Krize v ČT na důvěře (nebo spíše nedůvěře) v ústavní činitele nic nezměnila

Důvěra v hlavu státu klesla sice těsně pod 50 %, ale přesto je zhruba dvojnásobná než důvěra v premiéra a v předsedu Poslanecké sněmovny. Prakticky stejnou důvěru jako Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů.

Informace z výzkumu Trendy 1/2001

Krize v ČT na důvěře (nebo spíše nedůvěře) v ústavní činitele nic nezměnila

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2.-10. ledna 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1660 občanů.

Dramatické události v České televizi na přelomu dvou tisíciletí zahýbaly postavením politických stran, ale vůbec nic nezměnily na důvěryhodnosti jednotlivých ústavních činitelů. Kdo Václavu Havlovi (Miloši Zemanovi, Václavu Klausovi, Petru Pithartovi) věřil před krizí v ČT, věří i nyní.

Důvěra v prezidenta Václava Havla na konci roku 2000 poprvé zřetelně poklesla pod 50 % a přes tuto hranici se nevrátila ani v lednu, přestože se po krizi v ČT značně upevnilo postavení čtyřkoalice, mezi jejímiž voliči má prezident největší oporu. Přesto je důvěra v hlavu státu podstatně vyšší (zhruba dvojnásobná) než důvěra v premiéra a v předsedu Poslanecké sněmovny.

Prakticky stejnou důvěru jako Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. V porovnání s prezidentem je však těžiště jeho podpory přece jen posunuto více od umírněné pravice k politickému středu (největší důvěru má Petr Pithart u voličů KDU-ČSL, zřetelně menší v ODS).

Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana je od léta 1999 přes určité drobné výkyvy zhruba stejná a shodné je i to, že oba se opírají téměř výhradně o stoupence strany, v jejímž čele stojí. Pozice Miloše Zemana uvnitř ČSSD je přitom zřetelně labilnější než Václava Klause mezi příznivci ODS.

Poslední graf ukazuje, jak ostře se veřejnost politicky diferencuje. „Obecná shoda“ ani uvnitř demokratických stran neexistuje. Všem čtyřem nebo alespoň třem nejvyšším ústavním činitelům věří jen šestina lidí, naopak ani jedinému z nich více než pětina. Zajímavá je struktura těchto nespokojenců: skoro třetina z nich by volila KSČM, stejný podíl by nešel volit vůbec, plných 20 % by však dalo hlas čtyřkoalici. Ve vzrušeném období krize v ČT se tedy čtyřkoalice stala pro část těchto nespokojenců přijatelnou alternativou.

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001