Hodnocení příjmů vlastní domácnosti je výrazně lepší než v minulosti

V datech z průzkumů STEM bylo od roku 2014 patrné zlepšování pohledu českých občanů na finanční situaci domácnosti. Aktuální průzkum potvrzuje výsledky z roku 2016. Dále se však zlepšuje hodnocení hospodaření vlastní domácnosti, podíl pozitivních odpovědí je aktuálně na historickém maximu v dlouhodobé časové řadě od roku 1990. Mírně nadpoloviční většina (53 %) občanů tedy uvádí, že vycházejí s příjmem domácnosti bez větších obtíží, přičemž nejčastější odpovědí je „vycházíme spíše snadno“ (41 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V únorovém průzkumu STEM konkrétně zjišťoval, jak lidé hodnotí vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok a jak v současnosti vycházejí s příjmem domácnosti.

Z časové řady STEM je patrné, že podle veřejnosti se celková ekonomická situace v naší zemi podstatně zlepšila a v současnosti je spokojenost se stavem ekonomiky na úrovni nejlepších hodnocení v polistopadovém vývoji.

Když se zaměříme na hodnocení finanční situace vlastní domácnosti za uplynulý rok, pozorujeme rovněž pozitivní postoje. U tří pětin dotázaných (60 %) zůstala situace domácnosti stejná jako před rokem, u čtvrtiny (24 %) se dokonce zlepšila. Jen necelá pětina lidí (16 %) považuje svou situaci za horší než vloni. Z grafu je zřejmá změna ve zpětném hodnocení finanční situace domácnosti v posledních pěti letech. Ještě v roce 2013 byl podíl odpovědí, že se situace domácnosti zhoršila, na úrovni poloviny dotázané populace.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady poněkud stabilnější než hodnocení celkové ekonomické situace země, ovšem i na této úrovni byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. V roce 2014 došlo k výraznému zlepšení hodnocení situace domácnosti, které v roce 2016 pokračovalo.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

Ve shodě s uvedenými pozitivními údaji jsou rovněž odpovědi na otázku, jak v domácnosti dotázaných vycházejí s příjmem. Dvě pětiny dotázaných (41 %) uvádějí, že s příjmem domácnosti vycházejí „spíše snadno“. Třetina lidí (34 %) naopak uvádí, že vycházejí spíše s obtížemi. Krajní kategorie (velmi snadno/snadno a velmi obtížně/obtížně) jsou zastoupeny podobným podílem, zhruba jednou desetinou. V porovnání s předchozím průzkumem z roku 2016 vidíme zlepšující se hodnocení příjmové situace českých domácností.

Je zajímavé, že ve zpětném subjektivním hodnocení finanční situace domácnosti od roku 2016 k výrazným změnám již nedošlo, ovšem v názoru na dostatečnost příjmu pozorujeme pozitivní tendenci.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

Z unikátní časové řady STEM od roku 1990 je zřejmé, že největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997–98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Od roku 2014 sledujeme zlepšování pohledu na příjmovou situaci domácnosti. Aktuální data ukazují zcela jednoznačné zvýšení podílu lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno (od roku 2013 celkem nárůst o 20 procentních bodů). Zároveň se snížil podíl těch, kteří mají s příjmy problémy. Současná situace je tedy zcela jedinečná a naprosto odlišná od výsledků v minulosti.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1992, Trendy 1993-2018

Z podrobnějšího pohledu na data z let 2016 a 2018 vyplývá, že mladí lidé jsou v hodnocení příjmu domácnosti stabilní, naopak v ostatních věkových skupinách došlo ke zvýšení podílu pozitivních hodnocení, nejvíce je to patrné v kategorii 45 až 59 let (u starších lidí zase nejvýrazněji oslabil podíl odpovědí „velmi obtížně“ a „obtížně“).

