Hodnocení stavu společnosti

Trvale je poměrně příznivě hodnocen stav demokracie, zajištění občanských svobod a možnost uplatnit své schopnosti. Podle mínění veřejnosti se lepší postupně práce úřadů, zvláště příznivě je hodnocena práce místních úřadů. Zlepšilo se i zajištění bezpečnosti občanů, byť spokojenost je stále jen částečná. Rozporuplný je nadále pohled na politickou sféru, v porovnání se stavem před krizí v roce 1997 se zhoršilo hodnocení práce vlády a prezidenta. V ekonomické sféře je kritizován nedostatek sociálních jistot a nepoctivost podnikatelů, ještě hůře dopadá bilance privatizace jako celku. Naproti tomu celkové vyhlídky do budoucna se po propadu v letech 1997-1999 zlepšují.

Menšinovou vládu ČSSD nadále příznivě hodnotí zhruba dvě pětiny občanů

Menšinová vláda sociální demokracie překonala období nejhlubší krize a nedůvěry (říjen 1999 – 17 % občanů hodnotilo její práci kladně). V průběhu roku 2000 se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti se podíl lidí, podle nichž vláda pracuje dobře, stabilizoval na úrovni zhruba dvou pětin. Stále však je to spokojenost vesměs částečná – pouhé 1 % lidí uvedlo variantu „velmi dobře“, 37 % „poměrně dobře“. Černobílé stranické hodnocení vlády se postupně oslabilo. Na jedné straně trochu úspěchu nebo alespoň snahy uznávají dnes i ti, kteří dříve vládu jednostranně odsuzovali (US, KSČM), na straně druhé nemá vláda příliš…

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele : dva roky bez větších změn

Důvěra v prezidenta, premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny, je již dva roky velmi stabilní. Také názor veřejnosti na předsedu Senátu Petra Pitharta se nemění. Prezidentu Havlovi důvěřuje zhruba polovina lidí, o několik procent méně lidí věří předsedovi Senátu Pithartovi, důvěra v premiéra Zemana a předsedu Poslanecké sněmovny Klause je zřetelně nižší, v současné době se pohybuje kolem 30 %. Čtvrtina lidí nedůvěřuje ani jednomu ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů a další čtvrtina pouze jedinému. To odráží ostré rozdělení české politické scény a malou vzájemnou toleranci. Nápadný antagonismus je zejména mezi občany, kteří důvěřují Zemanovi, a lidmi, kteří věří Klausovi…

Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence

Často se říká, že naše společnost je „přepolitizovaná“, ale jen o málo více než 50 % lidí souhlasí s tím, že je důležité, co se děje na české politické scéně. Podíl těchto „politicky aktivních“ lidí v posledních letech klesá. Důležitost, kterou lidé přikládají dění na politické scéně, se promítá do jejich ochoty účastnit se voleb a souvisí také s tím, jak pevný vztah mají lidé ke straně, kterou by v příštích volbách do Poslanecké sněmovny chtěli dát hlas. Také podíl lidí, kteří k volené straně mají velmi silný nebo poměrně silný vztah, v dlouhodobém pohledu mírně klesá, i…

Trh práce: bojíme se nezaměstnanosti?

Obavy z nezaměstnanosti existovaly u nás v poměrně značné míře i v dobách, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 3 %. Ztráty místa se obávala skoro polovina lidí v aktivním věku. Jejich podíl se zvýšil až nad 60 % v letech 1998-1999, kdy počet lidí bez práce začal rapidně stoupat až k půl milionu. Od té doby sice podíl nezaměstnaných v podstatě stagnuje, avšak obavy ze ztráty místa se poněkud zmírnily. Naprostá většina osob bez práce zaměstnání aktivně vyhledává (úřad práce, rady přátel a známých, inzerce, případně příležitostný výdělek). Nebezpečí však spočívá v růstu počtu lidí, kteří jsou bez…

Bytová politika: existuje trh s byty?

