Názorové a postojové profily stoupenců politických stran

Libor Konvička

Tisková konference STEM, 25. 9. 2001

Politické a ideologické orientace

Tradičním měřítkem politického smýšlení je zařazení na škále levice – pravice. Sociologický výzkum potvrzuje trvající platnost těchto kategorií pro analýzu veřejného mínění. Respondenti se na škále levice – pravice snadno a bez váhání zařazují; a co je důležité, stoupenci levice či pravice se vyznačují takovými názory a postoji, které v podstatě odpovídají tomu, co běžně s obsahem pojmů „levice“ a „pravice“ spojujeme. Pokud se někdo přihlásí k „pravici“, téměř jistě bude stoupencem tržní ekonomiky, jeho názory budou směřovat spíš k individualismu než kolektivismu, sociální nerovnost bude považovat za správnou nebo alespoň nevyhnutelnou a podobně. Proto kategorie „levice“ a „pravice“ vymezují podstatnou dělící linii politického veřejného mínění. Můžeme sice stanovit i jiné diferenciační linie, například „liberalismus – konzervativismus“ nebo „globalismus – antiglobalismus“. Zkušenosti z výzkumů STEM však ukazují, že se v těchto termínech lidé mnohem hůře poznávají, připisují jim různé významy nebo dokonce jejich významu nerozumí.

Zařazení na škále levice – pravice dobře popisuje ideologické a politické orientace stoupenců českých politických stran. Potvrzuje se platnost obvyklé interpretace jejich ideologického zaměření. Zprava: ODS, US (případně 4K), KDU-ČSL, ČSSD, KSČM. (Za příznivce 4K považujeme ty respondenty, kteří uvedli, že by volili jmenovitě 4K, nikoli některou ze stran tvořících tuto koalici.) Toto kontinuum však není plynulé ani symetrické. Kontrastně vystupují ideologicky vyhranění stoupenci ODS a zejména KSČM. Stoupenci ostatních stran se sesunují ke „středu“.

„V politice se často používají pojmy ´pravice´ a ´levice´. Kam byste se sám(a) zařadil(a), kam svými názory patříte?“

(Názory stoupenců politických stran.)

Pramen: STEM, Trendy 2001/9

Kromě sebezařazení na ose levice – pravice se ale nabízejí i další ukazatele politické a ideologické orientace stoupenců politických stran – srovnání současného a minulého režimu, volba mezi principy „osobní svobody“ a „rovnosti“, názor na optimální model ekonomiky a také hodnocení participačních možností občana v současném režimu. Výsledky těchto srovnání ukazují, že ideová tvářnost českého politického mínění je ohraničena především jasně narýsovanými pozicemi ODS a KSČM. Stoupenci ODS jsou ideově důslední – pravicoví, stoupenci tržní ekonomiky, liberálně orientovaní a ztotožnění se současným režimem. Sympatizanti KSČM jsou skupinou zastávající, opět důsledně, stanoviska zcela opačná. Stoupenci US a 4K představují skupinu blížící se názorům příznivců ODS, jejich stanoviska jsou však méně kategorická. Stoupenci KDU-ČSL a ČSSD se naproti tomu vyznačují především vyhýbavostí (důraz na „středovou“ pozici), nevyhraněností stanovisek (společná kritická distance vůči současnému režimu, ale preference liberálního principu osobní svobody u KDU-ČSL a kolektivistického principu sociální rovnosti u ČSSD).

„Když vezmete všechno dohromady a srovnáte současný a minulý režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?“

(Hodnocení stoupenci politických stran.)

Pramen: STEM, Trendy 2001/6

„Kterému typu ekonomiky dáváte pro naši zemi přednost?“

(Stanoviska příznivců politických stran.)

Pramen: STEM, Trendy 2001/5

„Jsou lidé, kteří tvrdí, že v současném režimu může každý člověk uplatit svůj názor a alespoň trochu přispět k řešení veřejných a politických otázek. Jiní tvrdí, že moc mají v rukou výhradně politici a obyčejný člověk je zcela bezmocný. Který výrok je bližší Vašemu názoru?“

1. výrok: Každý může alespoň trochu uplatnit svůj názor.

2. výrok: Obyčejný člověk je zcela bezmocný.

