FAQ

1. Proč jsou data STEM jen zřídka prezentována v televizi? Televize jsou nezávislé. Rozhodují se podle vlastní dramaturgie. Někdy dají přednost údajům jiných firem. V televizním zpravodajství je navíc málo prostoru pro hlubší analýzu. A publicistika se zatím nenaučila se sociologickými daty pracovat. Data vytržená z kontextu moc neznamenají. Sledujte TRENDY!

2. Jak velkou máte tazatelskou síť a kolik lidí pracuje obecně ve STEM? Tazatelská síť STEM, která pracuje s tradičními dotazníky (PAPI), čítá něco kolem 400 tazatelů, rovnoměrně rozmístěných po území ČR.

V současné době STEM na terénních pracích úzce spolupracuje s firmou STEM/MARK, může tak využívat na 250 tazatelů s notebooky, telefonické call centrum a jiné kapacity. Sdružené tazatelské sítě STEM a STEM/MARK mají více než 1200 tazatelů. Ve STEM dlouhodobě pracovalo 10 odborných pracovníků, nyní se tento podíl snížil. Většinu technických a obslužných prací vykonávají kromě firmy STEM/MARK další kooperující firmy a živnostníci.

3. Zajímalo by mě, proč v žebřících oblíbenosti uvádíte jenom prvních šest politiků. V úvodu zprávy o popularitě politiků je uvedena jenom šestice politiků, na které má veřejnost nejpříznivější názor. Zpráva však obsahuje tabulku se všemi osobnostmi, které byly do výzkumu zařazeny. Dotázaní tedy hodnotili i další politiky – členy vlády, předsedy parlamentních stran a vybrané místopředsedy. V tabulce je tak možné sledovat vývoj názorů veřejnosti na tyto politiky.

4. Jaký je vhodný reprezentativní vzorek obyvatelstva pro výzkum volebních preferencí v ČR? Klíčovou věcí je správná metoda výběru. Obecně v celém světě je běžná praxe dotazovat soubory o rozsahu cca 1000 respondentů.

5. Přečetl jsem si Vaše odpovědi ohledně stranických preferencí a volebního modelu. Není mi ale jasné, z jakých dat se vypočítávají mandáty. Server První zprávy Vás obvinil, že s mandáty čarujete. Podíváme-li se na tvořivost některých komentátorů, je Váš dotaz důležitý. Preference politických stran uvádí STEM dvěma čísly. První – základní a výchozí – jsou stranické preference. Ty ukazují, co výzkumná firma v terénu skutečně naměřila.

Pokud je firma neuvádí a uvádí procenta hlasů, buď jako voličské preference nebo jako předpovědní model, ukazuje veřejnosti výsledek početních operací, které s naměřenými hodnotami (stranickými preferencemi) dodatečně provádí. Laik ani odborník přitom často nemá ponětí, jak k takovému výsledku (modelu) firma dospěla.

Přístup STEM se opírá o šesterou zkušenost.
1. V první polovině devadesátých let si STEM opakovaně ověřil, že pokud publikuje dvě řady procent, dochází při jejich prezentaci ke zmatkům – někdo v novinách cituje stranické preference, někdo jiný v televizi modelová procenta volebního výsledku. Proto se STEM rozhodl uvádět jen jedna „procenta“, a to stranické preference podle definice SIMAR.
2. „Volební model“ vyjádřený v procentech (předpokládaný výsledek voleb v době průzkumu) se vždy zakládá jen na části dotázaných, o kterých předpokládáme, že budou skutečnými voliči. Tento „volební model“ ovšem předpokládá, že přihlédneme k dalším okolnostem, a to buď naměřeným datům nebo nějakým odhadům.
3. Procentuální „volební model“ ještě nevypovídá o tom, jak by volby skutečně skončily, protože výsledek voleb je skončí teprve přidělením mandátů těm stranám, které překročily pětiprocentní práh. Mandáty ovšem nejsou prostým proporčním vyjádřením celorepublikového zisku stran dosáhnuvších pěti procent a více, ale výsledkem aritmetického propočtu za čtrnáct volebních krajů. Závisí na absolutním počtu odevzdaných hlasů, tedy na volební účasti, a ještě daleko více na velikosti jednotlivých krajů. Aniž bychom šli do přílišných podrobností, tento systém je diskriminační (či bonifikační, jak je libo). Obecně přidává větším stranám a výrazně ubírá stranám menším, zejména v malých krajích (typicky Karlovarský, Liberecký).
4. Konkrétně – očekávaný procentuální zisk stran ve volbách STEM určuje pomocí třídění ze stranických preferencí tak, že vyloučí lidi, kteří v odpovědi na volební účast (při třech možnostech odpovědí Ano – Nejsem si jist – Ne) odpověděli NE, a zároveň vyloučí lidi, kteří sice jmenovali preferovanou stranu, ale prohlásili, že k této straně mají (ze čtyř možností odpovědi) „velmi slabý vztah“. Vyčlení se tak podmnožina zhruba 55-60 % pravděpodobných voličů.
5. Procentuální podíly pravděpodobných voličů STEM převede na absolutní čísla za celou republiku a podle analogie z minulých voleb je rozpočítá na voliče v krajích. Počty voličů pro strany, které překročily celostátní pětiprocentní práh, se pak podrobí propočtu podle platné D’Hondtovy metody. Dosažené mandáty za jednotlivé kraje se sečtou a dostaneme celostátní výsledek. Ten podle platné legislativy je neproporční a je diskriminační způsobem popsaným výše.