Rovněž ve všech skupinách lidí s různým hodnocením celého majetku domácnosti pozorujeme navýšení podílu lidí, kteří s příjmem vycházejí snadno či spíše snadno. Pozitivním zjištěním je také skutečnost, že u lidí, kteří svůj majetek oceňují částkou do 500 tisíc korun, se významně snížil podíl těch, kteří s příjmem skutečně obtížně vycházejí.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2016 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Srovnání rozdílů podle celkové hodnoty majetku v letech 2016 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2


Ekonomická situace v ČR se podle veřejnosti podstatně zlepšila a je nejlepší od počátku 90. let

V datech z průzkumů STEM od roku 2014 zaznamenáváme zlepšující se hodnocení ekonomického situace naší republiky. Aktuální průzkum tento trend potvrzuje. Výrazně v posledních letech ubylo nespokojenosti s hospodářskou situací a v současnosti dosahujeme od počátku devadesátých let vůbec nejlepších výsledků.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

 

STEM již od počátku devadesátých let sleduje názory veřejnosti na českou ekonomiku. V únorovém průzkumu STEM konkrétně zjišťoval, jak lidé hodnotí vývoj české ekonomiky v porovnání se situací před 12 měsíci. Více než třetina občanů (34 %) uvádí, že celková ekonomická situace naší země se za poslední rok zlepšila. Polovina veřejnosti (52 %) tuto situaci považuje za neměnnou. Názor, že česká ekonomika je na tom hůře než před rokem, je v populaci v menšině, což je zásadní rozdíl oproti roku 2013, kdy negativní pohled na ekonomiku jasně převládal. Data napovídají, že pozitivního obratu bylo dosaženo již roku 2016 a že v současné situaci dochází jen k dílčím posunům.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice
v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Prozkoumáme-li dlouhodobou časovou řadu STEM od roku 1993, vidíme v ní dvě krizová období, ve kterých dochází k výrazným propadům. Dramatická byla krize roku 1997, kdy se během jednoho roku podíl negativních hodnocení české ekonomiky mezi veřejností zvýšil
o 53 procentních bodů. Krize tehdy byla spíše vnitropolitická – vláda musela přiznat závažné chyby a zavést nepopulární úsporné balíčky. Krize roku 2008 měla příčiny v rostoucím napětí na domácí politické scéně, které vyústilo v pád vlády. Tato krize ale měla širší mezinárodní příčiny a souvisela se světovou finanční krizí a jejími dopady do naší ekonomiky.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice
v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

V současné době je spokojenost se stavem ekonomiky v ČR na úrovni nejlepších hodnocení v polistopadovém vývoji. Graf ukazuje, jak rozporné bylo hodnocení ekonomické situace republiky v devadesátých letech, kdy se veřejnost dělila do zhruba tří stejně početných skupin: jedna viděla zlepšující se trend, druhá spíše úpadek a třetí stav setrvalý. Od roku 2016 však můžeme hovořit o období stability a prosperity, kdy negativních hodnocení výrazně ubylo.

V minulosti jsme byli svědky toho, že mladá a stará generace hodnotily ekonomickou situaci odlišně: mladší byli optimističtější, starší zdrženlivější. V současném období tyto různice nepozorujeme. Dá se tak říci, že hodnocení ekonomického vývoje vidí různé generace téměř shodně. Ukazuje to následující graf, který znázorňuje vývoj v pětiletých intervalech.

“V porovnání se situací před 12 měsíci, myslíte si,
že se ekonomická situace v České republice:”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

Omezíme-li se na současnou situaci, můžeme říci, že ohledně ekonomických úspěchů naší republiky v poslední době panuje značná shoda napříč všemi možnými sociálními skupinami. I jinak velmi odlišné názory příznivců různých politických stran jsou v náhledu na ekonomickou situaci naší země méně odlišné, než bychom možná předpokládali.

“V porovnání se situací před 12 měsíci, myslíte si,
že se ekonomická situace v České republice:”

Podle příznivců politických stran

Pramen: STEM, Trendy 2/2018

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran (především STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) jsou údaje v grafu pouze orientační.


