Odraz institucí ve veřejném mínění
Jiří Šandera
Tisková konference STEM, 25. 9. 2001
STEM sleduje dlouhodobě (od doby svého vzniku) názory občanů na činnost různých institucí. Ve svých výzkumech sleduje zejména
důvěru v instituce
míru vlivu na život v České republice
hodnocení práce (týká se pouze vlády a parlamentu).
Důvěra v instituce
Důvěra v instituce se zjišťuje pomocí otázky „Důvěřujete následujícím institucím?“ Souhrnné vyjádření míry důvěry (podíl odpovědí určitě ano a spíše ano) v jednotlivé sledované instituce v časové řadě zobrazuje tab.1. Dále se zabýváme pouze obdobím od posledních parlamentních voleb, tedy funkčním obdobím současné vlády.
Od posledních parlamentních voleb se v podstatě nemění pořadí sledovaných institucí podle důvěryhodnosti u obyvatel ČR. Největší důvěře se stabilně těší tři instituce – Ústavní soud (70%), Nejvyšší kontrolní úřad (67%) a místní úřady v okrese respondenta (63%), které kromě toho zaznamenávají nárůst důvěry. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Poslanecká sněmovna (44%) a ministři vlády (35%), kteří zaznamenávají pokles důvěry. Senát PČR, i když má neustále nejmenší důvěru obyvatel (27%), zaznamenává od roku 1998 třetinový nárůst důvěry. Bezesporu pozitivním signálem je razantní vzestup důvěry v armádu (59%) a policii ČR (54%). Stabilní míru důvěry vykazují NATO (53%) a Evropská unie (50%). Důvěra v presidenta se stabilizovala na hladině 58%.
Výrazným činitelem, ovlivňujícím míru důvěry, je příchylnost k politické straně. Obecně lze říci, že stoupenci opozičních pravicových stran (ODS, 4K) projevují větší míru důvěry jak v instituce české, tak i evropské. Jedinou výjimkou je pochopitelně důvěra v ministry vlády. Velmi markantní rozdíl mezi stoupenci vládní strany a pravicovou opozicí je ve vyjádření důvěry mezinárodním institucím. Zcela specifické postoje zaujímají stoupenci KSČM, vyjadřují nedůvěru i takové instituci, jako je ombudsman.
Tab.1
„Důvěřujete následujícím institucím?“
(podíl odpovědí určitě ano + spíše ano v %)
| Instituce | 199412 | 19974 | 199712 | 19983 | 199812 | 19994 | 199911 | 20002 | 200010 | 20012 | 20019 |
| Ústavní soud ČR | 61 | 55 | 49 | 56 | 63 | 63 | 62 | 60 | 69 | 69 | 70 |
| NKÚ | – | – | – | – | – | 62 | 63 | 62 | 67 | 68 | 67 |
| MÚ v okrese | 53 | 54 | 51 | 50 | 63 | 56 | 56 | 60 | 60 | 65 | 63 |
| ČNB | – | – | – | – | – | 67 | 66 | 57 | 61 | 53 | 63 |
| Armáda ČR | 32 | 33 | – | 42 | 43 | 47 | 49 | 52 | 64 | 55 | 59 |
| Prezident ČR | 82 | 76 | 70 | 58 | 58 | 58 | 56 | 52 | 60 | 57 | 58 |
| Ombudsman | – | – | – | – | – | – | – | – | – | – | 55 |
| Policie | – | 25 | – | 33 | – | 37 | 36 | 40 | 59 | 52 | 54 |
| NATO | 48 | 48 | 52 | 56 | 54 | 56 | 57 | 54 | 60 | 56 | 53 |
| Evropská unie | 56 | 55 | 57 | 59 | 53 | 59 | 62 | 58 | 62 | 56 | 50 |
| Mez. měnový fond | – | 53 | – | 58 | – | 60 | 63 | 54 | 47 | 41 | 43 |
| Poslan. sněmovna | 45 | 40 | 25 | 34 | 49 | 34 | 30 | 27 | 41 | 33 | 40 |
| Ministři vlády ČR* | 65 | 37 | 21 | 49 | 51 | 35 | 21 | 24 | 39 | 37 | 35 |
| Senát PČR | – | – | 21 | – | 20 | 16 | 19 | 18 | 23 | 26 | 27 |
Pramen: STEM, Trendy 1994-2001, *- 94/12, 97/12, 98/03, 98/12 vláda ČR
Tab. 2.
