Potřeba porozumění napříč generacemi
Na škále, kde jeden pól představuje názor, že starší lidé by měli více rozumět mladším, zatímco opačný pól zastává postoj, že pochopení by mělo přicházet od mladších vůči starším, se 39 % české společnosti drží neutrálního středu. Přesto lehce převažuje názor, že pochopení by měli více projevovat mladší lidé. S tímto tvrzením souhlasí 38 % české dospělé populace. Z pohledu jednotlivých věkových skupin vidíme, že starší lidé častěji volí středové hodnocení, avšak silně se u nich projevuje potřeba pochopení od mladší generace. „Téměř jedna čtvrtina Čechů nad 60 let silně podpořila tvrzení, že mladší lidé by pro ně měli mít více porozumění,“ upřesňuje analytička STEM Doris Borovcová. Naopak u mladší generace se objevuje větší rozptyl názorů. Mladší lidé se rovnoměrně dělí do tří skupin: jedna třetina očekává pochopení od starších, další třetina volí středovou pozici a poslední třetina se kloní k názoru starší generace, že by pochopení měli projevovat spíše mladší.
„Nakolik souhlasíte, či nesouhlasíte s následujícími výroky? U každé dvojice prosím vždy označte na stupnici 1 až 7, ke kterému výroku se Vy osobně spíše přikláníte.“
Solidarita jako finanční podpora mladých rodin a dětí
Pokud jde o přerozdělování veřejných finančních prostředků mezi životní úroveň důchodců a mladých rodin s dětmi, z dostupných zjištění vyplývá, že česká veřejnost by preferovala vyvážený přístup. „Ideálně aby se podpořily obě skupiny stejnou měrou,“ říká analytik STEM Martin Kratochvíl. Určitá část veřejnosti, zejména lidé ve věku 30 až 44 let, klade větší důraz na podporu mladých rodin a dětí. „Lidé v této věkové skupině se domnívají, že stát by měl prioritně zajistit dobrou životní úroveň mladých rodin,“ dodává analytička Doris Borovcová. Tento postoj může odrážet vlastní zkušenosti respondentů, kteří mají často malé děti a chtějí jim zajistit co nejlepší životní podmínky.
Také lépe zajištěné obyvatelstvo oproti celku přikládá vyšší prioritu dobré životní úrovně mladých rodin a dětí než důchodců. To může být v prvé řadě ovlivněno tím, že materiální zajištění částečně souvisí s věkem. Mezi dobře zajištěnými lidmi převažují ti v ekonomicky aktivním věku, zatímco důchodci tvoří menší část této skupiny. Navíc, lépe zajištění lidé mají častěji pravicové politické názory, které se promítají do názoru, že si lidé mají zajistit dobrou životní úroveň na důchod již během svého ekonomicky aktivního života.
„Nakolik souhlasíte, či nesouhlasíte s následujícími výroky? U každé dvojice prosím vždy označte na stupnici 1 až 7, ke kterému výroku se Vy osobně spíše přikláníte.“
Mezigenerační solidarita je nejsilnější v rámci rodiny
Názory Čechů na vzájemné povinnosti mezi generacemi jsou různorodé, i když převažuje silná ochota si v rámci rodiny pomáhat. Nejsilněji je vnímán závazek ve formě finanční pomoci dospělých dětí svým rodičům. S tím by souhlasily téměř tři čtvrtiny Čechů. Naopak nejkontroverzněji je vnímána povinnost rodičů spořit peníze, aby jejich děti něco zdědily. S takovým tvrzením nesouhlasí 64 % dospělých lidí. Tento názor může poukazovat jednak na to, že se nyní klade větší důraz na nezávislost a odpovědnost každé generace za své vlastní finanční zabezpečení. Stejně tak může odrážet přesvědčení, že zajištění dědictví je vnímáno spíše jako volitelná možnost než jako povinnost. Názory na zbylé dvě povinnosti jsou v české společnosti jako celku bez výrazné převahy kladné nebo záporné varianty odpovědi.
„Je podle Vás povinností…“
Nejčastěji přijímanou „mezigenerační povinností“ je finanční pomoc dospělých dětí rodičům, přičemž tento názor zastává až 79 % lidí ve věku 18 až 29 let. Je zajímavé, že stejná věková skupina silně podporuje i finanční závazek rodičů vůči svým dospělým dětem (72 %). Tato forma mezigenerační pomoci tedy vykazuje určitou reciprocitu. Častý souhlas s povinností rodičů finančně podporovat dospělé děti mezi nejmladšími respondenty souvisí s tím, že mnozí z nich stále studují a jsou na rodičích ekonomicky závislí, i když jsou již dospělí.
„Je podle Vás povinností dospělých dětí v případě potřeby finančně vypomoci svým rodičům?„
Nejmenší ochotu finančně pomáhat svým dospělým dětem deklarovali Češi ve věku 45 až 59 let, a to i přesto, že v celé společnosti je tato povinnost spíše přijímána, než odmítána. Silný nesouhlas vyjádřila téměř jedna čtvrtina lidí v této věkové skupině. Tito lidé jsou obecně častěji vyhranění vůči mezigeneračním povinnostem v rámci širší rodiny, což je zvláště zajímavé vzhledem k tomu, že právě tato generace mívá závazky jak vůči svým ještě žijícím rodičům, tak i vůči dospělým dětem.
„Je podle Vás povinností rodičů v případě potřeby finančně vypomoci svým dospělým dětem?“
Ve věkové skupině 45-59 let také převažuje negativní postoj k další povinnosti – podle 64 % z nich by prarodiče neměli mít povinnost pomáhat s péčí o vnoučata. Tento nesouhlas je ještě častější u žen než u mužů, ačkoli to jsou právě ženy, které často zastávají roli hlídajících babiček.
„Je podle Vás povinností prarodičů pomoci s péčí o vnoučata?“
Názor, že rodiče by měli spořit ve prospěch budoucích generací, v české společnosti ztrácí na významu. Ačkoli s tímto tvrzením převážně souhlasí mladší generace do věku 29 let, celkově převažuje názor, že to není povinnost rodičů. Nejsilnější nesouhlas projevují lidé starší 45 let, kde si tři čtvrtiny respondentů myslí, že spoření pro budoucí generace není nutné, a téměř 40 % vyjádřilo silný nesouhlas. „Přestože očekávání mezi generacemi jsou někdy protichůdná a určité generace se vůči některým povinnostem jasně vymezují, v české společnosti je významná část lidí, kteří alespoň v nějaké formě vyjádřili solidaritu vůči jiné generaci, a to zejména v rámci širší rodiny,“ uzavírá analytička Borovcová.
„Je podle Vás povinností rodičů spořit peníze, aby jejich děti něco zdědily?“
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. srpna – 8. září 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 049 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
