Mladí lidé a podnikatelé mají rádi změny a dovedou se s nimi vypořádat

V zářijovém průzkumu položil STEM občanům také otázku, kterou zjišťoval jejich vztah ke změnám a tedy nepřímo i jejich přizpůsobivost v situacích, kdy k náhlým změnám dochází. Více než 60 % lidí uvedlo, že změny jim nevadí či je dokonce vyhledávají, naopak 11 % osob přiznalo, že jim změny vadí a snaží se jim vyhnout. (Pokračování textu…)

Současný režim přinesl úpadek morálky. Co tím lidé myslí ?

Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi…

Jak velký je zájem našich občanů o dlouhodobější práci v EU

Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje…

Omezení prodeje půdy a nemovitostí cizincům po vstupu do EU má výraznou podporu

Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější…

Podíl lidí, kteří by v referendu hlasovali proti našemu vstupu, vzrostl

Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však…

Ekonomická a politická činnost uprchlíků vyvolává pochybnosti a nelibost

Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. …

Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se…

Tolerance k menšinám pozvolna roste

V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání…

Uprchlíky ze zemí postižených válkou bychom měli rozhodně přijímat

Naprostá většina, 85 % dospělé české populace, soudí, že by Česká republika měla poskytovat azyl uprchlíkům ze zemí, kde zuří válečný konflikt. Výrazná, zhruba sedmdesátiprocentní většina dospělé české populace, se přimlouvá i za přijímání uprchlíků pronásledovaných z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Zřetelně menší ochota je poskytovat azyl v České republice lidem, kteří utíkají ze zemí postižených zoufalou hospodářskou situací. Nejtolerantnější k uprchlíkům jsou občané s vysokoškolským vzděláním a lidé, kteří se hlásí k liberálním hodnotám, k politické pravici. (Pokračování textu…)