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta a premiéra jsou hodnoceny lépe než vloni

Celková vnitropolitická situace je v letošním průzkumu hodnocena poněkud hůře než v lednu 2017. Ovšem hodnocení prezidenta a premiéra je lepší než před rokem a tito političtí aktéři se tak řadí mezi oblasti nejlépe hodnocené. Názory na práci parlamentu a činnost vlády jsou podobné jako vloni. Lépe než před rokem dále lidé hodnotí péči
o bezpečnost občanů, sociální jistoty, podmínky života starých lidí a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů, péče o duchovní hodnoty a vnitropolitická situace.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost prezidenta (téměř polovina populace uděluje jedničku nebo dvojku). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, práce premiéra, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (shodně zhruba pětiny občanů známkovali jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni se zajištěním občanských svobod, možností uplatnit vlastní schopnosti, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech a rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (65 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku a vnitropolitické situace.

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z ledna 2017 a z února 2018, zjišťujeme, že k žádným změnám nedošlo v hodnocení práce obecních a městských či krajských úřadů, vyřizování záležitostí na úřadech, stavu životního prostředí, kvality zdravotní péče, situace ve školství, vyhlídek do budoucna, činnosti vlády, možnosti dovolat se práva u soudu, péče o morálku a činnosti politických stran.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

Oproti loňskému roku je patrná změna v hodnocení práce premiéra. V následujícím grafu můžeme sledovat postupné snižování podílu jedniček a dvojek v hodnocení premiéra Bohuslava Sobotky z 43 % v roce 2015 na 25 % v roce 2017. Současného premiéra Andreje Babiše známkami jedna nebo dva hodnotí 39 % občanů. Je ovšem třeba upozornit, že v případě současného premiéra jde spíše o vyjádření sympatií než reálné zhodnocení jeho práce (časové období je na takové hodnocení příliš krátké, třeba ve srovnání s hodnocením Bohuslava Sobotky v roce 205, kdy měl za sebou již více než rok ve funkci premiéra).

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2018

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení vlády se podobný vývoj jako v případě premiéra neukazuje, důvodem je pravděpodobně současná nejistota ohledně vlády daná nezískáním důvěry v Poslanecké sněmovně.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

V porovnání s průzkumem z ledna 2017 také došlo ke změně v hodnocení práce prezidenta. V roce 2017 byl prezident hodnocen poměrně kriticky, jedničku či dvojku mu udělily necelé dvě pětiny dotázaných (37 %). Nyní je jeho hodnocení lepší, podíl jedniček a dvojek je vyšší o 10 %, v podstatě „kopíruje“ výsledky z ledna 2016 a práce prezidenta se znovu stala druhou nejlépe hodnocenou oblastí.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2018

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Významnou změnou, kterou v porovnání s předchozím průzkumem pozorujeme, je zhoršené hodnocení vnitropolitické situace. Po stabilitě od předčasných voleb 2013 je nyní průměrná známka u vnitropolitického dění horší, což znamená i pokles v pomyslném žebříčku oblastí života společnosti mezi položky nejhůře hodnocené. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti se hodnocení zlepšilo? Dále se plynule zlepšuje hodnocení bezpečnosti občanů, trend je zcela jednoznačný a poslední nárůst pozitivních hodnocení zvláště výrazný. Od roku 2012 se také postupně zlepšuje názor na podnikatelskou oblast a její poctivost, přesto tato oblast stále patří k nejhůře hodnoceným.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Další pozitivní zprávou z aktuálního výzkumu je pokračující zlepšování pohledu na sociální jistoty v naší zemi. Sociální oblast hodnotí lépe než vloni lidé různého věku, k nejvýraznější změně však došlo mezi lidmi staršími 60 let.

Lépe než v minulosti jsou také hodnoceny podmínky života starých občanů, trend zlepšování ovšem není tak výrazný a tato oblast v hodnocení veřejnosti zůstává kritizovanou oblastí.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Hodnocení sociálních jistot podle věku v letech 2017 a 2018

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2017/1, 2018/2


Popularita předsedů parlamentních stran v únoru 2018

Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným předsedou parlamentních stran (48 % pozitivních hodnocení). Více než třetina občanů má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše. Podobný podíl veřejnosti oceňuje předsedu SPD Tomio Okamuru. Jen mírně nižší je podíl pozitivních názorů u předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Zbývající předsedy parlamentních stran, Vojtěcha Filipa, Pavla Bělobrádka, Petra Fialu, Jiřího Pospíšila a Petra Gazdíka, příznivě hodnotí vždy zhruba čtvrtina dotázaných občanů.

