Životní minimum: kde vidíme hranici chudoby ?

Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou…

Redistribuce a dotace: jsou oprávněné?

Podpora redistribuční a dotační politiky je relativně velká, nevychází však z vlastního přesvědčení, ale je spíše odvozovaná od kontextů a představ o legitimitě nároků konkrétních adresátů této politiky. Podpora redistribucím a dotacím výrazně narůstá, jestliže je jimi sledován určitý sociální cíl. Významné však je, jakou oprávněnost tomuto cíli lidé přisuzují. Největší podporu mají opatření ve prospěch rodin s dětmi, sociálně potřebných a důchodců. V postojích k redistribucím a dotacím hrají relativně malou roli politické a ideologické názory, i když lidé levicově orientovaní přičítají státu a jeho přerozdělovací činnosti větší váhu než stoupenci pravicových stran. Významnějším faktorem, který názory…

Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u…

Polovina dnešních stoupenců Čtyřkoalice jsou posily od roku 1998

Na české politické scéně nedochází v posledních měsících k dramatickým změnám v síle hlavních stran, mnoho lidí však již by dnes volilo jinou stranu než v roce 1998. Jádro Čtyřkoalice svou volbu nezměnilo. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran Čtyřkoalice či přímo Čtyřkoalici 87% osob. Ještě stabilnější voličskou základnu mají komunisté, kteří si uchovali prakticky celý tábor stoupenců z roku 1998, naopak téměř polovina voličů ČSSD z června 1998 by nyní dala hlas někomu jinému nebo by volit nešla. Nejvíce nových sil…

Tři čtvrtiny lidí považují za správné, že byl u nás zřízen úřad ombudsmana

Zavedení úřadu nezávislého ochránce lidských práv mělo většinovou podporu obyvatelstva od doby, kdy se poprvé začalo o zřízení této instituce u nás uvažovat. Po schválení nové instituce parlamentem a obsazení postu ombudsmana bývalým ministrem spravedlnosti Otakarem Motejlem se podíl lidí, kteří považují zřízení instituce ochránce lidských práv za správný krok, ještě zvýšil, zhruba na tři čtvrtiny populace. Instituce nezávislého ochránce lidských práv, která je běžná v mnoha zemích Evropské unie, má podporu většiny lidí všech věkových skupin, různého stupně vzdělání i občanů z celého politického spektra.

Růst chudoby zatím nehrozí

Ekonomické problémy českého státu a rostoucí počet nezaměstnaných od roku 1998 vytvářely značný tlak na rozpočty mnoha rodin. Hladina nezaměstnanosti se už sice ustálila, ale ekonomické oživení přichází jen zvolna a rezervy se vyčerpávají. Nový rok přinesl navíc další poměrně výrazné zásahy do rodinných rozpočtů v podobě deregulací cen energií, dopravy, někde i nájmů. Nehrozí, že se stále větší podíl lidí začne propadat sociálním sítem ? Nerozšiřuje se okruh osob, které považují sebe nebo svou rodinu za chudé ? Odpovědi můžeme najít v databázi průzkumů STEM, zejména pak v údajích z šetření provedeného v listopadu 2000.

Osobně věří v Boha stále téměř 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 39 %. Podíl věřících (a zvláště lidí vyrostlých v rodinách věřících) je nejvyšší ve věkové skupině nad 60 let. Výchova má na náboženskou orientaci lidí velký vliv a většinou se předává z generace na generaci. Vcelku stabilní je i podíl osob, podle nichž jsou církve užitečné instituce, blíží se 50 %. (Pokračování textu…)

Demokracii se musí ještě učit politikové i veřejnost

Dvě třetiny lidí si myslí, že se u nás již podařilo vybudovat základy demokracie, ale jen 40 % občanů je spokojeno s tím, jak demokracie u nás funguje. Podle tří čtvrtin lidí úroveň demokracie u nás stále zaostává za kvalitou demokracie v západoevropských zemích. Viníkem je podle mínění lidí hlavně sama veřejnost: podle názoru tří čtvrtin lidí se veřejnost v běžném životě dosud nenaučila dostatečně uplatňovat základní demokratické principy. Našim vedoucím představitelům přiznávají respekt k dodržování základních demokratických principů dvě pětiny lidí a zhruba stejný podíl osob považuje současné politické strany za záruku dalšího demokratického vývoje.