Demokracie má podle lidí u nás základy, ale příliš dobře nefunguje

Dvě třetiny lidí si myslí, že se v naší zemi již podařilo vybudovat základy demokracie, avšak spokojenost s jejím fungováním a s garancí, kterou pro demokratický vývoj současné politické strany, je mnohem nižší. O tom, že určitý základ demokracie u nás existuje, byla přesvědčena většina občanů již v roce 1993 a tento názor se výrazně nezměnil. Demokratický kredit politických stran se výrazně zhoršil v roce 1999 a jen velmi pomalu se zlepšuje, spokojenost s fungováním demokracie se propadla již v období krize v roce 1997 a od té doby v podstatě stagnuje.

Zavedení školného na vysokých školách má podporu pravicových voličů

Téměř 60 % lidí podporuje úmysl zavést na vysokých školách školné (s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu). V otázce, zda by vysoké školy měly přijímat více uchazečů o studium, je veřejnost nerozhodná. Potřeba kvalitního vzdělání a jeho širší dostupnosti, spojená však zároveň s odpovědností za prostředky, které do vzdělávání investuje stát, stojí výše v žebříčku hodnot pravicově orientovaných lidí. Ti jsou také častěji ochotni prosazovat jak větší počet míst na vysokých školách, tak to, aby se studenti na výdajích na vzdělání, tedy na investici do vlastní budoucnosti, podíleli. Věk a stupeň dosaženého vzdělání tak významnou roli…

Současný a minulý režim: šance versus jistoty

V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a…

Zemanova vláda překonala loňskou krizi, ale nemá stále pevnou oporu v řadách ČSSD

Menšinová vláda sociální demokracie překonala období nejhlubší krize a nedůvěry. V říjnu 1999 pracovala dobře podle pouhých 17 % občanů, v průběhu roku 2000 se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti pracuje vláda dobře podle 41 % občanů. Je však třeba zdůraznit, že pouhé 1 % lidí uvedlo variantu „velmi dobře“, 40 % „poměrně dobře“. Podobně je však strukturován i tábor nespokojených – jen 10 % dotázaných kategoricky vládu odsoudilo stupněm „velmi špatně“. (Pokračování textu…)

Poslední rok druhého tisíciletí: obavy pomalu ustupují

Na počátku nového roku se STEM pravidelně ptá voličů na jejich převažující pocity z uplynulých dvanácti měsíců. Vývoj pocitů od roku 1993 velmi citlivě odráží celospolečenskou situaci. Podíl spokojených lidí převážil po úspěšném rozdělení federace a trval až do počátku roku 1997. Období 1997-1999 charakterizuje převaha zklamaných, od roku 1998 se však trend začíná obracet a v současnosti je lidí spokojených a zklamaných z uplynulého roku zhruba stejně. (Pokračování textu…)

Volba Cyrila Svobody otevírá možnost pro povolební dohodu

Průzkum hodnotí vybrané politiky stran čtyřkoalice, zejména ty, kteří připadají v úvahu jako potenciální uchazeči o společného volebního vůdce této formace. Příznivci ODS hodnotí nejznámější politiky US a KDU-ČSL poměrně vyrovnaně. Mnohem výraznější rozdíly jsou v hodnocení stoupenci sociální demokracie. Pro ně jsou jedinou přijatelnou alternativou uchazeči z řad KDU-ČSL, především pak skutečně nominovaný lídr Cyril Svoboda a poněkud méně Jan Kasal. Cyril Svoboda má pevnou pozici i mezi stoupenci čtyřkoalice. Postavení předáků Unie svobody je celkově slabší zejména zásluhou chladného vztahu kmenových stoupenců KDU-ČSL. (Pokračování textu…)

Situace v ČR: stojíme na rozcestí

V období menšinové Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit výrazný pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. V roce 2000 příznivý obrat pokračoval, ale ne trvale – pozitivní trend skončil před podzimními volbami a od té doby poměr spokojených, podle nichž se situace vyvíjí správným směrem, a nespokojených, podle nichž vývoj míří směrem nesprávným, se udržuje zhruba v rovnováze. Největší podíl lidí, asi dvě pětiny, uvádí, že vývoj nesměřuje podle nich nikam. Otázka směřování vývoje společnosti je otázkou výsostně politickou.