Důvěra v české ústavní činitele v Česku na přelomu ledna a února je spíše nižší, žádný nemá nadpoloviční podporu. Nejvyšším podílem důvěřujících disponuje předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %). Prezident republiky Miloš Zeman má podporu nejmenší (29 %).
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 28. ledna až 7. února 2022. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1019 respondentů v kombinaci online a telefonického dotazování (CAWI+CATI).
Průzkum byl realizován před invazí Ruska na Ukrajinu, tedy nezachycuje změny v náladách a hodnoceních ústavních činitelů v důsledku této krize.
V průzkumu na přelomu ledna a února, tedy ještě před eskalací situace na Ukrajině, STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.
Obecná důvěra v ústavní činitele byla dle zjištění nízká. Předseda Senátu Miloš Vystrčil a premiér Petr Fiala mají shodnou podporu téměř dvou pětin společnosti (38 %). Nižší podporu ani ne třetiny pak má předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (31 %) a prezident Miloš Zeman (29 %).
Pramen: STEM, Trendy 1/2022, 1019 respondentů
Vzhledem k nedávné obměně na pozicích předsedy sněmovny i postu premiéra můžeme provést srovnání s jejich předchůdci v době nástupu a u prvního zhodnocení důvěry. U prezidenta republiky můžeme nadále sledovat vývoj jeho podpory v čase.
Miloš Vystrčil zastává funkci předsedy Senátu od února 2020. Jeho současná důvěra je nejvyšší ze všech měřených ústavních činitelů a to téměř dvoupětinová. Před Vystrčilem zastával funkci předsedy Senátu Jaroslav Kubera, který měl v říjnu v roce 2019 ve společnosti podporu zhruba 44 %. Takové podpory (42 %) dosahoval Miloš Vystrčil na podzim 2020, kolem jeho diplomatické cesty na Tchaj-wan. Jeho současná podpora je s dvouletým odstupem mírně nižší, ale pro pozici předsedy Senátu ji lze označit jako konzistentní.
„Máte důvěru v předsedu Senátu…?“
Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 9/2020, 1/2022
Premiér Petr Fiala, který do funkce nastoupil v prosinci 2021, má podíl důvěřujících přibližně stejný jako Miloš Vystrčil. Také dosahuje necelých dvou pětin. Srovnejme jeho podporu po nástupu do funkce s jeho předchůdcem Andrejem Babišem. Ten byl jmenován v prosinci roku 2017, následně mu v podobném časovém odstupu byla v průzkumu z února 2018 naměřena úvodní podpora větší, a to 46 %. Před rokem na tom však již byl s důvěrou hůře, dosahovala podobné výše jako důvěra současného premiéra (36 %).
„Máte důvěru v premiéra…?“
Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 2/2021 a 1/2022
Nová předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová je ve své funkci od listopadu 2021. Ve svém úřadu začíná s 31% podporou. Její předchůdce Radek Vondráček zvolený předsedou PS v listopadu 2017 měl téhož roku v prosinci, krátce po svém zvolení, podporu 43 %.
„Máte důvěru v předsedu/předsedkyni Poslanecké sněmovny…?“
Pramen: STEM, Trendy 12/2017 a 1/2022
Poslední dotazovaný ústavní činitel byl prezident Miloš Zeman, u kterého lze vývoj důvěry v úřadu sledovat už téměř dvě volební období. Zatímco dlouhodobě měl prezident během druhého výkonu svého mandátu podporu zhruba 50 % obyvatel, v minulých dvou letech přichází významné oslabení důvěry. Nyní prezidentovi republiky důvěřuje jen 29 % dotazovaných, jedná se o jeho historické minimum ve funkci hlavy státu. Důvěru prezidentovi vykazují tradičně spíše starší obyvatelé, u kterých také došlo k nižšímu oslabení míry důvěry než v ostatních věkových skupinách. Dle stranických preferencí nachází v současnosti prezident republiky významnější podporu u voličů ANO (59 %).