Pramen: STEM, Trendy 2001/2

„Který z následujících výroků více odpovídá Vašemu názoru?“

1. výrok: Důležitá je jak svoboda, tak rovnost. Kdybych si ale musel(a) vybrat jednu, pokládám osobní svobodu za důležitější, to znamená, že každý může žit svobodně, rozvíjet se bez cizího omezování.

2. výrok: Důležitá je jak svoboda, tak rovnost. Kdybych si ale musel(a) vybrat jednu, pokládám rovnost za důležitější, to znamená, že nikdo není v podřadném postavení a že rozdíly mezi lidmi nejsou příliš velké.

Pramen: STEM, Trendy 2001/2

Národní vs. evropské hodnoty

„Otázka národní“ u nás vždy byla otázkou prakticko-politickou, dotýkala se ideologických symbolů a ostře rozdělovala společnost. V minulosti byla vnímána hlavně jako otázka česko – německá (či rakouská), případně protestantsko – katolická, dnes nabývá odlišného kontextu. Jde o to, nakolik se česká společnost má podílet na integračních procesech, které oslabují tradiční institucionální atributy národních států. Výsledky výzkumu ukazují, že evropská, resp. euroamerická orientace je vnímána ideologicky – tedy jako „prozápadní“ – a má podporu stoupenců pravicových stran. Naopak stoupenci levice reagují na kolaps socialismu a návrat České republiky mezi země Západu zdůrazňováním hodnot národních (ve zřejmém rozporu s tradicí levicového smýšlení). Důraznými obhájci hodnot národní svébytnosti se tak stali komunisté. Znovu se potvrzuje i rozpačité, nedotvořené hodnocení stoupenců KDU-ČSL a ČSSD.

Evropská orientace má v našich politických souvislostech praktickou podobu začlenění do Evropské unie. Výsledky výzkumu současně ukazují, že naprostá většina sympatizantů ODS, US nebo 4K by v referendu hlasovala pro vstup do EU a také nemá pocit, že se málo staráme o národní svébytnost. Stojí za zdůraznění, že stanoviska příznivců ODS, US a 4K se v tomto ohledu liší jen málo. Ukazuje se tedy, že euroskepticismus a zdůrazňování národních zájmů, patrné u představitelů ODS, nevedlo mezi stoupenci této strany k ochladnutí sympatií pro EU ani k pocitu ohrožení národní svébytnosti.

„Jaké by bylo v současné době Vaše rozhodnutí v případě vyhlášení referenda o vstupu do Evropské unie?“

(Hodnocení příznivci strany.)

Pramen: STEM, Trendy 2001/9

„Existuje názor, že se dnes příliš dbá na to, co řekne cizina, a že se málo staráme o naši národní hrdost a naši národní svébytnost.

Souhlasíte s takovým názorem?“

(Podíly kladných odpovědí v %. Hodnocení příznivci strany.)

Pramen: STEM, Trendy 1999/2

Sociálně psychologické předpoklady politického smýšlení

Základními složkami politického smýšlení obvykle rozumíme názory na určité politické principy a cíle a vztah k ideologickým symbolům, tedy cosi, co je – vzhledem k jednotlivému občanu – mimoosobní a nadřazené. Do politického smýšlení se ale promítají i některé osobní vlastnosti, především ty, které mají význam pro uplatnění individua ve společnosti. Takovou vlastností je například schopnost adaptace, přičemž v našich podmínkách se adaptabilita ukazuje jako dvojnásob významná. Změna režimu po roce 1989 totiž znamenala značné nároky na mentální pružnost a adaptabilitu obyvatel. Lidé, kteří nemají rádi změny a obtížně se jim přizpůsobují, se ocitli v nevýhodě. Tato nevýhoda vedla k pocitu nejistoty a ohrožení, a mnohdy skutečně k neúspěchům a ztrátám. Výsledky výzkumu také ukazují, že mnohem častěji se cítí v životě neúspěšnými lidé nepřipravení snášet změny (špatná adaptabilita je skutečným hendikepem).

Člověk může svůj život rekapitulovat s pocitem uspokojení, úspěchu nebo naopak hořkým pocitem prohry. Životní neúspěchy může člověk přičíst na vrub sám sobě, své nedostatečnosti, nebo také může obvinit „poměry“.

