Odkud hrozí ČR nebezpečí?

Marek Tomášek

Tisková konference STEM, 19. 12. 2001

STEM se ve svých šetřeních otázkou ohrožení České republiky zabývá od roku 1999. Tento příspěvek odpovídá na dvě otázky: jaké hrozí nebezpečí a jaké faktory se skrývají za hodnocením míry nebezpečnosti rozličných rizik.

Jaké hrozí nebezpečí?

Respondenti posuzovali nebezpečnost desíti potenciálních rizik. V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné hodnoty hodnocení na devítibodové škále.

1.         Nejsilněji pociťovanými hrozbami pro naší republiku jsou mezinárodní zločin a terorismus. Téměř každý devátý z deseti obyvatel ČR považuje terorismus a mezinárodní organizovaný zločin za velmi nebezpečné. Od dubna 2001 se tento podíl poněkud zvýšil (viz srovnání grafů).

Na vysoké míře nebezpečnosti terorismu a organizovaného zločinu se shodují všechny skupiny obyvatel.

2.         Za středně nebezpečné označují lidé hrozby spojené s migrací a činností cizinců či etnických skupin na území našeho státu, případně v  Evropě.

Rostoucí vliv Muslimů v Evropě označuje za silnou hrozbu téměř sedm z deseti občanů ČR. Od posledního šetření z letošního dubna se zvýšil o 20 % podíl lidí, kteří tuto hrozbu považují za „velké nebezpečí“. Rostoucí obavy z  vlivu muslimů jsou přímým důsledkem výrazné medializace boje proti terorismu.

Příliv uprchlíků a zvyšující se počet Číňanů a Vietnamců je nebezpečný podle necelých tří pětin obyvatel ČR. Od dubna 2001 se počet lidí obávajících se ohrožení z tohoto zdroje nezměnil.

Všechny uvedené hrozby spojené s cizími etnickými skupinami častěji hrozí podle lidí levicově orientovaných (např. 67 % levicově orientovaných tvrdí, že příliv uprchlíků je velké nebezpečí). Cizinci z Číny a Vietnamu jsou velkým rizikem převážně pro lidi vyučené (59 % z nich).

3.         Hrozby, které považují obyvatelé za nejméně nebezpečné, mají společný politicko-mocenský akcent. Situaci na Balkáně označuje za velké nebezpečí necelá polovina obyvatel naší země. Velmocenská politika Ruska a USA, ekonomické podmanění Německem vážně ohrožují ČR podle třetiny obyvatel. Působení  NATO na politiku ČR je nebezpečné podle dvou desetin lidí.

Všechny uvedené hrozby ustoupily od dubna 2001 do pozadí, za nebezpečné je v současnosti považuje menší podíl lidí. Pociťovaná nebezpečnost velmocenské politiky Ruska se snížila výrazně.

Obavy z těchto hrozeb jsou charakteristické častěji pro lidi levicově orientované a lidi se základním vzděláním. Ku příkladu, působení NATO považuje za velmi nebezpečné 40 % lidí sympatizujících s levicí, 30 % lidí se základním vzděláním.

Ideologická orientace se projevuje výrazně i ve vztahu k Rusku. Lidé levicově orientovaní mají tendenci relativně podceňovat nebezpečí velmocenské politiky Ruska (podle 25 % z nich je velmi nebezpečná).

Tabulka 1

„Na devítibodové škále, kde jednička znamená „žádné nebezpečí“ a devítka „velmi velké nebezpečí“, posuďte, jak velké nebezpečí představují pro naši zem následující okolnosti.“

(průměr z hodnocení na škále, 1=„žádné nebezpečí“ a 9 =„velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 5/1999, 4/2001, 11/2001

Tabulka 2

Rozdíl průměrného hodnocení nebezpečnosti hrozeb v dubnu 2001 a listopadu 2001

Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 4/2001

Poznámka: Čím je změna vyšší resp. nižší, tím více přibylo resp. ubylo lidí považujících danou hrozbu za nebezpečnou

Poslední poznámka kapitoly se týká dopadů kampaně boje proti terorismu. Z výsledků výzkumů vyplývá, že kampaň vedla k výraznému nárůstu obav z muslimů působících v Evropě. Zvýšily se také obavy z terorismu. Současně je příznivěji vnímána velmocenská politika USA. Je možné tedy tvrdit, že „mediální obraz“ pachatelů teroristických útoků, totiž muslimských bojovníků teroristické organizace, česká veřejnost akceptovala. A lze i nepřímo podpořit tvrzení, že Češi schvalují postup USA v boji proti terorismu.

