Střídání politických lídrů nevadí – spokojenost s politickou situací roste

Spokojenost veřejnosti s domácí politickou situací se rapidně zhoršila v období první vážné vládní krize v roce 1997 a nejhlouběji se propadla při štěpení ODS (konec roku 1998) a ohrožení menšinové vlády pod tlakem opozičně smluvního partnera (konec roku 1999). Průzkum z dubna však naznačuje zřetelné zlepšení. Zároveň se také zvýšil – na 50 % – podíl lidí, kteří se domnívají, že současné politické strany zaručují u nás demokratickou politiku. Podrobnější analýza ukazuje, že spokojenost s politickou situací se zvýšila v celém politickém spektru, přece je však patrné, že více důvodů ke spokojenosti mají stoupenci stran, které spolu uzavřely…

Rozvoj jaderné energetiky u nás podporují necelé tři pětiny občanů

Podíl lidí, kteří souhlasí s tím, aby se v České republice nadále rozvíjela jaderná energetika, mírně kolísá kolem úrovně 60 %. Ženy mají výrazně větší obavy než muži, rezervovaný přístup k jaderné energetice zaujímají osoby starší 60 let a především stoupenci KDU-ČSL. K těmto faktorům se přidávají i důsledky, které rozvoj jaderné energetiky by pro danou oblast přinesl – ať v kladném, nebo záporném slova smyslu. Nejrozhodněji podporují rozvoj atomové energie obyvatelé jižních a jihozápadních Čech, tedy oblastí v blízkosti kontroverzní jaderné elektrárny Temelín, i protestujících sousedů z Rakouska a Německa. Zřetelné obavy mají naproti tomu lidé z „uhlených“…

Co považují naši občané za skutečný problém České republiky?

Nejvážnější problémy lze zařadit do dvou oblastí. První je dodržování práva, druhou sociální sféra. K té první patří především dodržování zákonnosti a ochrana občanů před kriminalitou, ale také problém korupce a konečně i kontrola svobody trhu a podnikání. Druhou představuje zajišťování sociálních jistot. Problémovou oblastí je také zdravotnictví (což je ovšem pojem, který je nutno jasně odlišovat od zdravotní péče či zdravotního stavu občanů). Naproti tomu menší akcent přikládají lidé stavu životního prostředí a situaci v armádě. Zarážející je pak skutečnost, že 44 % lidí považuje vstup do EU za okrajovou záležitost (nebo vůbec ji nemá za problém) a…

Německo a naše hospodářství: významný partner, impuls, ale i hrozba

Německo je s výrazným odstupem považováno za našeho nejvýznamnějšího ekonomického partnera, ale jeho role je chápána českou veřejností rozporně. Zhruba třetina lidí na jedné straně vidí v Německu hrozbu, ale zároveň oceňuje našeho největšího souseda jako zemi, která může české ekonomice nejvíce pomoci. Skoro 30 % osob spatřuje v Německu pouze hospodářský kolos, který nás chce pohltit, naopak asi 20 % lidí se hrozby podmanění neobává a v partnerství s Německem vidí jednoznačně přínos pro naši republiku. Také role dalších zemí, poměrně často uváděných jako významných ekonomických partnerů (USA, Rusko) je vnímána nejednotně, v souladu s tím, jaký mají…

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele se poněkud zvýšila

V porovnání s počátkem roku lze obecně říci, že prestiž nejvyšších ústavních činitelů se mírně upevnila. Důvěra v prezidenta Václava Havla se po přechodném poklesu na přelomu loňského a letošního roku opět vrátila nad hranici 50 %. Jen o málo menší důvěru než Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana od léta 1999 přes určité drobné výkyvy kolísají kolem 25 % a…

V hodnocení veřejnosti ministr Pavel Mertlík obstál

Pavel Mertlík odchází jako poměrně velmi oblíbený a respektovaný ministr. Podíl lidí, kteří jej hodnotí kladně, se stabilně pohybuje nad 40 %. Jeho hodnocení se začalo zlepšovat v období, kdy vláda jako celek byla velmi silně kritizována, Mertlík byl spolu s Vladimírem Špidlou ministrem, jehož hodnocení šlo proti tomuto sestupnému trendu. Na rozdíl od premiéra Zemana byl ministr financí Pavel Mertlík poměrně dobře hodnocen i stoupenci jiných stran než vlastní ČSSD, a to i lidmi středové i mírně pravicové orientace (Pokračování textu…)

Ministr Vetchý ztrácí podporu veřejnosti

Ministr obrany Vladimír Vetchý patřil po většinu svého dosavadního působení v Zemanově týmu k průměrně hodnoceným členům vlády. Jeho hodnocení se začalo propadat na sklonku roku 2000. Zhoršení nemělo žádného „iniciátora“, postupovalo v celém politickém spektru. Také stoupenci ČSSD se k rostoucím kritickým hlasům provázejícím působení ministra Vetchého přidávali, ke zhoršení uvnitř voličstva sociální demokracie došlo již na podzim 2000. V březnu 2001 se podíl stoupenců ČSSD, kteří V. Vetchého hodnotili kladně, propadl pod 50 %, a v celé populaci se snížil na 25 %, asi šestina lidí ministra obrany nadále nezná.

V názoru na naši zahraniční politiku se jasně odlišují komunisté od demokratických stran

Vztah většiny české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. V názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran. Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s rokem 2000 podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu. K poklesu došlo napříč celou populací. Vztah většiny české populace k zahraniční politice…

Tři čtvrtiny lidí se pyšní tím, že jsou občany České republiky

Více než tři čtvrtiny občanů říkají, že jsou pyšní na to, že jsou občany České republiky. Výsledek je samozřejmě možno interpretovat různě. Sotva se podaří odhalit, do jaké míry jde o skutečnou hrdost a do jaké míry o autostylizaci, o daň společenské konvenci. Podrobnější analýza však ukazuje, že pocit hrdosti nad vlastní zemí je spojen s tím, do jaké míry jsou lidé schopni se ztotožnit s její současnou orientací, s vývojem u nás v posledních jedenácti letech. Z toho je vidět, že vedle „rodového“ pocitu sounáležitosti s vlastní zemí a národem se lidé hlásí ke své zemi především proto,…