Uveďme si příklad z nedávné doby. V září 2012 byl výsledek za dotázané, kteří jmenovali ve stranických preferencích nějakou stranu a zároveň podle svého tvrzení k volbám jít chtěli anebo si nebyli svou účastí jisti a zároveň k preferované straně mají podle své výpovědi silnější než „velmi slabý“ vztah, následující: ČSSD 30,1 %, KSČM 19,0 %, ODS 16,7 %, TOP 09 10,3 %, SPOZ 5,6 %. Nejblíže k pětiprocentnímu prahu z dalších stran má KDU-ČSL (4,2 %).

V celém výzkumu byl dotázán soubor 1205 lidí, podsoubor pravděpodobných voličů tvoří 712 osob – z celku tedy tito činí 59,1 % (modelovaná účast). Kdyby se mandáty počítaly proporčně, připadlo by podle tohoto rozložení odpovědí ČSSD necelých 74 mandátů. S použitím D’Hondtovy metody přepočtu je to 79 mandátů. Nejslabší SPOZ by proporčně příslušelo téměř 14 mandátů, D’Hondtova metoda přepočtu jí přisoudí pouze mandátů devět.

6. Co to je vlastně „veřejné mínění“ ?
Kdosi spočítal, že existuje okolo 50 různých definic veřejného mínění.Věnujme se oběma slovům, z nichž je výraz složen.

Veřejnost definují dva klíčové prvky: 1) předmět společného zájmu a 2) komunikace o tomto předmětu.

Mínění lze definovat také dvojím způsobem: jako 1) zaměření na postoje, tedy hlubší vrstvu vědomí lidí a 2) na slovní vyjádření tohoto vědomí.

Klasik politologie James Bryce to před sto lety vyjádřil slovy:„Co to jest veřejné mínění? Tohoto výrazu se obyčejně užívá k označení souhrnu názorů, jež lidé chovají o věcech veřejného zájmu…Jest zmatené, nedůsledné, beztvaré, měnící se ze dne na den a od týdne k týdnu. Avšak uprostřed této rozmanitosti a zmatku každá otázka, když nabývá zvláštní důležitosti, jest podrobena pochodu, v němž se konsoliduje a vyjasňuje.“

Převáží „jisté názory neb soubory názorů…jež jsou zastávány a hájeny určitou skupinou občanů. Onu moc, kterou vykonávají takovéto názory, jestliže jsou zastávány patrnou většinou občanů, máme na mysli, když hovoříme o veřejném mínění, které se tak stává vůdčí neb vládnoucí mocí.“

„Hlasování má skutečný význam pouze potud, pokud dříve naň působilo veřejné mínění a pokud jím bylo připravováno“.

7. Můžete mi vysvětlit rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi a volební prognózou, o kterých se teď tolik psalo? Stranické preference jsou nejúplnějším obrazem politických nálad ve společnosti. Ukazují, jaký procentuální podíl z celé populace dává přednost jednotlivým stranám, jak velký podíl lidí je nerozhodnutých a jak velký podíl lidí není schopno nebo ochotno uvést preferenci žádné strany.

