Názory na Evropskou ústavní smlouvu

INFORMACE Z VÝZKUMU TRENDY 6/2005

Názory na Evropskou ústavní smlouvu

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1.–6. 6. 2005. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1651 respondentů.

Postoje našeho obyvatelstva k otázkám souvisejícím s EU byly systematicky zkoumány před referendem k našemu vstupu do Unie. Ukázalo se tehdy, že v souvislosti s Evropskou unií existuje řada otázek, které je třeba naší veřejnosti srozumitelně a jasně vysvětlit. Jednoznačný výsledek referenda, jak je to po volbách obvyklé i v jiných zemích, však diskusi o Evropské unii oslabil a svým způsobem odsunul na vedlejší kolej. Neúspěšná referenda o přijetí Evropské ústavní smlouvy (dále Euroústavy) však připomněla, že nejen u nás, ale i v zakládajících zemích Unie existuje v souvislosti s evropskou integrací řada palčivých otázek, které nebyly dosud náležitým způsobem zodpovězeny. Ve Francii to byla otázka sociálních jistot, která i u nás ve výzkumech STEM byla pro veřejnost tím hlavním (ale opomenutým!) problémem, v Nizozemí zase otázka vztahu malých a velkých zemí EU, která i u nás měla pro lidi značný význam. I když stát nevěnoval odrazu EU ve vědomí českého obyvatelstva v posledních dvou letech systematickou pozornost, základní data existují. Nabízíme pohled na Euroústavu, jak se jeví v letošních výzkumech STEM.

Diskusi o Euroústavě zaznamenala většina našich obyvatel. Povědomí o ní se zvyšuje (od února 2005 se zvýšilo o pět procentních bodů), dvě pětiny lidí však diskusi stále nezaznamenaly. Uvažme, že citovaný výzkum byl proveden na počátku června, kdy se o neúspěšných referendech ve Francii a Holandsku v médiích velmi hojně diskutovalo.

I když nedávná debata o ratifikaci Euroústavy byla velice živá, většina lidí pokládá informace o Evropské ústavní smlouvě za nezajímavé. Nepochybně se zde stále promítá fakt, že lidé vidí otázky kolem Evropské unie jako něco vzdáleného a odtažitého, co příliš nesouvisí s naším vnitropolitickým vývojem. Významné je ale asi i to, že informace o Evropské unii nejsou dostatečně jasné a srozumitelné. Nezájem vidíme častěji u žen a u mladých lidí a celkem logicky i mezi lidmi s nižším vzděláním ( u osob se základním vzděláním zájem tvoří jen 20%). I ve skupině lidí s vysokoškolským vzděláním, kde diskusi zaznamenalo 78% z nich, tuto problematiku sleduje se zájmem jen 57%.

V souvislosti s neúspěšnými referendy ve Francii a Holandsku u nás stále častěji zaznívají hlasy o tom, že referendum o Euroústavě není potřebné. Je však třeba mít na paměti, že referendum je u nás obecně populární institut téměř pro 80% lidí. Navíc podíl lidí, kteří v souvislosti s Euroústavou požadují referendum, se přes počáteční váhání výrazně zvyšuje.

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 4, 6

Víme, že lidé nemají o Euroústavě valné znalosti a že se o Euroústavu ani příliš nezajímají. Nepřekvapí proto příliš, že nad svým rozhodnutím v případném referendu o Euroústavě téměř polovina našich lidí silně váhá. Opět váhají více ženy, nenalezneme však velké rozdíly v názorech různých věkových a vzdělanostních skupin. Jednoznačnější postoj k ústavě projevují lidé spíše na politické levici, zvláště příznivci KSČM.

Pramen: STEM, Trendy 2005/6, 1651 respondentů

Způsob hlasování v případném referendu o přijetí Euroústavy se po neúspěších referend ve Francii a Holandsku a následné vzrušené debatě změnil. V minulých měsících výzkumy STEM i dalších firem ukazovaly většinovou podporu ústavy zhruba na úrovni 60%. Některé výzkumy naznačovaly určitý povlovný trend poklesu, ten však se stal počátkem června velmi výrazným. Uprostřed vzrušené debaty o Euroústavě počátkem června by pro ústavu v referendu mělo tendenci hlasovat jen 42% našich občanů. Pro ústavu by častěji hlasovaly ženy oproti mužům (46% oproti 38%). Ústavu podporují spíše mladí lidé a lidé s vyšším vzděláním. Ani ve skupině vysokoškoláků však na začátku června netvoří odpověď „Ano“ většinu. Mezi současné opory kladného stanoviska patří příznivci ČSSD a KDU-ČSL.

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 4, 6

Pramen: STEM, Trendy 2005/6, 1651 respondentů

Účast v referendu by podle současných nálad obyvatel byla poměrně vysoká: 49 % lidí na otázku po účasti odpovídá variantou „Ano“, jen 16% uvádí „Ne“ a 35% není dosud rozhodnuto. Zajímavý výsledek se ale ukáže, zpracujeme-li odpovědi o hlasování v referendu společně s předpokládanou volební účastí. Zde se ukáže, že mezi pravděpodobnými voliči by byl výsledek referenda jen těsné „Ne“. Oproti tomu mezi nerozhodnutými a mezi nevoliči je tendence volit „Ne“ velmi výrazná. Jinými slovy to znamená, že nesouhlas s Euroústavou je v současné době neaktivní, že značná část lidí s negativním názorem by při referendu zůstala doma.

Pramen: STEM, Trendy 2005/6, 1651 respondentů

Vytvoříme-li jednoduchou kombinační typologii z průniku tendence volit Ano či Ne v referendu s tím, zda lidé nad svojí volbou váhají, ukáže se, že stanovisko „Ne“ je v současné době nejen častější, ale i pevnější, intenzivnější. Pevných stoupenců Euroústavy je u nás dnes jen 20%, zatímco pevných odpůrců něco přes třetinu.