Názory veřejnosti na způsob volby prezidenta

Marek Tomášek

Tisková konference STEM, 17. 10. 2002

Názory na úřad prezidenta sleduje STEM již dlouho dobu. Úřad prezidenta vnímá česká veřejnost vzhledem k ostatním ústavním institucím výjimečně zejména ve dvou aspektech.

Pevně zakotvená a setrvalá je úcta a vážnost (prestiž), kterou lidé úřadu přiznávají. Druhou výraznou a stabilní charakteristikou je požadavek politické neutrality a prezidentovy nestrannosti. Prezident je garantem hodnot, které překračují ideologické profily jednotlivých politických stran. Tento silný požadavek vyplývá z jiného typu politické odpovědnosti, který má prezidentský úřad v našem ústavním systému.

„Podle některých lidí je funkce prezidenta u nás spojována s velkou vážností a úctou, podle jiných je stejná jako jiné ústavní funkce. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“ (%)

Pramen: STEM, Trendy 1997-2001

Požadavek nadstranického prezidenta, který stojí zcela mimo politické strany

Pramen: STEM, Trendy 1997-2002

Prestiž a politickou neutralitu připisují prezidentskému úřadu dlouhodobě všechny skupiny obyvatel, neobjevují se žádné rozdíly mezi lidmi  různého věku, vzdělání nebo socioprofesního statusu.

Podobný názor na vážnost a úctu k úřadu mají i stoupenci různých politických stran. Obecně lze konstatovat, že se vydělují pouze sympatizanti KSČM, kteří poněkud častěji vnímají úřad jako běžnou funkci srovnatelnou s ostatními. Nadstranickost prezidenta požadují striktně sympatizanti všech politických stran.

Způsob volby prezidenta

Jak se přibližuje konec volebního období prezidenta Václava Havla, stupňuje se i debata o způsobu volby nového prezidenta. Jednotlivé politické síly (strany a uskupení) navrhují a představují postupně svoje kandidáty na nejvyšší státní úřad. Ruku v ruce s návrhem kandidátů se objevují i názory na nejvhodnější způsob volby prezidenta. Výroky některých politiků jsou překvapivé, veřejnost má však poměrně rozhodný názor. Volbu prezidenta hlasováním obyvatel požadovalo 85 % veřejnosti.

„Myslíte si, že prezident by měl být v naší republice volen přímo,
 hlasováním všech občanů?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2002

Požadavek přímé volby jde napříč všemi skupinami obyvatel. Tento názor není podmíněn generačními rozdíly ani rozdíly ve vzdělání. Shodují se na něm stejnou měrou muži i ženy. Není ovlivněn ani sociálním postavením a hmotným zajištěním.

Do názoru na přímou volbu prezidenta se promítají sympatie k politickým stranám. Mezi lidmi, kteří v letošních parlamentních volbách hlasovali pro ODS, je nejvíce odpůrců všelidového hlasování. Ale i tam je odpůrců přímé volby necelá čtvrtina.

Pramen: STEM, Trendy 9/2002, počet dotázaných 1282

* Zahrnuje odpovědi Koalice, KDU-ČSL a US-DEU (volby do PS červen 2002)

Zavedení nového prvku přímé demokracie do ústavy souvisí s výjimečným postavením prezidentského úřadu. Lidé kteří si slibují od prezidenta „politickou neutralitu“, požadují přímou volbu častěji než ti, kteří v neutralitu prezidentského úřadu nevěří.

Pramen: STEM, Trendy 9/2002, počet dotázaných 1282

Názor veřejnosti na volbu prezidenta je zřejmý. Týká se tento požadavek již nejbližších prezidentských voleb? Nový prezident by měl vzejít z občanského hlasování podle 79 % české veřejnosti.

„Považujete za důležité, aby přímým hlasováním všech občanů byl volen již nový prezident počátkem příštího roku?“

Pramen: STEM, Trendy 9/2002, počet dotázaných 1282

Z kombinace obou názorů je zjevné, že požadavek přímé volby není nepodloženou a nahodilou představou či vágním názorem. Více jak 90 % obyvatel zastává konzistentní hledisko (jsou pro přímou volbu obecně a přímou volbu nového prezidenta anebo odmítají obě možnosti). Zůstává zde 8 % lidí, kteří by chtěli přímou volbu prezidenta, která by se však netýkala voleb na začátku roku. Jejich stanovisko lze vysvětlit opatrností a varováním před ukvapenou změnou ústavy.

