Mění se postoje k NATO v důsledku boje proti terorismu?
Jiří Šandera
Tisková konference STEM, 19. 12. 2001
V březnu 1999 se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance. Jak se na tento krok dívá naše veřejnost? Která očekávání se po 32 měsících členství splnila, ve kterých se lidé zklamali? Máme pocit, že to byl celkově pro naši republiku, pro její bezpečnost a pro bezpečnost jejích občanů správný krok? Jsme důstojným, plnohodnotným členem Aliance? A jak se projevily na našem vztahu k Severoatlantické alianci dramatické události po teroristických útocích na cíle ve Spojených státech a odvetných protiúderech vojenských jednotek USA a jejich spojenců?
Pokusíme se na tyto otázky alespoň ve stručnosti odpovědět.
Je dobře, že tam jsme
Dvě třetiny lidí souhlasí s tím, že Česká republika se stala členem NATO. Souhlas veřejnosti s naším členstvím v NATO se v porovnání s jarem 1998 (potvrzení Washingtonské smlouvy naším parlamentem) i březnem 1999 (přijetí do NATO) mírně zvýšil. Stejně tak se upevnilo přesvědčení, že vstupem do Severoatlantické aliance jsem učinili nejlepší možný krok k zajištění naší bezpečnosti. Náš vstup do NATO obhajují především stoupenci pravice, ale vysokou podporu tomuto kroku vyslovuje i voličstvo vládní ČSSD.
Pramen: STEM, Trendy 1998-2001
Pramen: STEM, Trendy 1997-2001
Pramen: STEM, Trendy 10/2001
4K – lidé, kteří v otevřené otázce na volbu strany uvádějí „čtyřkoalice“
Se začleněním naší země do Severoatlantické aliance spojuje většina veřejnosti posílení mezinárodní prestiže České republiky i usnadnění našeho přijetí do Evropské unie. Významně se také posílilo přesvědčení, že začleněním do NATO jsem se vydali cestou k urychlené profesionalizaci naší armády. Rovněž její kredit se po integraci do sil NATO zřetelně zvýšil, byť v poslední době byla několika případy zpochybněna úroveň jejího vybavení a přestože trvají silné obavy, že modernizace armády bude znamenat nepřiměřenou zátěž pro rozpočet země a tedy pro daňového poplatníka.
„Zvýšilo členství v NATO naši mezinárodní prestiž?“
| 00/04 | 01/04 | 01/10 | |
| Určitě ano | 17 % | 19 % | 22 % |
| Spíše ano | 41 % | 43 % | 44 % |
| Spíše ne | 31 % | 29 % | 25 % |
| Určitě ne | 11 % | 9 % | 9 % |
Pramen: STEM, Trendy 4/2000, 4/2001, 10/2001
Pramen: STEM, Trendy 1992-2001
Ne všechna pozitivní očekávání naší veřejnosti byla však po vstupu do NATO naplněna. Oslabil se především pocit, že budeme mít jako nový člen rovnoprávné postavení a že náš hlas bude mít stejnou váhu jako hlasy států silnějších a na rozpočtu Aliance se podílejících větším dílem.
Můžeme si však oprávněně položit otázku, do jaké míry nám toto ne zcela plnoprávné postavení vadí. Připomeňme si, jak nízký byl před naším vstupem do NATO podíl lidí, kteří byli ochotni připustit, abychom se jako členský stát Aliance chovali skutečně jako plnohodnotný člen. Jen necelá polovina občanů (60 % z těch, kteří vstup do NATO považovali v té době za nejlepší řešení naší bezpečnostní situace) požadovala, abychom se jako členský stát chovali aktivně a abychom nabízeli své služby. Rozmístění vojsk našich spojenců či jaderných zbraní na našem území byla ochotna připustit jen čtvrtina naší veřejnosti a stejně nízké bylo i odhodlání vysílat české vojáky do akcí NATO, zvláště pak mimo evropský kontinent. Za rostoucí souhlas občanů s naším členstvím v NATO proto patří otazník. Jak velká část lidí souhlasí s naším členstvím v Severoatlantické alianci právě jen za podmínky, že v ní budeme hrát „druhé housle“, že budeme chráněni, aniž budeme muset zároveň chránit druhé?
