Očekávání spojená se vstupem do EU
Marek Tomášek
Tisková konference STEM, 19.12. 2000
Naše postupné přibližování k Evropské unii vyžaduje širokou informační osvětu. Jak z prostředků EU, tak z prostředků českého státu je financována celá řada projektů zaměřených na zvýšení informovanosti občanů ČR. Cílem kampaně je prohloubit znalosti o Evropské unii a poskytnout dostatek informací pro vytvoření vlastních kritických postojů obyvatel. Postupným zvyšováním informovanosti by se měly rozptylovat pochybnosti a obavy spojené se vstupem do vyspělé Evropy. Ve svých výzkumech STEM sleduje odraz široké diskuse o vstupu ve veřejném mínění.
1. Informovanost lidí
Má česká populace o informace vůbec zájem? Ukazuje se, že více jak tři čtvrtiny obyvatel se o informace zajímají, pouze nepatrný zlomek populace jakékoliv informace rezolutně odmítá.
„Zajímá Vás, jak vlastně Evropská unie funguje, jaké jsou její činnosti a cíle?“
Pramen: STEM, Trendy 2000/10
Míra informovanosti se v posledním roce zvýšila. Polovina lidí tvrdí, že je jim situace okolo našeho vstupu do EU jasnější než v loňském roce. V současné době má již více jak polovina obyvatel ČR povšechnou představu o tom, co bude vstup republiky do EU vyžadovat.
Stále ale existují některé nevyjasněné otázky. Lidé postrádají podle svého vlastního vyjádření zejména objasnění podmínek našeho vstupu, vysvětlení otázek spojených se sociální a hospodářskou politikou EU a otázek spojených s politikou zaměstnanosti.
Jednotlivé projekty rozsáhlé kampaně prezentují regionální i celostátní médií jak elektronická, tak klasická. Občané hodnotí práci médií kriticky, téměř dvě třetiny z nich se domnívají, že sdělovací prostředky neinformují o situaci v EU dostatečně. Souvislostem a důsledkům našeho vstupu do EU věnovaly podle obyvatel v posledním roce více pozornosti noviny než televize. Odbornou úroveň celé mediální diskuse občané posuzují spíše negativně. O její dobré kvalitě jsou přesvědčeny necelé dvě pětiny.
2. Pocity z blížícího se vstupu
Lidé požadují další informace, mají zájem je získávat. Ukazuje se, že se jedná především o otázky, které se dotýkají přímo jejich života. Formulují svoje očekávání a hledají informace. Co si vlastně lidé slibují od našeho začlenění, co bude pro ně pozitivním přínosem a čeho se obávají? Při obecném hodnocení svých pocitů vyjadřují více než dvě třetiny obyvatel ČR optimismus či dokonce naději v lepší budoucnost.
„Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Vaše celkové osobní pocity
z blížícího se vstupu ČR do EU?“
Pramen: STEM, Trendy 2000/10
Změny se dotknou různým způsobem různých skupin. Lidé očekávají, že integrace do EU přinese zlepšení situace především mladým lidem (studentům a mladým rodinám s dětmi) a podnikatelům. Pouze necelé tři desetiny se domnívají, že se situace zlepší i pro důchodce.
Od našeho začlenění mezi státy EU si lidé slibují především možnosti zaměstnávání a studia v evropských zemích. V oblasti veřejného života přinese náš vstup podle obyvatel větší záruky dodržování práv a pořádku a zdokonalení práce státních orgánů. Pozitivní změnou bude i vyšší kvalita životního prostředí. Lidé se naopak obávají přílivu přistěhovalců z Východu, úpadku našeho tradičního průmyslu a zemědělství. Podle názoru obyvatel dojde i k oslabení našich kulturních tradic.
Nejdůležitější změnou bude, podle vlastních slov občanů ČR, volný pohyb osob a připojení se k evropským státům. Desetina lidí očekává zlepšení životních podmínek. Pro necelou desetinu lidí bude však nejdůležitější změnou zhoršení jejich sociálních podmínek a stejné procento lidí označuje za nejdůležitější změnu ztrátu suverenity ČR.
3. Informovanost a pocity lidí
Jaký je tedy vztah mezi mírou informovanosti a očekáváním, prohlubuje se skutečně reflexe problematiky EU? Pocity lidí a míra jejich informovanosti spolu úzce souvisejí. Skupiny obyvatel, které se mezi sebou navzájem liší v otázkách zájmu o získávání informací, se mezi sebou liší i v hodnocení vstupu republiky do EU.
Platí, že lidé, kteří se aktivně zajímají o problematiku našeho vstupu do EU, očekávají také častěji náš vstup s pocity optimismu a s nadějemi. Vyhledáváním informací si odpovídají na svoje otázky, vytváří si vlastní názory a vyjasňují pochybnosti. Z tohoto poznání vyplývá i fakt, že lidé, kteří se cítí být o otázkách vstup povšechně více informováni, hledí na naši budoucnost v rámci EU pozitivně.
Vztah mezi očekáváním lidí a zájmem o dění v EU a mírou informovaností
Pramen: STEM, Trendy 2000/10
Skupiny lidí, které projevují zájem a deklarují svoje pozitivní pocity, se odlišují jasnými sociodemografickými charakteristikami.
Pozitivně laděnou skupinou jsou především mladí lidé a lidé středního věku. Tyto skupiny lidí projevují široký zájem o získávání nových informací a zároveň hodnotí změny související se vstupem pozitivně. Nemají strach ze zhoršení sociální situace, ze ztráty suverenity státu či ohrožení kulturních hodnot. Pro tyto skupiny bude naše začlenění znamenat především volnost pohybu, možnost studia a zaměstnání v zahraničí. I přestože se cítí být informováni, by se mladí lidé a lidé středního věku rádi dovídali více o politice zaměstnanosti, školství a kultuře.
Blížící se vstup do EU zajímá výrazně i podnikatele. Skupina podnikatelů patří mezi ty, které očekávají pozitivní změny a do budoucnosti hledí s optimismem. Podnikatelé vidí možnost rozšiřování svých aktivit i na území, které je dnes kvůli legislativě obtížněji dosažitelné. Deklarují zájem o činnosti EU, zajímají se o právní problematiku podnikání v EU a o programy, které podnikání podporují.
Dalším sociodemografickou charakteristikou je nejvyšší dosažené vzdělání. S rostoucím vzděláním roste zájem lidí o informace a také jejich optimismus do budoucna.
Negativně laděné skupiny obyvatel lze charakterizovat vyšším věkem, nižším vzděláním a horší sociální situací. Jejich negativní postoje souvisejí s jejich deklarovaným nezájmem
o problematiku EU a s neurčitými obavami ze zhoršování jejich sociální situace, snížení životní úrovně.
