Zhruba…

Očekávání spojená se vstupem do EU

Informovanost občanů o okolnostech našeho vstupu do Evropské unie se pozvolna zvyšuje. Zájem o informace o EU mají asi tři čtvrtiny lidí, více než polovina populace už má alespoň povšechnou představu o tom, co bude vstup do EU od nás vyžadovat. Téměř tři pětiny lidí spojují blížící se vstup do EU s převážně příjemnými pocity, optimismem, očekáváním lepší budoucnosti. Desetině našich občanů je integrace do Unie lhostejná. Třetina pociťuje obavy, je znepokojena, předpokládá zhoršení situace. Nejvýznamnější změnou po našem vstupu bude podle mínění české veřejnosti volný pohyb osob a fakt, že se připojíme k vyspělým evropským zemím. Desetina populace…

Otázky mezinárodní bezpečnosti

Pro české veřejné mínění je typická stabilita názorů na jiné země. Skupinu zemí oblíbených tvoří například Francie, Velká Británie, Slovensko, Spojené státy. Patří k nim i Rakousko, byť v současnosti jsou vztahy trochu komplikovány diskusemi o Temelínu. Druhou skupinu tvoří sousedé – Polsko, Německo a Maďarsko. Vztah k nim není bezproblémový, ale postupně se lepší. Třetí skupinou jsou země stabilně neoblíbené, například Rusko a Ukrajina. Poněkud jinak lidé hodnotí, odkud může České republice hrozit nebezpečí. Zhruba polovina lidí trvale spatřuje největší hrozbu v Rusku. Druhou hrozbou je pro mnohem méně početnou skupinu lidí Německo, tato hrozba je však chápána…