„Myslíte si, že jsme plnohodnotným členem NATO?“
| 00/04 | 01/04 | 01/10 | |
| Určitě ano | 12 % | 10 % | 12 % |
| Spíše ano | 34 % | 33 % | 34 % |
| Spíše ne | 38 % | 41 % | 39 % |
| Určitě ne | 16 % | 16 % | 15 % |
Pramen: STEM, Trendy 4/2000, 4/2001, 10/2001
„Nové státy těžko ovlivní NATO svým hlasováním, budou v podřadném postavení.“
| 97/09 | 98/09 | 99/09 | 00/09 | 01/10 | |
| Určitě souhlasím | 18 % | 15 % | 17 % | 19 % | 19 % |
| Spíše souhlasím | 36 % | 34 % | 36 % | 43 % | 44 % |
| Spíše nesouhlasím | 33 % | 38 % | 36 % | 31 % | 31 % |
| Určitě nesouhlasím | 12 % | 12 % | 11 % | 7 % | 6 % |
Pramen: STEM, Trendy 1997-2001
Druhý test naší připravenosti
Krátce poté, kdy jsme byli přijati za členský stát Severoatlantické aliance, vypukl kosovský konflikt. Úder sil NATO proti Miloševičovu režimu vyvolal v naší veřejnosti rozporuplné reakce a nebyl hodnocen jednoznačně ani lidmi, kteří naše začlenění do NATO obhajovali. Připomeňme, že jen třetina lidí požadovala, abychom se angažovali v krizové oblasti více než vysláním vojenské nemocnice, a že nasazení českých vojáků v akcích NATO podporovala pouhá čtvrtina našich občanů. I s poskytnutím našich letišť pro spojence souhlasila jen necelá polovina lidí. Nicméně více než 60 % občanů označilo naší angažovanost v konfliktu jako míru odpovídají loajálnímu členskému státu Aliance…
Jak jsme obstáli ve druhém testu? STEM sledoval reakci veřejnosti bezprostředně poté, kdy Spojené státy zahájily protiakce proti místům, kde se měli skrývat hlavní původci teroristických útoků. Bylo to tedy v době, kdy naprostá většina lidí žila i u nás v očekávání, že se tento konflikt může rozrůst i do dalších zemí, kdy tři čtvrtiny našich občanů se obávaly, že k teroristickým útokům může dojít i na našem území, a kdy 80 % lidí mělo dokonce strach z toho, že situace může vyústit v konflikt celosvětového měřítka. Pocit silného ohrožení a zejména bezprecedentní charakter teroristických akcí proti Spojeným státům nepochybně podnítil i odhodlání teroristům čelit, přestože jen 62 % lidí bylo přesvědčeno o tom, že po teroristických útocích na cíle v USA by měla následovat vojenská odveta.
„Je podle Vás potřeba, aby členské státy NATO pomohly řešit Spojeným státům
situaci po teroristických útocích v září tohoto roku?“
| Určitě ano | 29 % |
| Spíše ano | 45 % |
| Spíše ne | 20 % |
| Určitě ne | 5 % |
Pramen: STEM, Trendy 10/2001
„Souhlasíte s tím, aby v rámci akce NATO řešící situaci po teroristických útocích na USA byla do boje nasazena i česká jednotka?“
| Určitě ano | 15 % |
| Spíše ano | 40 % |
| Spíše ne | 28 % |
| Určitě ne | 17 % |
Pramen: STEM, Trendy 10/2001
Pramen: STEM, Trendy 10/2001
Podpora naší veřejnosti společným akcím sil NATO byla při protiakcích na centra teroristů tedy výrazně vyšší než vůči agresi Miloševičových jednotek v Kosovu. Jednoznačně vyšší – na „české poměry“ téměř bezpříkladně vyšší – bylo i odhodlání přímo se na těchto akcích vojensky podílet. Usuzovat z toho, že jsem skutečně složili zkoušku zralosti a že budeme odhodláni působit jako skutečně plnohodnotný člen Severoatlantické aliance, by bylo ovšem odvážné. Odsudek akcí teroristů byl u nás mnohem jednoznačnější než reakce na kosovskou krizi a pocit lidí, že po tak brutálním zločinu, jakým byl útok na cíle v USA, musí následovat tvrdá odveta, byl velmi silný. Nicméně postoj naší veřejnosti svědčí přece jen o tom, že přinejmenším ta její část, která uznává správnost našeho vstupu do NATO, souhlasí s tím, aby se česká armáda po své profesionalizaci stala pevnou součástí NATO při ochraně světové bezpečnosti i lidských práv ve světě.
