Informace z výzkumu Trendy 1/2005

Nejpříznivěji občané hodnotí Pavla Dostála. Stanislav Gross zastavil svůj propad.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. – 10. ledna 2005. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl rozsáhlý soubor 1706 respondentů.

Výsledky výzkumu provedeného na počátku letošního roku ukazují, že popularita premiéra Grosse, která po neúspěchu v podzimních volbách výrazně poklesla, naznačuje opět vzestup. Svou pozici v první pětici nejpopulárnějších politiků uhájili vedle premiéra i P. Buzková, M. Topolánek a P. Bém. V hodnocení P. Dostála, který se dostal na první místo a zároveň na vrchol historického vývoje své popularity, lze spatřovat zejména sympatie veřejnosti s jeho bojem se závažnou chorobou.

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 1/2005

Pramen: STEM, Trendy 2003 – 2005

Celkový pohled na žebříček popularity ukazuje, že všichni sledovaní politici si od listopadu polepšili. Jedinou výjimku představuje ministryně M. Emmerová, u níž pokračuje pokles příznivých hodnocení zaznamenaný v listopadu.

Největšího vzestupu, kromě již zmiňovaného P. Dostála, dosáhli M. Urban a C. Svoboda. U ministra průmyslu a obchodu mohlo zapůsobit jeho volání po zlepšení ochrany spotřebitele (v souvislosti s novoročními slevami v hypermarketech Carrefour). U ministra zahraničí lze příčinu pravděpodobně hledat v aktivitě jeho resortu v reakci na katastrofu v jihozápadní Asii.

Postavení na žebříčku popularity je do značné míry výsledkem známosti určitého politika ve veřejnosti. Pokud politik není příliš známý, jeho šance na celkově dobré umístění je malá. Nejméně známí jsou členové vlády M. Jahn, kterého stále nezná více než polovina obyvatel, a F. Bublan, J. Paroubek a J. Bureš, jež neznají dva občané z pěti. Stejný podíl nezná ani předsedu senátu P. Sobotku[1]. I mezi politiky, kteří jsou ve vládě už delší dobu, jsou tací, kteří nejsou známi čtvrtině občanů. Jde o ministry Ambrozka, Palase, Šimonovského, Urbana a Němce. Obdobný podíl nezná místopředsedu ODS P. Bendla, který je pravděpodobně vnímán především jako regionální politik.

Podívejme se také na odvrácenou stranu žebříčku popularity, na podíl lidí, kteří mají na konkrétní politiky „zcela nepříznivý“ názor. Nejvíce antipatií občané v listopadu 2004 pociťovali vůči M. Grebeníčkovi (42 %), Z. Škromachovi (35 %), M. Emmerové (31 %), I. Langerovi (27 %), K. Kühnlovi (23 %), M. Topolánkovi (21 %) a C. Svobodovi (20 %); na S. Grosse, stejně jako na M. Kalouska, má zcela nepříznivý názor 15 %.

Graf ukazuje hodnocení pětice politiků, kteří mají nejvyšší podíl nepříznivých (zcela + spíše) hodnocení.

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „zcela nepříznivý“ a „spíše nepříznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 1/2005

Následující tabulka přináší v klasickém žebříčku přehled o dlouhodobém vývoji popularity jednotlivých politiků (viz soubor ke stažení).

Při podrobnějším pohledu na data se již tradičně ukazuje, že popularita předsedů nejsilnějších stran je velmi vysoká uvnitř jejich vlastních elektorátů[2], ale slabší mezi sympatizanty ostatních stran. Zvláště zřetelné je to u předsedy KSČM M. Grebeníčka, naopak u S. Grosse jsou podíly příznivých hodnocení stoupenci jiných stran relativně vysoké. Ve srovnání s listopadem 2004 se ukazuje, že premiér opět získal zpátky alespoň část hlasů stoupenců KDU-ČSL (8 procentních bodů) i ODS (12 procentních bodů), které ztratil v průběhu podzimu.

Pramen: STEM, Trendy 1/2005