 

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

Do únorového průzkumu STEM zařadil otázku na hodnocení předsedů politických stran, které byly v parlamentních volbách zvoleny do Poslanecké sněmovny.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je nejpopulárnějším předsedou parlamentních stran, pozitivně jej hodnotí téměř polovina dotázaných občanů (48 %). Více než třetina veřejnosti má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše (36 %) nebo předsedu SPD Tomio Okamuru (35 %). Třetina občanů vidí pozitivně nového předsedu ČSSD Jana Hamáčka (33 %). Je třeba připomenout, že průzkum se uskutečnil ještě před mimořádným sjezdem ČSSD, na kterém byl J. Hamáček zvolen předsedou strany.

Jen velmi malé jsou rozdíly mezi dalšími hodnocenými předsedy politických stran, odstupy představují jen jednotky procentních bodů. Podobnou míru pozitivních hodnocení tedy mají předseda KSČM Vojtěch Filip (28 %), předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek (27 %), předseda ODS Petr Fiala (25 %), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (24 %) a předseda hnutí STAN Petr Gazdík (24 %).

Při pohledu na výsledky z předchozích průzkumů STEM (viz tabulka na třetí straně) je patrné, že popularita Andreje Babiše postupně oslabuje, přesto tabulku předsedů parlamentních stran v únoru vede s více jak deseti procentním náskokem.

Je ovšem nutné dodat, že ve srovnání s průzkumem po volbách do PS, který STEM uskutečnil počátkem listopadu 2017, je podíl pozitivních hodnocení nižší u téměř všech předsedů parlamentních stran. Hodnocení Jiřího Pospíšila zůstalo stejné jako v listopadu, kdy sběr dat probíhal ještě před jeho zvolením za předsedu TOP 09. Současný předseda ČSSD Jan Hamáček nebyl do listopadového průzkumu zařazen (vzhledem k jeho tehdejší pozici ve straně), ale máme možnost sledovat jeho hodnocení v předchozích průzkumech, ve kterých byl příležitostně začleněn z titulu své funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že únorové hodnocení Jana Hamáčka je jeho nejlepším zjištěným výsledkem v průzkumech STEM.

V porovnání s listopadovým průzkumem, ale i dalšími výzkumy popularity v letech 2016/17, se nejvýraznější snížila míra pozitivních názorů u předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka.

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí politiků v grafu je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

Vývoj popularity předsedů parlamentních stran

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý názor“ + „spíše příznivý názor“ (v %)

Poř. Osobnost 2014 2015 2016 2017 2018
I. III. V. X. I. III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II.
1. A. Babiš 59 62 66 71 72 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48
2. I. Bartoš 44 36
3. T. Okamura 58 52 48 49 46 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35
4. J. Hamáček 29 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33
5. V. Filip 33 29 31 31 31 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 28
6. P. Bělobrádek 31 35 36 39 40 38 39 39 35 36 36 35 34 34 30 27
7. P. Fiala 23 19 22 22 19 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25
8. J. Pospíšil 40 25 24
9. P. Gazdík 25 25 26 23 22 23 23 21 30 31 33 30 39 24

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili.

Pořadí politiků v žebříčku je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

Pramen: STEM, Trendy 2014-2018

Jaká je popularita předsedů parlamentních stran v táborech sympatizantů jednotlivých stran? Možnosti analýzy jsou bohužel limitovány poměrně nízkým zastoupením stoupenců některých stran mezi účastníky průzkumu, takže je třeba následující informace brát pouze jako orientační údaje.

Mezi příznivci „vlastní“ strany je nejlépe hodnocen A. Babiš sympatizanty hnutí ANO (97 % pozitivních názorů). Na devadesátiprocentní úrovni je dále hodnocení P. Fialy u stoupenců ODS, T. Okamury u SPD a I. Bartoše u Pirátů. Postavení J. Pospíšila mezi sympatizanty TOP 09 je zatím méně jednoznačné a zhruba čtvrtina z nich jej nehodnotí příznivě.

