Odraz institucí ve veřejném mínění

Odraz institucí ve veřejném mínění

Jiří Šandera

Tisková konference STEM, 25. 9. 2001


STEM sleduje dlouhodobě (od doby svého vzniku) názory občanů na činnost různých institucí. Ve svých výzkumech sleduje zejména

            důvěru v instituce

            míru vlivu na život v České republice

            hodnocení práce (týká se pouze vlády a parlamentu).

Důvěra v instituce

Důvěra v instituce se zjišťuje pomocí otázky „Důvěřujete následujícím institucím?“ Souhrnné vyjádření míry důvěry (podíl odpovědí určitě ano a spíše ano) v jednotlivé sledované instituce v časové řadě zobrazuje tab.1. Dále se zabýváme pouze obdobím od posledních parlamentních voleb, tedy funkčním obdobím současné vlády.

Od posledních parlamentních voleb se v podstatě nemění pořadí sledovaných institucí podle důvěryhodnosti u obyvatel ČR. Největší důvěře se stabilně těší tři instituce – Ústavní soud (70%), Nejvyšší kontrolní úřad (67%) a místní úřady v okrese respondenta (63%), které kromě toho zaznamenávají nárůst důvěry. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Poslanecká sněmovna (44%) a ministři vlády (35%), kteří zaznamenávají pokles důvěry. Senát PČR, i když má neustále nejmenší důvěru obyvatel (27%), zaznamenává od roku 1998 třetinový nárůst důvěry. Bezesporu pozitivním signálem je razantní vzestup důvěry v armádu (59%) a policii ČR (54%). Stabilní míru důvěry vykazují NATO (53%) a Evropská unie (50%). Důvěra v presidenta se stabilizovala na hladině 58%.

Výrazným činitelem, ovlivňujícím míru důvěry, je příchylnost k politické straně. Obecně lze říci, že stoupenci opozičních pravicových stran (ODS, 4K) projevují větší míru důvěry jak v instituce české, tak i evropské. Jedinou výjimkou je pochopitelně důvěra v ministry vlády. Velmi markantní rozdíl mezi stoupenci vládní strany a pravicovou opozicí je ve vyjádření důvěry mezinárodním institucím. Zcela specifické postoje zaujímají stoupenci KSČM, vyjadřují nedůvěru i takové instituci, jako je ombudsman.

Tab.1

„Důvěřujete následujícím institucím?“

(podíl odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Instituce 199412 19974 199712 19983 199812 19994 199911 20002 200010 20012 20019
                       
Ústavní soud ČR 61 55 49 56 63 63 62 60 69 69 70
NKÚ 62 63 62 67 68 67
MÚ v okrese 53 54 51 50 63 56 56 60 60 65 63
ČNB 67 66 57 61 53 63
Armáda ČR 32 33 42 43 47 49 52 64 55 59
Prezident ČR 82 76 70 58 58 58 56 52 60 57 58
Ombudsman 55
Policie 25 33 37 36 40 59 52 54
NATO 48 48 52 56 54  56 57 54 60 56 53
Evropská unie 56 55 57 59 53 59 62 58 62 56 50
Mez. měnový fond 53 58 60 63 54 47 41 43
Poslan. sněmovna 45 40 25 34 49 34 30 27 41 33 40
Ministři vlády ČR* 65 37 21 49 51 35 21 24 39 37 35
Senát PČR 21 20 16 19 18 23 26 27

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001, *- 94/12, 97/12, 98/03, 98/12 vláda ČR

Tab. 2.

„Důvěřujete následujícím institucím?“

(podíl odpovědí určitě ano + spíše ano)

  Voliči ODS Voliči ČSSD Voliči KSČM Voliči 4K*
Instituce 01/02 01/09 01/02 01/09 01/02 01/09 01/02 01/09
                 
Ústavní soud ČR 79 % 81 % 71 % 70 % 56 % 55 % 75 % 81 %
NKÚ 75 % 73 % 70 % 70 % 55 % 53 % 74 % 73 %
MÚ v okrese 70 % 66 % 70 % 67 % 56 % 60 % 68 % 67 %
Prezident ČR 65 % 65 % 54 % 58 % 27 % 26 % 74 % 76 %
Evropská unie 80 % 67 % 53 % 51 % 18 % 12 % 68 % 62 %
NATO 84 % 75 % 49 % 48 % 15 % 10 % 69 % 68 %
Armáda ČR 64 % 61 % 57 % 64 % 48 % 59 % 55 % 58 %
ČNB 65 % 74 % 49 % 64 % 36 % 45 % 62 % 70 %
Policie 63 % 59 % 60 % 59 % 41 % 47 % 53 % 58 %
Mez. měnový fond 66 % 59 % 31 % 41 % 16 % 18 % 50 % 50 %
Ministři vlády ČR* 39 % 33 % 63 % 58 % 26 % 25 % 33 % 32 %
Poslan. sněmovna 51 % 56 % 37 % 44 % 19 % 25 % 33 % 44 %
Senát PČR 36 % 32 % 20 % 26 % 9 % 12 % 35 % 39 %
Ombudsman 57 % 61 % 38 % 62 %

