Informace z výzkumu Trendy 9/2002
Obava ze zhoršení sociální situace je největším problémem před naším vstupem do EU
Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2.-9. září 2002. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1282 občanů.
Výsledky zářijového výzkumu neukázaly výrazné zlepšení v postojích české veřejnosti ke vstupu naší republiky do Evropské unie. I když termín vstupu se blíží, stále je zde 42% občanů, kteří pociťují mírné znepokojení nebo dokonce značné obavy z EU. Oproti tomu 50% občanů očekává vstup do EU s nadějí nebo optimismem. Integrační proces je lhostejný zhruba desetině našich obyvatel.
„Během několika let by se Česká republika měla stát členem EU. Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Vaše celkové osobní pocity z blížícího se vstupu ČR do EU?“
| 00/10 | 01/3 | 01/9 | 02/3 | 02/9 | |
| Naděje, očekávání lepší budoucnosti | 20 % | 16 % | 17 % | 16 % | 17 % |
| Mírný optimismus | 37 % | 36 % | 34 % | 33 % | 33 % |
| Lhostejnost, nezájem | 11 % | 13 % | 11 % | 9 % | 8 % |
| Ostražitost, mírné znepokojení | 17 % | 19 % | 20 % | 23 % | 23 % |
| Značné obavy, očekávání zhoršení situace | 15 % | 16 % | 18 % | 19 % | 19 % |
Pramen: STEM, Trendy 2000-2002
Jakou nejdůležitější změnu podle názoru veřejnosti přinese vstup do Evropské unie? Lidé, kteří vstup podporují, kladou důraz především na možnost volného pohybu osob (29%) a začlenění do vyspělé Evropy (29%), zatímco odpůrci vstupu se nejčastěji obávají zhoršení sociální situace (51%).
Pocit ohrožení sociální situace je dnes patrně nejsilnějším problémem ohledně našeho vstupu do EU. Obava ze ztráty sociálních jistot za poslední rok významně zesílila, zvláště dramaticky mezi lidmi s negativním postojem ke vstupu. V roce 2001 ohrožení sociálních jistot zmínilo ze skupiny odpůrců 18% dotázaných, nyní již celých 51%. Znovu se tak prokazují poznatky dřívějších výzkumů STEM, které ukazovaly na podcenění osvěty o sociálních otázkách v EU a na malou znalost sociálního jištění v zemích západní Evropy. Je zde totiž jistý paradox – zatímco se mnozí naši občané obávají snížení sociálních jistot v EU, standard sociálního jištění v západní Evropě bývá často vyšší než u nás. Existuje zde zjevný komunikační dluh.
Pramen: STEM, Trendy 10/2000, 3/2001, 9/2001, 9/2002
