Naše zjištění
14. 4. 2005

Kritéria hodnocení hospodářského vývoje ČR

Hodnocení hospodářského vývoje ČR vyvolává časté spory mezi našimi čelními politiky. Přikládají argumentům hodnocení hospodářského vývoje očekávaný význam také jejich voliči? Nedávný výzkum STEM proto zjišťoval názory veřejnosti na důležitost nejčastěji uváděných kritérií hodnocení hospodářského vývoje naší země. INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 02/2005 Veřejnost pokládá za nejdůležitější kritéria hodnocení hospodářského vývoje ČR tempo růstu HDP a míru nezaměstnanosti.

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 02/2005

Veřejnost pokládá za nejdůležitější

kritéria hodnocení hospodářského vývoje ČR

tempo růstu HDP a míru nezaměstnanosti.

Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumů STEM. Uskutečnil se ve dnech 1.2. – 7.2. 2005 na souboru 1625 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru.

Hodnocení hospodářského vývoje ČR vyvolává časté spory mezi našimi čelními politiky. Přikládají argumentům hodnocení hospodářského vývoje očekávaný význam také jejich voliči? Nedávný výzkum STEM proto zjišťoval názory veřejnosti na důležitost nejčastěji uváděných kritérií hodnocení hospodářského vývoje naší země. Respondenti vybírali z patnácti nabízených ukazatelů hospodářského vývoje ten ukazatel, který osobně považují pro hodnocení vývoje za nejdůležitější. Celkem mohli vybrat maximálně čtyři ukazatele a určit jejich pořadí. Pořadí ukazatelů a dosažené výsledky obsahuje graf na následující straně.

Jako nejdůležitější považuje veřejnost v zásadě dva ukazatele. Jednak tempo růstu HDP, které považuje za zcela nejdůležitější téměř čtvrtina obyvatel a vysokou důležitost mu přikládá celkem polovina lidí, a dále míru nezaměstnanosti, kterou za nejdůležitější kritérium hodnocení hospodářského vývoje považuje pouze přibližně šestina obyvatel, nicméně vysokou důležitost jí přikládá celkem více než polovina (59 %) občanů. Třetím nejdůležitějším ukazatelem hodnocení hospodářského vývoje je pro občany vývoj zadluženosti státu, kterou řadí mezi nejdůležitější kritérium hodnocení hospodářského vývoje takřka polovina (47 %) obyvatel. Do čtveřice nejdůležitějších indikátorů vývoje ekonomiky dále zařadilo 38 % občanů údaje o míře inflace. Vývoj průměrné mzdy zaměstnanců a údaje o vývoji exportu našich firem do zahraničí mohou působit jako přesvědčivý argument na méně než třetinu občanů. Ještě méně důležité pro hodnocení vývoje jsou pro převážnou většinu obyvatel ukazatele jako index růstu průmyslové výroby, celková obchodní bilance, index spotřebitelských cen, výše investic do rozvoje země nebo vývoj kurzů naší měny vůči euru a dolaru. Nejmenší důležitost při hodnocení hospodářského vývoje země veřejnost přisuzuje ukazatelům stavu vkladů a půjček domácností, výši úrokových sazeb, celkovým tržbám v maloobchodě a růstu stavební výroby.

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 1625 respondentů

Posuzování hospodářského vývoje nevykazuje příliš mnoho odlišností v jednotlivých sociodemografických skupinách. Pokud se nějaké vyskytují, pak především v závislosti na vzdělání. Např. vývoj HDP či kurzu naší měny vůči dolaru či euru jsou coby významné ekonomické ukazatele vybírány lidmi s vyšším vzděláním. Naopak lidé s nižším, především se základním vzděláním, častěji vnímají jako důležitější ekonomický ukazatel míru nezaměstnanosti, vývoj průměrné mzdy, vývoj spotřebitelských cen či stav vkladů a půjček našich domácností. Pro ženy hraje o něco důležitější roli než pro muže informace o vývoji v oblasti spotřebitelských cen. Pořadí důležitosti však zůstávají u všech sociodemografických skupin velmi podobná, liší se maximálně posunem o několik míst v celkovém žebříčku.

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 1625 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 1625 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 1625 respondentů

Z hlediska majetkového rozvrstvení se ukazuje, že chudšími lidmi jsou jako důležitější ukazatele vývoje hospodářství vnímány vývoj spotřebitelských cen, průměrné mzdy či míry nezaměstnanosti. Na druhou stranu bohatší lidé přikládají při hodnocení hospodářského vývoje větší význam údajům o výši úrokových sazeb vkladů a úvěrů či vývoji exportu našich firem do zahraničí.

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 1625 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 1625 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2005/2, 1625 respondentů

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

Ekonomika
ekonomická situace