Naši občané si myslí, že jsme připraveni na vstup do EU jako Polsko či Maďarsko

Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na…

Zastánci vstupu ČR do EU by v referendu bezpečně vyhráli

Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve…

Strach z fyzického násilí ustupuje, ale zlodějů se lidé stále bojí

Porovnání s rokem 1995 ukazuje, že lidé se méně bojí nejhrubších projevů fyzického násilí (mají menší strach o život svůj či život svých bližních, neobávají se tolik ani loupežného přepadení nebo toho, že se zapletou do nějaké rvačky, bitky apod.), zato neklesá strach z vykradení bytu, domu či chaty. Na poklesu obav z násilné kriminality se může ovšem podílet několik věcí – lepší práce policie i to, že se lidé v prostředí, kde určitá hladina násilí existuje, naučili žít. Zřetelně ubylo také lidí, kteří si myslí, že zveřejňování násilí v médiích vede k dalšímu šíření projevů násilí ve společnosti….

Veřejnost přiznává Policii snahu, ale pochybuje o jejích úspěších

Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech…

Vojenského ohrožení našeho státu se občané nyní neobávají

Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci….

Konflikty mezi zaměstnanci a vedením firem se nevyhrocují

Nepříznivý ekonomický vývoj v letech 1997-99 vedl k vyostření střetů mezi občany bohatými a chudými a lidmi zaměstnanými a těmi, kteří jsou bez práce. Od roku 2000 se tento trend opět otočil. Nadále však platí, že hlavní konflikty se odehrávají jednak mezi lidmi s demokratickým a nedemokratickým smýšlením a mezi vedením firem a zaměstnanci, zatímco vztahy mezi lidmi z venkova a měst a mezi dělníky a středními vrstvami lze hodnotit jako téměř bezproblémové. Méně vyhrocené než „firemní“ střety a spor stoupenců a odpůrců demokracie jsou i vztahy různých generací.

Tolerance našich občanů k příslušníkům menšin se pozvolna zvyšuje

Obecně lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům a obyvatelům západní Evropy (Francouzi, Angličané). Zřetelně se lepší vztahy k Němcům, pro polovinu lidí zcela nekonfliktní. Zhruba na stejné úrovni jako k Němcům jsou vztahy k volyňským a kazašským Čechům a k Židům. Výrazný odstup až odpor má většina lidí k Rusům a zejména k Vietnamcům a k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i…

Slovensko je pro nás přítel, Německo silný partner

V dubnovém průzkumu STEM hodnotili občané, jak které země nejvíce naší republice pomáhají. Dvě země v pořadí sousedských a přátelských zemí dominují: Německo a Slovensko. V případě Německa jde spíše o konstatování, že jsou mocným a ekonomicky významným sousedem, který je přínosem, ale i hrozbou. Naopak Slovensko je zemí přátelskou, spojenou s námi silnými kulturními i osobními vztahy. Přátelské vztahy máme podle mínění početné skupiny lidí i k Polsku (mnohem méně již k Rakousku !) a ke Spojeným státům. Kulturní inspirací jsou pro naši republiku především Francouzi, dále také Slováci, Američané a – jako v jediném žebříčku – se…