„Důvěřujete následujícím institucím?“
(podíl odpovědí určitě ano + spíše ano)
| Voliči ODS | Voliči ČSSD | Voliči KSČM | Voliči 4K* | |||||
| Instituce | 01/02 | 01/09 | 01/02 | 01/09 | 01/02 | 01/09 | 01/02 | 01/09 |
| Ústavní soud ČR | 79 % | 81 % | 71 % | 70 % | 56 % | 55 % | 75 % | 81 % |
| NKÚ | 75 % | 73 % | 70 % | 70 % | 55 % | 53 % | 74 % | 73 % |
| MÚ v okrese | 70 % | 66 % | 70 % | 67 % | 56 % | 60 % | 68 % | 67 % |
| Prezident ČR | 65 % | 65 % | 54 % | 58 % | 27 % | 26 % | 74 % | 76 % |
| Evropská unie | 80 % | 67 % | 53 % | 51 % | 18 % | 12 % | 68 % | 62 % |
| NATO | 84 % | 75 % | 49 % | 48 % | 15 % | 10 % | 69 % | 68 % |
| Armáda ČR | 64 % | 61 % | 57 % | 64 % | 48 % | 59 % | 55 % | 58 % |
| ČNB | 65 % | 74 % | 49 % | 64 % | 36 % | 45 % | 62 % | 70 % |
| Policie | 63 % | 59 % | 60 % | 59 % | 41 % | 47 % | 53 % | 58 % |
| Mez. měnový fond | 66 % | 59 % | 31 % | 41 % | 16 % | 18 % | 50 % | 50 % |
| Ministři vlády ČR* | 39 % | 33 % | 63 % | 58 % | 26 % | 25 % | 33 % | 32 % |
| Poslan. sněmovna | 51 % | 56 % | 37 % | 44 % | 19 % | 25 % | 33 % | 44 % |
| Senát PČR | 36 % | 32 % | 20 % | 26 % | 9 % | 12 % | 35 % | 39 % |
| Ombudsman | – | 57 % | – | 61 % | – | 38 % | – | 62 % |
Pramen: STEM, Trendy 2/2001, * 4K: voliči 4K, KDU-ČSL a US
Hodnocení vlivu institucí
Míru vlivu jednotlivých institucí na život v České republice zjišťuje STEM od roku 1994 otázkou: „Některé uvedené instituce mají značný vliv na život v České republice, jiné nemají takový vliv, jaký by byl potřebný. Posuďte, prosím, vliv následujících institucí.“
Porovnáním údajů z grafů 1-3 a s přihlédnutím k odpovědím na otázku týkající se důvěry v instituce můžeme dospět k několika zjištěním:
1. Příliš velký vliv (přisuzovaný nejméně třetinou respondentů) má
Evropská unie (38%
Poslanecká sněmovna (37%)
Ministři vlády (36%)
NATO (34%)
Z těchto institucí pak jsou ministři a poslanci trvale označováni za skupinu s příliš velkým vlivem. Na rozdíl od nich NATO a zvláště pak Evropská unie nálepku příliš vlivné instituce získávají postupně. V této situaci se nabízí spojitost se stagnací (případně náznakem poklesu) důvěry v tyto instituce.
2. Instituce označované nejčastěji za příliš vlivné patří k institucím nejméně důvěryhodným.
3. Skupiny obyvatel, které nejčastěji přisuzují výše uvedeným institucím příliš velký vliv, se rekrutují zejména z levicově smýšlejících občanů, ze stoupenců KSČM, občanů prohlašujících se za neúspěšné, chudé.