Byty nejsou podle většiny občanů „normální zboží“, a tedy hospodaření s nimi by měl významně ovlivňovat stát. Tři čtvrtiny lidí soudí, že stát by si měl nad nájmy, přidělováním bytů a cenami služeb za bydlení ponechat kontrolu, a stejný podíl veřejnosti předpokládá, že stát by reguloval výši nájmů i v soukromých domech. Naproti tomu jen třetina lidí si myslí, že stát by měl majoritním vlastníkem bytů, zhruba 60 % očekává, že by si podržel jen omezený počet bytů pro sociálně slabé občany. Polovina lidí uvádí, že náklady na bydlení jsou pro ně neúnosné. To je zhruba o 10 %…

Zdravotně postižení: je pomoc státu dostatečná?

Zdravotně postižení patří mezi skupiny občanů, jejichž ochranu veřejnost požaduje zcela jednoznačně. Vzhledem k silnému sociálnímu cítění a státnímu patriotismu není překvapivé, že stát je obviňován z toho, že o zdravotně postižené pečuje nedokonale a málo. Lidé však nevolají jen po zvýšení dávek, ale dožadují se především vyšší efektivity systému pomoci. Téměř polovina občanů poukazuje na „díry“ v systému (umožňují podvody) a více než 80 % lidí se vyslovuje pro to, aby se při poskytování pomoci přihlíželo k majetkové situaci žadatelů. Sociální cítění není tedy slepé, lidé pomáhat chtějí, ale jen těm skutečně postiženým a potřebným.Zdravotně postižení patří mezi…

Sociální nerovnosti: je naše společnost rovnostářská?

Nominální výše platů se zvyšuje a roste i majetek domácností. Rodiny s majetkem (subjektivním odhadem) do 300 tisíc korun se častěji řadí mezi chudé či špatně zajištěné (celkem polovina z nich), hranice 2 milionů znamená již zjevně nadstandard (dvě třetiny domácností se považují za průměrně či lépe zajištěné). Česká společnost je silně rovnostářská. Od druhé poloviny 90. let sílí přesvědčení, že nerovnosti jsou již příliš velké a že by je bylo potřeba zmenšit. Stoupenci přerozdělování jsou především stoupenci levice (KSČM, ale i ČSSD) a středové KDU-ČSL, důchodci, nezaměstnaní. Jednoznačně proti zmenšování rozdílů jsou vlastně jen stoupenci ODS. Pocit nespravedlivé…

Důchodová politika: jsme ochotni přijmout důchodovou reformu?

Reforma důchodů je jednou z oblastí, v níž se názory veřejnosti od roku 1989 prakticky nezměnily. Zhruba 70 % občanů se stabilně domnívá, že o člověka ve stáří by se měl postarat především stát a ještě rozhodněji je obhajována věková hranice pro odchod do penze. Rozdíly mezi vzdělanostními či věkovými skupiîami jsou v obou případech malé a ani lidé z pravé strany politického spektra neprojevují v otázkách důchodů velkou míru liberalismu. Typické v této oblasti (ale platí to i pro jiné sociální otázky) je to, že stoupenci KDU-ČSL se shodují svými postoji se stoupenci ČSSD, zatímco příznivci Unie svobody…

Sociální politika: kam ji směřovat?

Naši občané jsou velmi citliví na to, jak politické vedení pečuje o sociální jistoty obyvatelstva. Mírně narůstá podíl lidí, kteří jsou ochotni v zájmu sociálních opatření připustit nárůst daní, přičemž nejvíce tento trend podporují starší občané a stoupenci levice. Většina občanů se stále domnívá, že hlavním garantem sociálních jistot by měl být stát. Nejednotně však hodnotí, zda tuto funkci plní uspokojivě. Mírně se posiluje názor, že by se měla rozšiřovat síť sociálních služeb na úkor sociálních dávek, což naznačuje, že tlak se přesouvá od vysokých peněžitých dávek k efektivnějšímu fungování systému sociální politiky. I to souvisí s celkově nepříliš…