Pramen: STEM, Trendy 2/2001, * 4K: voliči 4K, KDU-ČSL a US


Hodnocení vlivu institucí

Míru vlivu jednotlivých institucí na život v České republice zjišťuje STEM od roku 1994 otázkou: „Některé uvedené instituce mají značný vliv na život v České republice, jiné nemají takový vliv, jaký by byl potřebný. Posuďte, prosím, vliv následujících institucí.“

Porovnáním údajů z grafů 1-3 a s přihlédnutím k odpovědím na otázku týkající se důvěry v instituce můžeme dospět k několika zjištěním:

1. Příliš velký vliv (přisuzovaný nejméně třetinou respondentů) má

Evropská unie (38%

Poslanecká sněmovna (37%)

Ministři vlády (36%)

NATO (34%)

Z těchto institucí pak jsou ministři a poslanci trvale označováni za skupinu s příliš velkým vlivem. Na rozdíl od nich NATO a zvláště pak Evropská unie nálepku příliš vlivné instituce získávají postupně. V této situaci se nabízí spojitost se stagnací (případně náznakem poklesu) důvěry v tyto instituce.

2. Instituce označované nejčastěji za příliš vlivné patří k institucím nejméně důvěryhodným.

3. Skupiny obyvatel, které nejčastěji přisuzují výše uvedeným institucím příliš velký vliv, se rekrutují zejména z levicově smýšlejících občanů, ze stoupenců KSČM, občanů prohlašujících se za neúspěšné, chudé.

4. Zlepšující se postavení policie a armády v očích veřejnosti může být dokumentováno i posunem odpovědí od „příliš malý vliv“ k odpovědi „přiměřený vliv“. Optimisticky může působit i zjištění, že příliš velký vliv přisuzuje těmto institucím poměrně malá část populace.

Graf 1

Pramen: STEM, Trendy 12/1994

Graf 2

Pramen: STEM, Trendy 3/1998

Graf 3

Pramen: STEM, Trendy 9/2001

Hodnocení práce vlády

Vláda sociální demokracie má před sebou poslední rok svého působení. Za tři roky prošla mnoha personálními obměnami. Vláda zdá se, překonala, jak naznačuje graf 4, období nejhlubší krize a nedůvěry. Zatímco v říjnu 1999 v odpovědích na otázku „Jak podle Vašeho názoru pracuje poslední měsíc česká vláda?“ hodnotilo oceněním „velmi dobře“ nebo „poměrně dobře“ jenom 17 % občanů, v průběhu loňského roku se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti se podíl lidí, podle nichž vláda pracuje dobře, stabilizoval na úrovni zhruba dvou pětin. Je to však stále spokojenost poněkud umírněná – pouhé 1 % lidí uvedlo variantu „velmi dobře“, 37 % „poměrně dobře“.  Podobně je však strukturován i tábor nespokojených – 50 % lidí odpovědělo „poměrně špatně“ a jen 12 % dotázaných kategoricky vládu odsoudilo stupněm „velmi špatně“.

Graf 4

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001

Změny v hodnocení práce vlády v průběhu jejího funkčního období u stoupenců parlamentních stran ukazuje graf 5. Porovnáme-li údaje z prvního roku Zemanovy vlády se současností, konstatujeme dva trendy. Na jedné straně vláda ztrácí svoji zprvu téměř bezvýhradnou podporu vlastních voličů, na straně druhé se projevuje mírnější hodnocení jak u opozičních stran Čtyřkoalice, tak i u voličů smluvní opozice. Zvláštním případem je postoj stoupenců KSČM, kteří hodnotí činnost vlády v posledním období nejkritičtěji. pevné zázemí ani u voličů ČSSD. Sociálně demokratické vládě, stejně jako předsedovi Zemanovi, vystavila nepříznivé hodnocení celá třetina lidí, kteří by do Poslanecké sněmovny ČSSD nejspíše volili. 

Graf  5

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001, 4K – lidé, kteří jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici


Hodnocení práce parlamentu

Do roku 1997 se podíl lidí, kteří hodnotili práci parlamentu jako velmi dobrou nebo poměrně dobrou, pohyboval mezi 35-40 %, po krizi v roce 1997 se podíl příznivých hodnocení snížil na necelou čtvrtinu. V současnosti můžeme registrovat mírné zlepšení, přesto je parlament hodnocen stále výrazně hůře než vláda. Příčinu celkově výrazně horšího hodnocení parlamentu můžeme spatřovat v chování levicově orientovaných občanů. Nápadné je to jak
u stoupenců sociální demokracie, kteří zcela přirozeně (byť nikoli absolutně) hájí „svou“ vládu, tak i u příznivců KSČM, podle nichž jsou záměry vlády přece jen přijatelnější než závěry parlamentu, v němž má většinu středově a pravicově orientovaná opozice.

Graf 6

Pramen: STEM, Trendy 1993-2001

Z lidí, kteří jsou spokojeni jak s prací nejvyššího zákonodárného sboru, tak s činností exekutivy, by v současné době volilo do Poslanecké sněmovny  zhruba 30 % ODS a dalších 30 % ČSSD. To ukazuje, že stoupenci těchto stran mají více důvodů ke spokojenosti – ale odpovídá to i výsledkům posledních parlamentních voleb.

Graf 7

Pramen: STEM, Trendy 6/2001, 4K – lidé, kteří jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text