Mediální vzdělávání považuje za důležité 88 % ředitelů základních a 86 % ředitelů středních škol. U vyučujících mediální výchovy je vnímání důležitosti ještě vyšší – 90 % učitelů na základních školách a 95 % učitelů na středních školách se vyjádřilo, že mediální vzdělávání je pro ně důležité. Většina učitelů také pozitivně hodnotí postoj školního vedení k této oblasti, konkrétně 73 % na základních a 70 % na středních školách. Pouze malé procento respondentů z řad vedení škol a učitelů význam mediální výchovy ve výuce nevidí.
STEM realizoval kvantitativní výzkum pro vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS.cz) organizace Člověk v tísni. Online dotazníkové šetření probíhalo u skupiny ředitelů a ředitelek od 22. března do 21. dubna 2023 a zúčastnilo se ho 398 respondentů a respondentek (165 na základních a 233 na středních školách). Ve skupině vyučujících mediální výchovy probíhalo šetření od 28. března do 28. dubna 2023 a zúčastnilo se ho 677 respondentů a respondentek (z toho 372 ze základních a 305 ze středních škol).
Jaké jsou cíle mediální výchovy?
S ohledem na nejdůležitější témata mediální výchovy panuje mezi vedením škol a učiteli relativní shoda. Podle většiny respondentů by měla mediální výchova rozvíjet kritické myšlení žáků, učit je vyhledávat a třídit informace, analyzovat mediální sdělení a porozumět zprávám jak z obsahového, tak významového hlediska. Dalším důležitým cílem mediální výchovy je vytváření odolnosti vůči manipulaci a propagandě a osvojení dovedností pro bezpečné chování na internetu.
Více než polovina respondentů z řad vyučujících uvedla, že hlavním důvodem pro zahájení výuky mediální výchovy byla snaha rozvíjet mediální gramotnost žáků. Pro další část respondentů byly hlavním impulsem pro zahájení výuky dezinformace šířící se ve veřejném prostoru, například v souvislosti s pandemií COVID-19. Pouze malý počet respondentů uvádí, že hlavním důvodem, proč mají vyučovat mediální výchovu, bylo rozhodnutí vedení školy.
Jak výuka mediální výchovy probíhá?
Na většině škol probíhá výuka mediální výchovy podle individuální koncepce jednotlivých vyučujících, kteří si sami sestavují svůj vlastní plán. Méně než pětina škol vyučuje mediální výchovu podle jednotné koncepce, která je sestavena na úrovni školy.
Přibližně polovina ředitelů a ředitelek základních a středních škol preferuje, aby byli žáci seznámeni s mediálními tématy v rámci různých předmětů. Zároveň jsou také často nakloněni jednorázovým akcím, jako jsou projekty a besedy s novináři. Méně preferovanou variantou je samostatný povinný předmět mediální výchova. Tento způsob častěji preferují na gymnáziích.
Vedení škol přiznává, že na jejich škole není prováděna žádná evaluace splnění doporučených cílů mediální výchovy stanovených v Rámcových vzdělávacích programech (56 % základních a 66 % středních škol). Vyučující, kteří se věnují mediální výchově, mají obecně velmi malé povědomí o dalších vyučujících na své škole, kteří také zahrnují témata mediální výchovy do výuky.
Jaké jsou hlavní překážky?
Za hlavní příčinu nedostatečného zaměření na výuku mediální výchovy na školách respondenti nejčastěji označují školní vzdělávací programy. Ty označilo 83 % ředitelů základních a 84 % ředitelů středních škol. Učitelé totiž musí probírat velký objem látky v jiných předmětech a na průřezová témata, jako je mediální výchova, pak často nezbývá dostatek času. Vyučující zároveň cítí nejistotu, která souvisí s nedostatečnými dovednostmi a znalostmi pro výuku mediální výchovy (82 % učitelů základních a 87 % učitelů středních škol). To souvisí i s další překážkou, kterou je neúčast vyučujících na vzdělávacích akcích. Na základních školách to uvedlo 75 % vyučujících a na středních školách 63 %.
Vyučující celkově hodnotí své kompetence ve výuce mediální výchovy nejčastěji jako mírně pokročilé. Více než pětina učitelů se považuje za začátečníky. Nejnižší úroveň sebehodnocení byla zaznamenána u učitelů 1. stupně základních škol, kde se za začátečníky považuje téměř polovina z nich.
Problematický je i nedostatek kvalitních vyučovacích materiálů. Více než polovina vyučujících na středních školách si často materiály připravuje sama.
Důležitým faktorem je také neporozumění vyučujících vůči médiím, která žáci používají. Pro většinu ředitelů a učitelů jsou kromě internetu důležitá klasická média, jako je televize, rádio a tisk. Pouze malá část (10 %) respondentů ze skupiny vyučujících uvedla jako svůj nejčastější informační zdroj sociální sítě. Naproti tomu 88 % žáků základních škol a 87 % středoškoláků tráví čas na sociálních sítích denně nebo minimálně jednou týdně, přičemž 75 % základních školáků a 79 % středoškoláků nejčastěji používá Instagram (viz výzkum JSNS mezi žáky). Navzdory těmto skutečnostem není v českém školství k mediální výchově přistupováno jako k důležitému a komplexnímu tématu.
Závěrečná zpráva z výzkumu STEM pro JSNS.cz je k dispozici zde:
https://www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/vyzkumy/stav_mv_2023.pdf