Andreje Babiše dále pozitivně hodnotí zhruba polovina stoupenců KSČM a SPD. Podobně Tomia Okamuru oceňují také příznivci ANO a KSČM. U Vojtěcha Filipa tato vazba neplatí, poněkud častěji jej vidí pozitivně pouze příznivci SPD a ČSSD.

Analýza naznačuje, že mezi sympatizanty stran tzv. Demokratickém bloku (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) funguje určitá sounáležitost projevující se v pozitivním hodnocení předsedů daných stran. Poměrně vysokou míru ocenění mezi příznivci těchto stran má i Ivan Bartoš.

Pro Jana Hamáčka je charakteristická podpora ze strany sympatizantů KDU-ČSL a KSČM.


eRecept

Ve dnech 9. – 13. 2. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo zdravotnictví ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na eRecept. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1021 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v únoru 2018 na základě zadání Ministerstva zdravotnictví ČR, zjišťoval názory české veřejnosti na eRecept a konkrétní zkušenosti s jeho vydáváním u lékařů a vyzvedáváním v lékárnách.

eRecept je pro českou veřejnost obecně známou skutečností, ovšem zatím spíše bez osobní zkušenosti. V polovině února o eReceptu slyšela prakticky celá veřejnost (94 %), ale osobní zkušenost s ním měly dvě pětiny občanů (39 %).

„eRecept je lékařský předpis, recept uložený v centrálním úložišti receptů předaný lékařem pacientovi dle jeho přání v papírové nebo elektronické podobě. Setkal(a) jste se s eReceptem, máte s ním již osobní zkušenosti?“

Očekávání přínosu povinného zavedení e-Receptu mezi veřejností je vysoké. STEM testoval čtyři přínosy eReceptu pro pacienty a lékaře. Až na výjimky (na úrovni jedné desetiny) je oceňuje celá česká veřejnost. Z hlediska intenzity pozitivního hodnocení je na prvním místě z testovaných přínosů možnost lékaře, v případě souhlasu pacienta, nahlédnout při předepisování léků do seznamu všech léků, které pacient užívá (69 % odpovědí „určitě ano“). Na druhém místě je se stejnou intenzitou jednoznačně pozitivního přijetí (58 %, resp. 59 %) možnost zjištění, zda předpis byl od lékaře vystaven úplně či není falešný, a možnost prostřednictvím identifikátoru vyzvednout léky v lékárně bez nutnosti návštěvy ordinace.

Hodnocení jednotlivých vlastností eReceptu

V první polovině února označila povinné zavedení eReceptu jako dobrou věc téměř celá veřejnost (91 %), za jednoznačně dobrou věc třetina občanů (32 %).

„Řekl(a) byste, že zavedení povinných eReceptů je nebo bude pro pacienty v zásadě dobrá nebo špatná věc?“

Mezi lidmi, kteří se již s eReceptem setkali, je přitom jednoznačně pozitivní hodnocení eReceptu výrazně vyšší, na úrovni dvou pětin (42 %), polovina (50 %) uvedla variantu „spíše dobrá věc“.

„Řekl(a) byste, že zavedení povinných eReceptů je nebo bude pro pacienty v zásadě dobrá nebo špatná věc?“

Mezi lidmi, kteří již mají osobní zkušenost s vystavením nebo vyzvednutím eReceptu, jasně převažuje hodnocení, že eRecept dobu čekání v ordinaci u lékaře ani v lékárnách při vyzvedávání léků neprodlužuje. Tuto zkušenost vyjadřuje 63 % z těch, kteří byli osobně u lékaře, a 73 % z těch, kteří osobně byli s eReceptem v lékárně.

„Máte osobní zkušenost, že vystavení eReceptu prodlužuje dobu, kterou musíte strávit přímo v ordinaci lékaře / eRecept prodlužuje dobu při vyzvedávání předepsaných léků v lékárně?“

Pouze lidé s osobní zkušeností z ordinací/lékáren

Se zavřením ordinace kvůli eReceptu či plány na zavření u některého z lékařů, které dotázaný navštěvuje, se osobně setkala pouze necelá desetina respondentů.

