Praha, 16. 7. 2020 – S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
„Za poklesem důvěry vidíme jak obavy z ekonomické a globální situace, tak nejasnou představu o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii. V posledních měsících totiž mírně klesla i důvěra v další mezinárodní instituce, jako je třeba NATO, a zahraniční země. Poklesl i index finanční jistoty domácností,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a tato situace se může opakovat,“ dodává.
STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejvíce v historii.
70 % občanů bez vyhraněného názoru na EU
Z květnového průzkumu STEM vyplývá, že méně než polovina české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. 70 % zvolilo však jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 21 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace volá po zlepšování či reformě EU, naprostou nespokojenost nebo spokojenost vyjadřuje jen malá skupina obyvatel[1].
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let
Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že pozvolné oslabování spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU ke konci roku 2019 nás vrátilo k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU, nicméně koronavirová krize, která zasáhla celý svět, nás posunula na 46 %.
S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazuje to tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2020
Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Pokles spokojenosti se ale projevil podobně napříč různými sociodemografickými skupinami.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020
Mírný pokles i u popularity Evropy
Zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví 7 z 10 českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.
„To, že tento ukazatel poklesl, bereme jako signál, že veřejnost nereaguje na konkrétní kroky Evropské komise, ale spíše na celkovou atmosféru ve světě a v Evropě,“ říká Nikola Hořejš. „Ostatně z výzkumu dezinformací[2] jsme viděli, že řada občanů neví jistě, zda pandemie měla skutečně původ v Číně, nebo zda nešlo o na Západě vyvolanou hysterii,“ dodává.
„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“
(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2009-2020
Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Češi si obecně přejí, aby se EU věnovala více geopolitickým výzvám a méně věcem, které jsou z jejich pohledu marginální nebo banální.
Nevíme, že můžeme EU ovlivnit
Podle posledních dat se jen 36 % lidí se domnívá, že jsme v EU schopni ovlivnit, co se děje, viz graf níže. Stále trvá přesvědčení, že v EU se jedná „o nás, bez nás.“ Občané také většinou nevědí, že premiér a ministři zastupují ČR v rozhodování EU.
„Ani vlažní zastánci EU nevěří, že můžeme ovlivnit, co se v EU děje. Informování o aktivitě české vlády ve vyjednávání je stále klíčové. Šanci na změnu budeme mít za 2 roky, kdy budeme předsedat Evropské unii,“ říká Hořejš.
Je podle Vás Česká republika schopna hrát v EU aktivní roli a v rozhodování Evropské unie uplatnit své stanovisko?
Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let
Více pravomocí k pandemii?
Reakce institucí EU na pandemii byla podmíněna tím, že oblast zdravotnictví a civilní ochrany si členské státy ponechaly zcela ve svých výlučných pravomocích. Česká veřejnost je rozdělena v tom, zda by tomu tak mělo být stejně i nadále. Jak ukazuje graf níže, o něco méně než polovina je pro, aby EU měla více pravomocí ve zdravotnictví, aby v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států.
Měla by mít Evropská unie v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, více pravomocí, aby příště mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států?
Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let
Růst evropské ekonomiky bude klíčový, nejen pro nás
Vzhledem k tomu, jak vnímání EU souvisí s ekonomickou situací, dotazoval STEM i otázky, které se týkají ekonomické obnovy Evropy. Lídři států EU totiž jednají o protikrizovém víceletém rozpočtu a také o speciálním balíčku 750 mld. EUR v reakci na pandemii a ekonomickou recesi. Česká veřejnost s navrženými opatřeními obecně spíše souhlasí.
Jak ukazuje graf níže, 2/3 Čechů a Češek si myslí, že česká ekonomika může překonat ekonomickou recesi pouze tehdy, až se obnoví ekonomický růst hlavních zemí Evropské unie, a taky, že se Evropská unie má zaručit za peníze, které si jednotlivé členské státy půjčují na překonání dopadů koronavirové epidemie. Dokonce až 73 % považuje za správné, aby šly peníze z rozpočtu Evropské unie především do regionů EU nejvíce zasažených epidemií koronaviru.
„Česká ekonomika je silně závislá na exportu, který z 80 % směřuje do zemí EU. Rychlé nastartování evropské ekonomiky je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje. Nicméně 2/3 obyvatel souhlasí, že bez růstu EU bude ČR v recesi,“ potvrzuje Nikola Hořejš.
Ekonomická obnova zemí EU
Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let
_____________________________________________________
Kontakt pro média:
Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214
Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338
- Více naleznete ve výzkumu Značka EU, kterou vydal v loňském roce STEM spolu s agenturou Behavio a institutem Europeum. ↑
- https://www.stem.cz/siritele-dezinformaci/ ↑