Vojenského ohrožení našeho státu se občané nyní neobávají

Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci….

Konflikty mezi zaměstnanci a vedením firem se nevyhrocují

Nepříznivý ekonomický vývoj v letech 1997-99 vedl k vyostření střetů mezi občany bohatými a chudými a lidmi zaměstnanými a těmi, kteří jsou bez práce. Od roku 2000 se tento trend opět otočil. Nadále však platí, že hlavní konflikty se odehrávají jednak mezi lidmi s demokratickým a nedemokratickým smýšlením a mezi vedením firem a zaměstnanci, zatímco vztahy mezi lidmi z venkova a měst a mezi dělníky a středními vrstvami lze hodnotit jako téměř bezproblémové. Méně vyhrocené než „firemní“ střety a spor stoupenců a odpůrců demokracie jsou i vztahy různých generací.

Tolerance našich občanů k příslušníkům menšin se pozvolna zvyšuje

Obecně lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům a obyvatelům západní Evropy (Francouzi, Angličané). Zřetelně se lepší vztahy k Němcům, pro polovinu lidí zcela nekonfliktní. Zhruba na stejné úrovni jako k Němcům jsou vztahy k volyňským a kazašským Čechům a k Židům. Výrazný odstup až odpor má většina lidí k Rusům a zejména k Vietnamcům a k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i…

Slovensko je pro nás přítel, Německo silný partner

V dubnovém průzkumu STEM hodnotili občané, jak které země nejvíce naší republice pomáhají. Dvě země v pořadí sousedských a přátelských zemí dominují: Německo a Slovensko. V případě Německa jde spíše o konstatování, že jsou mocným a ekonomicky významným sousedem, který je přínosem, ale i hrozbou. Naopak Slovensko je zemí přátelskou, spojenou s námi silnými kulturními i osobními vztahy. Přátelské vztahy máme podle mínění početné skupiny lidí i k Polsku (mnohem méně již k Rakousku !) a ke Spojeným státům. Kulturní inspirací jsou pro naši republiku především Francouzi, dále také Slováci, Američané a – jako v jediném žebříčku – se…

Vojensky nás ohrožuje Rusko, ekonomickou hrozbou je podle občanů Německo

Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické…

Situace na Balkáně se uklidnila, lidé nemají o bezpečnost ve střední Evropě obavy

Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko.

Po dvou letech v NATO: více prestiže pro ČR, ale plnohodnotným členem nejsme

Dva roky po přijetí do Severoatlantické aliance zhruba dvě třetiny lidí uznávají, že vstup naší republiky do NATO byl správným krokem a téměř stejný podíl dospělé populace se domnívá, že se přijetím za člena NATO zvýšila mezinárodní prestiž našeho státu, zároveň však sílí mezi českou veřejností pocit, že nejsme plnohodnotným, rovnocenným partnerem silnějších členských zemí Severoatlantické aliance. Již téměř čtvrtina lidí uznává, že naše mezinárodní prestiž po vstupu do Aliance vzrostla, ale zároveň pociťuje, že nejsme plnohodnotným členem NATO. (Pokračování textu…)

Miroslav Grégr : muž na levici

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr je jediným členem Zemanovy vlády, který přečkal výraznou nepřízeň občanů a nebyl odvolán. Hájení zájmů silného státu a orientace na východ vynesly Grégrovi popularitu mezi levicí. Miroslav Grégr je jediným ministrem Zemanova týmu, který je lépe hodnocen stoupenci KSČM než stranickými příznivci sociální demokracie. Příznivěji ho dokonce hodnotí občané zařazující se ke krajní levici než umírněná levice. Grégr se tak zřetelně odlišuje i od těch členů vlády, kteří bývají považováni za levicové politiky, například od Vladimíra Špidly nebo od premiéra Miloše Zemana (Pokračování…