INFORMACE Z VÝZKUMŮ STEM TRENDY
PRO RATIFIKACI LISABONSKÉ SMLOUVY JE V SOUČASNOSTI 47 % NAŠICH OBČANŮ. JEN 23 % LIDÍ VŠAK TÉTO SMLOUVĚ ROZUMÍ.
Občané ČR jsou v otázce schválení Lisabonské smlouvy parlamentem nejednotní. Mírně však převládá představa, že by Parlament ČR Lisabonskou smlouvu ratifikovat neměl (53 %). Lidí, kteří dopadům nové Reformní smlouvy EU rozumí, je poměrně málo (23 %) a tento podíl se v čase zatím nemění.
Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativního výzkumu STEM ze série Trendy. Výzkumné šetření se uskutečnilo ve dnech 13.–23. 6. 2008 na souboru 1244 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru.
Nová Reformní smlouva EU byla v polovině prosince minulého roku podepsána představiteli členských států, v platnost však může vstoupit až v okamžiku, kdy ji všechny členské státy ratifikují. Dosavadní hladký průběh schvalování této smlouvy v členských státech EU narušily zamítavé výsledky irského referenda a v některých členských státech EU (včetně ČR, kde se čeká na rozhodnutí Ústavního soudu) zatím parlament o Lisabonské smlouvě nehlasoval.
Jak vidí schvalování Lisabonské smlouvy česká veřejnost? Výsledky výzkumu uskutečněného v polovině června ukazují, že Češi jsou v názorech na schválení přepracované „euroústavy“ nejednotní. Bezmála polovina (47 %) dospělé české populace si myslí, že parlament by měl novou Reformní smlouvu schválit, o něco více než polovina (53 %) je proti ratifikaci této smlouvy. Distribuce odpovědí, kdy krajní varianty („určitě ano“ a „určitě ne“) označil jen malý podíl respondentů a zbytek se rovnoměrně rozdělil mezi odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“, ukazuje na mělkou zakotvenost názorů veřejnosti. Důležité je i to, že jen malý podíl lidí (23 %) deklaruje, že rozumí změnám a dopadům, které by přijetí Lisabonské smlouvy přineslo. Třetina veřejnosti přiznává, že obsahu Lisabonské smlouvy vůbec nerozumí, a další dvě pětiny populace (43 %) říkají, že spíše nevědí, o čem Lisabonská smlouva je.Názory na ratifikaci nové reformní smlouvy byly poprvé zjišťovány v únoru 2008. Při pohledu na distribuci odpovědí je nutné říci, že postoj lidí k otázce schválení Lisabonské smlouvy se zřejmě i vlivem zamítavého irského výsledku poněkud změnil. Statisticky tato změna není velká, ale psychologicky je výrazná: z mírné převahy zastánců ratifikace této smlouvy jsme se dostali do situace mírné převahy těch, podle nichž by Parlament ČR novou reformní smlouvu ratifikovat neměl. Malé povědomí lidí o obsahu Lisabonské smlouvy se přitom od února nezměnilo.