Negativní vnímaní předlistopadové komunistické strany je u nás silnější než na Slovensku

Informace ze společného výzkumu STEM a IVO 11-12/2004

Negativní vnímaní předlistopadové komunistické strany je u nás silnější než na Slovensku

Následující údaje vycházejí ze společného výzkumu veřejného mínění uskutečněného společnostmi STEM – Středisko empirických výzkumů Praha a IVO – Inštitút pre verejné otázky Bratislava v závěru roku 2004. Projekt navazuje na stejný česko–slovenský srovnávací výzkum, který se uskutečnil přesně před 10 lety. Zjištění tak umožňují unikátní srovnání vývoje a aktuálního stavu názorů veřejnosti na situaci v obou částech bývalé federace. Oba výzkumy jsou reprezentativní pro dospělou populaci ve věku od 18 let. V České republice proběhl výzkum ve dnech 29. 11. – 7. 12. 2004, na Slovensku ve dnech 12. – 22. 11. 2004. V ČR bylo dotázáno 1 681 obyvatel, v SR 1 277 obyvatel.

Potřeba vyrovnávání s minulostí na straně jedné a každodení realita rozmělňující vzpomínky na někdejší poměry na straně druhé patří k základním podmínkám, ze kterých vyrůstá stávající postoj veřejnosti k roli komunistické strany ve více než čtyřicetiletém poválečném období v naší historii. Kladné působení komunistické strany před rokem 89 připouští v obou zemích vždy jen menší část obyvatel (v ČR 23 % a v SR 35 %), ovšem zápornou roli ji přisuzují a jasné ne vyslovují častěji obyvatelé České republiky. Příznačné také je, že na rozdíl od Čechů a Moravanů jsou Slováci v hodnocení role předlistopadové komunistické strany méně rozhodní a častěji uvádějí odpověď „nevím“.

Pramen: STEM Praha, prosinec 2004 a Inštitút pre verejné otázky Bratislava, listopad 2004


Srovnání pohledu na působení komunistické strany před rokem 1989

Mezi těmi, kteří vyjádřili svůj názor (bez odpovědi neví) v %

Rok 2004 ČR SR
Kladný 3 8
Spíše kladný 21 33
Spíše záporný 36 37
Záporný 40 22

Pramen: STEM Praha, prosinec 2004 a Inštitút pre verejné otázky Bratislava, listopad 2004

Reflexe působení komunistické strany závisí v obou zemích na věku a stupni dosaženého vzdělání. Čím jsou lidé starší, tím častěji hodnotí roli komunistické strany před listopadem 1989 příznivěji. I tady jsou ovšem zřetelné rozdíly mezi Českou republikou a Slovenskem. Zatímco v ČR převažuje negativní pohled na předlistopadovou komunistickou stranu i u nejstarších generací nad 60 let, na Slovensku to neplatí. Na Slovensku je patrné, že tam lidé přestávají vnímat působení komunistů před rokem 89 negativně již od věku 45 let výše. Mezi lidmi nad
60 let potom již pozitivní mínění o předlistopadové komunistické straně mírně převládá. Charakteristickým rysem Slovenska je rovněž poměrně častá neschopnost zaujmout k působení předlistopadových komunistů jednoznačné stanovisko u mladých lidí do 30 let.

Vyšší stupeň vzdělání znamená vždy více negativního hodnocení ve vztahu k předlistopadové činnosti komunistické strany v obou zemích. Z hlediska politické orientace občanů je vcelku očekávané, že úlohu KSČ a KSS před rokem 1989 hodnotí v současné době kladně pouze jedinci, kteří se hlásí k levici. Za pozornost spíše stojí, že i mezi levicově zaměřenými lidmi je poměrně velká část těch, pro něž je působení předlistopadové komunistické strany nepřijatelné (v ČR 43 %, v SR 39 %). Na straně pravicově orientovaných lidí lze zejména v České republice hovořit o zcela jednoznačně negativním postoji k bývalé komunistické straně. Stejný postoj výrazně dominuje ovšem i u českých občanů, kteří se hlásí k politickému středu.


Pramen: STEM Praha, prosinec 2004 a Inštitút pre verejné otázky Bratislava, listopad 2004


Pro upřesnění vlivu politické orientace na názory a postoje veřejnosti obou zemí je možné ilustrovat názory jednotlivých elektorátů. Jednoznačné kritice podrobili v Česku působení komunistické strany před „sametovou revolucí“ příznivci ODS (záporné hodnocení dává 93 % z nich), nadprůměrně kritičtí jsou i sympatizanti ČSSD a KDU-ČSL (79 %, resp. 86 %). Pouze u přívrženců KSČM převažovaly opačné názory (záporné hodnocení jen 24 %). Na Slovensku patří k významnějším stranám, jejichž příznivci přiřkli komunistické straně před rokem 1989 zápornou roli, KDH (76 %), SDKÚ (72 %) a ANO (68 %). Kladná hodnocení převažovala pouze mezi příznivci KSS a ĽH-HZDS (záporné hodnocení 13 %, resp. 32 %). Sympatizanti strany Směr posuzují působení strany z poloviny kladně a z poloviny záporně.

V rámci hodnocení činnosti bývalé komunistické strany lze v ČR zachytit i to, jak se liší pohled lidí, kteří v KSČ v bývalém socialistickém Československu byli, a těch, co nikoliv. Mezi těmi, kteří někdy byli členy tehdejší vládnoucí strany, zhruba polovina vidí roli tehdejší strany kladně a polovina záporně. Mezi lidmi, kteří členy KSČ nikdy nebyli, je poměr jedna ku pěti.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text