Nejsilnějším motivem letošního volebního roku je konsolidace politických sil

Podrobně situaci rozebírala Klára Zajíčková s kolegy Martinem Buchtíkem a Martinem Kratochvílem v novém dílu podcastu Zákulisí sociologie.

Východiska

Nejsilnějším motivem letošního volebního roku je konsolidace politických sil. Lekce z minulých voleb byla mimořádně silná a u mnoha politiků i stran a hnutí převážila potřeba spojit síly potřebu prosazování svébytných představ o správě státu. V první půli tohoto roku jsme tak mohli sledovat velké spojení Svobodných, PRO a Trikolóry s hnutím SPD, které je v dominantní roli na svých kandidátních listinách vede do voleb. Podobným způsobem se spojili též Zelení s Piráty. Oběma uskupením toto spojení přineslo růst preferencí nad prostý součet jejich dosavadních zisků. V případě SPD šlo o znovunabytí nejsilnějšího hlasu mezi protestně laděnými voliči, kdy se jim podařilo z jedné strany získat navrch nad hnutím STAČILO! a z druhé strany jejich posílení vedlo ke snížení vysokých zisků hnutí ANO ze začátku roku. V případě Pirátů se Zelenými šlo o jednu z komponent znovunastartování růstu podpory, který je nyní dovedl až do symbolického souboje o silnější pozici s hnutím STAN, jejich partnerem v koalici z minulých sněmovních voleb.

Delší dobu se pak spekulovalo rovněž o spojení SOCDEM se STAČILO! a hnutí Přísaha s Motoristy sobě. Ve druhém zmíněném případě vyjednávání úspěšná nebyla. Ke spojenectví hnutí STAČILO! se SOCDEM nakonec na poslední chvíli došlo. Prozatím je ale jejich příběh odlišný od dvou prvně zmíněných, protože jejich společná podpora dosud nedorovnala samostatný součet z první půle tohoto roku.

Dalším výrazným rysem české politiky je zformování voličů do dvou poměrně pevných bloků, podle toho, z jakých stran tito voliči vybírají. Na jedné straně jsou strany vládní koalice a dále Piráti se Zelenými, kteří oslovují o něco více než dvě pětiny voličů. Na druhé straně se pak nachází hnutí ANO, jež doprovází ještě hnutí SPD, STAČILO!, Přísaha a strana Motoristé sobě, kteří společně oslovují přes polovinu voličů. Typické je, že voliči zvažují především strany na jedné, či druhé straně spektra. Přechody či přelivy mezi bloky jsou naopak vzácné. Důležitou poznámkou je, že takto zformované bloky voličů / politických sil jsme mohli vidět již v roce 2021.

Jakkoliv od začátku roku ztratilo hnutí ANO poměrně výraznou část podpory, nadále platí, že zůstává hegemonem české politické scény. Scénář, ve kterém by hnutí ANO nezískalo nejvyšší počet hlasů a nejvíce mandátů, je téměř vyloučený. Jen o málo pravděpodobnější je, že by po volbách bylo možno sestavit vládu bez účasti ANO. Velmi však bude samozřejmě záležet, v jaké vyjednávací pozici se hnutí ANO nakonec po ohlášení výsledků voleb ocitne, a jaké možnosti vlády se mu budou nabízet.

Mezi českými voliči sledujeme dlouhodobě necelou pětinu, která vyjadřuje především nespokojenost s aktuálním směřováním země a výraznou nedůvěru ke stávajícímu systému. Historicky se samozřejmě proměňuje nabídka stran a hnutí, které takové voliče oslovují, přičemž v současnosti jde o hnutí SPD a STAČILO!, které se netají nespokojeností s mezinárodním ukotvením a směřováním ČR ani s fungováním některých domácích institucí.

