Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
Květnový průzkum srovnáváme s průzkumem v březnu, který byl proveden ve dnech 5. až 15. března 2020, tedy v začátku koronavirové krize, v době vyhlášení nouzového stavu a zavádění prvních opatření proti šíření COVID-19.
Nezaměstnanost v České republice se v květnu zvýšila na 3,6 %. Oproti dubnu jde o nárůst o 0,2 p.b. Úřad práce ČR evidoval k 31. květnu celkem 266 144 uchazečů o zaměstnání, což je o 12 104 více než v dubnu a zároveň o 65 469 osob více než před rokem ke stejnému datu. Celkem bylo v průběhu května nově zaevidováno na ÚP ČR 38 385 lidí. V evidenci přibývají hlavně lidé ze služeb.[1]
Jak se v této situaci změnil osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?
Podle výsledků květnového průzkumu STEM mají obavy z nezaměstnanosti více než dvě pětiny lidí (45 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce). Oproti březnovému průzkumu jde o nárůst o 9 procentních bodů.
„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“
(populace bez důchodců)
Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5
Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Zvláště nízká míra obav z nezaměstnanosti byla v průzkumech v říjnu 2018 a březnu 2020, kdy postoje občanů reflektovaly situaci na českém pracovním trhu a pozitivní vývoj české ekonomiky obecně.
Krize v souvislosti s šířením koronaviru však situaci významně proměnila. Přestože aktuální čísla míry nezaměstnanosti nezachycují výrazný posun, nálada mezi lidmi je odlišná, odráží výjimečnou situaci, která zasáhla nejen občany ČR, ale bude mít dopad (nejen) na ekonomiku v celém světě.
Pramen: STEM, Trendy 1993-2020
Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (47 %) než muži (42 %), lidé se základním vzděláním (55 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (58 %) a pak také výrazně častěji lidé, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou (74 %).
Ovšem je důležité porovnat, jak se v jednotlivých skupinách míra obav z nezaměstnanosti změnila od březnového průzkumu.
Ukazuje se, že u mužů a žen se míra obav zvýšila v podobném rozsahu.
V závislosti na vzdělání stojí stranou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se nezaměstnanosti nyní obávají stejně (málo často) jako březnu, v ostatních skupinách se obavy zvýšily, především mezi vyučenými.
Mezi zaměstnanci se ztráty místa obávají častěji než v březnu především dělníci a úředníci.
U lidí ze špatně zajištěných domácností se míra obav z nezaměstnanosti zvýšila velmi výrazně. Tato skupina se tedy cítí být dopady krize silně ohrožena a obává se zhoršení své již nyní složité situace.
„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“
Srovnání rozdílů podle pohlaví 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)
Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5
„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“
Srovnání rozdílů podle vzdělání 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)
Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5
„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“
Srovnání rozdílů podle zaměstnanecké pozice 2020/3 a 2020/5
Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5
„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“
Srovnání rozdílů podle zajištění domácnosti 2020/3 a 2020/5
Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5
Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V květnovém průzkumu bylo 83 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 73 % by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 32 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.
Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa
(populace bez důchodců, v %)
Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 827 respondentů (bez důchodců)
V porovnání s březnem se zvýšila pouze ochota pracovat za nižší mzdu. Mimo svůj obor je stále ochotna pracovat jasná většina ekonomicky aktivních. Ovšem ochota stěhovat se za prací jasně oslabila a mobilita pracovní síly je tak na historickém minimu v časové řadě STEM.
Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