„Setkal(a) jste se Vy osobně s tím, že některý z lékařů, které navštěvujete,
chce z důvodu zavedení eReceptů zavřít nebo už zavřel svoji ordinaci?“

Postupnou elektronizaci českého zdravotnictví přímo podporuje mírně nadpoloviční většina veřejnosti, zásadních odpůrců je pouze 6 %. Podpora elektronizace zdravotnictví je významně vyšší mezi muži a lidmi s vysokoškolským vzděláním. Rozdíly v závislosti na věku překvapivě nejsou výrazné.

„Jaký je Váš názor na postupnou elektronizaci v českém zdravotnictví?“


Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM se na začátku února ještě jednou zaměřil na osobnosti, které kandidovaly v prezidentských volbách, a zjišťoval jejich hodnocení veřejností bezprostředně po skončení druhého kola voleb. Výsledky odrážejí dojmy, pocity, které v lidech po skončení voleb prezidenta republiky kandidující osobnosti zanechaly, včetně reakcí na výsledky hlasování. Jedná se tedy spíše o celkové sympatie, které kandidáti u veřejnosti vyvolali.

Vítěz voleb Miloš Zeman má sympatie mírně nadpoloviční většiny veřejnosti (54 %). Stejný podíl přízně veřejnosti zjišťujeme u Marka Hilšera (54 %) a u Pavla Fischera (53 %), jen mírně nižší u Jiřího Drahoše (48 %).

Rozdíl mezi nimi je ovšem v intenzitě přízně: zatímco Miloše Zemana jednoznačně příznivě hodnotí skoro třetina (31 %) občanů, pak Marka Hilšera 14 % a Pavla Fischera 12 % veřejnosti. V intenzitě přízně Marka Hilšera a Pavla Fischera předčil Jiří Drahoš se skoro pětinovým podílem (18 %) jednoznačně příznivých hodnocení.

Po prezidentských volbách sympatie Michalu Horáčkovi vyjádřily skoro dvě pětiny veřejnosti (38 %), čtvrtina občanů Petru Hannigovi (24 %) a Jiřímu Hynkovi (24 %), pětina má příznivý názor na Vratislava Kulhánka (19 %). Mirka Topolánka pozitivně vidí pouze desetina dotázaných (13 %).

Negativní hodnocení jednoznačně převažuje především u Mirka Topolánka (84 %). Názor na kandidáta si přes reklamní kampaně nedokázala udělat přibližně pětina veřejnosti v případě Jiřího Hynka (23 %), Vratislava Kulhánka (21 %) a Petra Hanniga (17 %).

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí prezidentských kandidátů v grafu je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení.


Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

TV NOVA, která je exkluzivním vlastníkem dat s právem jejich zveřejňování, dala souhlas, aby podklady zpracované STEM pro její potřeby, byly s časovým odstupem umístěny na webové stránce ústavu. Cílem je napomoci laické i odborné veřejnosti porozumět tomu, co se v souvislosti s prezidentskými volbami vlastně v České republice odehrálo.

Soubor výzkumných podkladů pro TV NOVA zde: Před_prezidentskými_volbami_2018


STEM – volební preference – únor 2018

Již před koncem roku výzkum STEM zaznamenal oproti volbám dílčí posuny přízně. Únorová data výsledky z konce roku potvrzují. Posílilo hnutí ANO a Piráti, mírně naopak oslabila SPD. Na levici zaznamenáváme jen náznak zlepšení u KSČM. Malé strany zůstávají stále těsně kolem pěti procent.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 1. – 8. února 2018 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1028 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 160 tazatelů STEM (PAPI) a 75 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za únor 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Únorový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 62 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – únor 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1

 

Stručný vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2015 – únor 2018 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran – únor 2018

