Vojensky nás ohrožuje Rusko, ekonomickou hrozbou je podle občanů Německo

Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické…

Situace na Balkáně se uklidnila, lidé nemají o bezpečnost ve střední Evropě obavy

Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko.

Po dvou letech v NATO: více prestiže pro ČR, ale plnohodnotným členem nejsme

Dva roky po přijetí do Severoatlantické aliance zhruba dvě třetiny lidí uznávají, že vstup naší republiky do NATO byl správným krokem a téměř stejný podíl dospělé populace se domnívá, že se přijetím za člena NATO zvýšila mezinárodní prestiž našeho státu, zároveň však sílí mezi českou veřejností pocit, že nejsme plnohodnotným, rovnocenným partnerem silnějších členských zemí Severoatlantické aliance. Již téměř čtvrtina lidí uznává, že naše mezinárodní prestiž po vstupu do Aliance vzrostla, ale zároveň pociťuje, že nejsme plnohodnotným členem NATO. (Pokračování textu…)

Miroslav Grégr : muž na levici

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr je jediným členem Zemanovy vlády, který přečkal výraznou nepřízeň občanů a nebyl odvolán. Hájení zájmů silného státu a orientace na východ vynesly Grégrovi popularitu mezi levicí. Miroslav Grégr je jediným ministrem Zemanova týmu, který je lépe hodnocen stoupenci KSČM než stranickými příznivci sociální demokracie. Příznivěji ho dokonce hodnotí občané zařazující se ke krajní levici než umírněná levice. Grégr se tak zřetelně odlišuje i od těch členů vlády, kteří bývají považováni za levicové politiky, například od Vladimíra Špidly nebo od premiéra Miloše Zemana (Pokračování…

Vztahy našich občanů k Německu se zřetelně zlepšují

Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku…

Nezaměstnanost neroste, ale zůstává vážným problémem

Nezaměstnanost v České republice neroste, v posledních měsících dokonce mírně klesá, ale obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané, neustupují. Ztráty zaměstnání se bojí téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tato úroveň se udržuje od podzimu 1999, tedy od doby, kdy se u nás podíl lidí bez práce přiblížil magické hranici 10 %. Nadále platí, že obavy ze ztráty zaměstnání mají spíše ženy než muži a lidé s nižší kvalifikací, rozdíl mezi osobami se základním vzděláním a lidmi s maturitou nebo absolventy vysokých škol se však v porovnání s loňským rokem zmenšil. Podobně se začínají poněkud…

Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Důvěra ve stát jako „poslední záchranu“ u našich občanů a nechuť k dokončení radikálních liberalizačních kroků přetrvávají. V porovnání s předchozími roky se změnilo jen málo. Zvláště kontrola nad bankami je považována za výsostné pole státu, většina lidí by byla i pro opětovné vyvlastnění špatně privatizovaných podniků. Pouze zhruba třetina lidí považuje deregulaci cen za nezbytnost k řešení energetické situace. V názorech na míru státních zásahů do hospodářství výrazně liší lidé s levicovou a pravicovou politickou orientací. (Pokračování textu…)

Občané se na vývoj společnosti v České republice dívají s rostoucí nadějí

Od překonání kritického bodu na konci roku 1999 lidí, kteří se ztotožňují se současným vývojem společnosti, přibývá. V roce 2000 i nyní, v první třetině roku 2001, příznivý obrat pokračoval, byť s menšími výkyvy (krize v ČT). Trend je příznivý a optimistický, nelze však přehlédnout skutečnost, že velmi početná část populace (plných 40 % !) se jen velmi těžko rozhoduje mezi „spíše správným“ a „spíše nesprávným“ směrem vývoje naší společnosti, neboť se v podstatě domnívá, že „situace v ČR nesměřuje nikam“. Otázka na směřování vývoje společnosti má výrazně politický podtext. Lidé nehodnotí situaci či společnost zdaleka jen podle…

Předlistopadový režim obhajuje stále asi čtvrtina lidí

Je současný režim lepší než ten, který zde byl před rokem 1989 ? Dlouhá časová řada od roku 1992 je nápadná především tím, že stabilně zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejné. Poměr stoupenců současného a minulého režimu se však v historii samostatného českého státu výrazně měnil. Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. V loňském roce jich opět začalo mírně, ale vytrvale ubývat, a v současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu populace. Bezmála polovina z…

Největším nebezpečím pro naši zemi jsou organizovaný zločin a terorismus

Hrozba mezinárodního zločinu, nadnárodních mafií a teroristických útoků figuruje na čele žebříčku nejvážnějších hrozeb pro naši zemi ve všech sociodemografických skupinách. Jinak obecně platí, že lidé starší, s nižším vzděláním, ekonomicky hůře situovaní, s levicovými politickými názory se obávají všech druhů nebezpečí více než občané s opačnými charakteristikami. Jedinou výjimkou je ohrožení mocenským zvratem v zemích bývalého Sovětského svazu, který je naopak vážnou hrozbou pro všechny, kteří si přejí náš návrat do euroatlantické civilizace. (Pokračování textu…)