Pramen: STEM, Trendy 11/2001

Pramen: STEM, Trendy 4/2001

Faktory ovlivňující hodnocení nebezpečnosti hrozeb

V předchozím oddíle popisujeme tři poměrně homogenní skupiny z hlediska pociťované nebezpečnosti. Za hodnocením hrozeb se v jednotlivých skupinách skrývají určité společné faktory, které je možné intuitivně rozpoznat. Tyto faktory je možné vymezit také pomocí statistiky.

Z podrobnější analýzy vyplývá, že se při hodnocení rizik s různou intenzitou projevují tři skryté faktory. První faktor poukazuje na netolerantní xenofobní postoje či hodnotové orientace obyvatel. Druhý projektuje do hodnocení postoje nacionalistické, vyjadřující zejména obavy ze ztráty národní identity a politické suverenity při procesu integrace
s vyspělým západem. Třetí faktor artikuluje strach z nejasné a nečitelné situace Ruska a Balkánu.

Tyto tři faktory nám umožňují porovnat jednotlivé hrozby jinou metrikou, než je intenzita jejich nebezpečnosti. Nutno poznamenat, že se jedná o sociologický konstrukt, který redukovaně popisuje mnohem barvitější realitu.

1.         První faktor se nejsilněji projevuje v hodnocení přílivu uprchlíků, vlivu muslimů, rostoucího počtu Číňanů a Vietnamců a organizovaného zločinu. Jedná se tedy o xenofobní postoje, které se mohou navíc projevovat i obavami z kriminality či otevřeného násilí, jež by cizí skupiny mohly potenciálně šířit. V protikladu k těmto xenofobním postojům stojí postoje otevřenosti a tolerance.

S rostoucím věkem mezi českou populací ubývá tolerance a přibývá strachu z jinakosti. Nejvíce tolerantní jsou mladí lidé do 30 let, největší podíl lidí uzavřených cizím etnikům je mezi staršími 60 let.

Za povšimnutí stojí fakt, že ideologická orientace a vzdělání neovlivňují míru tolerance nebo xenofobie při hodnocení rizik. Mezi levicově orientovanými a lidmi s nižším vzděláním není více „xenofobních“, jak by bylo možné očekávat.

2.         Faktor nacionální a strach ze ztráty národní identity či suverenity se nejsilněji projevuje při vnímání hrozeb spojených s velmocenskou politiku USA, podmaněním Německem a působením NATO na politiku ČR. Toto nacionalistické stanovisko zastávají lidé, kteří se staví odmítavě ke snahám integrace naší země s vyspělým západním světem. Projevuje se také jejich odmítavým postojem k našemu začlenění do Evropské unie.

Faktor odkazuje na postoje čistě politicko-ideologické, které se nevztahují k pocitům obav nebo strachu z kriminální či násilné činnosti jednotlivců a skupin. Tím se odlišuje od prvního a třetího faktoru.

Takto ideologicky zabarvené hodnocení rizik je typické pro lidi levicově orientované, starší 60 let a s nižším vzděláním bez maturity (se základním a vyučené).

3.         Třetí faktor je společný pro velmocenskou politiku Ruska a situaci na Balkáně. S menší mírou se objevuje i při hodnocení  organizovaného zločinu. Jedná se o nespecifikované obavy z ohrožení, plynoucí z nevyjasněné politické či mocenské situace Balkánu a Ruska. Ohrožení přicházející z těchto oblastí může mít i podobu organizovaného zločinu.

Tento faktor se prosazuje častěji v posouzení žen. Není ideologicky vyhraněný, nemá souvislost ani s věkem ani se vzděláním.

Shrnutí

Při hodnocení nebezpečnosti rizik se významněji vyhraňují dvě skupiny obyvatel. Dá se očekávat, že v hodnocení starších lidí nad 60 let hraje významnou roli jejich uzavřenost, strach z jinakosti, obava ze ztráty národní identity a suverenity českého státu a to ve většině z deseti nabízených rizik.

Druhou skupinou jsou lidé levicově orientovaní, za jejichž ideologickým přesvědčením se skrývá především odmítnutí prozápadních integračních snah.