Naše zjištění
17. 6. 2024

Obavy z nezaměstnanosti přetrvávají, roste ale ochota pracovat v jiném oboru 

Míra nezaměstnanosti se stále drží na relativně nízkých hodnotách, přesto mělo v květnu 2024 podle výzkumu STEM obavu z nezaměstnanosti 39 % osob v produktivním věku. Nezaměstnanosti se mnohem častěji obávají lidé v předdůchodovém věku a lidé, kteří jsou špatně finančně zajištění nebo chudí. V případě hrozící nezaměstnanosti je 59% Čechů a Češek ochotno pracovat za nižší mzdu. Kateřina Duspivová, analytička STEM, k tomu doplňuje: „Řada lidí nechce akceptovat nižší mzdu, protože si tento krok nemůže dovolit – finanční situace českých domácností se totiž v posledních letech nevyvíjela moc příznivě. Z dlouhodobého hlediska lze ale za pozitivní zprávu považovat zjištění, že 89 % Čechů a Češek je v případě hrozící nezaměstnanosti ochotno pracovat v jiném oboru. Toho bychom měli v době nástupu umělé inteligence využít.“

Výsledky výzkumu jsou dostupné i v interaktivní aplikaci (zde).

Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla v dubnu 2024 úrovně 2,8 %, což byla stejná hodnota jako v dubnu předchozího roku1. Na konci dubna 2024 činil počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadech práce necelých 280 tis. osob. Počet registrovaných nezaměstnaných sice oproti lednu 2024 poklesl o více než 15 tis. osob, přesto je však letošní dubnový počet registrovaných nezaměstnaných o 18 tis. osob vyšší než ve stejném období předchozího roku2. I přes mírné zvýšení uvedených hodnot se však míra nezaměstnanosti i počet nezaměstnaných stále drží na nižších historických hodnotách. 

Jak se v této situaci změnily obavy Čechů a Češek v produktivním věku z nezaměstnanosti? Podle výsledků květnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti 39 % osob, přičemž necelá polovina z nich vyjádřila silné obavy. Postoje obyvatel ČR k nezaměstnanosti odpovídají do velké míry aktuálnímu socio-ekonomickému vývoji na národní i globální úrovni. Mezi lidmi v ČR tak stále rezonují pesimistické scénáře týkající se vývoje na trhu práce, nicméně míra obav zaznamenaná v květnu 2024 je v historickém srovnání na jedné z nejnižších úrovní. Tento výsledek však v žádném případě neznamená, že bychom měli rezignovat na snahy směřující ke snižování nezaměstnanosti. 

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“ (Populace bez důchodců)

Zdroj: STEM – Trendy 05/2024 (N = 733)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“ (podíl odpovědí „Určitě ano“ + „Spíše ano“)


* V tomto roce nebyl údaj zjišťován. Zdroj: STEM, Trendy 1993-2024

Nezaměstnanosti se mnohem častěji obávají lidé, kteří jsou podle svého subjektivního názoru špatně zajištění nebo chudí. V nejhůře zajištěné skupině obyvatel se nezaměstnanosti obává 59 % osob, zatímco ve skupině nejlépe zajištěných vyjádřilo obavy 20 % osob.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“ (populace bez důchodců)

Zdroj: STEM – Trendy 05/2024

Výsledky květnového průzkumu TRENDY neziskového ústavu STEM dále ukazují, že se nezaměstnanosti častěji obávají lidé v předdůchodovém věku. Ve skupině 45‑59letých osob vyjádřilo obavy z nezaměstnanosti 43 % osob, což bylo o 3 p.b. více než v nejmladší věkové skupině (18‑29letých) a o 8 p.b. více než v nejstarší věkové skupině (60letých a starších). Z obrázku je jasně patrné, že s odchodem do důchodu obavy z nezaměstnanosti prudce klesají.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Zdroj: STEM – Trendy 05/2024

Nezaměstnanost je jednou ze stigmatizujících životních událostí, a proto bylo v květnovém průzkumu TRENDY zjišťováno, co by byli lidé ochotni udělat pro minimalizaci dopadů případné nezaměstnanosti. Výzkum STEM ukazuje, že více než polovina (59 %) obyvatel ČR v produktivním věku by byla ochotna pracovat za nižší mzdu. Podíl osob ochotných pracovat za nižší mzdu dosáhl de facto nejnižší historické úrovně, neboť např. v květnu 2020 (tzn. na počátku pandemie COVID-19) činil tento podíl 73 % osob a v době poslední ekonomické recese (cca 2008-2014) osciloval kolem 80 % osob. Enormní růst cen v poslední době tak s nejvyšší pravděpodobností omezuje u řady osob možnost akceptovat nižší mzdu.

Druhou možností, jak řešit případnou nezaměstnanost, je přestěhování za prací. Ochota přestěhovat se za prací do jiného kraje je v ČR obecně na nižší úrovni – tuto variantu by zvažovala přibližně třetina (37 %) respondentů. Další možností je změna kvalifikace anebo práce v jiném oboru – tuto možnost by zvažovalo 89 % osob. Výzkum TRENDY tak jasně ukazuje, že pro většinu Čechů a Češek je přijatelnější změna profese než stěhování za prací.

Co by byli lidé v ČR ochotni udělat v případě, kdy by jim hrozila ztráta zaměstnání?3

Zdroj: STEM – Trendy 05/2024

Co by byli lidé v ČR ochotni udělat v případě, kdy by jim hrozila ztráta zaměstnání?3 (podíl kladných odpovědí, populace bez důchodců)

* V tomto roce nebyl údaj zjišťován. Zdroj: STEM, Trendy 2001-2024

  1. Viz ČSÚ ↩︎
  2. Viz MPSV. ↩︎
  3. Odpovědi na otázky:
    „Kdyby Vám hrozila nezaměstnanost, byl(a) byste ochoten(a) pracovat i mimo svoji kvalifikaci, mimo svůj obor?“
    „Kdyby bylo Vaše pracovní místo ohroženo, byl(a) byste ochoten(a) pracovat i za nižší mzdu, jen abyste zůstal(a) zaměstnaný(á)?“
    „Kdyby Vám hrozila nezaměstnanost, byl(a) byste ochoten(a) se za odpovídající prací přestěhovat do jiného města, obce v jiném kraji naší republiky?“ ↩︎

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9.‑18. května 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 053 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Sdílet

Sociální politika / Ekonomika
ekonomika, nezaměstnanost