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Říjnové parlamentní volby podstatným způsobem proměnily naši politickou scénu. Předvolební výzkumy STEM ukazovaly dominantní postavení hnutí ANO, nárůst podpory Pirátů a SPD. Zachytily i propad ČSSD, který se odehrál v posledním předvolebním týdnu. Zároveň bylo zřejmé, že tři strany zůstanou těsně na hranici pěti procent. Koncovka kampaně pak ještě trochu nečekaně oslabila KSČM a pomohla ODS.
  2. Malé strany stále zůstávají poblíž hranice 5 procent. Není tak jisté, zda by se do Poslanecké sněmovny dnes dostalo sedm nebo devět stran.
  3. Žebříčku preferencí dominuje hnutí ANO a zdá se, že posílilo přes hranici třiceti procent.
  4. Na druhé místo se nyní dostali Piráti. Je zřejmé, že jako nováčci nedělají velké chyby a že veřejnost jejich politické jednání akceptuje.
  5. Částečně posílila KSČM, zlepšení u ČSSD však nepozorujeme.
  6. Solidní pozici na třetím místě zaujímá ODS, je poblíž svého volebního výsledku.
  7. SPD neposiluje, ale ani výrazně neztrácí. Motivaci voličů SPD patrně z jedné strany posiluje protest, z druhé strany vyhlídky na významnou roli při formování vlády.
  8. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60%, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných.

„Jaký je stav a příčina občanské (ne)angažovanosti v zemích V4“

C:\Users\zacharova\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Outlook\MFCLFNP4\hlavicka (5).gif

Na základě zjištění mezinárodního průzkumu veřejného mínění v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku se ukazuje, že politická mentalita a vnímání reality je ve všech visegrádských zemích velmi podobné. Výzkum ukázal, že vnímání současné politické situace je převážně negativní, a to napříč visegrádským prostorem bez ohledu na aktuální dění a vývoj v jednotlivých zemích. Lidé pociťují frustraci a bezmoc ve vztahu k demokratickému vývoji a demokratickým institucím. Pocit rozčarování vede ke lhostejnosti a ztrátě zájmu o věci veřejné. Klesá ochota se ve veřejném prostoru angažovat.

Celková nálada ve všech čtyřech zemích je značně kritická, většina obyvatel se domnívá, že se jejich společnosti neubírají správným směrem. Stejně tak pocit, že demokracie je křehká a že je třeba ji bránit, je velmi rozšířený. Výsledky jsou velmi podobné v Česku, na Slovensku, v Polsku i Maďarsku. Možná bychom očekávali větší rozdíly.

Výzkum také potvrdil převažující a dlouhodobou nízkou důvěru v politické strany, vládu a parlament ve všech zkoumaných zemích. Nejlépe jsou na tom představitelé lokálních institucí (hasiči, policie, radnice) a dokonce lépe jsou na tom také instituce Evropské unie a neziskové organizace. Česká populace je na rozdíl od ostatních zemí více kritická k institucím EU.

Kritiku politických stran považujeme za alarmující, protože politické strany jsou jedním z hlavních článků reprezentativní demokracie a důvěra v ně je proto zásadní.

Bohužel se ukazuje, že je velmi nízká také důvěra mezi lidmi, což je základní předpoklad pro další aktivní jednání v rámci veřejného prostoru.

Výzkumné údaje za všechny čtyři země ukazují značný stupeň pasivity obyvatelstva. Pokud se zkoumané populace veřejného dění zúčastní, volí spíše takové formy účasti, jako jsou petice, diskuse online nebo činnosti v rámci nejbližšího sousedského nebo zájmového okolí. Pozitivním signálem může být zjištění, že do budoucna mají lidé v plánu se angažovat více či alespoň na současné úrovni.

Aby se zvýšil zájem o věci veřejné a ochota se angažovat, je nezbytné, aby se lidé ve věcech veřejných lépe orientovali a rozuměli základním společenským problémům. Naléhavý je poznatek, že zejména mladí lidé se o politiku zajímají málo a jen velmi zřídka spojují svoji životní spokojenost s veřejným sektorem a politickým děním. Je pro ně typická lhostejnost k věcem veřejným a únik do soukromí. Považujeme proto za klíčové hledat cesty, jak lépe přibližovat a vysvětlovat principy i fungování demokracie a jak do tohoto úsilí zapojit zejména mladé lidi.