Souhrn všech těchto podílů dává sto procent a STEM jej v zájmu čistoty sdělení uvádí jako výsledek jediného dotazu, který není podmiňován odpovědí na žádnou jinou otázku či není výsledkem třídění dvou či více různých ukazatelů. Je pravda, že v interpretaci stranických preferencí dělají média často chybu v tom, že neuvádějí podíl nerozhodnutých a nevoličů a zjištěné podíly dezinterpretují, označujíce je za pravděpodobný volební výsledek (ten je pochopitelně u všech stran vyšší).

Voličské preference oproti tomu zanedbávají podíl nerozhodnutých a lidí, kteří neuvedli žádnou preferenci. Procentuálně přepočítávají dosažené výsledky na základ snížený o nerozhodnuté a nevoliče.Výpočet voličských preferencí může a nemusí využívat podpůrných dat ke stanovení podsouboru pravděpodobných voličů. Velikostí dosažených procent se voličské preference přibližují volebnímu výsledku, zdají se být srozumitelnější.

Je tu ale jeden problém: nevíme, kdo se voleb nakonec skutečně účastní – výpovědi lidí před volbami jsou nadhodnocené a značně nespolehlivé. Přepočet voličských preferencí vlastně předpokládá, že nerozhodnutí a ti, kteří dnes říkají, že nebudou volit žádnou stranu a nakonec si to třeba rozmyslí, se ve volbách rozdělí přesně podílem, který jsme zjistili předvolebním výzkumem. Takovýto předpoklad je ale nejspíše mylný. Volební prognóza používá aktuální výzkum jako základ pro odhad volebního výsledku, doplňuje jej však o další výzkumné podklady a někdy také o předpoklady založené na zkušenosti, jež nemusejí nutně být odvozeny z výzkumu. Lze tak zohlednit například disciplinovanost voličů jednotlivých stran, přesuny nálad v koncovce minulých voleb apod. Ohledně volební prognózy neexistuje jedna všeobecně přijímaná metodika, každá firma ji může počítat odlišně, dát různou váhu různým hlediskům.

8. Jaká je vazba mezi firmou STEM a STEM/MARK? Firma STEM/MARK, a. s., vznikla v roce 1994 odštěpením marketingového výzkumu, výzkumu médií a spotřebního chování z firmy STEM, s. r. o. Obě firmy jsou na sobě nezávislé, každá se soustředí na jinou oblast trhu. Spolupráce mezi nimi je pouze příležitostná, v případě společných projektů. Firmy jsou propojeny osobou majitele STEM, s.r.o. Jana Hartla, který také vlastní většinový podíl ve firmě STEM/MARK, a.s. Firma STEM, s.r.o. je ale v likdidaci. STEM dnes pokračuje jako nezisková organizace. STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. byl založen v listopadu 2015.

9. Momentálně jsem na mateřské dovolené a velmi by se mi hodil nějaký vedlejší zdroj příjmů. By lo by možné nějakým způsobem spolupracovat se STEM? Určitě. Kontaktuje paní Černou na telefonu 225 986 813.

10. Koho se Vaši respondenti ptají? Znáte přesnou strukturu dotazovaných lidí? Kde ji najdu? Většina našich výzkumů, se kterými se běžně setkáte v tisku, jsou výzkumy prováděné na reprezentativním vzorku obyvatel starších 18 let. Je to přesná zmenšenina základního souboru, tedy populace ČR, provedená metodou kvótního výběru. Je tam tedy odpovídající podíl mužů a žen, lidí v různých věkových skupinách, lidí s různou úrovní vzdělání, lidí žijící v různých velikostních pásmech obcí a ve všech regionech naší země. Náš běžný výzkum se provádí zhruba na 400 místech naší republiky.

11. Jaká jsou kritéria výběru respondentů? Jak postupovat, kdybych se chtěl respondentem stát? Pro naše výzkumy nepoužíváme stálé respondenty, naopak naši tazatelé mají za úkol pro každý výzkum vyhledat jiné osoby vhodné k dotazování, podle různých kritérií. Existují „Panelová šetření“, při kterých oslovujeme prostřednictvím našich tazatelů stejné respondenty v určitém časovém období. Cílem je zjistit, jak se názory lidí proměňují. Takové výzkumy se provádějí zpravidla v období před volbami. Tento druh výzkumů ovšem v současné době neprovádíme. Ve Vašem případě bude tedy nejlepší vyčkat, až Vás nějaký tazatel osloví. Děkujeme Vám za zájem.