Za těchto okolností se jak mentální pružnost, tak pocit životního (ne)úspěchu stávají faktory, které mají značný význam pro politické a ideologické zaměření. Lidé, kteří nemají změny v oblibě a špatně se s nimi vyrovnávají, se častěji řadí k odpůrcům režimu. Rovněž lidé, kteří svůj život berou jako nepodařený, se častěji hlásí k levici a preferují levicové politické strany. Ukazuje se přitom, že vazba: špatná adaptabilita, neúspěch v životě – levicové smýšlení, je velmi silná. Platí samozřejmě také implikace opačná: dobrá adaptabilita, úspěch v životě – pravicové smýšlení.

Nepochybný je také vztah mezi věkem a vzděláním na jedné straně a mentální pružností na straně druhé. Mladí a vzdělaní lidé jsou změnám vstřícnější nebo se s nimi alespoň lépe vyrovnávají. Podobně platí, že lidé mladí a vzdělaní častěji hodnotí svůj život jako úspěšný. Tyto demografické faktory mohou působit nezávisle i se prolínat s faktory politickými. Můžeme předpokládat, že u stoupenců KDU-ČSL jsou nechuť ke změnám a pocit životního neúspěchu dány vyšším věkem sympatizantů této strany. U sympatizantů KSČM jsou pocit životní prohry a krajní neochota ke změnám zřejmě dány prolnutím oněch faktorů.

„Řekl(a) byste o sobě, že jste člověk, který:“

Pramen: STEM, Trendy 2001/9

 „Považujete se dnes Vy osobně za úspěšného člověka?“

Pramen: STEM, Trendy 2001/9

Souhlas stoupenců politických stran s programovými prioritami

Politické strany formulují své programové principy v souladu s obecnými politickými cíli a ideologickými východisky, ale vždy s ohledem na propagandistický účel. Programové principy musí odpovídat očekávání stoupenců, ale také vyhovovat zájmům širší veřejnosti. Programové principy českých politických stran jsou formulovány především tak, aby vyhovovaly co největšímu okruhu občanů.

Výsledky výzkumu ukazují, že s programovými principy stran se ztotožňují nejen jejich stoupenci, tyto principy jsou dostatečně atraktivní i pro stoupence stran ostatních. (Programové principy, k nimž se respondenti vyjadřovali ve výzkumu, byly upřesněny po konzultacích s tiskovými mluvčími stran.) Existují však výjimky. Například zaujetí představitelů ODS pro omezení prezidentských pravomocí nemá podporu veřejného mínění ani řadových stoupenců ODS. Totéž platí pro plán důchodové reformy prosazovaný US, s nimiž nesouhlasí většina veřejnosti i příznivců US.

Bližší pohled ukazuje, že největší atraktivitu mají jednoduché a obecně formulované programové cíle, které reagují jednak na pocit nedostatku právních jistot a spravedlnosti a za druhé na pocit nedostatku sociálních jistot. Naopak programové zásady, které chtějí zavádět „novoty“, jako například důchodová nebo daňová reforma, jsou méně atraktivní.

Hodnotové orientace stoupenců parlamentních stran

Jsou-li programové zásady politických stran vztaženy k obecně atraktivním hodnotám jako spravedlnost a sociální jistoty, stanou se přijatelnými pro většinu občanů. Lidé se velmi rozcházejí v názorech na to, jak dosáhnout důležitých společenských cílů, ale nepříliš se liší v tom, které cíle jsou důležité.

Podobně platí, že v názoru na to, co je v životě důležité, že lidé příliš neliší. Pro všechny dotázané bez rozdílu politické orientace jsou nejpřednějšími hodnotami zdraví a rodina. Odhlédneme–li od těchto obecně významných hodnot, ukazuje se, že lidé si nejvíce cení kontaktu s přáteli a užívání volného času. Ukazuje se sice, že sociální kontakty jsou hodnotou významnější pro stoupence levice s starší osoby, kdežto u lidí orientovaných napravo, mladších a vzdělanějších poněkud vzrůstá význam kariéry (kariéra, úspěch v práci, uznání ve společnosti) a konzumu (majetek, peníze, stylové oblečení a zařízení). Rozdíly však nejsou zásadní. (Z tohoto schématu se ovšem vymykají stoupenci 4K.)

Hodnotové orientace stoupenců parlamentních politických stran

Pramen: STEM, Trendy 2001/9