Motivy volebního rozhodování voličů v parlamentních volbách

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 6/2010

VYDÁNO DNE 21.7.2010

KTERÉ MOTIVY BYLY VE VOLBÁCH PRO VOLIČE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ?

Jako nejdůležitější okolnosti pro volební rozhodování uvedli voliči krátkodobé cíle a konkrétní záměry stran pro nejbližší volební období. Voliči pravicových stran zdůrazňovali potřebu řešit ekonomickou krizi a zadlužování státu. U voličů nových stran TOP 09 a Věcí veřejných promluvila nespokojenost s politikou dvou největších stran a snaha zlepšit politickou kulturu. Tyto dva motivy se uplatnily především v posledních dnech před volbami a byly tak zdrojem volebního překvapení.

 

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 17. – 25. 6. 2010. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal velmi rozsáhlý soubor 1559 respondentů.

Respondentům povolebního průzkumu STEM byl asi tři týdny po skončení voleb předložen seznam dvanácti různých okolností, které mohly ovlivnit jejich volební rozhodování.

Nejčastěji lidé uvádějí „cíle a konkrétní záměry stran pro nejbližší volební období“ a jen o něco méně často jejich dlouhodobé koncepce, tedy „jakou politiku jednotlivé strany dlouhodobě prosazují na celostátní úrovni“. V tomto ohledu se letošní povolební výzkum příliš neliší od povolebních výzkumů v minulosti.

V hodnocení naší veřejnosti se však letos silně uplatnily nové motivy. Do popředí pozornosti se dostává řešení ekonomické krize a problémy spojené se zadlužováním země. Výrazně se projevila nespokojenost s politikou dvou nejsilnějších stran, ODS a ČSSD. S tím souvisí i potřeba zlepšit politickou kulturu v zemi. Zajímavé je i poměrně četné zastoupení tzv. taktické volby, kdy lidé volí nikoli „srdcem“, ale rozumově zvažují možnost vzniku a fungování smysluplné vládní koalice.

Pro dvě pětiny lidí bylo velmi důležitou okolností hlasovat tak, aby se Jiří Paroubek nestal premiérem. Petr Nečas měl takto vyhraněných protivníků podstatně méně. Pro tři pětiny lidí bylo také důležité, koho jednotlivé strany navrhovaly za poslance. Obecně se ale dá říci, že personální ohledy v letošních volbách ustupovaly před motivy věcnými a institucionálními.

Nejprve předkládáme odpovědi na celou baterii dvanácti otázek. Respondenti měli možnost na čtyřstupňové škále od „velmi důležitá okolnost“ po „okolnost zcela nedůležitá“označit, jak důležité byly tyto jednotlivé motivy pro jejich rozhodování, komu dát hlas v květnových volbách.

"Jak důležité byly pro Vaše rozhodování, komu dáte hlas v květnových volbách,
následující okolnosti?"

 

Pramen: STEM, Trendy 6/2010, 1559 respondentů starších 18 let

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text