Názory na kvality našich vedoucích politiků

Názor, že současní vedoucí politici jsou na vyšší odborné úrovni a schopnější než čelní komunističtí funkcionáři, zastává málo přes polovinu občanů (54 %). Podle tří čtvrtin občanů (77 %) nejsou dnešní čelní politici čestnější a poctivější, a ještě o něco více (82 %) je občanů, kteří se nedomnívají, že mají méně výhod, než měli politici před rokem 1989.

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2008

SOUČASNÉ POLITICKÉ ŠPIČKY NEMAJÍ PODLE OBČANŮ LEPŠÍ MORÁLKU A MÉNĚ VÝSAD NEŽ JEJICH KOMUNISTIČTÍ PŘEDCHŮDCI

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2. – 8. ledna 2008. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl rozsáhlý soubor 1362 respondentů.

Společnost STEM se občanů opakovaně už od první poloviny 90. let ptá na jejich názor na současné vrcholné české politiky v porovnání s představiteli režimu před rokem 1989. Z výsledků vyplývá, že veřejnost je k dnešním politickým představitelům dosti kritická. Jen mírně převažuje mínění, že jsou na vyšší odborné úrovni a schopnější než čelní funkcionáři komunistického režimu, a srovnání z hlediska morální úrovně a z hlediska výsad a privilegií, jimiž disponují, dopadá pro současné politiky ještě kritičtěji. Tři čtvrtiny občanů si nemyslí, že jsou čestnější a poctivější, a ještě o něco více je těch, kteří se nedomnívají, že mají méně výhod, než měli politici před rokem 1989. (V této souvislosti je třeba výslovně upozornit, že záporné odpovědi nemusí znamenat, že současní politici jsou horší než předlistopadoví; znamenají jen, že nejsou z daného hlediska lepší!) Výzkum rovněž zjistil, že přes 80 % lidí má za to, že vrcholní politici nedbají dostatečně na veřejné mínění.

Pramen: STEM, Trendy 2008/1, 1362 respondentů

Grafy časového vývoje názorů ukazují, že pohled na současné politiky v porovnání s předlistopadovými se víceméně stabilizoval už ve druhé polovině 90. let. Krátkodobý výkyv směrem k příznivějšímu hodnocení zejména morální úrovně byl zaznamenán jen na počátku roku 2003, kdy byla poměrně čerstvě u moci koaliční vláda vedená Vladimírem Špidlou. Aktuální výsledky naopak naznačují u tohoto aspektu nárůst skepse, který sice není dramatický, ale dosahuje rekordní hodnoty za uplynulých 15 let.