INFORMACE O VÝZKUMU:

Tato základní zjištění pocházejí z reprezentativního výzkumu veřejného mínění, který je součástí mezinárodního projektu „Posilování občanství v zemích V4“ podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem. Společně jej realizují Institut STEM ve spolupráci s Instytut spraw publicznych (Varšava), Political Capital Institute (Budapešť) a  Inštitút pre verejné otázky IVO (Bratislava). Sběr dat probíhal online metodou CAWI na reprezentativním vzorku populace ve věku 16-70 let v zemích V4. Velikost vzorku celkem n=2032 (ČR n=510, SR n=516, Polsko n=505, Maďarsko n=501). Sběr dat realizoval v srpnu 2017 Český národní panel (ČNP) ve spolupráci s národními panely na Slovensku a v Polsku a s IPSOS (Maďarsko).


Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají stabilně nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místě je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Čína, Ukrajina, Rusko a Srbsko. Postoje k zemím, u kterých jsme sledovali zhoršení vztahu v důsledku uprchlické krize, se postupně vrací k původním hodnotám, což je zřejmé především v případě Německa. Jedinou výjimkou je vztah k Velké Británii, kde došlo ke slabému snížení podílu pozitivních známek.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1027 respondentů.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě (včetně všech sousedních zemí) i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v prosinci 2017 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.

Čtvrtstoletí po rozdělení Československa můžeme konstatovat, že jednoznačně nejlepší mají Češi vztah ke Slovensku, což je dlouhodobě stabilní skutečnost (89 % dotázaných svůj vztah ke Slovensku oznámkovalo jedničkou nebo dvojkou). Velmi pozitivně lidé dále hodnotí Rakousko (78 % občanů udělilo jedničku nebo dvojku), dále Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko (cca 70 % občanů jim dalo jedničku nebo dvojku).

Nadpoloviční podíl dotázaných udělil příznivé známky ještě Velké Británii, Belgii, Maďarsku, Slovinsku, Polsku, Japonsku a Německu. Ke Spojeným státům má příznivý vztah reprezentovaný známkami jedna nebo dva polovina občanů.

Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Turecku. Nízký podíl pozitivních známek zjišťujeme i v hodnocení vztahu k Číně, Ukrajině, Rusku a Srbsku.

V souvislosti s migrantskou krizí jsme v roce 2015 konstatovali významné snížení podílu příznivých známek u některých západoevropských zemí v porovnání s předchozími průzkumy. Ještě v roce 2016 dále oslabovalo pozitivní hodnocení u Německa a Francie. Na základě aktuálních výsledků můžeme sledovat téměř u všech zemí mírně vyšší podíl příznivých známek než v předchozím šetření v roce 2016. Zvláště zřejmý je tento posun v případě Německa, jehož aktuální hodnocení se již téměř blíží hodnotám před rokem 2015. Dále také výrazněji posílily pozitivní postoje k Maďarsku, Polsku a Spojeným státům.

Jedinou zemí v průzkumu, u které je podíl pozitivních známek mírně nižší než v roce 2016, je Velká Británie, v čemž se jistě promítají výsledky brexitu. Velká Británie tak klesla z předních pozic pomyslného žebříčku oblíbenosti zemí, přesto nemůžeme říci, že by tento vývoj znamenal dramatickou změnu postoje české veřejnosti k této zemi (podobnou např. změně vztahu k Německu, kterou jsme sledovali v roce 2015).

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2017/12, 1027 respondentů

 

Z následujícího grafu zachycujícího více než dvacetiletou časovou řadu vztahu českých občanů k Německu, Francii, Velké Británii, Spojeným státům a Rusku je jasně zřejmé skokové zhoršení hodnocení těchto zemí (s výjimkou Ruska) v průzkumu 2015, nejvýraznější v případě Německa. Data z prosince 2017 jasně ukazují zlepšení postoje ve vztahu právě k Německu a také Spojeným státům. Podobný náznak je patrný také u Francie, kde propad v roce 2015 nebyl tak silný. Výsledky brexitu pravděpodobně mají vliv na stagnující postoj k Velké Británii. Vztah k Rusku je za posledních deset let poměrně stabilní a podíl jedniček a dvojek je výrazně nižší než u ostatních zemí zobrazených v grafu.

Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994-2017)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2017

Druhý vývojový graf sleduje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. V posledních více než deseti letech pozorujeme stabilně vysoce pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku. Po propadu hodnocení Polska a Maďarska v letech 2011 a 2012 dochází postupně znovu k zvyšování podílu příznivých známek.

Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994-2017)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2017