Určitou roli sehrávají, jako obvykle, různé kauzy spojené s jednotlivými politickými silami. Od nových zjištění v kauze Čapí hnízdo již výrazné změny v náladách veřejnosti čekat nelze. Naopak nová zjištění v kauze Dozimetr, i s ohledem na to, že k nim došlo velmi krátce před volbami, do volebního výsledku promluvit mohou. V modelech už však tyto nové skutečnosti převážně nezachytíme. Obvykle je totiž potřeba několik dní až týdnů, aby kauza vešla ve všeobecnou známost a aby si na ni veřejnost udělala názor. To jsme mohli sledovat v případě kauzy bitcoinů spojené s exministrem Pavlem Blažkem, když se její vliv na výsledcích koalice SPOLU projevil až se zhruba třítýdenním zpožděním. Rovněž můžeme říci, že pro koalici SPOLU nepředstavovala tato kauza výrazný pokles preferencí, ovšem výrazně přibrzdila možnosti jejich dalšího růstu. Kauzy kolem předsedy SPD Tomia Okamury pak mohly spíše posloužit jako dodatečný mobilizační impuls pro některé voliče velmi skeptické k současnému systému, než že by jejich zisky jakkoliv omezily.

Role posledního měsíce

Jako obvykle přináší poslední měsíc před volbami vyšší volební dynamiku, a to jak ve formě předvolebního dění, tak do výsledků předvolebních průzkumů. Kromě velkých stran a hnutí, které si mohou dovolit vést prakticky permanentní kampaň, se v posledním měsíci přidala též menší uskupení a výrazně posílila svou přítomnost ve veřejném prostoru včetně větších kampaní na letácích a billboardech.

Vedle kampaní se politika objevuje častěji v médiích a veřejné debatě. Probíhají předvolební debaty, vysoká pozornost je upřena k novým kauzám a zjištěním, média věnují politice zvýšenou pozornost, ve schránkách všech občanů se objevují materiály volební kampaně s programovými body a volební lístky, ve veřejnoprávních médiích je vyhrazen prostor pro všechny kandidující subjekty.

Lidé, včetně těch, kteří se o věci veřejné běžně příliš nezajímají, tak mnohem častěji přicházejí do styku s volební nabídkou. Častěji se politika dostane též do diskuze v rodinách, mezi známými či na pracovištích. V průzkumech se složený efekt posledního předvolebního měsíce projevuje v růstu zájmu o volby a letos rovněž v postupném růstu možné účasti do voleb. Více lidí než v mezivolebním období tak hlásí, že se k volbám chystá. Rovněž v posledním měsíci průběžně klesá podíl těch, kdož váhají nad svou účastí. Nerozhodnutých voličů je však i v září stále dost, ovšem větší část už nyní spíš vybírá z několika zbývajících stran, koho z nich nakonec bude volit.

Model STEM ukazuje v září tři hlavní směry pohybu:

Jedním je růst účasti, který více doplňují lidé, kteří váhali nad tím, zda některou z vládních sil či Piráty se Zelenými vůbec přijdou volit. Do určité míry tak dorovnávají dosud zvýšenou účast druhého voličského bloku.

Dalším pohybem je zvýšená dynamika v táboře někdejší pětikoalice, kde existuje silná skupina voličů, kteří zvažují volbu všech tří subjektů, ale zatím nemají finálně vybráno. Nejméně jistý se nyní zdá výsledek STAN, kteří mohou potenciálně hodně získat, ale mají rovněž mnoho co ztratit.

Poslední pohyb se odehrává ve druhém táboře, kde dále mírně oslabuje hnutí ANO, ale není zřejmé, zda se takoví voliči k ANO vrátí či ke komu jinému se nakonec přikloní. Dosud v našem modelu posilovalo především hnutí SPD, zatímco oslabilo STAČILO! Vývoj u Motoristů sobě je nestálý a nacházejí se tak v situaci podobné hnutí STAN.

