Naši občané jednoznačně očekávají, že vstup do EU nám přinese Evropu bez hranic

Naši občané jednoznačně očekávají, že vstup do EU nám přinese Evropu bez hranic

Zpráva prezentuje výsledky rozsáhlého reprezentativního průzkumu, který uskutečnil STEM v rámci projektu Zpětná vazba komunikační strategie České republiky před vstupem do EU, jehož řešitelem je konsorcium Sofres-Factum s.r.o. a STEM s.r.o.

Průzkum byl proveden ve dnech 5.-12.3.2001. Dotázáno bylo 2075 občanů starších 18 let na celém území ČR. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem.

Vstup do Evropské unie nám nepochybně přinese změny, které se promítnou i do každodenního života lidí. Poměrně značná část veřejnosti se obecně změn obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Zejména starší lidé
(ve věku nad 60 let) se obávají, že se nedokážou změnám přizpůsobit (z nich má obavy skoro 70 %).

Jakou nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají? Porovnáme-li průzkumy z dvou posledních let, pak je poměrně nápadný posun ke konkrétnějšímu označení změn. V reakcích na otevřenou otázku ubylo odpovědí „nevím“ a klesl také podíl odpovědí „integrace do Evropy“, což je obecné, povšechné vyjádření, které lze konkrétně „rozebrat“ – pro někoho je naplněno třeba volným pohybem osob, pro jiného se projeví zkvalitněním právního řádu, někdo s ním spojuje ohrožení české suverenity. Vysoký podíl v položce „ostatní“ je z větší části tvořen protichůdnými výpověďmi z oblasti podnikání – zhruba stejný podíl osob (4 %) si myslí, že se vstupem do EU možnosti pro naše podnikatele rozšíří, ale stejně silný je i názor, že v tvrdé konkurenci naši výrobci neobstojí a budou likvidováni.

Za pozornost stojí i výrazný odstup, který měl v březnu 2001 na prvním místě žebříčku volný pohyb osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU.


Pramen: STEM, Trendy 10/2000, 3/2001

Pramen: STEM, Trendy 3/2001


Pořadí „nejdůležitějších změn po vstupu do Evropské unie“ je v podstatě stejné u lidí, kteří mají základní představu o tom, co od nás vstup do Evropské unie bude vyžadovat, a u občanů, kteří ani tuto základní představu nemají. Navzájem se tyto skupiny liší pouze jiným podílem odpovědí „nevím“ a poněkud větším akcentem lidí neznalých na sociální sféru – to je dáno tím, že mezi lidmi s nižším sociálním statusem jsou lidé nemající ani základní představu o EU početnější než ve skupinách sociálně silnějších.

Podobné dobře předvídatelné rozdíly jsou i v různých sociodemografických tříděních (podle věku, vzdělání, sociálního postavení apod.). Na prvním místě se udržuje „volný pohyb osob“ (většinou se značným odstupem) a další pořadí se mění v závislosti na tom, jak mnoho z výhod budoucí integrace České republiky do Evropské unie mohou příslušníci dané skupiny využít, respektive v jak velké míře je určitá skutečnost může v jejich životě ohrozit. Volný pohyb osob je na prvním místě v žebříčku dokonce i u lidí, kteří by v referendu hlasovali proti vstupu do EU – teprve za ním jsou obavy ze zhoršení sociální situace, ztráty suverenity apod.

Pramen: STEM, Trendy 3/2001

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text