4. Zlepšující se postavení policie a armády v očích veřejnosti může být dokumentováno i posunem odpovědí od „příliš malý vliv“ k odpovědi „přiměřený vliv“. Optimisticky může působit i zjištění, že příliš velký vliv přisuzuje těmto institucím poměrně malá část populace.
Graf 1
Pramen: STEM, Trendy 12/1994
Graf 2
Pramen: STEM, Trendy 3/1998
Graf 3
Pramen: STEM, Trendy 9/2001
Hodnocení práce vlády
Vláda sociální demokracie má před sebou poslední rok svého působení. Za tři roky prošla mnoha personálními obměnami. Vláda zdá se, překonala, jak naznačuje graf 4, období nejhlubší krize a nedůvěry. Zatímco v říjnu 1999 v odpovědích na otázku „Jak podle Vašeho názoru pracuje poslední měsíc česká vláda?“ hodnotilo oceněním „velmi dobře“ nebo „poměrně dobře“ jenom 17 % občanů, v průběhu loňského roku se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti se podíl lidí, podle nichž vláda pracuje dobře, stabilizoval na úrovni zhruba dvou pětin. Je to však stále spokojenost poněkud umírněná – pouhé 1 % lidí uvedlo variantu „velmi dobře“, 37 % „poměrně dobře“. Podobně je však strukturován i tábor nespokojených – 50 % lidí odpovědělo „poměrně špatně“ a jen 12 % dotázaných kategoricky vládu odsoudilo stupněm „velmi špatně“.
Graf 4
Pramen: STEM, Trendy 1998-2001
Změny v hodnocení práce vlády v průběhu jejího funkčního období u stoupenců parlamentních stran ukazuje graf 5. Porovnáme-li údaje z prvního roku Zemanovy vlády se současností, konstatujeme dva trendy. Na jedné straně vláda ztrácí svoji zprvu téměř bezvýhradnou podporu vlastních voličů, na straně druhé se projevuje mírnější hodnocení jak u opozičních stran Čtyřkoalice, tak i u voličů smluvní opozice. Zvláštním případem je postoj stoupenců KSČM, kteří hodnotí činnost vlády v posledním období nejkritičtěji. pevné zázemí ani u voličů ČSSD. Sociálně demokratické vládě, stejně jako předsedovi Zemanovi, vystavila nepříznivé hodnocení celá třetina lidí, kteří by do Poslanecké sněmovny ČSSD nejspíše volili.
Graf 5
Pramen: STEM, Trendy 1998-2001, 4K – lidé, kteří jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici
Hodnocení práce parlamentu
Do roku 1997 se podíl lidí, kteří hodnotili práci parlamentu jako velmi dobrou nebo poměrně dobrou, pohyboval mezi 35-40 %, po krizi v roce 1997 se podíl příznivých hodnocení snížil na necelou čtvrtinu. V současnosti můžeme registrovat mírné zlepšení, přesto je parlament hodnocen stále výrazně hůře než vláda. Příčinu celkově výrazně horšího hodnocení parlamentu můžeme spatřovat v chování levicově orientovaných občanů. Nápadné je to jak
u stoupenců sociální demokracie, kteří zcela přirozeně (byť nikoli absolutně) hájí „svou“ vládu, tak i u příznivců KSČM, podle nichž jsou záměry vlády přece jen přijatelnější než závěry parlamentu, v němž má většinu středově a pravicově orientovaná opozice.
Graf 6
Pramen: STEM, Trendy 1993-2001
Z lidí, kteří jsou spokojeni jak s prací nejvyššího zákonodárného sboru, tak s činností exekutivy, by v současné době volilo do Poslanecké sněmovny zhruba 30 % ODS a dalších 30 % ČSSD. To ukazuje, že stoupenci těchto stran mají více důvodů ke spokojenosti – ale odpovídá to i výsledkům posledních parlamentních voleb.
Graf 7
Pramen: STEM, Trendy 6/2001, 4K – lidé, kteří jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici
