Shrnutí nové studie STEM ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky a Friedrich Naumann Foundation for Freedom
- Nevládní Ústav empirických výzkumů STEM a Asociace pro mezinárodní otázky proto uspořádaly dva experimenty, kde oslovily skupinu takových “šiřitelů” misinformací, a vyzvaly je, aby napsali svůj návrh na řešení kontroverzních témat. První experiment se týkal evropské klimatické politiky, druhý migrační politiky. Celkem se průzkumu zúčastnilo 130 osob, z toho 52 dokončilo jeden ze dvou experimentů buď v experimentální skupině, nebo v kontrolní skupině.
- Potřeba “být slyšet” je u šiřitelů fám a konspirací silná. Lidé, kteří šíří nepravdy, nejsou jen profesionální dezinformátoři. Podle opakovaných odhadů v populaci existuje až 10 % běžných občanů, kteří sdílejí pravidelně informace, jež považují za “cenzurované velkými médii”, a kteří zároveň věří minimálně několika konspiračním teoriím.
V kvalitativním průzkumu jsme dříve identifikovali několik důvodů pro takové šíření. Mimo jiné i potřebu cítit se uznávaný ve společnosti, být její důležitou součástí a cítit se “vyslyšen”. Zhruba polovina takto identifikovaných “šiřitelů” považuje tento důvod za nejdůležitější, jak odhadujeme z dřívějšího kvantitativního průzkumu.
- Nové experimentální výzkumy STEM ukazují, že i pokud možnost veřejného vyjádření “šiřitelé” dostanou, je jejich zájem relativně malý. I kontroverzní témata, možnost předat názor politikům či finanční odměna jsou malou motivací pro zapojení. Lze tedy předpokládat, že takové zapojení potřebuje něco více, než jen vstřícnou a otevřenou nabídku.
- Do diskuse se zapojují lidé, kteří jsou více podezřívaví, kteří mají větší strach a skepsi. Tedy lze takovým projektem skutečně zasáhnout i lidi, kteří jsou v jistých ohledech vyhranění a vystrašení. Nepotvrdilo se podezření, že do diskuse se zapojují jen ti více informovaní či otevřenější jiným názorům, a ti skutečně na okraji je ignorují. Také nelze říci, že by takto nešlo zasáhnout skupinu s nižším vzděláním či příjmem.
- Tato skupina není orientována na řešení a nemá o nich představu. Ukazuje se, že témata evropské migrační a klimatické politiky jsou natolik komplexní, že tato část veřejnosti neuvažuje v intencích řešení a nemá o nich ani mlhavou představu. Na jednu stranu to ukazuje, že není snadné je do takového typu debaty zapojit. Na druhou stranu to ukazuje velký prázdný prostor, protože o možných řešeních se příliš nediskutuje ani v politických debatách, a i média jsou spíše orientována na problémy než na řešení.
- Naší hypotézou bylo, že zapojení samotné by mohlo být důvodem pro vnímání informací, které obyčejně filtrujeme. Důvod je ten, že orientace na řešení – místo pouze obhájení své vlastní kritické pozice – snižuje psychologickou obranu proti informacím, které nejsou v souladu s mým přesvědčením. Ale experiment nám nedal data pro potvrzení této hypotézy, že lidé při participaci více vnímají fakta. Výsledky byly neprůkazné u tématu migrace: důvodem může být i to, že tam je povědomí o základních faktech poměrně dobré a hnacím motorem odmítání různých řešení je strach z budoucnosti a potenciálního nebezpečí. To jsou věci těžko ovlivnitelné.
U tématu klimatu je neznalost základních fakt velká a experimentální skupina se ukázala ve výstupním dotazníku jako mnohem informovanější než skupina kontrolní. Bohužel nemůžeme zcela prokázat kauzalitu, protože jsme neměřili rozdíl informovanosti před a po.
Navíc účastníci neuváděli, že by využili námi dodané informační “taháky”. Tedy nelze vystopovat přímý zájem o informace.
- Zapojení nemělo vliv na postoje. Nelze ani předpokládat, že by se při takto krátkém experimentu dělo ve velkém měřítku. Přesto nás vytrvalost a konstantnost v přesvědčení překvapila především u tématu klimatické politiky, které je pro českou veřejnost ještě dosti čerstvé a proměňuje se.
- Z vyzkoušených nástrojů digitální participace můžeme doporučit Your Priorities (YRPRI.org), který jsme pro účely experimentu přeložili do českého jazyka. Pro účely podobné práce je vhodný a dostatečně variabilní. Vzhledem k rozsahu odpovědí a omezené aktivitě lze ale uvažovat i o Pol.is, který je uživatelsky ještě o stupeň jednodušší, ale neumožňuje nastavit prostředí podle situace. I u takto jednoduchého nástroje, jako je YRPRI, můžeme vidět jistou technologickou bariéru třeba v tom, že neumožňuje větší automatizaci skrze emaily.
- Omezením výzkumu je, že probíhal ve velmi laboratorních podmínkách. Dokončili ho až na výjimky pouze lidé, kteří měli slíbenou odměnu, což podle dostupné literatury zvýšuje snahu vyhovět a také odpovídat správně. Tento efekt ale byl ověřován kontrolní skupinou. Počet účastníků byl také nízký na to, aby šlo efekty prokázat s dostatečnou statistickou silou.
- Účastníci kulatého stolu, který k tématu AMO a STEM uspořádali spolu s mezinárodními experty z Islandu, Německa, České republiky a Polska, se shodl, že participace a dialog jsou skutečně nástroje, které by se měly více prosazovat a zkoumat v oblasti dezinformací. Zároveň, že je potřeba zvážit, zda volit model konverzace lidí s různými názory, či uzavřené konverzace lidí, kteří už mají názory extrémní. Účastníci se také shodli, že online nástroje participace jsou vhodnou alternativou k negativním algoritmům sociálních sítí. Podle nich je důležité soustředit se také na “mlčící” skupinu, která se nezapojuje do konverzace o politických a společenských tématech, zbytečně nestigmatizovat skupinu těch, kteří šíří dezinformace z dobrého přesvědčení, a brát v potaz společenský kontext šíření dezinformací.
Pro celou zprávu prosím kontaktujte horejs@stem.cz