12. Provádíte výzkum po telefonu? Ano, provádíme výzkumy po telefonu, není to však příliš často. Ve většině případů dáváme přednost standardizovanému rozhovoru tváří v tvář s využitím naší rozsáhlé sítě kvalifikovaných tazatelů. V telefonních výzkumech často spolupracujeme s firmou STEM/MARK, která má rozsáhlé moderní centrum telefonního dotazování.

13. K výsledkům byste měli uvádět podmínky provedení.
My tyto podmínky uvádíme ve svých tiskových zprávách. Média se však snaží přinášet zprávy co nejstručnější a tyto důležité údaje většinou vynechávají. Dohledat je můžete na našem webu.

14. Jaké používáte techniky výzkumu při zkoumání názorů veřejnosti (dotazník, rozhovor)? viz. O firmě – Nabídka výzkumů

15. Proč se liší preference politických stran u různých firem pro výzkum veřejného mínění? Rozdíly spočívají především v odlišné metodice, kterou firmy používají.
STEM se na volební preference ptá všech dotázaných občanů tzv. otevřenou otázkou, to znamená, že dotázaný sám jmenuje stranu, kterou by volil, pokud by se volby konaly příští týden. TNS Factum všem dotázaným občanům předkládá karty s názvy politických stran a respondent si z nich vybírá. Při tomto postupu se podstatně vyšší podíl lidí hlásí k menším, méně známým politickým stranám, než v případě, kdy lidé spontánně jmenují preferovanou stranu. CVVM používá stejně jako STEM otevřenou otázku.
Rozdíl mezi výsledky zmíněných firem může vycházet z podílu odpovědí „nevím“. Tazatelé STEM jsou školeni tak, aby se s touto odpovědí snadno nespokojovali. V minulosti byly rozdíly v politických preferencích mezi firmami výraznější, v poslední době můžeme sledovat jejich sbližování (zejména STEM a TNS Factum). Do tohoto vývoje se promítají aktivity firem ve sdružení SIMAR, v jehož rámci se např. firmy sjednotily na následující terminologii:

  • „stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu
  • „voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu
  • „stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie
  • „volební prognóza“ = odhad skutečného výsledku voleb, který je založen na matematickém modelu. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.

16. Které výzkumy jsou reprezentativní? Ve výzkumech veřejného mínění, jako ve všech společenskovědních výzkumech, není možné pracovat s úplným popisem reality. Vždy je třeba redukovat.
Je prokázáno, že k tomu, aby byl zjištěn názor všech občanů na nějaký problém, není třeba se ptát každého jedince. Stačí vytvořit podle určitých pravidel zmenšený reprezentativní vzorek zkoumané populace, který zaručuje, že názory v něm zjištěné je možné vztáhnout na celou zkoumanou populaci.

Zmenšený vzorek celé populace, v odborné terminologii nazývaný výběrový soubor, nemusí být nijak velký, plně postačí dotázat se vzorku o velikosti 700 – 800 lidí. Podmínkou ovšem je, aby byl tento počet lidí správně vybrán. K tomu mají výzkumy veřejného mínění dobře vypracované a ověřené postupy. Jsou v zásadě dva.

První je založen na tzv. kvótním výběru, což znamená, že se předem stanoví, které charakteristiky členů zkoumané populace (věk, pohlaví, vzdělání, velikost místa bydliště atd.) mohou zásadním způsobem ovlivnit rozdílnost názorů. Rozhodující pak je zachovat ve výběrovém souboru stejné poměrné zastoupení všech vybraných charakteristik, jako je v celé populaci. Druhý postup je založen na náhodném výběru, který zaručuje, že každý člen zkoumané populace má stejnou šanci dostat se do vybraného vzorku dotázaných. Při tomto postupu jsou lidé pro výzkum vybíraní podle určitých kroků z nějakých seznamů, které zahrnují všechny členy zkoumané populace.