Naši občané jednoznačně očekávají, že vstup do EU nám přinese Evropu bez hranic

Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů.

Naši občané jednoznačně očekávají, že vstup do EU nám přinese Evropu bez hranic

Zpráva prezentuje výsledky rozsáhlého reprezentativního průzkumu, který uskutečnil STEM v rámci projektu Zpětná vazba komunikační strategie České republiky před vstupem do EU, jehož řešitelem je konsorcium Sofres-Factum s.r.o. a STEM s.r.o.

Průzkum byl proveden ve dnech 5.-12.3.2001. Dotázáno bylo 2075 občanů starších 18 let na celém území ČR. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem.

Vstup do Evropské unie nám nepochybně přinese změny, které se promítnou i do každodenního života lidí. Poměrně značná část veřejnosti se obecně změn obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Zejména starší lidé
(ve věku nad 60 let) se obávají, že se nedokážou změnám přizpůsobit (z nich má obavy skoro 70 %).

Jakou nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají? Porovnáme-li průzkumy z dvou posledních let, pak je poměrně nápadný posun ke konkrétnějšímu označení změn. V reakcích na otevřenou otázku ubylo odpovědí „nevím“ a klesl také podíl odpovědí „integrace do Evropy“, což je obecné, povšechné vyjádření, které lze konkrétně „rozebrat“ – pro někoho je naplněno třeba volným pohybem osob, pro jiného se projeví zkvalitněním právního řádu, někdo s ním spojuje ohrožení české suverenity. Vysoký podíl v položce „ostatní“ je z větší části tvořen protichůdnými výpověďmi z oblasti podnikání – zhruba stejný podíl osob (4 %) si myslí, že se vstupem do EU možnosti pro naše podnikatele rozšíří, ale stejně silný je i názor, že v tvrdé konkurenci naši výrobci neobstojí a budou likvidováni.

Za pozornost stojí i výrazný odstup, který měl v březnu 2001 na prvním místě žebříčku volný pohyb osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU.

Pramen: STEM, Trendy 10/2000, 3/2001

Pramen: STEM, Trendy 3/2001

Pořadí „nejdůležitějších změn po vstupu do Evropské unie“ je v podstatě stejné u lidí, kteří mají základní představu o tom, co od nás vstup do Evropské unie bude vyžadovat, a u občanů, kteří ani tuto základní představu nemají. Navzájem se tyto skupiny liší pouze jiným podílem odpovědí „nevím“ a poněkud větším akcentem lidí neznalých na sociální sféru – to je dáno tím, že mezi lidmi s nižším sociálním statusem jsou lidé nemající ani základní představu o EU početnější než ve skupinách sociálně silnějších.

Podobné dobře předvídatelné rozdíly jsou i v různých sociodemografických tříděních (podle věku, vzdělání, sociálního postavení apod.). Na prvním místě se udržuje „volný pohyb osob“ (většinou se značným odstupem) a další pořadí se mění v závislosti na tom, jak mnoho z výhod budoucí integrace České republiky do Evropské unie mohou příslušníci dané skupiny využít, respektive v jak velké míře je určitá skutečnost může v jejich životě ohrozit. Volný pohyb osob je na prvním místě v žebříčku dokonce i u lidí, kteří by v referendu hlasovali proti vstupu do EU – teprve za ním jsou obavy ze zhoršení sociální situace, ztráty suverenity apod.