Obstojí naše hospodářství v evropské konkurenci?

Naprostá většina občanů je přesvědčena, že po vstupu do Evropské unie bude zahraniční konkurence velkým nebezpečím pro české hospodářství. Podle mínění respondentů v konkurenci se zeměmi unie těžko obstojí zemědělství a potravinářský průmysl, hutnictví a těžba a také výroba elektroniky. Na druhé straně, za perspektivní jsou považovány obory spojené s turistickým ruchem dále finančnictví, pojišťovnictví a také stavebnictví.

Obstojí naše hospodářství
v evropské konkurenci?

Libor Konvička

Tisková konference STEM, 1. 4. 2003

A. Názory na konkurenceschopnost českého hospodářství

V představách české veřejnosti je vstup do Evropské unie spojen, kromě jiného, s očekáváním střetu domácí ekonomiky se zahraniční konkurencí. Zhruba 80 % dotázaných je přesvědčeno, že po vstupu do Evropské unie bude zahraniční konkurence velkým nebezpečím pro české hospodářství.

Odrazem těchto obav je volání pro dovozních kvótách, celních bariérách a vůbec státní ochraně domácích výrobců před dovozem ze zahraničí. Pro státní ochranu domácích výrobců se vyslovuje naprostá většina respondentů, přičemž v průběhu posledních dvanácti měsíců se jejich podíl zvýšil.

Bližší pohled ukazuje, že míra obav ze zahraniční konkurence je především politickým postojem. Mnohem méně se v tomto ohledu uplatňuje odhad vlastní, osobní způsobilosti uplatnit se v kompetitivním prostředí unie. Míra obav je proto jen slabě podmíněna věkem, sociálním postavením nebo vzděláním respondentů, ale zato výrazně koresponduje se stranickými preferencemi.

B. Názory veřejnosti na perspektivní hospodářské obory

Respondenti předpokládají, že vstupem do Evropské unie se některým oborům otevřou nové vyhlídky, jiné mohou stagnovat a některé očekává úpadek. Za perspektivní jsou považovány především obory spojené s turistickým ruchem. Vzestup je očekáván rovněž u finančnictví a pojišťovnictví a kupodivu také u stavebnictví. Další skupinu představují obory, jejichž budoucnost respondenti vidí nejednoznačně (ve stejné míře jim přisuzují vzestup i potíže). Tuto skupinu oborů s nejasnou budoucností tvoří strojírenství a výroba elektrické energie. Výroba elektroniky, ale zejména zemědělství a potravinářský průmysl, hutnictví a těžba podle mínění respondentů v Evropské unii neobstojí.

C. Názory veřejnosti na perspektivní profese

Podle výsledků výzkumu respondenti považují za perspektivní především intelektuální či alespoň vysoce kvalifikované profese. Předpokládají, že po vstupu do Evropské unie se uplatní takové profese, jako je lékař, strojní inženýr, státní úředník, umělec či středoškolský učitel. Naopak očekávají, že do potíží se dostanou zemědělci, průmysloví dělníci a také drobní podnikatelé.