Za nás jako výzkumníky je ještě důležité zopakovat limity, které s sebou průzkumy a předvolební modely přirozeně nesou. Z analytického hlediska znamená volební zisk plus či mínus 2 procentní body v podstatě nulovou změnu. Uvědomujeme si ovšem, že rozdíly i v desetinách procent mohou ve skutečných volbách znamenat rozdílnou situaci pro povolební vyjednávání. Výzkumy nicméně takovou přesnost neumožňují. Další mimořádně důležitou souvislostí je, že předvolební model je vždy relevantní k době, kdy byla sbírána data. Nejedná se tak o předpověď toho, jak volby dopadnou, ale o zachycení odhadu volebních nálad v dané době. I nejčerstvější modely tak popisují stav alespoň týden před volbami. A poslední týden může pro výsledek voleb samotných znamenat ještě mnoho.

Detailní vývoj týdenního volebního modelu STEM za hlavní subjekty účastnící se voleb (od začátku roku 2025)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025, 1–39, N>1200, CAWI

Co čekat v posledním týdnu

V posledním týdnu se ke kampaním samotným přidávají další faktory. Vliv tak mohou mít předvolební debaty, zejména atraktivní duely krátce před volbami. Obvykle ale není důležité, jaká témata zástupci stran proberou, ale jaký dojem z debaty a výkonu kandidátů ve veřejnosti převládne.

Debaty také mohou posílit jeden z nejběžnějších volebních jevů, kdy se část nerozhodných voličů nakonec přikloní k tomu lídrovi, který přesvědčivěji působí jako hlavní lídr či jako hlavní vyzyvatel. V roce 2021 se tak zřejmě stalo v koncovce mezi koalicemi SPOLU a PirSTAN, když dojem u velmi nerozhodných voličů na poslední chvíli více přál koalici SPOLU a Petru Fialovi.

V rovině spekulací se nachází úvahy o tom, zda krátce před volbami přijde nějaká „podpásová“ zpráva na poslední chvíli, která by měla za cíl nějakého kandidáta či subjekt očernit bez toho, aby měli k dispozici čas adekvátně zareagovat. Takovou taktiku jsme mohli vidět v obou druhých kolech prezidentské volby, kde kandidoval Miloš Zeman. V případě sněmovních voleb však taková cesta nemusí být podobně efektivní.

Velkou neznámou představovala novinka volebního systému – korespondenční volba ze zahraničí. S ohledem na počet takto registrovaných voličů a na dosavadní počty zahraničních volících však můžeme říci, že vliv hlasů ze zahraničí bude jen marginální. Očekávatelný počet hlasů ze zahraničí je 30 až 40 tisíc, což bude nanejvýš necelé procento hlasů, rozdělené ovšem ještě do čtyř krajů.

Volební účast nakonec můžeme očekávat srovnatelnou s hodnotou, jíž dosáhla v říjnu 2021. Celkově můžeme také čekat, že ve volbách zvítězí hnutí ANO. Určitou otázkou pak je, jestli bude moci vzniknout jiná vláda než pod vedením tohoto hnutí. Poměrně velkou otázkou ale zůstává, nakolik stabilní a jednoznačnou vládu vůbec půjde složit. Zajímavá může být též role prezidenta, a to jak při pověření o sestavení vlády, tak při jmenování ministrů.

Nejzajímavější, a z hlediska povolebních konstelací klíčové bude sledovat osud subjektů kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny. Hnutí Přísaha velmi pravděpodobně nepřekročí svůj minulý výsledek a k této hranici se znovu nepřiblíží. Naopak čísla hnutí STAČILO! i Motoristů sobě nyní působí tak, že by se obě uskupení do Sněmovny probojovat měla. U STAČILO! nakonec rozhodne, jak se rozmyslí protestní voliči mezi nimi a mezi SPD. Pro Motoristy sobě pak bude klíčová účast jejich voličů, kteří jsou obvykle jedni z méně disciplinovaných.