Od vstupu do EU si lidé slibují více šancí na atraktivní zaměstnání a upevnění pořádku
Zpráva prezentuje výsledky rozsáhlého reprezentativního průzkumu, který uskutečnil STEM v rámci projektu Zpětná vazba komunikační strategie České republiky před vstupem do EU, jehož řešitelem je konsorcium Sofres-Factum s.r.o. a STEM s.r.o.
Průzkum byl proveden ve dnech 5.-12.3.2001. Dotázáno bylo 2075 občanů starších 18 let na celém území ČR. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem.
V kterých oblastech života očekávají naši občané vstup do Evropské unie nejvýraznější zlepšení ? Ve všech třech průzkumech (1999, 2000, 2001) je nejčastěji spojováno začlenění do EU s nadějí, že naši lidé budou mít větší možnost sehnat atraktivní zaměstnání a že se zvýší možnost studia mladých lidí v zahraničí. Většina lidí očekává zlepšení i v dalších oblastech (stav životního prostředí, upevnění práva a pořádku, zdokonalení státní správy a zlepšení činnosti úřadů, také větší finanční pomoc regionům či zvýšení možností exportu). Zhruba polovina lidí si od vstupu do Unie slibuje zvýšení životní úrovně. Naproti tomu v sociální sféře, v rozvoji kultury a v mezilidských vztazích podle většiny lidí zlepšení po vstupu do Unie nenastane.
Zrekapitulujeme-li vývoj názorů od roku 1999, pak je možné pozorovat několik změn. Vesměs jsou výsledkem reakcí na konkrétní opatření ze strany EU, případně ČR. Proti roku 1999 se na jaře roku 2001 posílila naděje na lepší uplatnění schopných občanů ČR v zahraničí. Ubylo naopak lidí, kteří od Unie očekávají finanční podporu do regionů a pozitivní změny v zemědělství. Skromnější jsou také vyhlídky v možnosti exportovat naše výrobky do zemí Evropské unie. Nedobrý a spíše zhoršující se vliv je přisuzován našemu začlenění do EU v oblasti mezilidských vztahů.
Ve výčtu negativních očekávání (v porovnání let 2000 a 2001) se situace zhoršila „plošně“, ve všech sledovaných oblastech, i když velmi mírně. Mírný posun nastal například ve sféře šíření kriminality, což může mít souvislost s nepokoji, které provázejí již rituálně každé významnější zasedání světových nebo celoevropských hospodářských a finančních orgánů (MMF, Světová banka, G7 apod.), ale také s četnými případy pašování drog, působení nadnárodních mafií atd. Také ve sféře ohrožení suverenity došlo v porovnání s průzkumem z roku 2000 k slabému posunu směrem k vyšším hodnotám.
Pramen: STEM, Trendy 11/1999, 10/2000, 3/2001
Pramen: STEM, Trendy 10/2000, 3/2001
Vedle obsáhlého souboru možných oblastí zlepšení a předpokládaných rizik našeho vstupu se průzkum v březnu 2001 podrobněji zaměřil na šest oblastí.
Pramen: STEM, Trendy 3/2001
Nejvýrazněji se podle našich občanů projeví náš případný vstup do EU ve sféře ekonomiky, nejméně se promítne do oblasti soukromého života a do možnosti člověka ovlivňovat veřejné dění. Zásah do ekonomické sféry však není ani zdaleka chápán jednostranně – příznivější očekávání jsou spíše spojena se stavem české ekonomiky než se životní úrovní obyvatelstva (můžeme za tím cítit obavy z jednostranného využívání české ekonomiky ve prospěch EU, výraznější diferenciaci příjmů apod.). Poněkud zarážející také je, že životní úroveň se podle mínění našich občanů u nás po vstupu do EU sice spíše zvýší, ale radosti ze života nepřibude, pokud jí nebude méně než před vstupem do Unie. Vcelku jednoznačně příznivá očekávání jsou naproti tomu spojena s disciplínou, řádem, „štábní kulturou“. Až to evokuje závěr, že EU je dobře fungující stroj, z něhož „ti obyčejní“ však mnoho radosti mít nebudou.