Pramen: STEM, Trendy 9/2002, počet dotázaných 1282

Požadavek na přímou volbu prezidenta v nejbližších volbách jde napříč všemi skupinami obyvatel a to i z hlediska politických sympatií. Mezi voliči ODS je v případě volby příštího prezidenta také více odpůrců přímé volby, ale jejich podíl není příliš významný.

I do názoru na způsob volby příštího prezidenta se promítá požadavek na neutralitu prezidentského úřadu. Příští prezident by měl být volen přímo spíše podle lidí, kteří požadují jeho nestrannost.

Mezi obecným požadavkem na přímou volbu prezidenta a požadavkem na přímou volbu nového prezidenta lze najít jeden podstatný rozdíl. Obecný požadavek vyjadřuje touhu po trvalé změně ústavy, do požadavky na přímou volbu následujícího prezidenta se promítají už i konkrétní představy o tom, kdo by se prezidentem měl stát. Mezi lidmi, kteří si nemyslí, že je lhostejné, kdo se stane prezidentem, je více těch, kteří souhlasí s přímou volbou nového prezidenta.

Kandidáti na prezidenta

V zářijovém výzkumu jsme nabídli respondentům k posouzení devět kandidátů na funkci prezidenta. Respondenti měli seřadit tyto kandidáty v pořadí od nejlepšího kandidáta až po místo pro kandidáta, který je podle nich nejhorší („V únoru 2003 skončí Václavu Havlovi poslední prezidentské období. Předložím Vám nyní kartu se jmény osob, o kterých se v tisku hovořilo jako o možných kandidátech na funkci prezidenta. Seřaďte, prosím, tato jména do pořadí od kandidáta, kterého Vy osobně považujete na funkci prezidenta za nejlepšího, až do posledního místa pro kandidáta, o kterém se domníváte, že by byl pro funkci prezidenta nejhorší. Pokud nevíte přesně, stačí Váš pocit či odhad.“).

Výběr kandidátů byl samozřejmě limitován tím, jaká jména se v té době ve spekulacích v médiích či z politických stran objevovala. V seznamu proto například nejsou zahrnuti někteří politici, o nichž by nyní v „minireferendu“ měli rozhodovat voliči ČSSD (J.Bureš, M.Potůček), kandidát navržený KSČM (M.Kříženecký), a naopak jsou uvedeni ještě jiní, kteří kandidaturu odmítli (I.Wilhelm) nebo o ní neuvažují (J.Šiklová, V.Železný).

Pramen: STEM, Trendy 9/2002, počet dotázaných 1282

Poněkud odlišný obraz – a pro vyhlídky jednotlivých uchazečů asi reálnější – nabízí porovnání, kterého z kandidátů by jako prezidenta rádi viděli voliči čtyř parlamentních uskupení, jejichž poslanci a senátoři budou s největší pravděpodobností o nástupci Václava Havla v únoru 2003 rozhodovat.

I v tomto srovnání si vede velmi dobře Otakar Motejl, který je nejpřijatelnější možností pro voliče ČSSD (nebyli jim však nabídnuti například J.Bureš a M.Potůček) i pro voliče KSČM
(z nichž by však mnozí nepochybně hlasovali pro svého uchazeče M. Kříženeckého, který byl nominován až počátkem října). Lidé, kteří v červnových parlamentních volbách dali hlas Koalici, staví na první místo svého žebříčku poměrně vyrovnanou trojici v pořadí P.Pithart – O.Motejl – T.Halík, zatímco pro voliče ODS je stále jednoznačně nejlepším uchazečem
o prezidentské křeslo V.Klaus.

Nejlepší kandidáti na prezidenta podle mínění voličů parlamentních stran v červnu 2002

Pramen: STEM, Trendy 9/2002, počet dotázaných 1282

Pouze v případě názorů na Tomáše Halíka se mezi sebou odlišují lidé, kteří mají rozdílný názor na politickou nezaujatost prezidenta. Mezi těmi, kteří souhlasí s prezidentovou neutralitou, je poněkud více stoupenců Tomáše Halíka. Posouzení nezaujatosti prezidenta neovlivňuje názory na ostatní kandidáty.

V době konání výzkumu uváděli na prvním nebo druhém místě Václava Klause častěji lidé, kteří byli obecně proti přímé volbě prezidenta. To souvisí zřejmě s rozšířením tohoto postoje zejména mezi voliči ODS. Pořadí dalších kandidátů se neodvíjí od názoru na přímou volbu.