Problémy rodiny: přestaneme se spoléhat pouze na stát?

Představa, že i v zabezpečení rodiny má být hlavním garantem stát, je v naší společnosti stále silná, avšak v posledních pěti letech přece jen roste odhodlání převzít odpovědnost. Podíl lidí, kteří se domnívají, že o rodinu a její zabezpečení by se měl postarat především stát, klesl zhruba o 10 % (nyní 32 %) a zvýšil se naopak podíl občanů, podle nichž by každý měl uživit své dítě sám bez nějaké vnější pomoci (ze 46 na 58 %), i když polovina občanů nadále počítá s tím, že přídavky na děti by měly pokrýt většinu nákladů na jejich výchovu. Otázce zabezpečení…

Nejstarší generace a stoupenci KSČM hájí předlistopadový režim

Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. Od počátku roku 2000 jich opět začalo vytrvale ubývat. V současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu dospělé populace. Více než 40 % z nich by volilo KSČM, necelých 20 % ČSSD a desetinu obhájců předlistopadového režimu tvoří lidé, kteří by rozhodně nešli volit. Zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejně. Na straně současného režimu jsou jednoznačně voliči pravicových stran. Mnohem vyrovnanější je poměr stoupenců současného a minulého režimu mezi…

Jen polovina lidí si myslí, že nás současní členové EU chtějí opravdu přijmout

Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat…

Od vstupu do EU si lidé slibují více šancí na atraktivní zaměstnání a upevnění pořádku

Začlenění do EU je nejčastěji spojováno s nadějí, že naši lidé budou mít větší možnost sehnat atraktivní zaměstnání a že se zvýší možnost studia mladých lidí v zahraničí. Většina lidí očekává zlepšení i v dalších oblastech (stav životního prostředí, upevnění práva a pořádku, zdokonalení státní správy a zlepšení činnosti úřadů, také větší finanční pomoc regionům či zvýšení možností exportu). Zhruba polovina lidí si od vstupu do Unie slibuje zvýšení životní úrovně. Naproti tomu v sociální sféře, v rozvoji kultury a v mezilidských vztazích podle většiny lidí zlepšení po vstupu do Unie nenastane.

Jak hodnotí veřejnost nejznámější představitele Unie svobody

V květnovém průzkumu STEM hodnotila veřejnost čtyři veřejnosti poměrně známé představitele Unie svobody. Nejpříznivější mínění má česká populace o dvou z této čtveřice – o Vladimíru Mlynářovi a o Haně Marvanové, byť ji čtvrtina občanů nezná. Současný předseda US (který však již na předsednický post neaspiruje) Karel Kühnl si v posledních měsících v očích veřejnosti dosti pohoršil a mínění o posledním z uvedené čtveřice politiků, Ivanu Pilipovi, je výrazně negativní již od roku 1998. (Pokračování textu…)

Lidé se obávají, že po vstupu do EU porostou ceny

Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace…

Naši občané jednoznačně očekávají, že vstup do EU nám přinese Evropu bez hranic

Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela…

Naši občané si myslí, že jsme připraveni na vstup do EU jako Polsko či Maďarsko

Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na…

Zastánci vstupu ČR do EU by v referendu bezpečně vyhráli

Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve…